autoantigeny [Autoantigens]
- Termíny
-
autoantigen
autologní antigeny
-
Autoantigen
Autologous Antigen
Autologous Antigens
Self-Antigen
Self-Antigens
Antigen schopný v organismu, jehož je součástí, vyvolat tvorbu protilátek (autoprotilátky) a následnou imunitní reakci s možným poškozením příslušných tkání a orgánů, které jsou jeho nositeli. Autoantigen může vzniknout např. působením infekce (viry), poškozením tkání, nádorovým zvratem, oslabením supresorové regulační funkce imunitního systému, popř. vystavením některých tkání (např. spermií, oční čočky) vlastnímu imunitnímu systému, před nímž jsou za normálních okolností izolovány. (cit. Velký lékařský slovník online, 2021 http://lekarske.slovniky.cz/)
Endogenous tissue constituents with the ability to interact with AUTOANTIBODIES and cause an immune response.
- DUI
- D001324 MeSH Prohlížeč
- CUI
- M0001986
- Předchozí užití
- Antigens (1966-1972)
- Historická pozn.
- 87(73); was see under ANTIGENS 1973-86
- Veřejná pozn.
- 87; was see under ANTIGENS 1973-86
Povolená podhesla
- AN
- analýza 7
- AD
- aplikace a dávkování 2
- BI
- biosyntéza 0
- CH
- chemie 1
- HI
- dějiny 0
- EC
- ekonomika 0
- PD
- farmakologie 4
- PH
- fyziologie 3
- GE
- genetika 9
- IM
- imunologie 46
- IP
- izolace a purifikace 2
- CL
- klasifikace 2
- BL
- krev 9
- ME
- metabolismus 11
- UR
- moč 0
- CF
- mozkomíšní mok 0
- PO
- otrava 0
- AE
- škodlivé účinky 3
- TU
- terapeutické užití 4
- TO
- toxicita 0
- DE
- účinky léků 1
- RE
- účinky záření 0
- UL
- ultrastruktura 1