Poruchy autistického spektra (PAS) se řadí mezi neurovývojové a neuropsychiatrické poruchy s klinickou manifestací v dětském věku charakterizované obtížemi v sociální interakci a komunikaci, limitovanými zájmy a repetitivními prvky v chování. V posledních letech došlo k významnému nárůstu prevalence PAS, aktuálně postihuje 1-2 % dětí. V etiopatogenezi onemocnění se uplatňují genetické faktory, určitou roli hrají i faktory prostředí. U celé řady pacientů s PAS jsou přítomny rozmanité gastrointestinální obtíže, především zácpa nebo růjem, plynatost nebo nespecifické bolesti břicha. Spojitost mezi těmito obtížemi a symptomy PAS se dostává v posledních letech do popředí vědeckého zájmu, a to především z hlediska vývoje nových molekulárně-biologických metod, které zkoumají složení střevní mikrobioty. Komunikace mezi střevem a CNS (tzv. osa střevo-mozek) je umožněna vysoce komplexním obousměrným neurohumorálním komunikačním systémem. Tento systém umožňuje působení střevní mikrobioty na mozkové funkce a umožňuje, aby mozkové signály ovlivňovaly aktivitu střevní mikrobioty a funkce gastrointestinálního traktu. Autoři shrnují různé patofyziologické mechanizmy zapojené do těchto procesů a jsou detailně diskutovány i rozličné terapeutické modality, které zasahují do složení a funkce střevní mikrobioty, jako je užívání vankomycinu, oxytocinu, prebiotik a probiotik. Jsou shrnuty i dosavadní poznatky z oblasti indikace a účinnosti fekální transplantace u dětí s PAS.

Autism spectrum disorders (ASD) are neurodevelopmental and neuropsychiatric disorders with clinical manifestation in childhood, characterized by difficulties in social interaction and communication, limited interests, and repetitive behavior. In recent years, there has been a significant increase in the prevalence of this disorder, currently affecting 1-2% of children. In pathophysiology, genetic factors are mainly used, which are also modified in their phenotypic expression by environmental factors. A large percentage of patients with ASD also have a variety of gastrointestinal problems; children experience constipation or diarrhea, flatulence, or nonspecific abdominal pain. In last years, the connection of intestinal symptomatology with the manifestations of ASD has come to the forefront of scientific interest with the development of new molecular-biological methods of studying the community of intestinal microorganisms, the gut microbiota. Communication between the gut and the CNS (the gut-brain axis) is made possible by a very complex two-way neurohumoral communication system. This system ensures the effect of the intestinal microbiota on brain functions and allows the brain signals to affect the intestinal microbiota activity and the gastrointestinal tract functions. This article focuses on various pathophysiological mechanisms involved in these processes and discusses in detail the possible therapeutic modalities that affect the gut microbiota composition and function, such as the use of vancomycin, oxytocin, prebiotics and probiotics, as well as fecal transplantation, which has very promising results in relation to both gastrointestinal and ASD symptoms.

Department of Pediatric Neurology Masaryk University and University Hospital Brno

Department of Pediatrics Masaryk University and University Hospital Brno

Střevní mikrobiota a poruchy autistického spektra

References provided by Crossref.org