The fertility gap, which indicates the difference between the planned and actual number of children born, can be explained by the shift in parenthood to older ages and is associated with the non-attainment of one's intended reproductive plans. This paper focuses on the gap in the timing of entry into parenthood, i.e. between the planned and actual age at the birth of the first child. The study is based on data from the Women 2016 survey which re-interviewed women of fertile age from the second wave of the Czech Generations & Gender Survey conducted in 2008. At the population level, the fertility timing gap differs across generations. While for Czech women born between 1966 and 1971 the planned age exceeded the actual observed age by one year, the realisation of fertility occurred two years later than planned for the youngest generation (1983-1990) included in the study. At the individual level, the later-than-planned realisation of fertility was found to be related primarily to partner-related factors.

• MeSH
• dítě MeSH
• fertilita * MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• populační dynamika MeSH
• těhotenství MeSH
• zdravotnické služby * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Český a anglický abstrakt; Zpráva pojednává o reprodukčním chování z hlediska demografie a stárnutí. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• porodnost MeSH
• potrat legální MeSH
• reprodukční chování MeSH
• reprodukční zdraví MeSH
• sexuální chování MeSH
• stárnutí MeSH
• Check Tag
• dějiny 21. století MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Demografie. Populace
• NLK Obory
• reprodukční lékařství
• demografie
• sociologie

Zhodnocení vývoje ukazatelů plodnosti a potratovosti za poslední tři desetiletí ukázalo, že dosaženou hodnotou úhrnné plodnosti 1,83 dětí na ženu se Česko v roce 2021 dostalo na přední příčky v Evropě. Odklad plodnosti do vyššího věku žen, který stál za prudkým propadem plodnosti až k hranici 1,1 dětí na ženu, se postupně zpomalil a v letech 2015–2021 zastavil. V posledních letech docházelo k růstu měr plodnosti jak u žen ve věku 30 let a starších, tak vyváženě i u žen mladších 30 let. V evropském kontextu si Česko udržovalo pozici země s nižší mírou reprodukčního stárnutí. Příznivé demografické postavení Česka mezi evropskými státy dokresluje také relativně nízká úroveň umělé potratovosti. Odklad plodnosti žen do vyššího věku nebyl doprovázen zvýšením umělé potratovosti u mladých žen, ale naopak. Vzhledem k meziročnímu zvýšení úhrnné plodnosti (z 1,71 v roce 2020 na 1,83 v roce 2021) lze počáteční efekt pandemie COVID-19 na plodnost hodnotit pozitivně. Nicméně následný pokles na 1,62 dětí na ženu v roce 2022 je již výsledkem souběhu nepříznivých vlivů vplývajících z protipandemických opatření a zhoršujících se ekonomických podmínek, ke kterým se posléze přidala i nová bezpečnostní rizika spojená s válkou na Ukrajině. Vytvořily se tak podmínky pro další odklad plodnosti do vyššího věku žen.

The assessment of the development of fertility and abortion rates over the last three decades shows that Czechia has reached the top position in Europe with a total fertility rate of 1.83 children per woman in 2021. The postponement of fertility to women’s older age, which was behind the sharp drop in fertility to 1.1, has been gradually slowed down and halted between 2015 and 2021. In recent years, there has been an increase in fertility rates for women aged 30 and older as well as a balanced increase for women under 30. In the European context Czechia has maintained its position as a country with lower rates of reproductive ageing. The favourable demographic position of Czechia among European countries is also illustrated by the relatively low level of the abortion rate. The postponement of female fertility to older ages has not been accompanied by an increase in the abortion rate among young women, but on the contrary a decline in fertility has been accompanied by a decline in the abortion rate. Given the year-on-year increase in total fertility (from 1.71 in 2020 to 1.83 in 2021), the initial effect of the COVID-19 pandemic on fertility can be assessed positively. However, the subsequent decline to 1.62 in 2022 is already the result of a combination of adverse effects stemming from the consequences of antipandemic measures and worsening economic conditions, to which new security risks associated with the war in Ukraine have subsequently been added. This has created the conditions for a further postponement of fertility until women are older.

• MeSH
• COVID-19 MeSH
• fertilita * MeSH
• indukovaný potrat * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• reprodukční chování MeSH
• těhotenství MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Rychlý nárůst podílu žen užívající hormonální antikoncepci v 90. letech se pozitivně projevil v rychlém poklesu počtu interrupcí. Česko tím bylo unikátní nejen mezi východoevropskými státy, ale také celosvětově. Pokles prevalence hormonální antikoncepce z nejvyšší hodnoty dosahující téměř 50 % v roce 2007 na 30 % v roce 2021 současně znamenalo zpomalení a postupné zastavení dalšího poklesu interrupcí. Výsledky šetření GGP 2020–2022 v Česku ukázaly, že nižší užívání hormonální antikoncepce u žen bylo jen částečně vyváženo intenzivnějším využívání jiné spolehlivé metody ochrany před nechtěným otěhotněním (např. kondomů). K největšímu propadu v užívání hormonální antikoncepce ve formě pilulky došlo u nejmladších žen ve věku 18–27 let a to z 76 na 37 %, což se částečně odrazilo v intenzivnějším užívání kondomů (nárůst z 21 na 35 % ve věku 18–27 let), ale znepokojující je, že v této věkové kategorii bylo zaznamenáno největší zvýšení užívání méně spolehlivých metod (přerušované soulože z 11 na 22 % a neplodných dní z 1 na 6 %) a také největší nárůst podílu žen, které neužívají žádnou z metod (ze 7 na 17 %). Nejnižší podíl uživatelek hormonální pilulky byl zjištěn u žen vysokoškolaček. Důležitým zjištěním ale je, že v případě užívání méně spolehlivých metod, je snaha kombinovat alespoň dvě metody. Důležitější roli při určování způsobu ochrany před nechtěným otěhotněním mají ženy.

The rapid increase in the proportion of women using hormonal contraception in the 1990s was positively reflected in a rapid decline in the number of abortions. Czechia was unique not only among Eastern European countries, but also worldwide. At the same time the decline in the prevalence of hormonal contraception from a peak of almost 50 % in 2007 to 30 % in 2021 meant a slowing and gradual halt in the further decline in abortions. The results of the GGP 2020–2022 survey in Czechia showed that the lower use of hormonal contraception among women was only partly offset by the increased use of other reliable methods of protection against unintended pregnancy (e.g. condom use). The largest decline in the use of hormonal contraceptives in the form of the pill occurred among the youngest women aged 18–27 years, from 76 to 37 %, which was partly reflected in the more intensive use of condoms (an increase from 21 to 35% in the 18–27 age group), but is worrying, that this age group saw the largest increase in the use of less reliable methods (withdrawal from 11 to 22 % and an increase in the use of the barren days method from 1 to 6 %) and also the largest increase in the proportion of women using neither method (from 7 to 17 %). The lowest proportion of female hormonal pill users was found among female with higher education. However an important finding is that when less reliable methods are used, there is an effort to combine at least two methods. Women have a more important role in determining how to protect themselves from unintended pregnancy.

• MeSH
• antikoncepce * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• fertilita MeSH
• indukovaný potrat MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Práce se věnuje krátkodobým (do 3 let) a dlouhodobým (za 3 roky a později) reprodukčním záměrům žen ve věku 18–49 let žijících v Česku. Reprodukční plány jsou převážně formulovány již na prahu dospělosti a pouze 11 % žen mladších 25 let si není svými reprodukčními plány jistých. Narození dítěte je v krátkodobém horizontu s největší intenzitou plánováno ve věku 25–29 a 30–34 let (kdy dítě plánuje 47, respektive 33 % žen), přičemž u bezdětných žen intenzita plánování vrcholí o něco později, ve věku 30–34 a 35–39 let (míra plánování je 54, respektive 50 %). Přání realizovat své reprodukční plány se nevzdávají ani starší ženy. I přes zdravotní rizika spojena s mateřstvím ve vyšším věku, má 20 % bezdětných žen ve věku 40–44 let v plánu mít první dítě v následujících 3 letech nebo později. Krátkodobé i dlouhodobé reprodukční plány se kromě věku a stávajícího počtu dětí liší i dle vzdělání žen. Vysokoškolačky mají vyšší šanci mít v plánu (další) dítě v krátkodobém i dlouhodobém horizontu než ženy s nižším vzděláním. Zároveň jsou krátkodobé plány ovlivněny partnerským statusem žen. V případě dlouhodobých reprodukční záměrů byl pozorován vliv percepce dlouhodobých dopadů pandemie COVID-19.

The article focuses on short-term (up to three years) and long-term (three years and beyond) reproductive intentions of women aged 18–49 living in the Czechia. Reproductive plans are predominantly formulated at the threshold of adulthood and only 11 % of women under 25 are unsure of their reproductive plans. In the short term, childbearing is planned with the greatest intensity at the ages of 25–29 and 30–34 (when 47 and 33 % of women plan to have a child, respectively), while for childless women the intensity of planning peaks slightly later, at the ages of 30–34 and 35–39 (planning rates of 54 and 50 %, respectively). Older women are not giving up their desire to pursue their reproductive plans. Despite the health risks associated with motherhood at an older age, 20 % of childless women aged 40–44 plan to have their first child in the next three years or later. In addition to age and the current number of children, short- and long-term reproductive plans also differ by women’s education, with college graduates more likely to plan to have (another) child in the short and long term than women with less education. At the same time, short-term plans are influenced by women's partnership status, and in the case of long-term reproductive plans, the influence of perceptions of the long-term impact of the COVID-19 pandemic was observed.

• MeSH
• COVID-19 MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pandemie * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• reprodukční chování * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH