• Klíčová slova
• historie, špitál, chorobinec, sirotčinec, nalezinec, Olomoucká,

• Konspekt
• Územní plánování. Urbanismus. Památková péče
• NLK Publikační typ
• monografie

V minulosti byla aneurysmata hrudní aorty častým nálezem, a to zejména u starší populace. S rozvojem zobrazovacích metod a následně chirurgické léčby je možné tuto diagnózu stanovit v dřívějších stadiích onemocnění. I dnes se však mohou objevit pacienti (zvláště starší) s rozsáhlými aneurysmaty hrudní aorty. Vzhledem k často nejasnému radiologickému nálezu je možné tato aneurysmata chybně diagnostikovat jako tumor mediastina. V této kasuistice představujeme případ takovéhoto aneurysmatu hrudní aorty, které se projevilo až na základě příznaků – dušnosti způsobené kompresí levého hlavního bronchu. Cílem tohoto sdělení je upozornit na aneurysma hrudní aorty jako možnou příčinu dušnosti a kašle.

In the past, thoracic aorta aneurysms were common fi ndings, especially in the older population. With the development of imaging methods and surgical treatment, the diagnosis can now be made earlier, revealing the condition at an earlier stage. However, even today we see patients, mainly the elderly, with huge thoracic aorta aneurysms. Because of ambiguous radiological fi ndings, this condition can be initially misdiagnosed as mediastinal tumors. In this case report is presented a case of such thoracic aorta aneurysm which caused dyspnea by left main bronchus compression. The purpose of this report is to highlight thoracic aortic aneurysms as a potential rare cause of dyspnea and cough.

• MeSH
• aneurysma hrudní aorty * diagnóza   etiologie   mortalita   MeSH
• bronchoskopie MeSH
• bronchy patologie   MeSH
• dyspnoe etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• opožděná diagnóza MeSH
• prasklé aneurysma * etiologie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Kniha představuje historii sociologie města, nabízí nové čtení a interpretace klasických prací z 19. a 20. století a rámcový přehled dosavadních teorií města. Zároveň mapuje některé aktuální debaty, které se odehrávají na poli mezioborových urbánních studií a které výrazně mění způsob, jakým se dnes sociální vědci dívají na města. Autorka v knize rovněž zkoumá propojení české sociologie města s mezinárodní tvorbou v minulosti i dnes.

Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu "cizinců" na utváření ruského písemnictví klasického i moderního, jež se týkají jak koryfejů ruské klasiky, jako jsou A. S. Gribojedov, F. M. Dostojevskij, M. Gorkij nebo i dlouho pozapomínaný N. S. Leskov, tak českých pohledů na novější literaturu druhé poloviny 20. století (V. Rasputin, J. Vodolazkin) nebo na působení Rusů či obecněji východních Slovanů v meziválečném Československu (Alfred Bem, Valerij Vilinskij, syn smluvního profesora Masarykovy univerzity Sergije Vilinského) a průhledů na dobu, jež byla ne zcela přesně nazvána "obdobím stagnace" ("period zastoja"), neboť i tu se objevovaly zajímavé diskuse s hodnotovými posuny, které často měly na další ruský vývoj klíčový vliv. A potom specifikum české literárněvědné rusistiky (Malá reflexe... Jaroslav Burian), včetně Wollmanovy polemiky s Poláky o panslavismu, což v českém případě bývá často - a nesprávně - spojováno jen s Janem Kollárem. A poté problém terminologie aplikovaný právě na ruskou literaturu a pojednání o univerzalitě ruské literatury a také literární vědy ve spojitostí s její českou recepcí v 19.-21. století, včetně různých kontroverzí, jež svazek uzavírá. Jestliže se česko-ruské vztahy dnes znovu dostávají do epicentra pozornosti - a jde většinou o věci žhavě aktuální a politické povahy, jež nejsou dostatečně rozkryty a poznány - mělo by to být i skromnou výzvou pro českou rusistiku k hlubinnému zkoumání tzv. ruského fenoménu obecně v srovnávacích souvislostech a dalších průnicích genologických, tematologických, ideologických, sociologických, antropologických a filozofických, tedy rámcově areálových. A také by mělo vést k poznání minulosti, jež může být využito i v pohledech na současnost a jež by mělo trvalejší charakter než dojmové a emocionálně laděné exkurzy. Berme tento svazek jako pokus přispět, byť jen malou měrou, k takovému pohledu a poznání.