Prognostické a prediktivní markéry jsou cestou k personalizaci léčby. Predikce prognózy je důležitá pro stratifikaci nemoci podle rizika relapsu a je předpokladem pro eskalaci či deeskalaci léčby. V případě časného hormonálně pozitivního (hormone receptor positive, HR+) karcinomu prsu plní tuto roli zejména multigenové testy (multigene assays, MGA). Naděje jsou kladeny i do růstové aktivity nemoci (Ki 67) v reakci na neoadjuvantní hormonální terapii. U agresivních subtypů s expresí receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2- positive, HER2+) a triple negativního karcinomu prsu (triple negative breast cancer, TNBC) - je hlavním prognostickým markerem dosažení patologické kompletní remise a přítomnost tumor infiltrujících lymfocytů; v této kategorii zůstal i ligand programované buněčné smrti 1 (programmed death ligand 1, PD-L1) u TNBC. Jedinými a zároveň již etablovanými prediktivními markery odpovědi na léčbu zůstávají u časného karcinomu prsu estrogenový receptor (ER) a HER2. O něco lépe s predikcí jsme na tom u metastazujícího karcinomu prsu, kde k ER a HER2 můžeme přidat PDL-1 u metastazujícího TNBC, mutaci v genu PIK3CA u HR+ karcinomu a přítomnost mutace v genech BRCA jakožto prediktoru pro efekt inhibitorů PARP Predikce léčebného účinku je také předpokladem pro zlepšení přežívání nemocných a pro snižování toxicity necíleně působící léčby.

Prognostic and predictive markers are the way to the treatment personalization. Prediction of prognosis is important for stratifying the disease according to the risk of relapse and is a prerequisite for escalation or de-escalation of treatment. In the case of early hormone-sensitive (HR+) breast cancer, multigene assays (MGA) in particular fulfil this role. There are also hopes for the prognostic significance of proliferation activity of the disease (Ki 67) in response to neoadjuvant hormonal therapy. For aggressive subtypes (human epidermal growth factor receptor 2 - positive [HER2+] and triple negative breast cancer [TNBC]), main prognostic markers are the achievement of pathological complete remission and the presence of tumor infiltrating lymphocytes, programmed death ligand 1 (PD L1) also stayed in this category. The only and already established predictive markers of therapy response in early breast cancer remain the estrogen receptor (ER) and HER2. We're slightly better at predicting of therapy response in metastatic breast cancer; to ER and HER2 we can add PD L1 in metastatic TNBC, a mutation in the PIK3CA gene in HR+ cancer, and the presence of mutations in BRCA genes as predictors for inhibitors of PARP Prediction of therapeutic effect is also a prerequisite for improving patient survival and for reducing the toxicity of non-target treatment.

Onkologická klinika 1 LF UK a VFN Praha

Predictive markers in breast cancer

Literatura