Cíl práce: Zpracovat data z první vlny epidemie onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem těžkého akutního respiračního syndromu typ 2 (SARS-CoV-2) na Klinice infekčních nemocí (KIN) 1. LF UK a ÚVN Praha. Analyzovat některé klinické, diagnostické i terapeutické aspekty onemocnění covid-19 v kontextu České republiky a porovnat je s údaji známými ze současné literatury. pacienti a metody: V retrospektivní studii byla analyzována data pacientů hospitalizovaných na KIN za období od 12. března do 5. května 2020. Celkem jde o 53 osob s covidem-19, 25 žen a 28 mužů s věkovým průměrem 57 let. Hodnotili jsme jejich klinické příznaky, průměrnou délku hospitalizace, komplikace a úmrtí. Dále jsme hodnotili věk a hmotnost pacientů, nikotinismus a komorbidity v anamnéze a vybrané laboratorní hodnoty. Tyto parametry jsme porovnávali u jednotlivých skupin podle tíže průběhu covidu-19. Konečně jsme hodnotili nálezy na zobrazovacích metodách, sérologické výsledky a terapii. Pro statistickou analýzu byl využit software SigmaStat. výsledky: Lehký průběh nemoci mělo 11 pacientů (20,8 %), středně těžký byl zaznamenán u 16 nemocných (30,2 %), těžký u 22 pacientů (41,5 %) a kritický průběh měli 4 nemocní (7,5 %). Z klinických příznaků byla u 88,5 % pacientů přítomna horečka, kašel u 84,6 % nemocných, dušnost uvádělo 77,4 % a průjem 23,1 % pacientů, bolest na hrudi popisovalo 17,3 % pacientů a anosmii 11,5 % nemocných. Průměrná délka hospitalizace byla 8 dní. Nejčastější komplikací byla bakteriální superinfekce, která se vyskytla u 17 pacientů ze souboru (32,1 %). Celková smrtnost covidu-19 byla v našem souboru 5,7 %. V hodnoceném souboru hospitalizovaných pacientů byl věkový průměr 57 let a skupina pacientů s těžkým průběhem měla vyšší průměrný věk než pacienti s lehčími průběhy onemocnění (p < 0,05). Z komorbidit dominovala hypertenze a diabetes mellitus. Analýza vstupních laboratorních hodnot ukázala signifikantní rozdíl mezi skupinami podle tíže průběhu covidu-19 v případě CRP, prokalcitoninu a d-dimerů, naproti tomu se skupiny nelišily vstupně v absolutním počtu lymfocytů. Vyšetření plic pomocí výpočetní tomografie s vysokým prostorovým rozlišením (HRCT) bylo provedeno u 22 pacientů, přičemž u 21 z nich byl charakteristický nález pro covid-19. MuLBSTA skóre pro stanovení závažnosti pneumonie při covidu-19 v našem souboru mělo průměrnou hodnotu 11,5 bodů a nesouviselo s tíží průběhu. Sérologické testy byly provedeny u 43 pacientů ze souboru, z toho u 29 (67,4 %) testovaných byly pozitivní při prvním odběru a u dalších 5 (11,6 %) pacientů při druhém testování. Experimentální terapie hydroxychlorochinem (HCQ) v monoterapii nebo v kombinaci s azitromycinem (AZI) byla nasazena u 24 (45,3 %) nemocných. U 2 pacientů léčených HCQ byl podáván i inosin pranobex (isoprinosin) z důvodu závažné lymfopenie, u 1 pacienta byla podána rekonvalescentní plazma, 6 pacientů bylo léčeno pouze AZI a 1 pacient dostával jen inosin pranobex. Celkem 37,7 % pacientů ze souboru bylo léčeno dalšími antibiotiky pro potvrzenou nebo pravděpodobnou bakteriální superinfekci. Pacientům byla poskytována standardní klinicko-farmaceutická léčba s důrazem na bezpečnost medikace podávané v režimu off-label; kvůli prodlouženému korigovanému QT intervalu (QTc) byl HCQ vysazen celkem u 3 pacientů. Závěry: V první vlně epidemie SARS-CoV-2 jsme v našem souboru zaznamenali komorbidity a rizikové faktory v souladu se zahraniční literaturou, ale průběhy byly převážně středně těžké až těžké s nízkým podílem kritických pacientů a letalitou. Dynamicky jsme v souladu s novými informacemi zaváděli do rutinního používání nové diagnostické i terapeutické postupy. Z našich zkušeností jsme na potenciální druhou vlnu epidemie SARS-CoV-2 velmi dobře připraveni stran diagnostiky, ale stále máme velmi omezené terapeutické možnosti.
Aims: To process data from the first wave of Covid-19 caused by severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) collected in the Infectious Diseases Clinic (IDC) of the First Faculty of Medicine and Central Military Hospital, Prague. To analyse some clinical, diagnostic and therapeutic aspects of Covid-19 in the context of the Czech Republic and to compare them with the data from the most recent literature. patients and methods: This retrospective study analysed data on patients admitted to the IDC between 12 March 2020 and 5 May 2020. The study cohort included 53 patients with Covid-19, 25 females and 28 males, with an average age of 57 years. The parameters weight, smoking habits, history of comorbidities, and selected laboratory results. These data were compared between groups of patients differing in severity of the course of Covid-19. Finally, imaging findings, serology results, and therapy outcomes were studied. Statistical analysis was performed using the SigmaStat software. Results: Eleven (20.8%) patients had a mild course of the disease, 16 (30.2%) patients had a moderate course, 22 (41.5%) patients had a severe course, and four (7.5%) patients had a critical course. The study patients presented with the following clinical symptoms: fever in 88.5% of cases, cough in 84.6% of cases, difficulty breathing in 77.4% of cases, diarrhoea in 23.1% of cases, chest pain in 17.3% of cases, and anosmia in 11.5% of cases. The average length of hospital stay was eight days. The most common complication was a bacterial superinfection, reported in 17 (32.1%) study patients. The overall case fatality rate for Covid-19 in our study was 5.7%. The average age of the study cohort was 57 years, and patients with a severe course of the disease were of older average age than those with a less severe course of the disease (p < 0.05). The predominant comorbidities were hypertension and diabetes mellitus. The analysis of the baseline laboratory data showed significant differences between the groups of patients differing in severity of the course of Covid-19 in CRP, procalcitonin, and d-dimers but not in lymphocyte count. High resolution computed tomography (HRCT) scan of the lungs was performed in 22 patients, and 21 of them had typical findings for Covid-19. The average MuLBSTA score for Covid-19 pneumonia severity in our study cohort was 11.5 points and was not associated with the severity of the course of the disease. Serology tests were performed in 43 study patients, with 29 (67.4%) of them turning out positive in the first test and other five (11.6%) testing positive when retested. Hydroxychloroquine (HCQ) was given experimentally as monotherapy or in combination with azithromycin (AZI) to 24 (45.3%) patients. Two patients on HCQ therapy also received inosinum pranobexum (isoprinosine) for severe lymphopenia, one patient received convalescent plasma, six patients were given AZI alone, and one patient was treated with inosinum pranobexum alone. Altogether 37.7% of study patients were prescribed other antibiotics for confirmed or suspected bacterial superinfection. Standard clinical and pharmaceutical care was provided to patients with particular focus on the safety of off-label drug use. HCQ was with drawn in three patients due to a prolonged corrected QT interval (QTc). Conclusions: In the first wave of the SARS-CoV-2 epidemic, our study patients showed comorbidities and risk factors which are consistent with the international literature, but the course of the disease was mostly moderate to severe, with a low proportion of critically ill patients and fatal outcomes. As soon as new information became available, new diagnostic and therapeutic options were introduced into routine practice. Based on our experience, we are well prepared for a possible second wave of SARS-CoV-2 in terms of the diagnostics, but the therapeutic options still remain very limited.
