Při studiu rozpoznání mluvených slov se psycholingvisté zabývají tím, jak se lexikální jednotky ukládají v paměti, a podstatou percepčních procesů, které zajišťují přístup k těmto reprezentacím. „Výčtové modely“ navrhují přímé spojení mezi fonologickou a lexikální formou, zatímco „analyzační modely“ zavádějí komponent pro pre-lexikální morfologickou dekompozici složených slov. Prefigovaná slova a slova s iniciálním kořenem jsou tak v jednom přístupu detekována podobně, v druhém však odlišně. Ve studiu byl použit monitorovací experiment, ve kterém posluchači reagovali na specifikované cílové slovo. Jejich reakční doby byly analyzovány s ohledem na typ cílového slova (kořen / předpona) a typ segmentace materiálu (nosné fráze byly rozčleněny na fragmenty o velikosti slabiky, které v jednom případě zachovávaly hranice morfémů, v druhém nikoli). Čeština jakožto flektivní a prozodicky jedinečný jazyk umožňuje prověřit stupeň univerzálnosti u efektů morfémového typu a prozkoumat roli morfémů při určování slabičných hranic. Výsledky naznačují statisticky významný rozdíl mezi kořenovými a derivačními morfémy (první vykazuje rychlejší reakce), avšak ohledně typu segmentace zůstávají neprůkazné.

In the field of spoken word recognition, psycholinguists investigate the way lexical items are stored in memory and the nature of perceptual processes that allow access to these representations. “Full listing” models propose a direct access to lexical items from the phonological form, while “full parsing” approaches implement a pre-lexical morphological decomposition procedure of complex words. Prefixed words are thus detected similarly to words beginning with a stem morpheme in one model, but differentially in the other. In the study a word-monitoring task was used in which listeners reacted to a specified target word. Their reaction times were analysed with respect to type of the target word (prefix/stem) and the segmentation mode (carrier sentences were broken into syllable-sized fragments that either respected morpheme boundaries, or disregarded the morphological structure, maximizing syllable onsets). Czech as an inflectional and prosodically unique language offers a possibility to test the degree of universality of the morpheme category effects, and investigate the role of morphemes in syllable boundary assignment. The results suggest a statistically significant difference between stem and derivative morphemes (the former eliciting faster reactions) but were inconclusive as regards the segmentation mode. The findings are discussed in the light of current theories and relevant experiments in other languages.

• Klíčová slova
• mentální reprezentace, morfém, slabika, monitorování slov,
• MeSH
• dospělí MeSH
• fonetika MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• percepce řeči * MeSH
• percepce klasifikace   MeSH
• psycholingvistika metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• reakční čas MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH