Cíl: Vyhledat a popsat intervence koordinované sestrou a jejich vliv na skóre kvality života pacientů se stabilní ischemickou chorobou srdeční (ICHS) včetně popisu koncepčního rámce intervence a nejdůležitějších aspektů poskytované ošetřovatelské péče. Metodika: Přehledová studie. Byly prozkoumány databáze PubMed, Scopus, Web of Science, ProQuest, Google Scholar. Pro stanovení základních komponent byla položena klinická otázka pomocí akronymu PICO (Patient/Problem, Intervention, Comparison and Outcome). Populaci tvořili pacienti se stabilní ICHS (P), edukace/intervence koordinovaná sestrou byla určena jako intervence (I), studie zahrnovaly kontrolní skupinu s rutinní péčí pro porovnání (C), sledovaným výsledkem bylo skóre kvality života pacientů (O). Výsledkem rešerše bylo celkem 448 studií publikovaných v letech 2013–2023. Výsledky: Do závěrečného přehledu bylo zahrnuto 24 studií, které jednoznačně vycházely ze sestrou koordinovaných intervencí ve vztahu ke kvalitě života pacientů se stabilní ICHS. Pro měření kvality života před a po intervenci byly využity různé nástroje, případně jejich kombinace. Koncepční rámce intervencí vycházely z ošetřovatelských modelů a z managementu péče o chronicky nemocné. Všechny studie uvedly zlepšení skóre kvality života pacientů u intervenční skupiny po provedení intervence. Závěr: Ve vybraných studiích bylo prokázáno, že intervenční programy kardiovaskulární rehabilitace vedené sestrou vedly ke zlepšení skóre kvality života pacientů se stabilní ICHS. Za důležité aspekty těchto intervencí považujeme péči o psychický stav pacienta, jeho aktivní zapojení do péče a také komplexnost, kontinuitu a personalizaci poskytované péče.

Aim: To find and describe nurse-coordinated interventions and their effect on quality of life scores of patients with stable coronary artery disease (CAD), including a description of the conceptual framework of the intervention and the most important aspects of the nursing care provided. Methodology: A review study. PubMed, Scopus, Web of Science, ProQuest, Google Scholar databases were studied. To determine the basic components, a clinical question was asked using the acronym PICO (Patient/Problem, Intervention, Comparison and Outcome). The population consisted of patients with stable CAD (P), the nurse-coordinated education/intervention was designated as the intervention (I), the studies included a control group with routine care for comparison (C), and the observed outcome was the patient quality of life score (O). The result of the search was a total of 448 studies published in the years 2013-2023. Results: The final review included 24 studies that were clearly based on nurse-coordinated interventions in relation to the quality of life of patients with stable CAD. Various instruments, or combinations thereof, were used to measure the quality of life before and after the intervention. The conceptual frameworks of the interventions were based on nursing models and chronic disease management. All studies reported an improvement in patient quality of life scores in the intervention group after the intervention. Conclusion: In selected studies, nurse-led cardiovascular rehabilitation intervention programs have been shown to improve quality of life scores in patients with stable CAD. The care of the patient's mental state, patient engagement, as well as the comprehensiveness, continuity and personalization of the care provided are considered to be important aspects of these interventions.

• MeSH
• ischemická choroba srdeční * ošetřování   rehabilitace   MeSH
• kardiovaskulární rehabilitace metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH