Tumour relapse, chemotherapy resistance, and metastasis continue to be unsolved issues in cancer therapy. A recent approach has been to scrutinise drugs used in the clinic for other illnesses and modify their structure to increase selectivity to cancer cells. Chloroquine (CQ) and hydroxychloroquine (HCQ), known antimalarials, have successfully treated autoimmune and neoplastic diseases. CQ and HCQ, well-known lysosomotropic agents, induce apoptosis, downregulate autophagy, and modify the tumour microenvironment. Moreover, they affect the Toll 9/NF-κB receptor pathway, activate stress response pathways, enhance p53 activity and CXCR4-CXCL12 expression in cancer cells, which would help explain their effects in cancer treatment. These compounds can normalise the tumourassociated vasculature, promote the activation of the immune system, change the phenotype of tumour-associated macrophages (from M2 to M1), and stimulate cancer-associated fibroblasts. We aim to review the historical aspects of CQ and its derivatives and the most relevant mechanisms that support the therapeutic use of CQ and HCQ for the treatment of cancer.
- MeSH
- antimalarika * farmakologie terapeutické užití MeSH
- chlorochin farmakologie terapeutické užití MeSH
- hydroxychlorochin * farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru MeSH
- nádorové mikroprostředí MeSH
- signální transdukce MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
In 2019 and 2021, the European League for Rheumatism (EULAR) jointly with the European Renal Association (ERA) and the Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO), respectively, released updated guidelines on the management of lupus nephritis (LN). The Immunology Working Group of the ERA reviewed and compared both updates. Recommendations were either consistent or differences were of negligible clinical relevance for: indication for kidney biopsy, kidney biopsy interpretation, treatment targets, hydroxychloroquine dosing, first-line initial immunosuppressive therapy for active class III, IV (±V) LN, pregnancy in LN, LN in paediatric patients and LN patients with kidney failure. Relevant differences in the recommended management relate to the recognition of lupus podocytopathies, uncertainties in steroid dosing, drug preferences in specific populations and maintenance therapy, treatment of pure class V LN, therapy of recurrent LN, evolving alternative drug options and diagnostic work-up of thrombotic microangiopathy. Altogether, both documents provide an excellent guidance to the growing complexity of LN management. This article endeavours to prevent confusion by identifying differences and clarifying discrepancies.
- MeSH
- biopsie MeSH
- dítě MeSH
- hydroxychlorochin terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- ledviny patologie MeSH
- lidé MeSH
- membranózní glomerulonefritida * farmakoterapie MeSH
- nefritida při lupus erythematodes * diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Systémový lupus erythematodes (SLE) je autoimunitní onemocnění s rozmanitými projevy, jehož diagnostika může být nesnadná. Léčba vyžaduje multioborový přístup a pravidelný screening orgánových manifestací. V terapii SLE se uplatňují nefarmakologické postupy (fotoprotekce, nekouření, dostatek pohybu, zdravá strava), pilířem pak je farmakologická léčba, jejíž výběr se řídí charakteristikami pacienta, typem a závažností orgánového postižení, komorbiditami i preferencemi pacienta. Klíčovými farmaky jsou hydroxychlorochin, kortikosteroidy (při vzplanutí onemocnění a těžkém orgánovém postižení) a imunosupresiva (metotrexát, azathioprin, mykofenolát mofetil), z biologických léků pak je možné použít belimumab či anifrolumab. U pacientů se závažným orgánovým postižením či život ohrožujícím stavem jsou léky volby cyklofosfamid či rituximab.
Systemic lupus erythematosus (SLE) is an autoimmune disease with heterogeneous symptoms, whose diagnostics may not be easy. Treatment of SLE requires a multidisciplinary approach and a regular screening of organ manifestations. Therapy of SLE comprises nonpharmacological measures (photoprotection, nonsmoking, physical activity, healthy diet), the mainstay is pharmacological treatment, which is chosen according to the patient ́s characteristics, type and severity of organ damage, comorbidities as well as patient ́s preferences. The most important drugs are hydroxychloroquine, corticosteroids (in case of disease flare and severe organ damage) and immunosuppressants (methotrexate, azathioprine, mycophenolate mofetil), from the class of biological drugs, it is possible to use belimumab or anifrolumab. In patients with serious organ damage or lifethreatening condition, the treatment of choice includes cyclophosphamide or rituximab.
- Klíčová slova
- belimumab,
- MeSH
- glukokortikoidy farmakologie terapeutické užití MeSH
- humanizované monoklonální protilátky farmakologie terapeutické užití MeSH
- hydroxychlorochin farmakologie terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva farmakologie terapeutické užití MeSH
- inhibitory kalcineurinu farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- rituximab farmakologie terapeutické užití MeSH
- systémový lupus erythematodes * farmakoterapie klasifikace patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cryptococcus neoformans is an opportunistic fungal pathogen that can cause life-threatening invasive fungal infections. As its prevalence and drug resistance continue to rise, cryptococcosis requires new treatment options. Tapping into the potential antifungal effects of traditional drugs or combination therapy has become one of the options. This study was the first to examine the interaction of hydroxychloroquine (HCQ) and itraconazole (ITR) on Cryptococcus neoformans in vitro and in vivo. Our results showed that HCQ alone and in combination with ITR exhibited antifungal activity against C. neoformans planktonic cells. When HCQ was combined with ITR, the minimal inhibitory concentration (MIC) value of HCQ decreased to 32 μg/mL, and the MIC value of ITR decreased from 0.25 μg/mL to 0.06-0.25 μg/mL. The time-killing curve showed that the combined application of HCQ and ITR significantly shortened the killing time, dynamically defining the antifungal activity. The minimum biofilm clearance concentration (MBEC) of HCQ was only 32 μg/mL, which was significantly lower than the MIC of HCQ for planktonic cells. When combined with ITR, the MBEC of ITR decreased from 128 μg/mL to 2-1 μg/mL, and the MBEC of HCQ decreased from 32 μg/mL to 4 μg/mL, indicating a synergistic antifungal biofilm effect. In comparison to ITR alone, the combination of HCQ and ITR treatment increased the survival of C. neoformans-infected Galleria mellonella larvae and decreased the fungal burden of infected larvae. Mechanistic investigations revealed that HCQ might damage C. neoformans cell membranes, impact the structure of fungal cells, cause extracellular material leakage, and have a potent affinity for attaching to the C. neoformans genomic DNA. In conclusion, HCQ has potential clinical application in the treatment of cryptococcosis.
- MeSH
- antifungální látky farmakologie terapeutické užití MeSH
- Cryptococcus neoformans * MeSH
- hydroxychlorochin farmakologie terapeutické užití MeSH
- itrakonazol farmakologie MeSH
- kryptokokóza * farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- mikrobiální testy citlivosti MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- axiální spondyloartritida diagnóza terapie MeSH
- dnavá artritida diagnóza etiologie MeSH
- hydroxychlorochin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- lidé MeSH
- osteoartróza terapie MeSH
- psoriatická artritida terapie MeSH
- revmatické nemoci * diagnóza terapie MeSH
- revmatoidní artritida komplikace terapie MeSH
- rituximab terapeutické užití MeSH
- systémová sklerodermie farmakoterapie MeSH
- systémový lupus erythematodes etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- vitamin D terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
Introduction: Coronavirus pandemic is currently a global health concern with no established treatment guidelines. The aim of the present study was to determine the therapeutic effectiveness of hydroxychloroquine combined with azithromycin in patients with positive coronavirus disease 2019 (COVID-19) admitted to the hospital with severe dyspnea, as well as the incidence of occurrence of adverse effects.Methods: It was intended to utilize a retrospective clinical study of approximately 250 adult patients admitted to the ALSALAM Teaching Hospital in Mosul city with mild to moderate COVID-19 in order to evaluate treatment efficacy in combination with clinical and biochemical findings. Two groups were involved in the research. The first patient group consisted of 250 people who got hydroxychloroquine in conjunction with azithromycin, while the second untreated control group consisted of 100 individuals who received no medication as part of the research.Results: Baseline parameters (clinical and biochemical assays) did not vary substantially among the two groups. Patients in the treatment group were hospitalized at a rate of 30%, compared to 27% in the untreated control group (P<0.001). Between groups, there were no statistically significant changes in mortality,non-invasive oxygen demand, or hospitalization duration. Biochemical and Clinical outcomes were comparable between those receiving hydroxychloroquine with azithromycin and those do not receive any medication.Conclusion: This treatment regimen was shown to be not affective in mild to severe positve COVID-19 hospitalized patients and was associated with a small number of mild to moderate clinical adverse effects.
- MeSH
- biopsie metody MeSH
- cyklofosfamid farmakologie terapeutické užití MeSH
- glukokortikoidy farmakologie terapeutické užití MeSH
- hydroxychlorochin farmakologie terapeutické užití MeSH
- kyselina mykofenolová farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nefritida při lupus erythematodes * diagnóza farmakoterapie MeSH
- proteinurie diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Autoři popisují případ 30leté ženy s více než dva roky trvajícím erytémem a zbytněním dolních víček. Klinický i histopatologický obraz potvrdil diagnózu diskoidního lupus erythematosus (DLE). Léčba hydroxychlorochinem vedla k remisi projevů. Článek předkládá současné poznatky o formách DLE postihujících orbitální a periorbitální oblast.
The authors describe a case of a 30-year-old woman suffering from erythema and infiltration of lower eyelids for more than two years. Clinical and histopathological picture confirmed the diagnosis of discoid lupus erythematosus (DLE). Systemic treatment with hydroxychloroquine resulted in remission of skin lesions. The article presents current knowledge about forms of DLE affecting the orbital and periorbital area.
- MeSH
- diskoidní lupus erytematodes * diagnóza patologie MeSH
- dospělí MeSH
- hydroxychlorochin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- oční víčka * patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Kontext: Hydroxychlorochin (HCQ) samotný nebo v kombinaci s některými antibiotiky či antivirotiky se podává v dosud neschválené indikaci při léčbě onemocnění COVID-19. Zdá se, že nejzávažnějším problémem z hlediska bezpečnosti těchto léčiv jsou jejich nežádoucí účinky na srdce. I když jsou k dispozici údaje o arytmogenních příhodách spojených s podáváním samotného HCQ, jako jsou prodloužení korigovaného intervalu QT (corrected QT, QTc), vznik torsade de pointes (TdP) nebo bradykardie, nemáme zatím dostatek údajů o účincích jeho kombinace s moxifloxacinem (MOX). Cíl: Cílem naší studie bylo analyzovat účinky podávání HCQ samotného nebo v kombinaci s MOX, na interval QT, srdeční frekvenci a arytmické příhody u pacientů s diagnózou COVID-19. Metody: Naše studie byla monocentrická, kohortová, s pacienty hospitalizovanými mimo jednotku intenzivní péče a s klinickými známkami odpovídajícími pneumonii a s alespoň jedním pozitivním výsledkem vyšetření (metodou PCR z nazofaryngeálního stěru) na onemocnění COVID-19. Měřili jsme vstupní hodnoty intervalu QT a srdeční frekvence pacientů, jimž byl podáván buď samotný HCQ, nebo kombinace HCQ plus MOX, a následně je srovnali s hodnotami po léčbě. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 312 pacientů (medián věku 42 [IQR 31,25-57,75] let; 54,16 % mužů). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin podle výše uvedené léčebné strategie následovně: samotný HCQ (166; 53,20 %) nebo HCQ + MOX (146; 46,79 %). Ve srovnání se vstupní hodnotou bylo u všech pacientů zaznamenáno statisticky významné prodloužení intervalu QTc po léčbě (406,00 [388,00-422,00] ms versus 418,00 [401,00-435,00] ms; p < 0,001). Porovnání vstupních hodnot intervalu QTc neprokázalo žádný statisticky významný rozdíl mezi skupinami se samotným HCQ a s kombinací HCQ + MOX (403,00 [384,50-419,00] ms versus 409,50 [390,00-425,00] ms; p = 0,086). Po léčbě se hodnoty QTc intervalu statisticky významně prodloužily ve skupině HCQ + MOX oproti skupině pacientů užívajících pouze samotný HCQ (413,00 [398,00-430,00] ms versus 426,50 [405,00-441,00] ms; p < 0,001). Po léčbě došlo u obou skupin ke statisticky významnému zpomalení srdeční frekvence, ze 79,00 (70,00-88,00) tepů/min na 70,00 (63,00-79,00) tepů/min ve skupině se samotným HCQ (p < 0,001) a z 80,00 (70,00-88,00) tepů/min na 70,50 (63,00-78,75) tepů/min ve skupině s kombinací HCQ + MOX (p < 0,001). Na druhé straně nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi skupinami z hlediska hodnot srdeční frekvence před léčbou a po ní. Závěr: V této kohortové studii bylo u pacientů s podáním HCQ pro léčbu onemocnění COVID-19 přítomno vysoké riziko prodloužení intervalu QTc; souběžné podávání MOX a HCQ bylo spojeno s většími změnami v intervalu QTc. Během léčby nicméně nedošlo u žádného z pacientů ke vzniku maligní komorové arytmie ani k žádnému úmrtí. Při zvažování podávání HCQ, zvláště v kombinaci s MOX, musejí lékaři v klinické praxi pečlivě zvážit rizika a přínosy při důsledném monitorování intervalu QTc. Je třeba provést další prospektivní studie, které by upřesnily vliv podávání uvedených léčiv na vznik arytmií u pacientů s onemocněním COVID-19.
Background: Hydroxychloroquine (HCQ) alone or with some antibiotic and antiviral agents is used off label in the treatment of Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). It seems that the most important safety problem about these medications are their cardiac side effects. Although there are data on arrhythmogenic events associated with the use of HCQ alone, such as corrected QT (QTc) prolongation, Torsade de pointes (TdP) or bradycardia, there are insufficient data on its combination with moxifloxacin (MOX). Objective: The aim of our study is to analyze the effect of HCQ alone or in combination with the use of MOX on QTc interval, heart rate, and arrhythmic events in patients with a diagnosis of COVID-19. Methods: This is a single center cohort study of non-intensive care unit (ICU) patients hospitalized with cli- nical signs consistent with pneumonia and at least one positive COVID-19 nasopharyngeal polymerase chain reaction test result. QTc intervals and heart rates in patients whose treatment consisted of HCQ alone or its separate combination with MOX at baseline and post-treatment were calculated and compared. Results: 312 patients were included (median age of 42 [IQR: 31.25–57.75] years, 54.16% male). Patients were divided into two groups based on their in-hospital treatment strategy as follows: HCQ alone (n: 166, 53.20%) or HCQ + MOX (n: 146, 46.79%). As compared to baseline, QTc intervals were signifi cantly increased in all patients after treatment (406.00 [388.00–422.00] ms vs 418.00 [401.00–435.00] ms, p< 0.001). When the baseline QTc intervals were evaluated, there was no statistically signifi cant difference between HCQ alone and HCQ + MOX groups (403.00 [384.50–419.00] ms vs. 409.50 [390.00–425.00] ms, p: 0.086). After treatment period, QTc intervals were signifi cantly higher in HCQ + MOX group compared to the group in which pa- tients only used HCQ (413.00 [398.00–430.00] ms vs. 426.50 [405.00–441.00] ms, p< 0.001). We found a signi- fi cant decrease in heart rate in both groups after treatment period. From 79.00 (70.00–88.00) bpm to 70.00 (63.00–79.00) bpm in HCQ alone group (p< 0.001) and from 80.00 (70.00–88.00) bpm to 70.50 (63.00–78.75) bpm in HCQ + MOX group (p< 0.001). On the other hand, no statistically signifi cant difference was observed between the groups in terms of heart rates either before or after the treatment. Conclusion: In this cohort study, patients who received HCQ for the treatment of COVID-19 were at high risk of QTc prolongation, and concurrent treatment with MOX was associated with greater changes in QTc. However, none of patients experienced malignant ventricular arrhythmia or death during treatment. Clini- cians should carefully weigh risks and benefi ts with close monitoring of QTc if considering treatment with HCQ especially concomitant use with MOX. Further prospective studies are needed to determine the exact implications of these drugs on arrhythmias in patients with COVID-19
- Klíčová slova
- QT interval,
- MeSH
- bradykardie MeSH
- COVID-19 MeSH
- dospělí MeSH
- elektrokardiografie metody MeSH
- farmakoterapie COVID-19 MeSH
- hydroxychlorochin * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kohortové studie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- moxifloxacin škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- srdeční frekvence MeSH
- torsades de pointes MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
