Okolo Vánoc jsem při pravidelné přípravě krátkého textu pro přátele a nejbližší známé uvažoval o poselství křesťanství. V době okolo Velikonoc jsem s textem pokročil natolik, že jej mohu nabídnout k přečtení. Východiskem se stal Starý zákon a jeho pojetí Boha jako determinující síly a moci, postavení člověka jako osoby ve vztahu k Hospodinovi v protikladu s Novou úmluvou, jež byla počata návštěvou Archanděla Gabriela u Marie, pokračovala narozením Krista a završila se jeho ukřižováním. Moje uvažování se odehrávalo na zcela světském pozadí, kterým byla moje psychoterapeutická zkušenost se studenty i lidmi trpícími duševními či některými tělesnými poruchami a neduhy.
At around Christmas, while writing a regular short text for my friends, I thought about the message of Christianity. By Easter time I had progressed with the text so much that I was able to offer to read it. The starting point was the Old Testament and the concept of God as the determiner of strength and power and the role of man and his relation to the Lord, in contrast to the New Convention, which was initiated by Gabriel visiting Mary. The text continued with the birth of Christ and concluded with his crucifixion. I was thinking from a purely secular background, which was my psychotherapy experience with students and people suffering from mental or physical conditons.
- MeSH
- náboženství MeSH
- psychoterapie MeSH
- teologie MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- komentáře MeSH
- O autorovi
- Růžička, Jiří, 1945- Autorita
Autor poukazuje na několik tematických oblastí, které jsou v psychoterapii opomíjeny a které ohrožují její svébytnost i určení. Jsou jimi pravdivost, upřímnost a poctivost k sobě samému jako cesta k uzdravení; redukce člověka a jeho nemoci na přírodovědně definovaný organizmus; nedomyšlení mravních aspektů duševní nemoci; podléhání přírodovědným paradigmatům a abstraktním obecninám; odcizení psychoterapeutických jazyků bezprostřední zkušenosti; reduktivní výklad na předem dané, konečné a takto uzavřené teoretické systémy; banalizace psychoterapie uzavřenými a umělými systémy; lidské osudy, události a okamžiky pojaté jen jako vnější projevy „za“, „pod“ či mimo tuto skutečnost stojících sil, zákonů a pravidel; neporozumění kultuře jako přirozenému prostředí člověka a zapomínání na vlastní kořeny psychoterapie vyvěrající z duchovní tradice Západní civilizace.
The author points out to several thematic groups, which are neglected in the psychotherapy and which are a threat to her peculiarity. He mentions truth, sincerity and honesty to self as the way to a recovery, a reduction of a man and his illness to a naturally defined organism, no thinking of moral aspects of the mental disease, succumbing to natural paradigms etc. The author calls these areas as ten sins in psychotherapy. Key words: psychotherapy, ten sins.
