Eozinofilní záněty gastrointestinálního traktu jsou relativně vzácnou skupinou chronických, imunitně mediovaných onemocnění s gastrointestinální symptomatologií a patologickou příměsí eozinofilů ve sliznici gastrointestinálního traktu. Eozinofilní záněty mohou postihnout jakýkoliv úsek gastrointestinálního traktu. V praxi se nejčastěji setkáváme s eozinofilní ezofagitidou, která jako jediná jednotka z této skupiny onemocnění má doporučené mezinárodní diagnostické a terapeutické postupy. Klinické manifestace eozinofilních zánětů gastrointestinálního traktu jsou různorodé a často nespecifické. Laboratorně je popisována elevace celkového IgE a pe- riferní eozinofilie, v některých případech hypalbuminemie a anemie. Základní diagnostickou metodou zůstávají nadále endoskopická vyšetření gastrointestinálního traktu s odběrem dostatečného počtu bioptických vzorků a histologickém průkazu patologické příměsi eozinofilů ve sliznici. Terapeuticky se uplatňují zejména dietní opatření a kortikosteroidy. Zkušenosti s antagonisty leukotrienových receptorů, antihistaminik, stabilizátorů stěny mastocytů a biologickou léčbou jsou omezené a v případě eozinofilní kolitidy dokonce chybějí.

Eosinophilic inflammations of the gastrointestinal tract are a relatively rare group of chronic, immunologically mediated diseases with gastrointestinal symptomatology and the presence of pathologic amounts of eosinophils in the mucosa. Eosinophilic inflammations can affect any part of the gastrointestinal tract. In clinical practice, eosinophilic oesophagitis is most commonly encountered, and it is the only unit from this disease group with published international diagnostic and therapeutic guidelines. Laboratory work-up can reveal elevation of total IgE and peripheral eosinophilia. In some cases, hypoalbuminemia and anaemia may be present. The cornerstone diagnostic approach remains endoscopies of the gastrointestinal tract with obtaining sufficient biopsy samples and histological findings of pathologic amounts of eosinophils in the mucosa. Dietary interventions and corticosteroids are most used in treatment. Experience with leukotriene receptor antagonists, antihistamines, mast cell stabilizers and biologics are limited, and the in the case of eosinophilic colitis non-existent.

Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovya Všeobecná fakultní nemocnice Praha

Gastrointestinal eosinophilic inflammations from a gastroenterologist point of view

Literatura