INTRODUCTION: This study examines the relationships between perceived hope, posttraumatic growth, well-being, anxiety, and perceived threat of the Russian-Ukrainian War (RUW) in the Czech adult population. Drawing on the evidence of posttraumatic growth (PTG) amidst crisis, we hypothesized that perceived hope moderates the effects of perceived threat of war and anxiety on PTG. METHODS: Data were obtained from 1,000 Czech respondents via an online questionnaire ten months post-invasion. The form included measures of posttraumatic growth, perceived hope, well-being, anxiety and depression, and perceived threat of war. RESULTS: Our findings reveal that perceived hope acted as a moderator enhancing the positive effects of perceived threat and anxiety on PTG. However, perceived hope did not significantly moderate the direct effects of perceived threats and anxiety on well-being. DISCUSSION: This study highlights the significant role of hope amidst adversity and underscores its potential as a target for interventions aiming to foster PTG in populations who navigate traumatic experiences. Furthermore, it advocates for continued exploration of the factors interacting to enhance well-being and facilitate PTG in affected communities.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje(Perceived Hope Scale, PHS). Soubor a procedura. Škálu spolu s dalšími metodami měřícími několik souvisejících konstruktů vyplnily tři soubory respondentů ve věku od 18 do 80 let. Celkově bylo do výzkumu zahrnuto 2396 respondentů. Statistické analýzy. Pro ověření vnitřní konzistence byly použity koeficienty reliability Cronbachovo alfa a McDonaldovo omega. Faktorová struktura škály a její diskriminační validita byly ověřovány pomocí konfirmační faktorové analýzy. Výsledky. Škála PHS vykazovala adekvátní reliabilitu a konstruktovou, konvergentní a diskriminační validitu. Faktorové náboje všech položek škály PHS u hlavního faktoru byly vyšší než 0,70. Celkový skór PHS významně negativně koreloval s intenzitou depresivních a úzkostných příznaků měřených dotazníkem PHQ-4 (r = -0,55). Silný vztah byl nalezen především mezi skórem PHS a mírou optimismu měřeného dotazníkem LOT-R (r = 0,72). Česká verze Škály prožívané naděje tedy vykázala adekvátní psychometrické vlastnosti a lze ji doporučit pro další využití ve výzkumech na dospělé populaci. Omezení studie. Hlavním omezením studie byla skutečnost, že se výzkumné soubory skládaly převážně z účastníků ženského pohlaví a osob s vyšší úrovní vzdělání. Nezaměstnaní, rozvedení a ovdovělí jedinci a osoby starší 50 let nebyli dostatečně zastoupeni.
Objectives. The study focuses on psychometric properties of the Czech version of The Perceived Hope Scale (PHS). Subjects and settings. The scale, along with measures of several related constructs was completed by three samples of respondents aged between 18 and 80 years. A total of 2,396 respondents participated in the research. Statistical analysis. Cronbach's alpha and Mc- Donald's omega reliability coefficients were used for reliability estimation. The factor structure of the scale and its discriminant validity were tested through confirmatory factor analysis. Convergent validity of PHS with other measures was assessed using correlation analysis. Results. The PHS scale showed adequate reliability and construct, convergent and discriminatory validity. Loadings of PHS items on the main factor were all above .70. The PHS total score significantly negatively correlated with the intensity of symptoms of anxiety and depression measured by PHQ-4 (r = -.55). A strong association was found especially between the PHS score and optimism measured by LOTR (Pearson r = .72). The Czech version of the Perceived Hope Scale thus showed adequate psychometric properties and can be recommended for further use in the adult population. Limitations. A major limitation of the study is that samples consisted of predominantly female participants and those with a higher level of education. Unemployed, divorced and widowed individuals or individuals older than 50 years were not sufficiently represented.
