Biomonitoring jako nástroj pro ověření expozice populace toxickým látkám z prostředí a odhad zdravotních rizik je od r. 1994 součástí Systému monitorování zdravotního stavu české populace ve vztahu k prostředí (MZSO). Od roku 2006 se Česká republika prostřednictvím Státního zdravotního ústavu účastní řešení projektu 6. RP Evropské unie, který je zaměřen na výzkum dlouhodobé expozice populace nízkým koncentracím kovů z prostředí ("PHIME" – Public health impact of long-term, low-level mixed element exposure in susceptible population strata). V rámci projektu PHIME byly sledovány hladiny olova, kadmia a rtuti v krvi 150 dětí (79 chlapců, 71 dívek) ve věku 5–12 let, žijících v oblastech s odlišnou zátěží z prostředí (Praha, Mníšek pod Brdy, Ostrava a Kašperské Hory). Hladiny olova v krvi dětí z Kašperských Hor vykazovaly vyšší hodnoty (medián 30 µg/l) v porovnání s dětmi z ostatních sledovaných lokalit (mediány 25, 25 a 24 µg/l). Hodnoty se shodovaly s výsledky biomonitoringu MZSO a nepřekračovaly limitní tolerovatelnou hodnotu 100 µg/l. Koncentrace kadmia v krvi dětí (v projektu PHIME i MZSO) je nízká a pohybuje se kolem hodnoty detekčního limitu 0,2 µg/l. Mediánové koncentrace rtuti v krvi dětí z projektu PHIME se pohybovaly v rozmezí 0,32–0,42 µg/l a jsou srovnatelné s výsledky MZSO (děti obdobného věku) z roku 2006 (0,40 µg/l) a z roku 2008 (0,30 µg/l). Nalezené výsledky nesignalizují zvýšenou zátěž sledované české dětské populace vybraným kovům. Hladiny olova vykazují postupně snižující trend. Získaná data doplňují existující časové řady a jsou významná pro srovnání dat na mezinárodní úrovni.
Biomonitoring as a tool for verification of population exposure to environmental toxic compounds and for health risk assessment is since 1994 an integral part of the Czech Environmental Health Monitoring System (MZSO). Since 2006, the Czech Republic, by means of National Institute of Public Health, has been taken part in the PHIME project (Public health impact of long-term, low-level mixed element exposure in susceptible population strata) of the 6th FP of EU. In this project, the levels of lead, cadmium and mercury have been examined in blood of 150 children (79 boys, 71 girls) aged 5–12 years, living in regions with different environmental pollution (Praha, Mníšek pod Brdy, Ostrava and Kašperské Hory). Blood lead levels of children from Kašperské Hory showed increased levels (median 30 µg/l) compared with the children from other regions (medians 25, 25 and 24 µg/l). These data correspond with the Czech Human Biomonitoring results (MZSO) and do not exceed the tolerable limit value of 100 µg/l. Blood cadmium levels were low and oscilated around the detection limit of 0.2 µg/l. Blood mercury levels (medians) ranged from 0.32 to 0.42 µg/l and are comparable with the MZSO results (children of similar age) from the year 2006 (0.40 µg/l) as well as 2008 (0.30 µg/l). The results did not indicate the increased exposure of the monitored Czech child population to selected toxic metals. Blood lead levels reflect a gradual downward trend. The obtained data complete the existing time-related trends and are important for international comparison.
