Cílem studie bylo zjistit teplotní odezvu rukou na práci na počítači v reálném pracovním prostředí. Také analyzovat vztahy mezi touto odezvou a věkem, pohlavím a subjektivními zdravotními problémy subjektů. To vše odděleně pro pravou, levou i obě ruce dohromady. Teplota byla měřena termokamerou FLIR P660. Měření proběhlo na 26 osobách (věk: 34,4 SD = 10.9 let, 21 žen, 5 mužů). Po měření teplotní odezvy v průběhu pracovní směny byly z naměřených teplot určeny ukazatele popisující dynamiku těchto změn, jako maximální teplota za celou směnu (max), minimální (min), průměrná změna teplot mezi jednotlivými měřeními (průměr dif.) a jiné. I přes rozdílné zapojení pravé a levé ruky a přes rozdílnost pohlaví nebyly mezi jejich odezvou pozorovány statisticky významné rozdíly. Jisté statisticky významné rozdíly (p = 0,039) byly naměřeny při porovnání skupiny subjektů pracujících a nepracujících na osobním počítači. Statisticky významné rozdíly (p = 0,041) a rozdíly s tendencí ke statistické významnosti byly u některých ukazatelů nalezeny mezi subjekty se zdravotními obtížemi připisovanými zaměstnání a skupinou bez obtíží. Porovnání měřených ukazatelů u skupin rozdělených podle věku přineslo pouze nevýraznou tendenci ke statistické významnosti (p = 0,082) u jediného ukazatele. Ukazatele s tendencí ke korelaci byly nalezeny v závislosti na věku měřené osoby (p = 0,058). Vzhledem k malému počtu měřených osob může být interpretace výsledků složitá. Doporučujeme proto další výzkum v této oblasti. Ten by mohl vést ke změnám diagnostiky onemocnění rukou při práci nebo k zavedení efektivnějších pracovně-hygienických standardů.

The aim of the study was to determine the temperature response of hands to work on a computer in a real work environment. To analyse the relationships between this response and age, gender, and subjective health problems of measured subjects. All this separately for the right, left and both hands together. The temperature was measured with a FLIR P660 thermal camera. The measurement was performed on 26 persons (age: 34.4 years SD = 10.9 years, 21 women, 5 men). After measuring the temperature response during the work shift, indicators describing the dynamics of these changes were determined from the measured temperatures, such as maximum temperature for the whole shift (max), minimum (min), average temperature change between individual measurements (prumer dif) and others. Despite the different involvement of the right and left hands and the difference in gender, no statistically significant differences were observed between their responses. Certain statistically significant (p = 0.039) differences were measured when comparing the group of subjects working and not working on a personal computer. Statistically significant differences and differences with a tendency to statistical significance (p = 0.041) were found for some indicators between subjects with health difficulties attributed to employment and the group without difficulties. The comparison of measured indicators in the groups divided by age showed only a slight tendency to statistical significance (p = 0.082) for a single indicator. Indicators with a tendency to correlate were found depending on the age of the measured person (p = 0.058). Due to the small number of measured people, the interpretation of the results can be difficult. Therefore, we recommend further research in this area. This could lead to changes in the diagnosis of hand diseases at work or to the introduction of more effective occupational hygiene standards.

Fyziologický ústav Lékařská fakulta Masarykova univerzita Brno

Katedra kineziologie Fakulta sportovních studií Masarykova univerzita Brno

Thermodynamic response of hands during computer work