Úvod a cíle: Akutní jednostranná vestibulopatie (AUVP) je definována jako akutní periferní vestibulární syndrom bez prokázaní centrálních neurologických nebo audiologických symptomů. Nyní neexistuje jednotný protokol instrumentálních vyšetření pro diagnostiku a sledování pacientů s AUVP. Vestibulární testy poskytují informace v jednotlivých frekvenčních pásmech vestibulookulárního reflexu (VOR), proto cílem naší práce je zhodnotit přínos multifrekvenčního testování VOR při vyšetření pacientů s AUVP. Metodika: Prospektivně byli vyšetřeni 22 pacienti (9 žen a 13 mužů) s diagnózou AUVP. Multifrekvenční testování zahrnovalo vyšetření spontánního nystagmu se zrušením zrakové fixace (SPN), Head shaking test (HST), bitermální vzduchovou kalorickou zkoušku a Video head impulse test (vHIT). První vyšetření proběhlo do 1 týdne od AUVP, kontrolní vyšetření byla provedena z odstupem 3 a 6 měsíců. Při třetím vyšetření byl vyplněn dotazník dizziness handicap inventory (DHI). Výsledky: Rychlost pomalé složky spontánního a indukovaného nystagmu při HST a hodnoty jednostranné slabosti (UW) při kalorické zkoušce se v průběhu sledování snížily se statisticky významným rozdílem (p < 0,05) jak mezi prvním a druhým, tak i mezi druhým a třetím vyšetřením. Na vHIT byl během sledování prokázán statisticky významný narůst gainu jednotlivých kanálků. Disociace výsledků vHIT a kalorické zkoušky byla zjištěna u 22,73 % pacientů při druhém a u 18,18 % pacientů při třetím vyšetření. Byl prokázán statisticky významný rozdíl ve změnách výsledků testů pacientů s různým DHI. Závěr: Multifrekvenční testování VOR poskytuje komplexní přehled o stavu vestibulární funkce, o dynamice zotavení a o klinickém dopadu reziduální vestibulární dysfunkce po AUVP.

Introduction: Acute unilateral vestibulopathy (AUVP) is defined as an acute peripheral vestibular syndrome without evidence of central neurological or audiological symptoms. Currently, there is no uniform instrumental testing protocol for the diagnosis and follow-up of patients with AUVP. Vestibular tests provide information in different frequency bands of the vestibuloocular reflex (VOR); therefore, the aim of our study is to evaluate the contribution of multifrequency VOR testing in the evaluation of patients with AUVP. Methods: 22 patients (9 females and 13 males) with a diagnosis of AUVP were prospectively examined. Multifrequency testing included spontaneous nystagmus with visual fixation cancellation (SPN), Head Shaking Test (HST), bithermal air caloric test, and video Head Impulse Test (vHIT). The first examination was performed within one week of AUVP; follow-up examinations were performed 3 and 6 months apart. On the third examination, the Dizziness handicap inventory (DHI) questionnaire was completed. Results: The rate of the slow component of spontaneous and induced nystagmus during HST and the values of unilateral weakness (UW) during caloric testing decreased during follow-up with a statistically significant difference (P <0.05) between both the first and second and between the second and third examinations. On vHIT, there was a statistically significant increase in the gains of individual channels during follow-up. Dissociation of vHIT and caloric test results was found in 22.73% of patients on the second and 18.18% of patients on the third examination. There was a statistically significant difference in the changes in test results of patients with different DHI. Conclusion: Multifrequency VOR testing provides a comprehensive overview of the status of vestibular function, recovery dynamics, and clinical impact of residual vestibular dysfunction after AUVP.

Otorinolaryngologické oddělení Orlickoústecká nemocnice

Multifrequency testing of patients after acute isolated vestibular deficit

Citace poskytuje Crossref.org