Detail
Článek
Web zdroj
Článek online
FT
Medvik - BMČ
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

Pilotní studie vlivu transkutánní vagové stimulace na paměť
[Pilot study of the effect of transcutaneous vagus nerve stiulation on memory]

Veronika Cibulcová, Marta Jackowska, Vera Kristýna Jandačková

. 2024 ; 18 (2) : 1-17.

Status minimální Jazyk čeština Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc25006310

Narušená funkce autonomního nervového systému, včetně snížené vagové modulace parasympatické aktivity, souvisí s výskytem demence i úbytkem kognitivních funkcí. Stimulace vagového nervu se ukázala jako účinný terapeutický nástroj pro celou řadu poruch. Některé studie naznačují také pozitivní účinky na paměť. Cílem pilotního měření bylo posoudit proveditelnost nastavení designu a protokolu studie sledující vliv dlouhodobé transkutánní vagové stimulace (tVNS) na paměť. V jednoduše zaslepené randomizované placebem a čekáním na intervenci kontrolované studii bylo 13 zdravých jedinců (5 mužů, 8 žen) náhodně rozděleno do aktivní tVNS (N = 8) nebo falešné (placebo) tVNS (N = 5). Výkon paměti byl hodnocen standardizovaným Rey Auditory Verbal Learning Test před a po 14 dnech aktivní nebo falešné (placebo) stimulace (4 hod./den). Ke stimulaci byl použit certifikovaný přístroj. Pro každého účastníka byl vypočten rozdíl výkonu před intervencí a po intervenci pro bezprostřední vybavení, celkový rozsah krátkodobé paměti a oddálené vybavení. Ke statistickému vyhodnocení rozdílů mezi skupinami byl použit neparametrický Mann Whitney U test a velikost účinku (Effect Size; ES). U participantů podstupujících aktivní tVNS ve srovnání se skupinou podstupující falešnou (placebo) tVNS se ukázal statisticky významný rozdíl u bezprostředního vybavení (p = .006; ES = 0,540) a celkového rozsahu krátkodobé paměti (p = .005 ES = 0,547) se silnou velikostí účinku. Žádné změny nebyly pozorovány u oddáleného vybavení (p = .940; ES = 0,015). Výsledky předložené pilotní studie ukazují, že nastavený design a protokol studie se zdá být adekvátní. Studie přináší také první předběžné poznatky o možném pozitivním vlivu dlouhodobé tVNS na paměť u neklinické populace mužů a žen. Výsledky na větším vzorku jedinců by mohly přispět k objasnění účinku tVNS na paměť, který není dosud prozkoumán.

Disrupted function of the autonomic nervous system, including reduced vagal modulation of parasympathetic activity, is associated with the occurrence of dementia and a decline in cognitive functions. Vagus nerve stimulation has been shown as an effective therapeutic tool for a wide range of disorders. Some studies also suggest positive effects on memory. The aim of the pilot study was to assess the feasibility of setting up the design and protocol of a study examining the impact of longterm non-invasive transcutaneous vagus nerve stimulation (tVNS) on memory. In a single-blind randomized placebo-wait list controlled study, 13 healthy individuals (5 males, 8 females) between 20-59 were randomly assigned to active tVNS (N = 8) or sham (placebo) tVNS (N = 5). Memory was evaluated before and after 14 days of active or sham stimulation (4 hours/day) by a standardized Rey ́s Auditory Verbal Learning Test. A certified device was used for stimulation. For each participant, the pre-intervention and post-intervention performance difference was calculated for immediate recall, overall short-term memory and delayed recall. The non-parametric Mann Whitney U test and effect size (Effect Size; ES) were used to statistically evaluate differences between groups. Compared with the sham tVNS group participants undergoing active tVNS have shown a statistically significant difference in immediate recall (p = .006; ES = 0,540) and overall short-term memory (p = .005; ES = 0,547) with a strong effect size. No changes were observed in delayed recall (p = .940; ES = 0,015). The results of the presented pilot study show that the study design and protocol appear to be adequate. The study also provides the first preliminary findings on the possible positive effect of long-term tVNS on memory in a non-clinical population of men and women. Results on a larger sample of individuals could contribute to elucidating the effect of tVNS on memory, which has not yet been explored

Pilot study of the effect of transcutaneous vagus nerve stiulation on memory

Citace poskytuje Crossref.org

Bibliografie atd.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc25006310
003      
CZ-PrNML
005      
20250318153013.0
007      
cr|cn|
008      
250227s2024 xr ad fs 000 0dcze||
009      
AR
024    7_
$a 10.29364/epsy.499 $2 doi
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Cibulcová, Veronika $7 xx0330017 $u Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Syllabova 19, Ostrava
245    10
$a Pilotní studie vlivu transkutánní vagové stimulace na paměť / $c Veronika Cibulcová, Marta Jackowska, Vera Kristýna Jandačková
246    31
$a Pilot study of the effect of transcutaneous vagus nerve stiulation on memory
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Narušená funkce autonomního nervového systému, včetně snížené vagové modulace parasympatické aktivity, souvisí s výskytem demence i úbytkem kognitivních funkcí. Stimulace vagového nervu se ukázala jako účinný terapeutický nástroj pro celou řadu poruch. Některé studie naznačují také pozitivní účinky na paměť. Cílem pilotního měření bylo posoudit proveditelnost nastavení designu a protokolu studie sledující vliv dlouhodobé transkutánní vagové stimulace (tVNS) na paměť. V jednoduše zaslepené randomizované placebem a čekáním na intervenci kontrolované studii bylo 13 zdravých jedinců (5 mužů, 8 žen) náhodně rozděleno do aktivní tVNS (N = 8) nebo falešné (placebo) tVNS (N = 5). Výkon paměti byl hodnocen standardizovaným Rey Auditory Verbal Learning Test před a po 14 dnech aktivní nebo falešné (placebo) stimulace (4 hod./den). Ke stimulaci byl použit certifikovaný přístroj. Pro každého účastníka byl vypočten rozdíl výkonu před intervencí a po intervenci pro bezprostřední vybavení, celkový rozsah krátkodobé paměti a oddálené vybavení. Ke statistickému vyhodnocení rozdílů mezi skupinami byl použit neparametrický Mann Whitney U test a velikost účinku (Effect Size; ES). U participantů podstupujících aktivní tVNS ve srovnání se skupinou podstupující falešnou (placebo) tVNS se ukázal statisticky významný rozdíl u bezprostředního vybavení (p = .006; ES = 0,540) a celkového rozsahu krátkodobé paměti (p = .005 ES = 0,547) se silnou velikostí účinku. Žádné změny nebyly pozorovány u oddáleného vybavení (p = .940; ES = 0,015). Výsledky předložené pilotní studie ukazují, že nastavený design a protokol studie se zdá být adekvátní. Studie přináší také první předběžné poznatky o možném pozitivním vlivu dlouhodobé tVNS na paměť u neklinické populace mužů a žen. Výsledky na větším vzorku jedinců by mohly přispět k objasnění účinku tVNS na paměť, který není dosud prozkoumán.
520    9_
$a Disrupted function of the autonomic nervous system, including reduced vagal modulation of parasympathetic activity, is associated with the occurrence of dementia and a decline in cognitive functions. Vagus nerve stimulation has been shown as an effective therapeutic tool for a wide range of disorders. Some studies also suggest positive effects on memory. The aim of the pilot study was to assess the feasibility of setting up the design and protocol of a study examining the impact of longterm non-invasive transcutaneous vagus nerve stimulation (tVNS) on memory. In a single-blind randomized placebo-wait list controlled study, 13 healthy individuals (5 males, 8 females) between 20-59 were randomly assigned to active tVNS (N = 8) or sham (placebo) tVNS (N = 5). Memory was evaluated before and after 14 days of active or sham stimulation (4 hours/day) by a standardized Rey ́s Auditory Verbal Learning Test. A certified device was used for stimulation. For each participant, the pre-intervention and post-intervention performance difference was calculated for immediate recall, overall short-term memory and delayed recall. The non-parametric Mann Whitney U test and effect size (Effect Size; ES) were used to statistically evaluate differences between groups. Compared with the sham tVNS group participants undergoing active tVNS have shown a statistically significant difference in immediate recall (p = .006; ES = 0,540) and overall short-term memory (p = .005; ES = 0,547) with a strong effect size. No changes were observed in delayed recall (p = .940; ES = 0,015). The results of the presented pilot study show that the study design and protocol appear to be adequate. The study also provides the first preliminary findings on the possible positive effect of long-term tVNS on memory in a non-clinical population of men and women. Results on a larger sample of individuals could contribute to elucidating the effect of tVNS on memory, which has not yet been explored
700    1_
$a Jackowska, Marta $u Fakulta psychologie (SWPS University, Sopot)
700    1_
$a Jandačková, Vera Kristýna, $d 1982- $7 osd2015855258 $u Lékařská a Pedagogická fakulta Ostravské univerzity
773    0_
$t E-psychologie $x 1802-8853 $g Roč. 18, č. 2 (2024), s. 1-17 $w MED00174310
856    41
$u https://e-psycholog.eu/pdf/Cibulcova_etal.pdf $y domovská stránka časopisu - plný text volně přístupný
910    __
$a ABA008 $b online $y 0 $z 0
990    __
$a 20250227135225 $b ABA008
991    __
$a 20250318153010 $b ABA008
999    __
$a min $b bmc $g 2275744 $s 1243362
BAS    __
$a 3 $a 4
BMC    __
$a 2024 $b 18 $c 2 $d 1-17 $i 1802-8853 $m E-psychologie $x MED00174310
LZP    __
$a NLK 2025-08/dk

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...