Systémový lupus erythematodes (SLE) představuje stále léčebnou výzvu. Porozumění patogenezi choroby přináší nové terapeutické cíle, což vede přes klinická hodnocení k registraci nových léků. Tento vývoj reflektují také aktualizovaná doporučení EULAR pro léčbu publikovaná v roce 2023. Cílem léčby SLE je dosažení remise nebo nízké aktivity onemocnění a prevence vzplanutí při minimalizace nežádoucích účinků nasazované terapie. Hydroxychlorochin se doporučuje u všech pacientů se SLE v dávce nepřesahující 5 mg/kg, pokud není přítomna jeho kontraindikace. Glukokortikoidy jsou dnes vnímány jako určitá přemosťující terapie užívaná optimálně po určitou dobu a jsou doporučeny strategie k jejich snižování včetně včasného nasazení imunosupresiv a/nebo biologických léků (belimumab, anifrolumab). Cílová dávka prednisonu by měla být ≤ 5 mg denně. Pozice biologik v léčbě SLE v současným doporučeních výrazně posiluje a mohou být použity v první linii léčby. V případě život či orgány ohrožujícího onemocnění je na místě použít cyklofosfamid a v refrakterních případech také rituximab. Jsou také aktualizovaná specifická doporučení pro kožní, neuropsychiatrické a hematologické projevy choroby. Výraznějších změny pak zaznamenává doporučení pro léčbu lupusové nefritidy. V léčbě je možné použít nejen intravenózního cyklofosfamid nebo perorální mykofenolát, ale také lze zvážit přidání belimumabu nebo kalcineurinového inhibitoru do indukční fáze léčby. Udržovací léčba lupusové nefritidy má trvat alespoň 3 roky a spočívá v podávání mykofenolátu nebo azathioprinu, které je možné kombinovat s belimumabem či kalcineurinovým inhibitorem.

Systemic lupus erythematosus (SLE) is still a therapeutic challenge. Understanding the pathogenesis of the disease provides new therapeutic targets, leading to the registration of new drugs through clinical trials. This evolution is also reflected in the updated EULAR treatment recommendations published in 2023. The target of SLE treatment is to achieve remission or low disease activity and prevent flares while minimizing the side effects of the therapy deployed. Hydroxychloroquine is recommended for all patients with SLE at a dose not exceeding 5 mg/kg unless a contraindication is present. Glucocorticoids are now perceived as a kind of bridging therapy used optimally for a certain period and strategies to reduce their use are recommended, including early deployment of immunosuppressive and/or biologic drugs (belimumab, anifrolumab). The target dose of prednisone should be ≤ 5 mg daily. The position of biologics in the treatment of SLE is significantly strengthened in current guidelines and they can be used in first-line treatment. In the case of life- or organ-threatening disease, cyclophosphamide and, in refractory cases, rituximab is appropriate. Specific recommendations for cutaneous, neuropsychiatric, and hematological manifestations of the disease have also been updated. The recommendations for the treatment of lupus nephritis have undergone more significant changes. Not only intravenous cyclophosphamide or oral mycophenolate can be used in the treatment, but the addition of belimumab or a calcineurin inhibitor to the induction phase of treatment can also be considered. Maintenance treatment of lupus nephritis should last at least 3 years and consists of administration of mycophenolate or azathioprine, which may be combined with belimumab or a calcineurin inhibitor.

3 interní klinika nefrologická revmatologická endokrinologická LF UP a FN Olomouc

Principles of treating SLE according to the 2023 EULAR treatment recommendations update - commentary