• MeSH
• bronchiální píštěl chirurgie   MeSH
• drenáž metody   přístrojové vybavení   MeSH
• empyém pleurální chirurgie   MeSH
• hrudní chirurgické výkony * klasifikace   metody   MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná metody   MeSH
• infekce dýchací soustavy * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony klasifikace   metody   MeSH
• plicní nemoci chirurgie   MeSH
• terapie ran pomocí řízeného podtlaku metody   MeSH
• torakoplastika klasifikace   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

S rinogenními zánětlivými nitrolebními komplikacemi se setkáváme poměrně vzácně, jsou však velmi závažné a mohou končit fatálně. Dia gnóza se opírá především o anamnézu, objektivní vyšetření, zobrazovací metody a laboratorní nález. Autoři popisují intrakraniální komplikaci akutní rinosinusitidy u 17letého pacienta. Jednalo se o subperiostální absces se současným subdurálním abscesem ve frontální oblasti a osteomyelitidu frontální kosti. Pacient přišel do otorinolaryngologické ambulance Oblastní nemocnice Jičín pro protrahovanou rinosinusitidu již po primární terapii perorálním aminopenicilinem s dočasným efektem. Při objektivním vyšetření byl zjištěn mírný otok v oblasti kořene nosu a víček, rinoendoskopicky otok sliznic s hlenohnisavým sekretem ve středním nosním průduchu vlevo. Původní podezření na orbitální komplikaci rinosinusitidy bylo výpočetní tomografií (CT) vyloučeno. Pacient byl léčen za hospitalizace intravenózními antibio tiky a kortikoidy, lokálně ošetřována nosní dutina. Postupně klesaly zánětlivé parametry. I přes nastavenou terapii došlo k progresi zduření měkkých tkání frontálně za absence neurologických příznaků. Vzhledem k podezření na intrakraniální komplikaci rinosinusitidy bylo opět provedeno CT vyšetření vedlejších nosních dutin a mozku. Rentgenolog popsal přítomnost subperiostálního a subdurálního abscesu s osteomyelitidou frontální kosti. Domluven akutní překlad na Neurochirurgickou kliniku Fakultní nemocnice Hradec Králové k intravenózní antibio tické terapii a chirurgické intervenci neurochirurgem a otorinolaryngologem. Pooperační hojení bylo příznivé.

Rhinogenic inflammatory intracranial complications are relatively rare, but they are very serious and can be fatal. The diagnosis is mainly based on anamnesis, objective examination, imaging methods and laboratory findings. Our case study is devoted to an intracranial complication of sinusitis of a 17-year-old patient. It was a subperiosteal abscess with simultaneous subdural abscess in the frontal region and osteomyelitis of the frontal bone. The patient came to the otorhinolaryngology clinic at Jičín Regional Hospital with prolonged rhinosinusitis, after already receiving primary therapy of oral aminopenicillin with a temporary effect. An objective examination revealed slight swelling in the area of the root of the nose and eyelids, rhinoendoscopic swelling of the mucous membranes with mucopurulent secretion in the middle nasal passage on the left. The original suspicion of an orbital complication of rhinosinusitis was ruled out by a CT scan. The patient was hospitalized and treated with intravenous antibiotics, corticoids and the nasal cavity was treated locally and the inflammatory parameters decreased gradually. During hospitalization, swelling of soft tissues progressed frontally, without neurological symptoms. Due to the suspicion that there was an intracranial complication of rhinosinusitis, a CT scan of the paranasal sinuses and brain was performed. The radiologist diagnosed subdural empyema and osteomyelitis of the frontal bones. An acute transfer to the neurosurgery clinic of the University Hospital in Hradec Králové for intravenous antibiotic therapy and surgical intervention by a neurosurgeon and otorhinolaryngologist was arranged. Postoperative healing was favourable.

• MeSH
• čelní kost diagnostické zobrazování   mikrobiologie   patologie   MeSH
• infekce dýchací soustavy klasifikace   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• osteomyelitida etiologie   MeSH
• paranazální dutiny diagnostické zobrazování   mikrobiologie   patologie   MeSH
• Pottův zvláštní tumor chirurgie   etiologie   MeSH
• rinosinusitida * diagnóza   komplikace   MeSH
• subdurální empyém * chirurgie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Delftia acidovorans je gramnegatívna aeróbna tyčinkovitá baktéria. Ochorenia u ľudí vyvoláva len raritne. Spôsobuje predovšetkým nozokomiálne nákazy, opisované častejšie u imunokompromitovaných pacientov v rámci všetkých vekových skupín. V odbornej literatúre bolo v posledných rokoch publikovaných niekoľko prípadov, v rámci ktorých sa uplatnila pri vzniku infekcií postihujúcich rôzne orgánové systémy. S ohľadom na častú rezistenciu voči aminoglykozidom a polymyxínom, ktoré mnohokrát slúžia ako záchranné liečivá pri komplikovaných infekciách gramnegatívnymi baktériami, nastáva nevyhnutne potreba jej rýchlej identifikácie s následne správne zvolenou liečbou. V kazuistike opisujeme prípad pacientky s rozsiahlym fluidothoraxom hrudníka v dôsledku infekcie baktériou Delftia acidovorans a sumarizujeme aktuálne dostupné informácie o infekciách spôsobených týmto zriedkavým patogénom.

Delftia acidovorans is a Gram-negative, aerobic, rod-shaped bacterium which causes infections in humans only rarely. It causes mostly nosocomial infections, described more frequently in immunocompromised patients across all age groups. In recent years, several cases involving this bacterium in infections affecting various organ systems have been published in the literature. With regard to its common resistance to aminoglycosides and polymyxins, which oftentimes serve as salvage therapy for complicated Gram-negative bacterial infections, there is inevitably a need for its quick identification followed by a correctly chosen treatment. This article describes a case of a patient with extensive pleural effusion due to Delftia acidovorans infection and also summarizes the currently available information on infections caused by this rare pathogen.

• MeSH
• Delftia acidovorans izolace a purifikace   MeSH
• empyém pleurální * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• meropenem aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• mikrobiologické techniky metody   MeSH
• pleurální výpotek diagnóza   terapie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• empyém patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci pleury * klasifikace   MeSH
• pleurální dutina * patologie   MeSH
• pleurální výpotek diagnostické zobrazování   klasifikace   terapie   MeSH
• pneumotorax diagnostické zobrazování   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• thorakocentéza metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

„Černý jícen“, známý též jako akutní nekróza jícnu (AEN – acute esophageal necrosis), je relativně vzácné onemocnění charakterizované černým zabarvením sliznice jícnu. Postižení může být lokalizováno pouze distálně, možné je ale také postižení celého jícnu. Nejčastějším klinickým projevem je hemateméza, v rizikových skupinách nemocných je spojen se zvýšenou letalitou. Včasná diagnostika AEN je spojena s provedením gastroskopie, zahájení adekvátní léčby je základem příznivé prognózy pacienta. Mezi nejzávažnější komplikace AEN patří perforace jícnu s rizikem dalších komplikací, jako je mediastinitida a sepse. Vzhledem k charakteru onemocnění, postižení jícnu a potenciálně i mediastina je nutné k pacientovi přistupovat multioborově. Níže předkládáme kazuistiku 68letého pacienta s diagnózou AEN komplikované perforací potvrzenou pomocí CT a časné endoskopie. Jako primární řešení perforace jícnu byl zvolen endoskopický přístup se zavedením plně potahovaného metalického stentu. U pacienta přesto došlo k rozvoji dalších komplikací perforace: mediastinitida, empyém s nutností zavedení hrudní drenáže. Kromě intervenčních metod byl pacient léčen širokospektrými antibiotiky a kombinací parenterální a enterální výživy. Po 3 měsících léčby a zvládnutí komplikací byl pacient v dobrém klinickém stavu propuštěn do ambulantní péče.

“Black esophagus”, also known as acute esophageal necrosis (AEN), is a relatively rare disease characterized by black discoloration of the esophageal mucosa. The condition can be located only distally, but it can also affect the entire esophagus. Hematemesis is the most common clinical manifestation is; the condition is associated with increased lethality in high-risk groups of patients. Early diagnosis of AEN can be made by gastroscopy, the initiation of adequate treatment is crucial for a favorable patient prognosis. The most serious complications of AEN include esophageal perforation with the risk of other complications such as mediastinitis and sepsis. The nature of the disease and the affection of the esophagus and potentially the mediastinum require a multidisciplinary approach. Below we present a case report of a 68-year-old patient with a diagnosis of AEN complicated by perforation confirmed by CT and early endoscopy. An endoscopic approach with the introduction of a fully coated metal stent was chosen as the primary solution for the esophageal perforation. Nevertheless, the patient developed other complications of perforation: mediastinitis and empyema requiring chest drainage. In addition to interventional methods, the patient was treated with broad-spectrum antibiotics and a combination of parenteral and enteral nutrition. After 3 months of treatment and resolving the complications, the patient was released to outpatient care in a good clinical condition.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• empyém pleurální diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• gastroskopie MeSH
• lidé MeSH
• mediastinitida diagnóza   terapie   MeSH
• nekróza diagnostické zobrazování   komplikace   terapie   MeSH
• nemoci jícnu * diagnostické zobrazování   komplikace   terapie   MeSH
• perforace jícnu diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• stenty * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• absces mozku * diagnóza   terapie   MeSH
• discitida diagnóza   terapie   MeSH
• lebka patologie   MeSH
• lidé MeSH
• meningitida bakteriální * etiologie   terapie   MeSH
• osteomyelitida diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• spondylartritida diagnóza   terapie   MeSH
• subdurální empyém * diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

INTRODUCTION: The number of patients with necrotizing pneumonia has increased in recent years. The aim of this study is to review the incidence, management, and outcome of pediatric necrotizing pneumonia requiring surgical therapy and to prove that lung resection results in favorable development of patients. We hypothesize that overall lung function in children after lung resection does not differ from that of the healthy population. MATERIALS AND METHODS: A retrospective tertiary referral center study with a prospective follow-up spirometric study of patients with necrotizing pneumonia managed between January 2010 and December 2019 was performed. RESULTS: The study cohort consisted of 1,295 patients admitted to the pediatric department for community-acquired pneumonia; 47 patients developed necrotizing pneumonia, 36 of whom underwent parenchymal lung resection. A 5-year rise in the occurrence of necrotizing pneumonia requiring resection was 77%, with a significant increase in the last 3 years (p < 0.05). The median age at the time of surgery was 32.5 (interquartile range [IQR]: 32.25) months. Streptococcus pneumoniae was the most prevalent pathogen (83%), although 53.3% of these patients were vaccinated against the agent. In 67% of patients, preresection procedures were performed: drainage of pneumothorax (17%), drainage of empyema (46%), drainage of empyema with use of alteplase (25%), and thoracoscopic decortication (12%). Surgical procedures included lobectomy (72.2%), wedge resection (13.9%), bilobectomy (8.3%), and pneumonectomy (5.6%). The postoperative complication was bronchopleural fistula in three patients. There were two (5.5%) postoperative deaths due to multiple organ failure. The follow-up spirometry was performed 43.3 (median, IQR 23.8-66.7) months after surgical intervention. Normal lung function was detected in 35 (64.8%) patients, restrictive pattern in 6 (11.1%) patients, obstructive pattern in 11 (20.4%) patients, and combined in 2 (3.7%) patients. CONCLUSION: The number of patients with necrotizing pneumonia requiring resection has increased significantly in the last 3 years (p < 0.05). Aggressive surgical treatment results in significant clinical improvement in most cases and favorable lung function outcome. Long-term follow-up showed normal spirometry in 64.8% of cases.

• MeSH
• dítě MeSH
• empyém * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• nekrotizující pneumonie * chirurgie   MeSH
• plíce chirurgie   MeSH
• pneumektomie škodlivé účinky   metody   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl studie: Porovnání diagnostické efektivity vyšetření pleurálních výpotků dle Lightových pravidel s jejich cytologicko-energetickou analýzou. Typ studie: Retrospektivní. Název a sídlo pracoviště: Biomedicínské centrum, Krajská zdravotní, a. s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.; Ústav klinické imunologie a alergologie, LF UK v Hradci Králové a FN v Hradci Králové; Laboratoř pro likvorologii, neuroimunologii, patologii a speciální diagnostiku Topelex, s. r. o.; Oddělení hrudní chirurgie, Krajská zdravotní, a. s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.; Oddělení klinické biochemie, Krajská zdravotní, a. s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. Materiál a metody: Náš soubor pro tuto studii zahrnuje 96 případů nezánětlivých pleurálních výpotků od pacientů s kardiálním postižením či systémovou sepsí, 211 případů pleurálních výpotků od pacientů s purulentní pneumonií a 283 případů pleurálních výpotků od pacientů s hrudním empyémem. Ve všech případech jsme provedli vyšetření vybraných parametrů dle Lightových pravidel (počet jaderných elementů na 1 μl, koncentrace celkové bílkoviny, glukózy a laktátu a katalytická aktivita laktátdehydrogenázy (LDH)) a kompletní cytologicko-energetickou analýzu (četnost neutrofilních granulocytů, výpočet koeficientu energetické bilance (KEB) a katalytická aktivita aspartátaminotrasferázy (AST)). Pro statistické zhodnocení souboru jsme použili Kruskal-Wallisův test s vícenásobným porovnáním p-hodnot a ROC analýzu. Výsledky: Na úrovni všech zmíněných parametrů dle Lightových kritérií i cytologicko-energetické analýzy nacházíme při porovnání nezánětlivých a zánětlivých výpotků statisticky významné rozdíly (p < 0,01). Při porovnání výpotků pacientů s purulentními pneumoniemi a hrudními empyémy nacházíme statisticky významné diference (p < 0,01) v případě „Lightových“ počtů jaderných elementů, koncentrací celkové bílkoviny a laktátu a katalytických aktivit LDH a „cytologicko-energetických“ hodnot KEB a katalytických aktivit AST. Pro rozlišení nezánětlivých a parapneumonických výpotků dosáhly vysokou diagnostickou efektivitu „Lightovy“ koncentrace glukózy (AUC = 0,981), laktátu (AUC = 0,970) a katalytické aktivity LDH (AUC = 0,962) a „cytologicko- energetické“ četnosti neutrofilních granulocytů (AUC = 0,982), hodnoty KEB (AUC = 0,999) a katalytické aktivity AST (AUC = 0,954).Pro rozlišení nezánětlivých výpotků a výpotků pacientů s hrudními empyémy dosáhly vysokou diagnostickou efektivitu „Lightovy“ počty jaderných elementů (AUC = 0,939), koncentrace glukózy (AUC = 0,967), laktátu (AUC = 0,987) a katalytické aktivity LDH (AUC = 0,984) a „cytologicko-energetické“ četnosti neutrofilních granulocytů (AUC = 0,985), hodnoty KEB (AUC = 0,991) a katalytické aktivity AST (AUC = 0,979). Podstatně nižších diagnostických efektivit všech sledovaných parametrů bylo dosaženo při diferenciaci parapneumonických výpotků a výpotků pacientů s hrudními empyémy: „Lightovy“ počty jaderných elementů (AUC = 0,714), koncentrace glukózy (AUC = 0,631), laktátu (AUC = 0,721), celkové bílkoviny (AUC = 0,537) a katalytických aktivit LDH (AUC = 0,710) a „cytologicko-energetické“ četnosti neutrofilních granulocytů (AUC = 0,553), hodnot KEB (AUC = 0,671) a katalytických aktivit AST (AUC = 0,718). Závěr: Předností cytologicko-energetické analýzy oproti analýze pleurálních výpotků dle Lightových kritérií je charakteristika lokální imunitní odpovědi s ohledem na její energetické nároky. Obě metodiky se vhodně doplňují. V žádném případě si ale neodporují.

Objective: Comparison of diagnostic efficiency of Light's parameters with cytological-energy analysis parameters of pleural effusion. Design: retrospective. Settings: Biomedical Centre, Krajská zdravotní, a. s. - Masaryk Hospital in Ústí nad Labem, o. z.; Department of Clinical Immunology and Allergology, Faculty of Medicine and University Hospital in Hradec Králové, Charles University in Prague; Laboratory for Cerebrospinal Fluid, Neuroimmunology, Pathology and Special Diagnostics Topelex, s.r.o; Department of Thoracic Surgery, Krajská zdravotní, a.s. - Masaryk Hospital in Usti nad Labem, o.z.; Department of Clinical Biochemistry, Krajská zdravotní, a.s. – Masaryk Hospital in Ústí nad Labem, o.z. Material and Methods: The 96 samples of noninflammatory pleural effusions of patients with cardiac failure or systemic sepsis, the 211 samples of pleural effusions of patients with purulent pneumonia and the 283 samples of pleural effusions of patients with chest empyema were analysed. In all cases, we analysed selected parameters of Light criteria (total number of nuclear elements in 1 μl, concentration of total protein, glucose, lactate and catalytic activity of lactate dehydrogenase (LDH)) and parameters of cytological-energy analysis (frequency of neutrophils, KEB value and catalytic activity of aspartate aminotransferase (AST)). Statistical analysis was performed using the ANOVA Kruskal-Wallis test and ROC-analysis. Results: We found significant differences of parameters of Light‘s criteria and cytological-energy analysis between inflammatory and noninflammatory pleural effusions (p < 0.01). We found significant differences between patients with purulent pneumonia and chest empyema (p < 0.01). Light's criteria parameters included total number of nuclear elements, concentration of total protein, lactate and catalytic activities of LDH. Cytological-energy parameters included KEB value and catalytic activities of AST. We found high diagnostic accuracy of ,,Light's‘‘ concentration of glucose (AUC = 0.981), lactate (AUC = 0.970) and catalytic activities of LDH (AUC = 0.962) and ,,cytological-energy‘‘ frequency of neutrophils (AUC = 0.982), KEB values (AUC = 0.999) and catalytic activities of AST (AUC = 0.954) to distinguish between noninflammatory and parapneumonic pleural effusions. We found high diagnostic accuracy of „Light's“ total number of nuclear elements (AUC = 0.939), concentration of glucose (AUC = 0.967), lactate (AUC = 0.987) and catalytic activities of LDH (AUC = 0.984) and ,,cytological-energy‘‘ frequency of neutrophils (AUC = 0.985), KEB values (AUC = 0.991) and catalytic activities of AST (AUC = 0.979) to distinguish between noninflammatory pleural effusions and pleural effusions of patients with chest empyema. We found low diagnostic accuracy of all parameters to distinguish parapneumonic effusion and pleural effusion of patients with chest empyema: „Light's“ total number nuclear elements (AUC = 0.714), concentration of glucose (AUC = 0.631), lactate (AUC = 0.721), total protein (AUC = 0.537) and catalytic activities of LDH (AUC = 0.710) and „cytological-energy‘‘ frequency of neutrophils (AUC = 0.553), KEB values (AUC = 0.671) and catalytic activities of AST (AUC = 0.718). Conclusion: The advantage of cytological-energy analysis versus Light's criteria parameters is in their abilities to characterize a local immune response considering the energy state. Both methods complement each other appropriately. In any case, they do not contradict each other.

• Klíčová slova
• Lightova kritéria,
• MeSH
• empyém pleurální diagnóza   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• pleurální výpotek * diagnóza   metabolismus   MeSH
• pneumonie diagnóza   metabolismus   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Postpneumonektomický empyém patří k závažným komplikacím s vysokou morbiditou a letalitou. V tomto sdělení autoři popisují řešení postpneumonektomického empyému vyvolaného methicilin rezistentním Staphylococcus aureus pomocí podtlakové terapie u nemocného operovaného pro maligní pleurální mezoteliom. Kazuistika: 64letý pacient byl na našem pracovišti operován pro epiteloidní mezoteliom pravé pleurální dutiny. Provedli jsme extrapleurální pneumonektomii s peroperační hypertermickou nitrohrudní chemoterapií. 7 týdnů po operaci byl pacient rehospitalizován pro empyém pravé pleurální dutiny s průkazem methicilin rezistentního Staphylococcus aureus. Po debridementu pleurální dutiny a explantaci sítěk jsme aplikovali podtlakovou terapii. Celkově jsme provedli 4 převazy se závěrečnou aplikací roztoku antibiotik k vyplnění pleurální dutiny a uzávěrem rány. V následujících 12 měsících byl nemocný bez známek recidivy empyému a podstoupil chemoterapii. Závěr: Podtlaková terapie je účinným způsobem léčby postpneumonektomického empyému u pacientů bez bronchopleurální píštěle. Je však třeba dodržet specifika péče o pacienty po pneumonektomii.

Introduction: Postpneumonectomy empyema is one of serious complications with high mortality and lethality. In this paper, the authors describe the treatment of methicillin-resistant Staphylococcus aureus-induced postpneumonectomy empyema by vacuum therapy in a patient operated on for malignant pleural mesothelioma. Case report: A 64-year-old patient was operated on at our clinic for epithelioid mesothelioma of the right pleural cavity. We performed extrapleural pneumonectomy with intraoperative hyperthermic intrathoracic chemotherapy. Seven weeks after surgery the patient was readmitted for right pleural cavity empyema caused by methicillin-resistant Staphylococcus aureus (MRSA). Following pleural cavity debridement and mesh explantation we applied vacuum therapy. In total, we performed 4 dressing changes with final application of an antibiotic solution into the pleural cavity and wound closure. The patient showed no evidence of recurrent empyema during subsequent 12-month follow-up and underwent chemotherapy. Conclusion: Vacuum therapy is an effective treatment of postpneumonectomy empyema in patients without a bronchopleural fistula; nevertheless, specific postpneumonectomy patient care is required.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• empyém * etiologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• maligní mezoteliom chirurgie   MeSH
• methicilin rezistentní Staphylococcus aureus MeSH
• pneumektomie MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• terapie ran pomocí řízeného podtlaku MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• drenáž MeSH
• empyém pleurální farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• oxygenoterapie MeSH
• plicní absces farmakoterapie   MeSH
• pneumonie farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• respirační insuficience etiologie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH
• kazuistiky MeSH