Při řešení problémů se člověk spoléhá na různé typy vztahů mezi reprezentacemi: taxonomické, tematické, percepční či kauzální. Dlouhá léta převažoval názor, že předškolní děti preferují tematické vztahy (na úkor vztahů taxonomických) a že teprve následně se z tematického myšlení dětí vlivem školního vzdělávání vyvíjí taxonomické myšlení. Tento názor byl přehodnocován již od sedmdesátých let minulého století. Cílem této studie bylo zjistit, jaké řešení (taxonomické, či tematické) budou děti předškolního věku preferovat v předložených úlohách. Dalším cílem bylo zachytit kvalitativní zvláštnosti řešení úloh. Výzkumu se zúčastnilo 82 předškolních dětí (průměrný věk 65 měsíců). Respondentům bylo předloženo čtrnáct úloh, které byly inspirovány těmi, jež použil A. R. Lurija ve svém mezikulturním výzkumu. Odpovědi respondentů byly zaznamenány, přepsány a roztříděny do jednotlivých kategorií podle zdůvodnění zvoleného řešení. Sledovány byly frekvence jednotlivých typů odpovědí; pomocí regresní analýzy byl prověřen vztah počtu taxonomických řešení k věku a pohlaví respondentů. Bylo zjištěno, že ve třech experimentech (kategorizace geometrických tvarů, hledání podobností a sylogismy) u zkoumaných dětí převažovala taxonomická řešení. Pouze v experimentu s nuceným výběrem převažovala řešení tematická. Tyto výsledky zapadají do zjištění jiných výzkumů, překvapivá je však celková míra taxonomických řešení u zkoumaného vzorku a převaha taxonomických řešení při řešení sylogismů.

When solving problems, one relies on different types of relationships between representations: taxonomic, thematic, perceptual, or causal. For many years, the opinion prevailed that preschool children prefer thematic relationships (over taxonomic representations) and that only subsequently did children from thematic thinking develop taxonomic thinking due to school education. This view has been reconsidered since the 1970s. The aim of the study was to find out what solution (taxonomic or thematic) preschool children will prefer in the presented tasks. The secondary aim was to capture the qualitative peculiarities of their solutions. The research involved 82 preschool children (average age 65 months). The respondents were presented with fourteen tasks, which were inspired by those used by A. R. Luria in his cross-cultural research. Respondentsʼ answers were recorded, transcribed, and categorized according to the rationale for the chosen solution. The frequencies of individual types of responses were monitored; using regression analysis, the relationship between the number of taxonomic solutions and the age and gender of respondents was examined. It was found that in three experiments (categorization of geometric shapes, finding similarities and syllogisms) the taxonomic solutions prevailed in the examined children. Only in the experiment with forced-choice task did thematic solutions prevail. These results fit in with the findings of other studies, but the overall rate of taxonomic solutions in the examined sample and the predominance of taxonomic solutions in solving syllogisms are surprising.