Publikace přináší ucelený popis rozsáhlého výzkumu uskutečněného na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v letech 2019-2022 multioborovým týmem složeným z didaktiků matematiky, statistiků a psychologa. Monografie obsahuje celkem sedm kapitol, které po úvodu a vymezení teoretických východisek přináší přehled osmi ukazatelů popisujících předpoklady žáka k řešení úloh v matematice: matematická citlivost, matematická tvořivost, čtenářská gramotnost, počtářská dovednost, pracovní paměť, tendence k užití algoritmu, sebeposouzení a motivace k učení se matematice. Tyto ukazatele tvoří strukturu a v rámci monografie je popsán jak důvod jejich zařazení do vytvořené struktury, tak i jejich operacionalizace pro potřeby diagnostiky. Hlavním výstupem projektu je totiž certifikovaná diagnostická sada (je součástí monografie), která učiteli umožní stanovit možná rizika, jež žákovi mohou bránit v úspěšném řešení matematických úloh. Důsledky pro učitelskou praxi, zejména náměty pro práci se žáky za účelem snížení rizik, popisuje závěrečná kapitola monografie.

Kniha prof. Piťhy O pohřbech a pohřbívání ve své první části nabízí s nadhledem a v neformálním tónu historizující přehled o posledních věcech člověka, se kterými se většina lidí setkává v rozpoložení smutku ze ztráty, úzkosti z osamění a pocitu bezmoci.Slova duchovní útěchy v souboru promluv a kázání z let 2001-2022 v druhé části knihy jsou nejen povzbuzením pro pozůstalé, ale i příkladem pro budoucí kazatele, jak při posledním rozloučení citlivě formulovat lidské i Boží odpuštění a projevem pokory dojít ke smíření s nevyhnutelným a k víře v pokračování života.; Kniha, shromážďující autorovy promluvy a kázání, se věnuje tématice pohřbů a pohřbívání, a to i v kontextu truchlení, bezmoci, vnitřních pocitů, smíření i křesťanské věrouky.Kniha ve své první části nabízí s nadhledem a v neformálním tónu historizující přehled o posledních věcech člověka, se kterými se většina lidí setkává v rozpoložení smutku ze ztráty, úzkosti z osamění a pocitu bezmoci. Slova duchovní útěchy v souboru promluv a kázání z let 2001-2022 v druhé části knihy jsou nejen povzbuzením pro pozůstalé, ale i příkladem pro budoucí kazatele, jak při posledním rozloučení citlivě formulovat lidské i Boží odpuštění a projevem pokory dojít ke smíření s nevyhnutelným a k víře v pokračování života.

Kniha pojednává o vztazích mezi geometrií a aritmetikou a sleduje vývoj geometrie od názornosti k abstraktnosti a obecnosti. Představuje logicky úplnou Tarského axiomatiku elementární eukleidovské geometrie i logicky úplnou axiomatiku rovinné projektivní geometrie Veblena a Younga. Ukazuje, jak sférická geometrie a trigonometrie inspirovala odkrývání neeukleidovských geometrií. Pojednává o diferenciální geometrii křivek a ploch vnořených do trojrozměrného eukleidovského prostoru a ukazuje, jak se v ní vynořují pojmy metrického tenzoru, křivosti, geodetiky a rovnoběžného posunu vektorových polí, které se staly východiskem abstraktní Riemannovy diferenciální geometrie hladkých variet. A ukazuje, jak se Riemannova diferenciální geometrie stala matematickým základem obecné teorie relativity Alberta Einsteina.; Kniha pojednává o vztazích mezi geometrií a aritmetikou a sleduje vývoj geometrie od názornosti k abstraktnosti a obecnosti.Představuje logicky úplnou Tarského axiomatiku elementární eukleidovské geometrie i logicky úplnou axiomatiku rovinné projektivní geometrie Veblena a Younga. Ukazuje, jak sférická geometrie a trigonometrie inspirovala odkrývání neeukleidovských geometrií. Pojednává o diferenciální geometrii křivek a ploch vnořených do trojrozměrného eukleidovského prostoru a ukazuje, jak se v ní vynořují pojmy metrického tenzoru, křivosti, geodetiky a rovnoběžného posunu vektorových polí, které se staly východiskem abstraktní Riemannovy diferenciální geometrie hladkých variet.

Učební text slouží jako podklad k přednášce Teorie pravděpodobnosti, která je přednášena na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Učebnice obsahuje učební látku v rozsahu uvedené přednášky a navíc kapitolu shrnující různé způsoby charakterizace rozdělení náhodné veličiny a kapitolu, která připomíná některá klasická rozdělení pravděpodobnosti. Je připojen také stručný přehled matematického aparátu, který je v přednášce používán, a příklady.; Text byl napsán jako skripta Univerzity Karlovy v Praze k přednášce STP 050 Teorie pravděpodobnosti, která je přednášena na Matematicko-fyzikální fakultě.

Velikonoční vyznání, že Ježíš byl vzkříšen, je zásadním východiskem jak pro křesťanskou víru, tak pro křesťanskou teologii. Tato kniha proto začíná touto zásadní vnitřní perspektivou křesťanství, využívá vhledů interního realismu a sémiotiky a bere v potaz postmoderní dobu s její neredukovatelnou pluralitou. Na tomto základě se snaží vystavět současné pojetí toho nejústřednějšího teologického tématu - christologie; snaží se tedy odpovědět na otázku, kdo byl a je Ježíš Kristus a jaký je jeho význam pro celek skutečnosti. Christologii pojímá jako christologii ontologickou. Gallus se proto v textu kriticky zabývá jak tradiční chalcedonskou christologií, tak také christologickými koncepty posledních dekád a předkládá vlastní originální řešení. Jeho koncepce je založena na přesvědčení, že konzistentní christologie je možná pouze na pozadí důsledně trojičního myšlení a dynamického pojetí Boha i člověka. Přichází s modelem Boží akomodace, která je základem pro pojetí inkarnace i Ježíšovy smrti jako smrti Boha, a dotahuje důsledky tohoto modelu až do antropologie, soteriologie, eschatologie a mezináboženského dialogu.; Kniha proto začíná vnitřní perspektivou křesťanství, využívá vhledů interního realismu a sémiotiky a bere v potaz postmoderní dobu s její neredukovatelnou pluralitou.Na tomto základě se snaží vystavět současné pojetí toho nejústřednějšího teologického tématu - christologie; snaží se tedy odpovědět na otázku, kdo byl a je Ježíš Kristus a jaký je jeho význam pro celek skutečnosti. Christologii pojímá jako christologii ontologickou. Gallus se proto v textu kriticky zabývá jak tradiční chalcedonskou christologií, tak také christologickými koncepty posledních dekád a předkládá vlastní originální řešení. Jeho koncepce je založena na přesvědčení, že konzistentní christologie je možná pouze na pozadí důsledně trojičního myšlení a dynamického pojetí Boha i člověka. Přichází s modelem Boží akomodace, která je základem pro pojetí inkarnace i Ježíšovy smrti jako smrti Boha, a dotahuje důsledky tohoto modelu až do antropologie, soteriologie, eschatologie a mezináboženského dialogu.