Hypertrofická kardiomyopatie je onemocnění, se kterým se v kardiologické praxi setkáváme relativně často. U většiny pacientů je spojená s přítomností klidové nebo zátěžové obstrukce ve výtokovém traktu levé komory, která je klíčová v rozvoji příznaků srdečního selhání. Cílem terapie je odstranění nebo alespoň zmírnění subaortální obstrukce, ať už invazivně, nebo pomocí léků. Dosud dostupná farmakoterapie β-blokátory a blokátory kalciových kanálů (typu verapamilu či diltiazemu) je terapií nespecifickou a v řadě případů limitovanou horším snášením léčby, výskytem nežádoucích účinků nebo kontraindikacemi. Objev léčiv ze skupiny inhibitorů srdečního myozinu představuje novou možnost specifické farmakoterapie, která je schopna redukovat hyperkontraktilitu, subaortální obstrukci a zlepšit kvalitu života pacientů.

Hypertrophic cardiomyopathy is a relatively common disease in cardiology practice. In most patients, it is associated with the presence of a resting or exercise obstruction in the left ventricular outflow tract, which is crucial for the development of heart failure symptoms. The goal of treatment is to eliminate or at least relieve the subaortic obstruction, either invasively or with medical therapy. The current pharmacological treatment with β-blockers and calcium channel blockers (such as verapamil or diltiazem) is non-specific and often limited by poor tolerability, adverse effects, or contraindications. The discovery of drugs from the cardiac myosin inhibitor group represents a new option for specific pharmacotherapy capable of reducing hypercontractility and subaortic obstruction and improving patients’ quality of life.

Kardiologické centrum Nemocnice Agel Třinec Podlesí

Experience with mavacamten treatment in a female patient with hypertrophic cardiomyopathy

Literatura