Cíl: Cílem studie je vyhodnotit opakovatelnost měření neinvazivního break-up time (NIBUT) keratografem při jeho stanovení z jednoho, dvou či třech dílčích měření a doporučit pro praxi vhodnou metodiku. Dalším cílem je ověřit, zda opakovaná měření neovlivňují měřenou hodnotu. Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 38 zdravých dobrovolníků (30 žen a 8 mužů) ve věku od 19 do 50 let, u každého bylo měřeno vždy jen jedno oko. Studie byla koncipována jako prospektivní. Po 15minutové adaptaci na podmínky vyšetřovny podstoupil každý účastník dvě série měření NIBUT (test, retest) na keratografu OCULUS 3. Minimální časový odstup obou sérií byl 10 minut, každá série obsahovala tři dílčí měření v odstupu přibližně 3 minuty. Výsledný NIBUT byl v každé sérii stanoven (A) jako první hodnota v dané sérii, (B) jako průměr prvních dvou nebo (C) všech tří měření v dané sérii. Opakovatelnost byla hodnocena Bland-Altmanovou analýzou a vyjádřena koeficientem opakovatelnosti. Sledován byl vždy pouze čas prvního roztržení slzného filmu. Výsledky: Statistická analýza neprokázala statisticky signifikantní rozdíly jak mezi dílčími měřeními NIBUT v jednotlivých sérií (p = 0,92, p = 0,81), tak při porovnání všech šesti měření (p = 0,95). Průměrné hodnoty dílčích měření se pohybovaly od 13,6 s do 14,4 s. Pro postupy A, B a C byly zjištěny koeficienty opakovatelnosti (po řadě) 15,0 s, 12,1 s a 10,0 s. Doplňující analýza pro 12 očí s nízkým NIBUT (< 10 s) prokázala statisticky signifikantně lepší opakovatelnost v této skupině, a to s koeficienty 7,0 s (metodika A), 6,0 s (B) a 4,6 s (C) . Závěr: Stanovení NIBUT ze tří po sobě jdoucích měření (s dostatečným, ideálně několikaminutovým odstupem) významně zlepšuje opakovatelnost. Přitom takto opakovaná měření NIBUT nemají významný vliv na měřenou hodnotu. Uvedenou metodiku měření NIBUT na keratografu lze doporučit pro použití v praxi.
Aim: The primary aim of this study is to evaluate the repeatability of noninvasive break-up time (NIBUT) measurement by keratograph when it is determined from one, two or three partial measurements, and to recommend a suitable methodology for practice. Another goal is to verify that repeated measurements do not affect the measured value. Material and Methods: Thirty-eight healthy volunteers (30 women and 8 men) aged between 19 and 50 years old were included in the study, in which only one eye of each volunteer was measured. The study was designed as a prospective one. Each subject adapted to the local conditions of the laboratory for 15 minutes and subsequently underwent two series of NIBUT measurements (test, retest) on an OCULUS 3 Keratograph. The minimum time interval between the two series was 10 minutes, in which each series contained three partial measurements approximately 3 three measurements in the given series. Repeatability was assessed by a Bland-Altman analysis and expressed as a repeatability coefficient. In every case, only the time of the first break-up of the tear film was monitored. Results: The statistical analysis did not show statistically significant differences both between partial measurements of NIBUT in the individual series (p = 0.92, p = 0.81) and when comparing all six measurements (p = 0.95). The mean values of the partial measurements ranged from 13.6 s to 14.4 s. The repeatability coefficients were found to be 15.0 s, 12.1 s and 10.0 s for methodologies A, B and C, respectively. A supplementary analysis for 12 eyes with low NIBUT (< 10 s) showed statistically significantly better repeatability in this group, with coefficients of 7.0 s (methodology A), 6.0 s (B) and 4.6 s (C). Conclusion: Determination of NIBUT from three consecutive measurements (with a sufficient interval of ideally a few minutes) significantly improves repeatability. Such repeated NIBUT measurements do not have a significant effect on the measured value. The mentioned methodology for measuring NIBUT on a keratograph can be recommended for use in practice.
- Klíčová slova
- slzný film, break-up time test, opakovatelnost měření, keratograf OCULUS 3,
- MeSH
- diagnostické techniky oftalmologické * klasifikace přístrojové vybavení MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rohovka diagnostické zobrazování fyziologie patologie MeSH
- syndromy suchého oka * diagnostické zobrazování diagnóza MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
In the present study, we asked whether contour interaction undergoes significant changes for different luminance levels in the central and peripheral visual field. This study included nine normal observers at two laboratories (five at Palacky University Olomouc, Czech Republic and four at the University of Houston, USA). Observers viewed a randomly selected Sloan letter surrounded by four equally spaced bars for several separations measured edge-to-edge in min arc. Stimuli were viewed foveally under photopic and mesopic luminances and between 5° and 12° peripherally for four different background luminances of the display monitors, corresponding to photopic, mesopic, scotopic, and dim scotopic levels. The extent of the contour interaction in the fovea is approximately 20 times smaller than in the periphery. Whereas the magnitude of foveal contour interaction markedly decreases with decreasing luminance, no consistent luminance-induced change occurs in peripheral contour interaction. The extent of contour interaction does not scale with the size of the target letter, either in the fovea or peripherally. The results support a neural origin of contour interaction consistent with the properties of center-surround antagonism.
- MeSH
- dospělí MeSH
- fovea centralis MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- noční vidění fyziologie MeSH
- rozpoznávání obrazu fyziologie MeSH
- senioři MeSH
- světelná stimulace MeSH
- vidění barevné fyziologie MeSH
- zraková pole MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
Cílem této studie bylo zjistit, jaký stupeň některých odchylek v estetice frontálního úseku chrupu pokládá většina laické veřejnosti za méně atraktivní. Hodnoceny byly tyto odchylky: symetrické a asymetrické zúžení horních laterálních řezáků, otevřený gingivální prostor mezi horními středními řezáky a symetricky i asymetricky snížená úroveň marginální gingivy horních středních a laterálních řezáků. úsměv 28leté ženy byl upravován v počítačovém programu Adobe Photoshop 7.0; 30 panoramatických fotografií ve formátu 9x13 mm bylo náhodně rozmístěno do alba stejného formátu. Každý hodnotitel v dotazníku vyznačil na úsečce míru atraktivity každého úsměvu a uvedl svůj věk a pohlaví. Dotazník vyplnilo 120 žen a 65 mužů ve věku nad 18 let. Za méně atraktivní pokládala nadpoloviční většina dotazovaných laiků tyto stupně odchylek: symetrické a asymetrické zúžení horních laterálních řezáků o 4 mm, 5 mm dlouhý otevřený gingivální prostor mezi horními středními řezáky, symetricky sníženou úroveň marginální gingivy horních středních řezáků o 3 mm, jednostranně sníženou úroveň marginální gingivy horního středního řezáku, symetricky i jednostranně sníženou úroveň marginální gingivy horních laterálních řezáků o 2 mm.
The aim of the study was to identify the degree of some discrepancies in the esthetics of the frontal segment of dentition that are considered less attractive by majority of respondents. The following anomalies were monitored: symmetrical as well asymmetrical narrowing of maxillary lateral incisors, open gingival space between maxillary central incisors, symmetrically as well asymmetrically lowered level of margin gingiva of maxillary central and lateral incisors. The smile of a 28-year old female was modified in Adobe Photoshop 7.0; 30 panoramic pics of the format 9x13 mm were randomly placed in the album of the same format. In the questionnaire each of the respondents marked on the line segment the degree of attractiveness of each particular smile, and put down their age and sex. The questionnaire was filled up by 120 females and 65 males of the age over 18. More than 50% of the respondents considered less attractive the following degrees of anomalies: symmetrical as well as asymmetrical narrowing of maxillary lateral incisors by 4 mm, 5 mm long open gingival space between maxillary central incisors, symmetrically lowered level of marginal gingiva of maxillary central incisors by 3 mm, unilateral lowered level of marginal gingiva of the maxillary central incisor, symmetrically and asymmetrically lowered level of marginal gingiva of maxillary lateral incisors by 2 mm.
