Nejčastější imunitně podmíněná zánětlivá revmatická onemocnění – revmatoidní artritida, psoriatická artritida a axiální spondyloartritida – zaznamenala v posledních letech významný pokrok se zavedením biologické léčby proti cytokinům a imunitním buňkám, ale také proti nitrobuněčným enzymům, konkrétně Janusovým kinázám (JAK). Nitrobuněčná signa- lizace JAK se aktivuje navázáním různých cytokinů nebo růstových faktorů na příslušné buněčné receptory, umožní se aktivace transkripčních faktorů STAT (Signal Transducers and Activators of Transcription) a finálně transkripce genů s dů- ležitým postavením v průběhu vrozené a získané imunitní odpovědi. Popsány jsou čtyři Janusovy kinázy: JAK1, JAK2, JAK3 a tyrosin kináza-2 (TYK2). V současnosti jsou schválené čtyři JAK inhibitory (tofacitinib, baricitinib, upadacitinib a filgoti- nib) pro léčbu revmatoidní artritidy, některé pro léčbu psoriatické artritidy a axiální spondyloartritidy. JAK inhibitory mají různou selektivitu proti jednotlivým kinázám. Některé JAK inhibitory jsou zkoušeny u dalších vzácnějších systémových onemocnění pojiva. Obecnou výhodou JAK inhibitorů je perorální podávání, rychlý nástup účinku a účinnost v monoterapii. Bezpečnostní profil JAK inhibitorů v porovnání s biologickou léčbou se zdá být srovnatelný, častěji se vyskytuje herpes zoster, diskutuje se zvýšený výskyt závažných kardiovaskulárních onemocnění, tromboembolických komplikací a nádorů u rizikových pacientů. Cílem této práce bude shrnout nejnovější poznatky o JAK inhibitorech ve schválených indikacích nejčastějších revmatických onemocnění.

The most common immune-mediated inflammatory rheumatic diseases, rheumatoid arthritis, psoriatic arthritis and axial spondyloarthritis and have reached significant advances in recent years with the introduction of biological therapies against cytokines and immune cells, but also against intracellular enzymes, specifically Janus kinases (JAKs). Intracellular JAK signalling is activated by binding of various cytokines or growth factors to the respective cellular receptors, allowing the activation of STAT (Signal Transducers and Activators of Transcription) transcription factors and ultimately the transcription of genes with important roles during the innate and adaptive immune response. Four Janus kinases have been described: JAK1, JAK2, JAK3 and tyrosine kinase-2 (TYK2). Four JAK inhibitors (tofacitinib, baricitinib, upadacitinib and filgotinib) are currently approved for the treatment of rheumatoid arthritis, and some for the treatment of psoriatic arthritis and axial spondyloarthritis. JAK inhibitors have varying selectivity against individual kinases. Some JAK inhibitors are being tested in other rarer systemic connective tissue diseases. The general advantages of JAK inhibitors are oral administration, rapid onset of action, and efficacy in monotherapy. The safety profile of JAK inhibitors compared with biologic therapy appears to be comparable, with a higher incidence of herpes zoster, and an increased incidence of major cardiovascular disease, thromboembolic complications, and cancer in at-risk patients is discussed. The aim of this paper will be to summarize the latest findings on JAK inhibitors in approved indications for the most common rheumatic diseases.

Revmatologický ústav 1 LF UK Praha

JAK inhibition in the treatment of inflammatory rheumatic diseases

Citace poskytuje Crossref.org