PURPOSE: Memory plays an essential role in daily life and is one of the first functions to deteriorate in cognitive impairment and dementia. Transcutaneous vagus nerve stimulation (tVNS) is a promising therapeutic method; however, its ability to enhance memory is underexplored, especially considering long-term stimulation. We aimed to investigate the effect of a 2-week course of auricular tVNS (taVNS) on memory in a non-clinical population. METHODS: This single-blind randomized placebo-wait-list controlled trial recruited 76 participants (30 men; mean age 48.32 years) and randomized them into four groups: early active/sham taVNS and late active/sham taVNS. Participation in the study lasted 4 weeks; early groups underwent 2 weeks intervention immediately following the first study site visit (days 0-13) and late groups 2 weeks after the first study site visit (days 14-27). Active and sham taVNS included 2 weeks of daily 4-h neurostimulation at the tragus or earlobe, respectively. To assess memory, we used the Rey Auditory Verbal Learning Test. RESULTS: Two weeks of active taVNS, but not sham taVNS, improved immediate recall and short-term memory score both in early and late groups. Furthermore, the improvements persisted over subsequent follow-up in early active taVNS. Importantly, the effect of active taVNS was superior to sham for immediate recall in both early and late groups. There were no statistical differences in delayed recall. CONCLUSION: Our findings suggest that taVNS has potential to improve memory, particularly immediate recall, and may be an effective method in preventing memory loss and mitigating cognitive aging.

• MeSH
• dospělí MeSH
• jednoduchá slepá metoda MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• paměť * fyziologie   MeSH
• transkutánní elektrická neurostimulace * metody   MeSH
• vagová stimulace * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Narušená funkce autonomního nervového systému, včetně snížené vagové modulace parasympatické aktivity, souvisí s výskytem demence i úbytkem kognitivních funkcí. Stimulace vagového nervu se ukázala jako účinný terapeutický nástroj pro celou řadu poruch. Některé studie naznačují také pozitivní účinky na paměť. Cílem pilotního měření bylo posoudit proveditelnost nastavení designu a protokolu studie sledující vliv dlouhodobé transkutánní vagové stimulace (tVNS) na paměť. V jednoduše zaslepené randomizované placebem a čekáním na intervenci kontrolované studii bylo 13 zdravých jedinců (5 mužů, 8 žen) náhodně rozděleno do aktivní tVNS (N = 8) nebo falešné (placebo) tVNS (N = 5). Výkon paměti byl hodnocen standardizovaným Rey Auditory Verbal Learning Test před a po 14 dnech aktivní nebo falešné (placebo) stimulace (4 hod./den). Ke stimulaci byl použit certifikovaný přístroj. Pro každého účastníka byl vypočten rozdíl výkonu před intervencí a po intervenci pro bezprostřední vybavení, celkový rozsah krátkodobé paměti a oddálené vybavení. Ke statistickému vyhodnocení rozdílů mezi skupinami byl použit neparametrický Mann Whitney U test a velikost účinku (Effect Size; ES). U participantů podstupujících aktivní tVNS ve srovnání se skupinou podstupující falešnou (placebo) tVNS se ukázal statisticky významný rozdíl u bezprostředního vybavení (p = .006; ES = 0,540) a celkového rozsahu krátkodobé paměti (p = .005 ES = 0,547) se silnou velikostí účinku. Žádné změny nebyly pozorovány u oddáleného vybavení (p = .940; ES = 0,015). Výsledky předložené pilotní studie ukazují, že nastavený design a protokol studie se zdá být adekvátní. Studie přináší také první předběžné poznatky o možném pozitivním vlivu dlouhodobé tVNS na paměť u neklinické populace mužů a žen. Výsledky na větším vzorku jedinců by mohly přispět k objasnění účinku tVNS na paměť, který není dosud prozkoumán.

Disrupted function of the autonomic nervous system, including reduced vagal modulation of parasympathetic activity, is associated with the occurrence of dementia and a decline in cognitive functions. Vagus nerve stimulation has been shown as an effective therapeutic tool for a wide range of disorders. Some studies also suggest positive effects on memory. The aim of the pilot study was to assess the feasibility of setting up the design and protocol of a study examining the impact of longterm non-invasive transcutaneous vagus nerve stimulation (tVNS) on memory. In a single-blind randomized placebo-wait list controlled study, 13 healthy individuals (5 males, 8 females) between 20-59 were randomly assigned to active tVNS (N = 8) or sham (placebo) tVNS (N = 5). Memory was evaluated before and after 14 days of active or sham stimulation (4 hours/day) by a standardized Rey ́s Auditory Verbal Learning Test. A certified device was used for stimulation. For each participant, the pre-intervention and post-intervention performance difference was calculated for immediate recall, overall short-term memory and delayed recall. The non-parametric Mann Whitney U test and effect size (Effect Size; ES) were used to statistically evaluate differences between groups. Compared with the sham tVNS group participants undergoing active tVNS have shown a statistically significant difference in immediate recall (p = .006; ES = 0,540) and overall short-term memory (p = .005; ES = 0,547) with a strong effect size. No changes were observed in delayed recall (p = .940; ES = 0,015). The results of the presented pilot study show that the study design and protocol appear to be adequate. The study also provides the first preliminary findings on the possible positive effect of long-term tVNS on memory in a non-clinical population of men and women. Results on a larger sample of individuals could contribute to elucidating the effect of tVNS on memory, which has not yet been explored