Cíl: Cílem této studie bylo prozkoumat u těhotných žen míru strachu, deprese, stresu a úzkosti spojených s pandemií, a to v různých trimestrech v období po pandemii, a určit jejich souvislost s psychickou odolností. Metody: Do studie bylo zařazeno celkem 250 žen, z toho 125 těhotných a 125 zdravých kontrol. Ženy byly dále rozděleny do tří skupin podle trimestru těhotenství. K měření deprese, úzkosti, stresu a psychické odolnosti byla použita škála deprese, úzkosti a stresu (DASS-21 – Depression Anxiety Stress Scale 21), škála strachu z epidemie (EDAS – Epidemic Disease Anxiety Scale) a zkrácená škála psychické odolnosti (SPRS – Short Psychological Resilience Scale). Výsledky: Těhotné ženy měly významně vyšší celkové skóre DASS-21 [19 (4–42) ], oproti zdravým kontrolám [11 (1–42) ], p = 0,001. Prevalence deprese, úzkosti a stresu u těhotných byla 23,2 %, 44 % a 20 % oproti 12,8 %, 31,2 % a 9,6 % u zdravých kontrol. Celkové skóre DASS-21 bylo nejvyšší v I. trimestru (21,2 ± 5,8) a III. trimestru (22,8 ± 8,9) a nejnižší v II. trimestru (16,1 ± 6,9). U DASS-21 byla zaznamenána pozitivní korelace s celkovým skóre EDAS a se subškálou vnímání pandemie. Celkové skóre SPRS mělo negativní korelaci s úzkostí, stresem a celkovým skóre DASS-21. Závěr: V období po pandemii byla u těhotných žen zaznamenána vyšší míra deprese, úzkosti, stresu a strachu z pandemie než u netěhotných žen. U těhotných žen byla zjištěna negativní korelace mezi psychickou odolností a depresí, úzkostí či stresem. Tyto závěry svědčí o tom, že pandemie negativně ovlivňuje mentálního zdraví těhotných žen a rovněž ukazují důležitost služeb poskytujících psychickou podporu při ochraně jejich duševního zdraví.
Aims: The aim of this study was to investigate the levels of pandemic-related fear, depression, stress and anxiety in pregnant women in different trimesters after the pandemic and to examine their relationship with psychological resilience. Methods: A total of 250 women were included in the study, including 125 pregnant women and 125 healthy controls. The participants were divided into three groups according to their trimester of pregnancy. The Depression-Anxiety-Stress Scale 21 (DASS-21), the Epidemic Disease Anxiety Scale (EDAS) and the Short Psychological Resilience Scale (SPRS) were used to measure depression, anxiety, stress and psychological resilience. Results: Pregnant women had significantly higher DASS-21 total scores [19 (4–42) ] than healthy controls [11 (1–42) ], P = 0.001. The prevalence of depression, anxiety and stress was 23.2%, 44% and 20% respectively in pregnant women compared to 12.8%, 31.2% and 9.6% in healthy controls. DASS-21 total scores were highest in the 1st (21.2 ± 5.8) and 3rd (22.8 ± 8.9) trimesters and lowest in the 2nd (16.1 ± 6.9) trimesters. The DASS-21 total score was positively correlated with the EDAS total score and the pandemic perception subscale. SPRS total score was negatively correlated with anxiety, stress and DASS-21 total score. Conclusion: Pregnant women experienced higher levels of depression, anxiety, stress, and pandemic anxiety than non-pregnant women in the post-pandemic period. Psychological resilience was negatively associated with depression, anxiety, and stress in pregnant women. These findings indicate that the pandemic negatively affects the mental health of pregnant women and the importance of providing psychological support services to protect their mental health.
- MeSH
- COVID-19 psychologie MeSH
- duševní zdraví MeSH
- lidé MeSH
- pandemie * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychická odolnost MeSH
- strach psychologie MeSH
- těhotné ženy * psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- Geografické názvy
- Turecko MeSH
Cíl: V této studii jsme se zaměřili na zjištění role parametrů periferní krve a indexu systémového zánětu (SII – systemic inflammatory index) v diagnostice hyperemesis gravidarum (HG) a zda mají prediktivní hodnotu při určování délky hospitalizace a rizika rehospitalizaci v případech HG. Materiál a metoda: V retrospektivní studii byly těhotné ženy hospitalizované pro HG (n = 112) a těhotné ženy zcela zdravé (n = 112) přiřazeny ke gestačnímu věku. Byly hodnoceny parametry zánětu periferní krve celé studované skupiny. Byla zaznamenávána délka hospitalizace a počet rehospitalizací pro případy HG. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 224 pacientů, 112 (50 %) v kontrolní skupině a 112 (50 %) ve skupině HG. Byla prokázána pozitivní korelace mezi zvýšenou ketonurií a délkou hospitalizace, parametry periferní krve a SII. Stupeň ketonurie byl shledán jako statisticky nevýznamný pro stanovení rizika rehospitalizace (p = 0,927). Do nemocnice byl přijato zpět 28,57 % (n = 32) případů HG. Při zohlednění délky hospitalizace bylo zjištěno, že SII je statisticky významný u hospitalizací trvajících déle než 2 dny (p = 0,001), ale nikoli u rehospitalizací (p = 0,3). Závěr: SII je významný v diagnostice a určování hospitalizace HG. Je dostačující pro stanovení délky hospitalizace, nikoli však rizika rehospitalizace, která je ukazatelem závažnosti onemocnění.
Objective: In this study, we aimed to investigate the role of peripheral blood parameters and the systemic inflammatory index (SII) in the diagnosis of hyperemesis gravidarum (HG) and whether they have a predictive value in determining the length of hospital stay and the risk of rehospitalization in HG cases. Materials and methods: In the retrospective study, pregnant women who were hospitalized due to HG (n = 112) and pregnant women who were completely healthy (n = 112) were matched for gestational age. Peripheral blood inflammation parameters of the entire study group were evaluated. The length of hospital stay and rehospitalization rate for HG cases were recorded. A total of 224 patients, 112 (50%) in the control group and 112 (50%) in the HG group were included in the study. There was a positive correlation between increased ketonuria and length of hospitalization, peripheric blood parameters, and SII. The degree of ketonuria was found to be statistically insignificant in determining the risk of rehospitalization (p = 0.927). About 28.57% (n = 32) of all HG cases were readmitted to the hospital. When the length of hospital stay was considered, SII was found to be statistically significant in hospitalizations lasting more than 2 days (p = 0.001), but not in rehospitalizations (p = 0.3). Conclusion: SII is significant in diagnosing and determining hospitalization of HG. It is sufficient to determine the length of hospital stay but not rehospitalization risk, which is an indicator of disease severity.
Cíl: Naším cílem bylo zjistit, zda sérový delta index neutrofilů a další parametry systémového zánětlivého indexu mohou mít při použití s jinými bio chemickými markery u preeklampsie a HELLP syndromu pomocný účinek v diagnostice a určit roli zánětu v patogenezi těchto onemocnění. Materiál a metody: Do studie bylo zahrnuto 121 těhotných žen, které splnily kritéria pro zařazení a vyloučení. Do sledované skupiny bylo zařazeno 52 těhotných s diagnostikovanou preeklampsií, 19 těhotných s diagnostikovaným HELLP syndromem a do kontrolní skupiny 50 zdravých těhotných žen. Demografické údaje, hematologické a bio chemické parametry a zánětlivé markery (sérový neutrofilní delta index – DNI – a systémové parametry zánětlivého indexu) skupin byly zaznamenány a porovnány mezi skupinami. Výsledky: Z hlediska poměru neutrofilních lymfocytů, poměru lymfocytů trombocytů a DNI byla skupina HELLP odlišná od obou skupin. Kontrolní skupina a skupina s preeklampsií byly podobné. Z hlediska poměru monocytů k lymfocytům byla skupina preeklampsie odlišná od obou skupin. Kontrolní a HELLP skupiny byly podobné. Z hlediska indexu systémového zánětu byly všechny skupiny podobné. Závěr: V naší studii jsme zjistili, že využití DNI v mateřském séru spolu s dalšími bio chemickými parametry může pomoci v diagnostice preeklampsie a HELLP syndromu a zánět může hrát roli v patogenezi těchto onemocnění.
Objective: We aimed to determine whether the serum delta neutrophil index and other systemic inflammatory index parameters can have an auxiliary effect in the diagnosis when used with other bio chemical markers in preeclampsia and HELLP syndrome and to determine the role of inflammation in the pathogenesis of these diseases. Materials and methods: 121 pregnant women who met the inclusion and exclusion criteria were included in the study. 52 pregnant women diagnosed with preeclampsia and 19 pregnant women diagnosed with HELLP syndrome were included in the study group, and 50 healthy pregnant women were included in the control group. Demographic data, hematological and bio chemical parameters, and inflammatory markers (serum delta neutrophil index – DNI – and systemic inflammatory index parameters) of the groups were recorded and compared between groups. Results: In terms of neutrophil lymphocyte ratio, platelet lymphocyte ratio, and DNI, the HELLP group was different from both groups. The control and preeclampsia groups were similar. In terms of monocyte-to-lymphocyte ratio, the preeclampsia group was different from both groups. The control and HELLP groups were similar. In terms of the systemic inflammatory index, all groups were similar. Conclusion: In our study, we found that when maternal serum DNI values are used together with other bio chemical parameters, it can help in the diagnosis of preeclampsia and HELLP syndrome, and inflammation may play a role in the pathogenesis of these diseases.
- Klíčová slova
- delta neutrophil index, systemic inflammation index,
- MeSH
- biologické markery * krev MeSH
- dospělí MeSH
- HELLP syndrom diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- neutrofily MeSH
- preeklampsie diagnóza MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- těhotenství MeSH
- zánět krev MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Cílem této studie bylo zhodnotit indikace ukončení těhotenství (TOP – termination of pregnancy) a porodnické výsledky před 24. gestačním týdnem. Materiály a metody: Jedná se o retrospektivní studii, která zahrnuje ukončení těhotenství prováděné u jednočetných těhotenství v období od prosince 2021 do prosince 2022 na perinatologické klinice Lékařské fakulty Necmettin Erbakan University Meram. Podle důvodů TOP byly všechny pacientky rozděleny do tří skupin: mateřské, fetální a porodnické důvody. Ve všech případech byl hodnocen způsob ukončení a výsledky. Výsledky: Do studie bylo zahrnuto celkem 210 pacientek. Pokud jde o indikace ukončení léčby, mělo 18 (8,5 %) pacientek mateřské příčiny, 127 (60,5 %) fetální příčiny a 65 (31 %) porodnické příčiny. Mateřské příčiny byly významně vyšší v I. trimestru a fetální příčiny ve II. trimestru (p = 0,001). V mateřské skupině bylo použito 77,8 % dilatace a kyretáže, 70,1 % misoprostolu a 29,9 % misoprostolu + Foleyho katétr ve fetální skupině a 66,2 % misoprostolu v porodnické skupině (p = 0,0001). Délka hospitalizace a rekurentní revizní kyretáž nebyly mezi fetální, mateřskou a porodnickou skupinou statisticky rozdílné (p = 0,099; p = 0,8). Výsledky: U komplikovaných těhotenství z fetálních, mateřských nebo porodnických důvodů by měla být nabídnuta možnost ukončení. Týden ukončení těhotenství a indikace ovlivňují morbiditu.
Objective: This study aimed to assess termination of pregnancy (TOP) indications and obstetric outcomes before the 24th gestational week. Materials and methods: This is a retrospective study that includes terminations performed in singleton pregnancies between December 2021 and December 2022 in the Perinatology Clinic of Necmettin Erbakan University Meram Medical Faculty. According to the reasons for TOP, all patients were divided into three groups: maternal, fetal, and obstetric reasons. The termination approach and outcomes were evaluated in all cases. Results: A total of 210 patients were included in the study. Considering termination indications, 18 (8.5%) patients had maternal causes, 127 (60.5%) had fetal causes, and 65 (31%) had obstetric causes. Maternal causes were significantly higher in the 1st trimester and fetal causes in the 2nd trimester (P = 0.001). In the maternal group, 77.8% dilatation and curettage were used, 70.1% misoprostol and 29.9% misoprostol + Foley catheter in the fetal group, and 66.2% misoprostol in the obstetric group (P = 0.0001). The length of hospital stay and recurrent revision curettage were not statistically different between the fetal, maternal, and obstetric groups (P = 0.099, P = 0.8, respectively). Conclusion: Termination options should be offered for complicated pregnancies due to fetal, maternal, or obstetric reasons. Pregnancy termination week and indication affect morbidity.
- MeSH
- dospělí MeSH
- indukovaný potrat * metody statistika a číselné údaje MeSH
- komplikace těhotenství epidemiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
