Cíl: Analýza počtu, lokalizace a klinické významnosti nových ischemických lézí vzniklých po karotickém stentování u pacientů s laboratorně potvrzenou účinnou protidestičkovou léčbou. Hodnocení faktorů vedoucích k tromboembolickým komplikacím a tichým ischemiím. Metodika: Metodou retrospektivní analýzy jsme hodnotili soubor 171 pacientů podstupující karotický stenting na Radiologické klinice Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem v letech 2014–2023. Magnetická rezonance s difuzně váženými obrazy byla provedena před a po stentování. Hodnotili jsme nové ischemické léze po výkonu a jejich závislost na demografii pacientů, charakteru stenózy, použitém instrumentáriu a protidestičkové léčbě. Výsledky: Nové ischemické léze byly postprocedurálně patrné u 15,4 % pacientů (27/171). Zaznamenali jsme pět ischemických cévních mozkových příhod (2,9 %), z toho tři typu,,minor stroke“ (1,7 %) a dva typu,,major stroke“ (1,1 %). Většina ischemických lézí byla uložena v ipsilaterálním povodí střední mozkové tepny (87,9 %), ale objevily se i kontrala- terálně nebo v jiném povodí. Bylo prokázáno, že délka stenózy ≥ 15 mm (p = 0,012) a vyšší stupeň stenózy (p = 0,046) jsou statisticky významně spojeny se vznikem nových ischemických lézí. Nebyla prokázána závislost výskytu nových ischemických lézí na věku (p = 0,511) a na typu stentu (p = 0,574). Závěr: V souboru pacientů s laboratorně prokázanou účinnou protidestičkovou léčbou jsou nové ischemické léze po karotickém stentování významně spojeny s délkou a vyšším stupněm stenózy a nejsou závislé na použitém instrumentáriu ani na demografických charakteristikách souboru.

Aim: To analyse the number, location and clinical significance of new ischaemic lesions after carotid stenting in patients with laboratoryconfirmed effective antiplatelet therapy. To evaluate factors leading to thromboembolic complications and silent ischaemia. Methods: We used a retrospective analysis to evaluate a cohort of 171 patients undergoing carotid stenting at the Radiology Department of Masaryk Hospital in Ústí nad Labem between 2014 and 2023. Magnetic resonance imaging with diffusion-weighted images was performed before and after stenting. We evaluated new ischemic lesions after the procedure and their dependence on patient demographics, nature of stenosis, instrumentation used, and antiplatelet therapy. Results: New ischemic lesions were postprocedurally evident in 15.4% of patients (27/171). We recorded five ischemic strokes (2.9%), three of which were of the „minor stroke“ type (1.7%) and two of the „major stroke“ type (1.1%). Most ischemic lesions were located in the ipsilateral middle cerebral artery basin (87.9%), but they also occurred contralaterally or in another basin. Stenosis length ≥ 15 mm (p = 0.012) and higher degree of stenosis (p = 0.046) were shown to be statistically significantly associated with the development of new ischemic lesions. There was no dependence of the incidence of new ischemic lesions on age (p = 0.511) and stent type (p = 0.574). Conclusion: In a cohort of patients with laboratory-proven effective antiplatelet therapy, new ischemic lesions after carotid stenting are significantly associated with the length and higher degree of stenosis, and are not dependent on the instrumentation used or the demographic characteristics of the cohort.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

BACKGROUND: Carotid stenting requires dual antiplatelet therapy to effectively prevent thromboembolic complications. However, resistance to clopidogrel, a key component of this therapy, may lead to persistent risk of these complications. The aim of this study was to determine, if the implementation of routine platelet function testing and adjusting therapy was associated with lower incidence of thromboembolic complications and death. METHODS: All consecutive patients treated with carotid artery stenting in a single institution over 8 years were enlisted in a retrospective study. Platelet function testing was performed, and efficient antiplatelet therapy was set before the procedure. Incidence of procedure-related stroke or death within periprocedural period (0-30 days) was assessed. The results were evaluated in relation to the findings of six prominent randomized control trials. RESULTS: A total of 241 patients were treated for carotid stenosis, seven patients undergo CAS on both sides over time. There was 138 symptomatic (55,6%) and 110 asymptomatic stenoses (44,4%). Five thromboembolic complications (2,01%) occurred, four of them (1,61%) was procedure-related. Two patients died because of procedure-related stroke (0,82%). Incidence of procedure-related stroke or death was significant lower compared to the results of CREST study (2,01% vs. 4,81%, P = 0,0243) in the entire cohorts, and to the results of ICSS study in the symptomatic cohorts (2,86% vs. 7,37%, P = 0,0243), respectively. CONCLUSIONS: Tailored antiplatelet therapy in carotid stenting is safe and seems to be related with lower incidence of procedure-related death or stroke rate. Larger prospective studies to assess whether platelet function testing-guided antiplatelet therapy is superior to standard dual antiplatelet should be considered.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl: Cílem práce je analýza výsledků karotického stentování u souboru pacientů rutinně testovaných na účinnost protidestičkové terapie. Srovnáváme výsledky s daty z randomizovaných kontrolovaných studií. Metodika: Retrospektivní analýza výsledku elektivního stentování karotické tepny na Radiologické klinice Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem v letech 2014–2022. Stentování karotické tepny podstoupilo 241 pacientů, kteří nebyli vhodní pro chirurgické ošetření. Soubor konsekutivních pacientů je specifický nastavením účinné protidestičkové léčby před výkonem. Sledované období je do 30 dnů od výkonu. Výsledky: Bylo ošetřeno 179 mužů (74,2 %) a 62 žen (25,8 %). Pět pacientů (2,0 %) ve sledovaném období utrpělo cévní mozkovou příhodu (CMP) v souvislosti s výkonem, dva (0,8 %) zemřeli na komplikaci přímo spojenou s výkonem. Tři pacienti zemřeli na příčinu nesouvisející s intervencí (1,2 %). Nesetkali jsme se s infarktem myokardu. V celém souboru bylo riziko smrti nebo vzniku cévní mozkové příhody související s výkonem statisticky významně nižší ve srovnání s výsledky studie CREST (2,0 % vs. 4,8 %, p = 0,0243). V souboru symptomatických pacientů bylo riziko smrti nebo cévní mozkové příhody související s výkonem významně nižší ve srovnání se studií ICSS (2,9 % vs. 7,4 %, p = 0,0243).

Aim: The aim of the work is to analyze the results of carotid stenting in our group of patients routinely tested for the effectiveness of dual antiplatelet therapy. We compare the results with data from randomized controlled trials. Methods: Retrospective analysis of results of carotid stenting performed at the Radiology in the Masaryk Hospital in Ústí nad Labem from 2014 to 2022. 241 patients who were not suitable for surgical treatment underwent carotid stenting. The set of consecutive patients is specific for the setting of effective antiplatelet therapy in the preprocedural period. The monitored period is within 30 days after the intervention. Results: We treated 179 men (74.2%) and 62 women (25.8%). Five patients (2%) suffered a periprocedural stroke (CMP) during the monitored period, two (0.8%) died from a complication directly related to the procedure. Three patients died of a cause unrelated to the intervention (1.2%). We did not encounter a myocardial infarction. The risk of periprocedural death or stroke in the entire cohort was significantly lower compared to the results of the CREST study (2.0% vs. 4.8%, p = 0.0243). In the group of symptomatic patients, periprocedural death or stroke was significantly lower compared to the ICSS study (2.9% vs. 7.4%, p = 0.0243).

Cíl: Zhodnocení laboratorní účinnosti námi nejčastěji používaných protidestičkových léčiv: kyseliny acetylsalicylové (ASA), clopidogrelu a ticagreloru. Posouzení efektivity ticagreloru jako alternativní léčby u pacientů, kterým jsme zjistili in vitro rezistenci, neboli HTPR (high on-treatment platelet reactivity) na clopidogrel. Metodika: V našem souboru byla testována účinnost protidestičkových léčiv metodou light transmission aggregometry (LTA) od 16. září 2020 do 5. prosince 2022. Byla sledována účinnost léčby u pacientů převedených na alternativní léčivo a byla hodnocena úspěšnost změny terapie. Výsledky: Ve sledovaném období bylo otestováno celkem 529 krevních vzorků, v případě clopidogrelu (n = 216), ticagreloru (n = 59) a ASA (n = 254). Účinnost léčby clopidogrelem byla 45,4 %, resp. ticagrelorem 93,2 % (p < 0,000). V případě převedení z clopidogrelu na ticagrelor byla léčba úspěšná u 49 z 54 pacientů (90,7 %). Závěr: U testovaných protidestičkových léčiv byly prokázané statisticky významné rozdíly v dosažené účinnosti. V případě clopidogrelu je ticagrelor vhodnou alternativou statisticky významně redukující výskyt HTPR. Zařazením testování účinnosti protidestičkové léčby do algoritmu endovaskulárních výkonů lze významně snížit počet pacientů s HTPR podstupujících implantaci stentů/flow-diverterů.

Purpouse: Evaluation of the laboratory effectiveness of the antiplatelet drugs we use: clopidogrel, ticagrelor, aspirin. Assessment of the effectiveness of ticagrelor as an alternative treatment in patients with in vitro resistance, or HTPR (high on-treatment platelet reactivity) to clopidogrel. Methods: In our set of patients, the effectiveness of antiplatelet drugs was tested using the light transmission aggregometry (LTA) method from 16. 9. 2020 to 5. 12. 2022. The effectiveness of treatment in patients switched to an alternative medicine was monitored and the success of the change in therapy was evaluated. Results: In the monitored period, a total of 529 blood samples were tested for clopidogrel (n = 216), ticagrelor (n = 59) and aspirin (n = 254). The efficacy of clopidogrel treatment was 45.4 %. On the other hand, the efficacy of ticagrelor was 93.2 %, statistically significantly higher (p < 0.000). In case of conversion from clopidogrel to ticagrelor, treatment was successful in 49 of 54 patients (90.7 %). Conclusion: For the antiplatelet drugs tested, statistically significant differences in the effectiveness were demonstrated. In the case of clopidogrel, ticagrelor is a suitable alternative, significantly reducing incidence of HTPR. The number of patients with HTPR undergoing stent/flow diverter implantation can be significantly reduced by including platelet function testing in the algorithm of endovascular procedures.

• MeSH
• Aspirin aplikace a dávkování   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * aplikace a dávkování   MeSH
• klopidogrel aplikace a dávkování   MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé MeSH
• statistika jako téma MeSH
• techniky in vitro MeSH
• ticagrelor aplikace a dávkování   MeSH
• tromboembolie prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH