Nepřímý imunofluorescenční mikroskopický průkaz autoprotilátek patří mezi nosné metody imunologické laboratorní diagnostiky. Jsou nezbytné pro diagnostiku a monitorování autoimunitních, imunopatologických onemocnění. Výsledky těchto metod jsou velmi závislé na zkušenostech hodnotitele. Běžně se hodnotitelé střídají nebo je třeba zacvičit nového pracovníka. V těchto případech je kontinuita nálezů ohrožena. Z tohoto důvodu je žádoucí shodu mezi hodnotiteli ověřovat. Cílem této studie bylo prověřit shodu mezi třemi hodnotiteli imunofluorescenčních nálezů. V období čtyř měsíců bylo hodnoceno 163 vzorků pro stanovení přítomnosti protilátek proti antigenům cytoplasmatických granulí neutrofilů ANCA, 301 vzorků pro stanovení protilátek proti endomysiu a 772 vzorků protilátek proti jaderným antigenům ANA. Pro posouzení shody mezi hodnotiteli bylo použito Cohenovo kappa (κ) nebo vážené Cohenovo kappa (κwlin ) a shoda byla vyjádřena v procentech. V souhrnu lze shodu mezi sledovanými hodnotiteli označit jako dobrou. U kvalitativního srovnání (pozitivní/negativní) se hodnota κ pohybovala od 0,79 až po 1,00. U kvantitativního hodnocení metod byla nejmenší shoda, vyjádřena hodnotou κ wlin , zjištěna u ANA 0,82 a nejlepší u ANCA 0,98. Největší rozdíly byly pozorovány u rozlišení fluorescenčních obrazů ANA a ANCA. Tady se hodnoty κ pohybovaly od 0,54 do 0,68, což odpovídá interpretaci průměrná až dobrá shoda. Dle názoru autorů by ověření shody mezi hodnotiteli mělo být součástí řízení kvality v imunologické laboratoři alespoň při zácviku nového pracovníka nebo při přechodu na jiné diagnostiky. Autoři doporučují analyzovat shodu pomocí Cohenova kappa a nikoli pouhým procentuálním vyjádřením shody.

Detection of autoantibodies by indirect immunofluorescence microscopy is one of the principal method of the immunological laboratory diagnostic procedures. This method is essential for the diagnosis and monitoring of various autoimmune immunopathological diseases. The results of this tests are always dependent on the experience of the evaluator. It is common for evaluators to alternate or for a new worker to be trained. In those cases, the continuity of the results is at the risk. For this reason, it is appropriate to verify the agreement between evaluators. The aim of this study was to examine the agreement between three evaluators of immunofluorescence tests. Within 4 months, 163 samples were evaluated for the presence of antibodies against autoantigens of cytoplasmic granules of neutrophils ANCA, 301 samples for antibodies against endomysium, and 772 samples for antibodies against nuclear antigens ANA. Cohen’s kappa (κ) or weighted Cohen’s kappa (κwlin ) in combination with agreement expressed as a percentage were used to determine the inter-observer agreement. Overall, the agreement between the monitored evaluators was characterized as good. In the qualitative comparison (positive/negative), the κ value ranged from 0.79 to 1.00. In the quantitative evaluation, the lowest agreement, expressed by the value of κ wlin , was found for ANA 0.82 and the best for ANCA 0.98. The greatest differences were observed in differentiating of the fluorescence patterns of ANA and ANCA. In this case, values of kappa were in the range from 0.54 to 0.68, which was interpreted as moderate to substantial agreement. In the opinion of the authors, verification of agreement between evaluators should be a part of quality control in the immunology laboratory at least during the training of a new evaluater or when transitioning to other diagnostics. The authors recommend to analyze the agreement using Cohen’s kappa, rather than just a simple agreement expressed as a percentage.

Interimun spol s r o specializovaná imunologická laboratoř Pardubice

Agreement of evaluators of indirect immunofluorescence to detect autoantibodies

Literatura