Cíle: Internetovým dotazníkem jsme zjišťovali subjektivní hodnocení paměti u seniorů, předchozí zkušenost s elektronickou formou kognitivního tréninku, zájem o trénování paměti pomocí elektronických zařízení a preferovaný způsob tréninku. Metodika: Byl vytvo-řen internetový dotazník, který obsahoval 40 otázek, rozdělených do 6 oblastí zájmu. Pomocí něj jsme zjišťovali názory starších osob na trénování paměti prostřednictvím elektronických zařízení. výsledky: Dotazník vyplnilo511 starších osob (průměrný věk 67 ± 7 let, průměrné vzdělání 16 ± 4 roky, 72 % žen). Větší část dotazovaných (64 %) uvedla, že má potíže s pamětí. Více než polovina respondentů (59 %) v minulosti nevyzkoušela k tréninku paměti elektronická zařízení. Zájem o trénink kognitivních funkcí pomocí elektronických zařízení však má až 76 % respondentů. Velká část účastníků (67 %) upřednostňuje trénink paměti na počítači před použitím dotykové-ho zařízení (tablet, chytrý mobilní telefon). To je v souladu s nálezem, že počítač používá denně 61 % dotazovaných. Naprostá většina respondentů (90 %) by chtěla trénovat z domova. Závěr: Výsledky dotazníkové studie ukazují, že senioři mají zájem o distanční formu tréninku paměti pomocí počítače v prostředí domova. Omezená nabídka českých programů pro distanční trénink paměti však naznačuje zvýšenou potřebu pro tvorbu tréninkových programů cílených právě na populaci seniorů.

Aim: An online questionnaire study was used to examine subjective memory evaluation of elderly persons, previous experience with computerized cognitive training, interest in memory training using electronic devices and the preferred training technique. Methods:An online questionnaire containing 40 questions divided into 6 areas of interest was created. Using this questionnaire, we surveyed the approach of the seniors to memory training through electronic devices. Results: The questionnaire was completed by 511 re-spondents (average age 67 ± 7 years, average education 16 ± 4 years, 72 % of women). Most of the respondents (64 %) stated occurence of some memory problems. More than half of the respondents (59 %) did not previously use electronic devices to train memory. However, 76 % of the participants are interested in cognitive training using electronic devices. A great deal of respondents (67 %) prefered to train memory on a computer in contrast to tablets and smartphones. This is in line with the finding that 61 % of respondents use the computer on a daily basis. The vast majority of respondents (90 %) would like to train from home. Conclusion: The results of the study show that elderly persons are interested in remote computerized memory training in their home environment. The limited offer of Czech remote computerized training programms suggests increased demand for development of such training programs ratgeted specifically on elderly population.

3 lékařská fakulta Univerzity Karlovy Praha

Národní ústav duševního zdraví Klecany

Attitudes of seniors toward computerized memory training

Literatura