Článek se zabývá problematikou čtení s porozuměním u dětí s dyslexií. Jedná se o přehledovou studii, která shrnuje stav a vývoj pojetí daného tématu v České republice. Věnuje se však také zahraničním přístupům a koncepcím, opírajících se o data pocházející z výzkumů za poslední čtyři desetiletí. Čtenářské dovednosti dětí s dyslexií jsou popisovány v porovnání s čtenářskými dovednostmi vrstevníků, mladších dětí na stejné úrovni dekódování, s obecně špatnými čtenáři i s dalšími klinickými skupinami. Vzhledem k zaměření studie je pozornost upřena především na otázku úrovně porozumění čtenému textu. Cílem studie je nejen postihnout nejdůležitější poznatky o profilu čtenářských obtíží spojovaných s dyslexií, ale poukázat také na existenci dalších specifických poruch ve čtení. Na závěr studie otevírá autorka diskuzi o nutnosti aktualizace odborné terminologie a na základě současného stavu poznání dané problematiky navrhuje konkrétní doporučení pro praxi i budoucí výzkum.
Der Artikel befasst sich mit Leseverständnis bei Kindern mit Legasthenie. Dies ist eine Übersichtsstudie, die den Status und die Entwicklung des Konzepts in der Tschechischen Republik zusammenfasst. Es werden auch ausländische Ansätze und Konzepte, die auf Daten aus Forschung in den vergangenen vier Jahrzehnten basieren, zusammengefasst. Die Lesekompetenz von Kindern mit Legasthenie wird im Vergleich zu Altersgenossen beschrieben, weiter werden sie mit jüngeren Kindern auf dem gleichen Niveau der Decodierung, weiter mit allgemein schlechten Lesern und mit anderen klinischen Gruppen verglichen. Mit Hinsicht auf den Schwerpunkt der Studie konzentrieren wir uns auf das Niveau der Leseverständnis. Die Studie zielt darauf ab, nicht nur die wichtigsten Kenntnisse über das Profil der Leseschwierigkeiten bei Legasthenikern zu erfassen, aber auch auf die Existenz von anderen spezifischen Lesestörungen aufmerksam zu machen. Am Ende der Studie öffnet die Autorin eine Diskussion über die Notwendigkeit, die Fachterminologie zu aktualisieren und auf der Basis des aktuellen Wissensstandes bietet sie konkrete Empfehlungen für die Praxis und die zukünftige Forschung.
