The etiology and mechanisms of autism and autism spectrum disorder (ASD) are not yet fully understood. There is currently no treatment for ASD for providing significant improvement in core symptoms. Recent studies suggest, however, that ASD is associated with gut dysbiosis, indicating that modulation of gut microbiota in children with ASD may thus reduce the manifestation of ASD symptoms. The aim of this pilot study (prospective randomized, double-blinded, placebo-controlled) was to evaluate efficacy of the biological response modifier Juvenil in modulating the microbiome of children with ASD and, in particular, whether Juvenil is able to alleviate the symptoms of ASD. In total, 20 children with ASD and 12 neurotypical children were included in our study. Supplementation of ASD children lasted for three months. To confirm Juvenil's impact on the gut microbiome, stool samples were collected from all children and the microbiome's composition was analyzed. This pilot study demonstrated that the gut microbiome of ASD children differed significantly from that of healthy controls and was converted by Juvenil supplementation toward a more neurotypical microbiome that positively modulated children's autism symptoms.

• MeSH
• autistická porucha mikrobiologie   MeSH
• dítě MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• dysbióza mikrobiologie   MeSH
• feces mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• poruchy autistického spektra * mikrobiologie   MeSH
• potravní doplňky * MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Poruchy autistického spektra (PAS) se řadí mezi neurovývojové a neuropsychiatrické poruchy s klinickou manifestací v dětském věku charakterizované obtížemi v sociální interakci a komunikaci, limitovanými zájmy a repetitivními prvky v chování. V posledních letech došlo k významnému nárůstu prevalence PAS, aktuálně postihuje 1-2 % dětí. V etiopatogenezi onemocnění se uplatňují genetické faktory, určitou roli hrají i faktory prostředí. U celé řady pacientů s PAS jsou přítomny rozmanité gastrointestinální obtíže, především zácpa nebo růjem, plynatost nebo nespecifické bolesti břicha. Spojitost mezi těmito obtížemi a symptomy PAS se dostává v posledních letech do popředí vědeckého zájmu, a to především z hlediska vývoje nových molekulárně-biologických metod, které zkoumají složení střevní mikrobioty. Komunikace mezi střevem a CNS (tzv. osa střevo-mozek) je umožněna vysoce komplexním obousměrným neurohumorálním komunikačním systémem. Tento systém umožňuje působení střevní mikrobioty na mozkové funkce a umožňuje, aby mozkové signály ovlivňovaly aktivitu střevní mikrobioty a funkce gastrointestinálního traktu. Autoři shrnují různé patofyziologické mechanizmy zapojené do těchto procesů a jsou detailně diskutovány i rozličné terapeutické modality, které zasahují do složení a funkce střevní mikrobioty, jako je užívání vankomycinu, oxytocinu, prebiotik a probiotik. Jsou shrnuty i dosavadní poznatky z oblasti indikace a účinnosti fekální transplantace u dětí s PAS.

Autism spectrum disorders (ASD) are neurodevelopmental and neuropsychiatric disorders with clinical manifestation in childhood, characterized by difficulties in social interaction and communication, limited interests, and repetitive behavior. In recent years, there has been a significant increase in the prevalence of this disorder, currently affecting 1-2% of children. In pathophysiology, genetic factors are mainly used, which are also modified in their phenotypic expression by environmental factors. A large percentage of patients with ASD also have a variety of gastrointestinal problems; children experience constipation or diarrhea, flatulence, or nonspecific abdominal pain. In last years, the connection of intestinal symptomatology with the manifestations of ASD has come to the forefront of scientific interest with the development of new molecular-biological methods of studying the community of intestinal microorganisms, the gut microbiota. Communication between the gut and the CNS (the gut-brain axis) is made possible by a very complex two-way neurohumoral communication system. This system ensures the effect of the intestinal microbiota on brain functions and allows the brain signals to affect the intestinal microbiota activity and the gastrointestinal tract functions. This article focuses on various pathophysiological mechanisms involved in these processes and discusses in detail the possible therapeutic modalities that affect the gut microbiota composition and function, such as the use of vancomycin, oxytocin, prebiotics and probiotics, as well as fecal transplantation, which has very promising results in relation to both gastrointestinal and ASD symptoms.

• MeSH
• autistická porucha * etiologie   mikrobiologie   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• fekální transplantace MeSH
• lidé MeSH
• poruchy autistického spektra etiologie   mikrobiologie   terapie   MeSH
• probiotika terapeutické užití   MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH