Úvod: Potencovaná kontaktní endoskopie (ECE), kombinace kontaktní endoskopie (CE) a narrow-band imaging (NBI) či IMAGE1 S patří mezi neinvazivní optické metody. Využívá se pro hodnocení slizničních lézí na základě změn vaskularizace pomocí velkého optického zvětšení. Cíl: Cílem práce bylo zhodnocení diagnostického přínosu peroperačního využití ECE pro hodnocení slizničních lézí hrtanu a validace ELS klasifikace. Metodika: Do studie byli zařazeni pacienti se slizničními lézemi hrtanu, kteří podstoupili přímou laryngoskopii v celkové anestezii. Léze byly postupně hodnoceny na základě strukturovaného vyšetření v bílém světle, NBI a ECE a zhodnoceny dle klasifikace Evropské laryngologické společnosti (ELS klasifikace) jako nesuspektní (longitudinální vaskularizace), nebo suspektní (perpendikulární vaskularizace). U všech pacientů byla provedena biopsie a histologické vyšetření. Výsledky klasifikovaných lézí byly korelovány s histologickým vyšetřením. Výsledky: Celkově bylo vyšetřeno 60 pacientů se 76 lézemi. Senzitivita, specificita, pozitivní prediktivní hodnota (PPV), negativní prediktivní hodnota (NPV) a správnost pro NBI dosáhla 71,4 %, 100 %, 100 %, 53,8 % a 78,6 %, k index 0,556. Senzitivita, specificita, PPV, NPV a správnost pro ECE dosáhla 86,4 %, 89,5 %, 95,0 %, 73,9 % a 87,3 %, k index 0,716. Díky těsnému kontaktu se sliznicí při vyšetření ECE bylo oproti samotnému NBI možné zobrazit a hodnotit v ECE o 20 % (9/45) lézí charakteru leukoplakií navíc. Závěr: Naše data potvrzují, že potencovaná kontaktní endoskopie je přínosným nástrojem pro předhistologické vyšetření slizničních lézí hrtanu, avšak nemůže plně nahradit bioptickou verifikaci, jejím limitem jsou především těžce dosažitelné léze (např. dolní plocha hlasivky) a hyperkeratóza. Ve srovnání s NBI je ECE přesnější, díky velkému zvětšení může být zvláště přínosná pro hodnocení některých leukoplakií.
Introduction: Enhanced contact endoscopy (ECE) – combination of contact endoscopy and NBI (narrow-band imaging) or IMAGE1 S, is a non-invasive optical technique used for assessment of superficial vascular changes of mucosal lesions in high magnification. Aim: The aim of our study was to evaluate the diagnostic value of ECE in an intraoperative settlement and validation of the ELS classification. Methods: Patients with laryngeal lesions underwent direct laryngoscopy with a structured assessment of the lesion using white light, NBI and ECE. Lesions were classified according to the European Laryngological Society Classification that divides the vascular pattern changes into longitudinal (unsuspicious) and perpendicular (suspicious). Evaluation was correlated with histopathology. Results: 60 patients with 76 lesions were enrolled. Sensitivity, specificity, positive predictive value (PPV), negative predictive value (NPV) and accuracy for NBI assessment reached 71.4%, 100%, 100%, 53.8% and 78.6%, resp., k index of 0.556. Sensitivity, specificity, PPV, NPV and accuracy for ECE reached 86.4%, 89.5%, 95.0%, 73.9% and 87.3%, k index of 0.716. Additional 20% (9/45) of the leukoplakias could be assessed with ECE compared to NBI. Conclusions: Our data support the assumption that ECE is a useful tool for pre-histological examination of mucosal lesions, however it cannot fully replace biopsy sampling. ECE shows higher accuracy in detecting malignant lesions compared to NBI and can be especially helpful in the assessment of vocal fold leukoplakia.
- MeSH
- dospělí MeSH
- laryngoskopie * metody statistika a číselné údaje MeSH
- leukoplakie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemoci laryngu * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- úzkopásmové zobrazení metody statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Diagnostika časných slizničních lézí hlavy a krku není v klinické praxi jednoduchá. Léze jsou často malé, obtíže pacientů nespecifické, maligní tumory někdy imponují benigně a naopak. Proto může na jedné straně dojít k pozdní diagnostice u zhoubných nádorů, na straně druhé pak ke zbytečně rychlé indikaci k anestezii a histologické verifikaci u lézí nezhoubných. Vývoj v posledních letech umožnil zlepšit předhistologickou diagnostiku, a to pomocí moderních endoskopických metod (zejména narrow band imaging – NBI a IMAGE1 STM), které umožňují zobrazení slizniční vaskularizace léze a jejího okolí. Další vyšetřovací metodou je „vylepšená kontaktní endoskopie“ (enhanced contact endoscopy – ECE). Kombinace zvětšovací optiky a speciálního zobrazovacího režimu umožňuje posoudit slizniční vaskularizaci pozorovaných lézí a jejich okolí ještě podrobněji. Na základě změn architektoniky vaskularizace sliznice lze v současnosti s velkou mírou přesností odhadnout biologický charakter léze. Cílem článku je podat komplexní přehled o ECE.
Early diagnosis of mucosal lesions of the head and neck is difficult. The lesions are usually small, malignant tumours sometimes seem benign and vice versa, and the patients' symptoms are nonspecific. These problems may lead to a delay in the diagnosis of malignant tumours, or on the contrary, to unnecessarily quick indication for histologic verification of the tumour. Technological advances in recent years improved the pre-histological diagnosis with new endoscopic methods (especially Narrow Band Imaging – NBI and IMAGE1 STM), which allowed a better visualization of the mucosal vessels and their surroundings. Another method, called Enhanced Contact Endoscopy (ECE), combines magnifying optics and enhanced imaging modes (such as NBI and IMAGE1 S) and enables accurate assessment of the mucosal vessels of the examined lesion. Based on the changes in the vascular architecture, it is possible to assess the biological character of the lesion with great precision. The aim of this article is to provide a complex overview of ECE.
- MeSH
- endoskopie metody MeSH
- intravitální mikroskopie metody MeSH
- laryngoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory hlavy a krku * diagnostické zobrazování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Čich je často podceňovaným smyslem, jeho ztráta vede ke snížení kvality života se zvýšenou náchylností k depresím. Cílem práce je zhodnotit, zda po transnazálních endoskopických operacích hypofýzy dochází ke zhoršení čichu a nosní průchodnosti. Soubor a metodika: U pacientů s adenomem hypofýzy, indikovaných k endoskopické transnazální exstirpaci, byly předoperačně a čtyři měsíce pooperačně hodnoceny čich (test parfémovaných fi xů, čichový dotazník, Vizuální analogová škála), nosní průchodnost (Vizuální analogová škála) a pooperační nosní komplikace (synechie, perforace septa) pomocí endoskopie nosní dutiny. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 42 žen a 40 mužů, průměrný věk byl 56 let. Předoperačně byla zjištěna anosmie u 11/ 82 (13,4 %) pacientů. K pooperačnímu zhoršení čichu došlo u 2/ 71 (2,8 %) pacientů. Subjektivní zhoršení čichu bylo pozorováno u 9/ 82 (10,9 %) pacientů a subjektivní zhoršení nosního dýchání po operaci bylo pozorováno u 3/ 82 (3,6 %) pacientů. Pooperačně bylo 76/ 82 (92,7 %) pacientů bez nosní komplikace. Synechie byla pozorována u 6/ 82 (7,3 %) pacientů, perforace septa nebyla pozorována u žádného z pacientů. Závěr: V této retrospektivní studii bylo prokázáno velmi nízké riziko vzniku poruchy čichu a zhoršení nosní průchodnosti po transnazálních operacích adenomu hypofýzy. Nosní komplikace byly pozorovány ojediněle a neměly vliv na nosní funkce.
Aim: Smell is often an underestimated sense; its loss leads to a decrease in quality of life with an increased susceptibility to depression. The aim of this work is to evaluate whether smell and nasal breathing deteriorate after trans-nasal endoscopic pituitary surgery. Patients and methods: In patients with pituitary adenoma indicated for endoscopic trans-nasal extirpation, smell (perfumed fixation test, olfactory questionnaire, Visual Analogue Scale), nasal breathing (Visual Analogue Scale) and postoperative nasal complications (synechia and septal perforation) using nasal endoscopy were evaluated preoperatively and four months postoperatively. Results: The study included 42 females and 40 males, with a mean age of 56 years. Anosmia was detected preoperatively in 11/ 82 (13.4%) patients. Postoperative olfactory deterioration occurred in 2/ 71 (2.8%) patients. Subjective deterioration of smell was observed in 9/ 82 (10.9%) patients and subjective deterioration of nasal breathing after surgery was observed in 3/ 82 (3.6%) patients. Postoperatively, 76/ 82 (92.7%) patients had no nasal complications. Synechia was observed in 6/ 82 (7.3%) patients, and septal perforation was not observed in any of the patients. Conclusion: This retrospective study showed a very low risk of olfactory disorders and impaired nasal breathing after trans-nasal pituitary adenoma surgery. Nasal complications were observed infrequently and did not aff ect nasal functions.
Temporomandibulární poruchy (TMP) představují rozmanitou skupinu klinických syndromů, jež jsou spojeny s bolestmi a/nebo dysfunkcemi čelistního kloubu a žvýkacích svalů, proto je terapie tohoto onemocnění komplikovaná a vyžaduje multioborovou spolupráci nejčastěji maxilofaciálního chirurga, fyzioterapeuta a psychologa. Článek se primárně zaměřuje na shrnutí současných poznatků o etiologickém podílu psychických faktorů u této skupiny onemocnění. Ačkoliv hypotéza o podílu psychiky při rozvoji TMP je odbornou veřejností obecně přijímána, dostupné poznatky jsou zřídka uváděny do klinické praxe. To může souviset s faktem, že podobně jako v somatické rovině je rovněž v rovině psychologické přítomná značná heterogenita klinického obrazu pacientů s TMP, což komplikuje plánování léčby. V článku jsou uvedeny hlavní kategorie psychických faktorů spojovaných s TMP: 1. psychiatrická komorbidita s důrazem na symptomatiku úzkosti a deprese, 2. vliv stresových životních událostí a jejich zvládání, 3. kontext individuální osobnostní organizace pacientů, vliv rysů neuroticismu a alexithymie. Přehledově jsou popsány poznatky o možnostech psychoterapeutické a psychosociální léčby jakožto doplňku léčby konvenční. Shrnuty jsou informace o efektivitě postupů kognitivně-behavio-rální terapie, hypnoterapie a self-management strategií v rámci komplexní léčby TMP. Diskutovány jsou diagnostické a terapeutické implikace zmíněných poznatků, možnosti dalšího výzkumu, doporučení pro klinickou praxi opírající se o multidisciplinární přístup zahrnující mimo somatické léčby i léčbu psychologickou a psychiatrickou. Znalost možných psychologických příčin těchto na první pohled somatických potíží umožňuje praktikujícím odborníkům lepší identifikaci pacientů s potenciálně vyšším rizikem neúspěchu konvenční léčby, která vede k následné chronifikaci obtíží, snižuje kvalitu života pacienta a umocňuje prožívaný psychologický distres. Spolupráce mezi odborníky z oborů stomatologie, maxilo-faciální chirurgie, fyzioterapie, psychiatrie a klinická psychologie je z tohoto hlediska žádoucí.
Temporomandibular disorders (TMDs) are a diverse group of clinical syndromes associated with pain and/or dysfunction of the temporomandibular joint and masticatory muscles. The treatment of these disorders is, therefore, complicated and requires multidisciplinary collaboration, most commonly between a maxillofacial surgeon, a physiotherapist and a psychologist. The primary focus of this article is to summarize the current knowledge on the etiological contribution of psychological factors in this group of diseases. Although the hypothesis of the involvement of psyche in the development of TMP is generally accepted by the professional community, the available evidence is rarely put into clinical practice. This may be related to the fact that, similar to the somatic level, considerable heterogeneity is also present in the psychological clinical picture of TMP patients, which complicates treatment. The main categories of psychological factors associated with TMP are presented in this article: 1. psychiatric comorbidity with emphasis on anxiety and depression symptoms, 2. the influence of stressful life events and coping with them, 3. the context of individual personality of patients, the influence of neuroticism and alexithy-mia. Current knowledge on the possibilities of psychotherapeutic and psychosocial treatment as an adjunct to conventional treatment is reviewed and presented, as well as information on the effectiveness of cognitive-behavioral therapy, hypnotherapy, and self-management strategies in the comprehensive treatment of TMP. Besides, the diagnostic and therapeutic implications of these findings are discussed, along with the possibilities for further research and recommendations for clinical practice based on a multidisciplinary approach including psychological and psychiatric treatment complementing somatic treatment. The knowledge of the possible psychological causes of these seemingly somatic problems can allow practitioners to better identify patients with a potentially higher risk of the failure of conventional treatment, which leads to subsequent chronification of the difficulties, reduces the patients? quality of life, and increases their psychological distress. Collaboration among specialists from the fields of dentistry, maxillofacial surgery, physiotherapy, clinical psychology, and psychiatry is, from this perspective, highly desirable and can greatly improve the treatment outcomes.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- nemoci temporomandibulárního kloubu * diagnóza etiologie psychologie terapie MeSH
- osobnost MeSH
- psychický stres MeSH
- psychosomatické poruchy MeSH
- self-management MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Záněty vedlejších nosních dutin patří mezi běžné nemoci a ve většině případů probíhají bez komplikací. Přesto je nezbytně nutné myslet na potenciálně hrozící nebezpečí, které plyne z rizika šíření zánětu do okolních oblastí. Neodhalená infekční ložiska, především odontogenního původu, mohou vést k vážným a někdy až život ohrožujícím stavům. V práci je prezentován případ pacienta s abscesem mozku, který vznikl jako následek akutní exacerbace neléčené chronické odontogenní sinusitidy
Inflammation of the paranasal sinuses is a common disease and in most cases takes place without any complications. Nevertheless, it is essential to think about the potential danger that arises from the risk of inflammation spreading to surrounding areas. Undetected infectious deposits, especially of odontogenic origin, can lead to serious and sometimes even life-threatening conditions. The paper presents a case of a patient with a brain abscess, which arose as a result of acute exacerbation of untreated chronic odontogenic sinusitis.
- MeSH
- absces mozku diagnóza etiologie terapie MeSH
- diagnostické zobrazování MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zánět čelistní dutiny * etiologie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl: Cílem práce bylo sledovat vliv přetlakové ventilace (positive airway pressure; PAP) na jednotlivá místa obstrukce při léky navozené spánkové endoskopii horních dýchacích cest (HDC), hodnotit, při kterém tlaku dochází k vymizení/ zhoršení obstrukce, a objasnit případné důvody možné intolerance PAP. Soubor a metodika: V období od 6/ 2018 do 12/ 2020 byla provedena zkouška PAP při spánkové endoskopii u 20 pacientů s obstrukční spánkovou apnoí bez předchozí terapie. V průběhu vyšetření byla identifikována místa obstrukce v HDC. Bylo hodnoceno, jak se rozdílný tlak nastavený při PAP odráží na chování HDC, na jejich roztažení či kolapsu vedoucím k jejich obstrukci. Sledování bylo zahájeno při tlaku 6 hPa, postupně byl tlak skokově zvyšován po 2 hPa v rozmezí 6–18 hPa. Každý tlak byl aplikován minimálně 20 s. Nálezy byly hodnoceny pomocí klasifikace VOTE dle Keziriana a vzájemně porovnány. Výsledky: Nejlepší efekt PAP byl pozorován v případě předozadní obstrukce v oblasti měkkého patra, průměrný otevírací tlak byl 11,2 hPa. U laterolaterální obstrukce orofaryngu byl průměrný otevírací tlak 12 hPa. PAP neměl efekt u 8/ 20 pacientů, 6× z důvodu koncentrické nebo laterolaterální obstrukce měkkého patra 2× u kolapsu epiglottis. U kolabující epiglottis PAP neuvolňuje dýchací cesty, protože se zvyšujícím se tlakem PAP dochází ke zhoršení obstrukce a nasávání epiglottis na zadní stěnu hltanu. Závěr: Léky navozená spánková endoskopie HDC s PAP je jednoduché a snadno proveditelné vyšetření, pomocí kterého lze snížit intoleranci PAP (např. při kolapsu epiglottis) a tím optimalizovat léčbu. Předpokládáme lepší complianci přetlakového přístroje u pacientů, kteří jsou k této léčbě indikováni.
Aim: The aim of the work was to monitor the effect of positive airway pressure (PAP) on the particular sites of obstruction during the drug-induced sleep endoscopy to evaluate at which pressure the obstruction disappears/worsens and to clarify possible reasons for PAP intolerance. Materials and Methods: In the period from 6/2018 to 12/2020, a PAP test was performed during the drug-induced sleep endoscopy in 20 patients with obstructive sleep apnea without previous therapy. During the examination, sites of obstruction in the upper respiratory tract were identified. It was evaluated how the different pressure set during PAP ventilation reflects on the behaviour of the upper respiratory tract, and on its expansion or collapse leading to its obstruction. Monitoring was started at a pressure of 6 hPa, and gradually the pressure was increased stepwise by 2 hPa in the range from 6 to 18 hPa. Each pressure was applied for a minimum of 20 s. The findings were evaluated using the VOTE classification according to Kezirian and compared with each other. Results: The best effect of PAP was observed in the case of anteroposterior obstruction in the soft palate area, where the average opening pressure was 11.2 hPa. For laterolateral oropharyngeal obstruction, the average opening pressure was 12 hPa. PAP had no effect in 8/20 patients, 6 times due to concentric or laterolateral obstruction of the soft palate, and twice due to the collapse of the epiglottis. In the collapsing epiglottis, PAP ventilation does not relax the airways, because with increasing PAP pressure, the obstruction and suction of the epiglottis on the posterior wall of the pharynx worsens. Conclusion: Drug-induced sleep endoscopy of the upper airways with PAP is a simple and easy-to-perform examination which can reduce PAP intolerance (e.g., in the event of an epiglottis collapse) and thus optimize the treatment. We assume better compliance of the pressure device in patients who are indicated for this treatment.
- Klíčová slova
- léky navozená spánková endoskopie, flexibilní endoskopie, přetlaková ventilace,
- MeSH
- endoskopie metody MeSH
- hypnotika a sedativa terapeutické užití MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční spánková apnoe * terapie MeSH
- spánek účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Klíčová slova
- flexibilní endoskopie horních dýchacích cest,
- MeSH
- anestetika intravenózní aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- endoskopie * metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční spánková apnoe * diagnóza terapie MeSH
- propofol aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- trvalý přetlak v dýchacích cestách metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Dysfagie je běžná a často závažná komplikace po CMP. Její detekce je prováděna v ČR u pacientů po CMP formou dysfagického skríninku. Nejčastěji užívaným je The Gugging Swallowing Screen (GUSS). Dysfagii pomáhají diagnostikovat i objektivní metody, např. flexibilní endoskopie (Flexible Endoscopic Evaluation of Swallowing; FEES). Cílem sdělení bylo korelovat výsledky testu GUSS a objektivního vyšetření FEES a zjistit, jestli má FEES vliv na výsledný klinický stav pacientů s CMP. Soubor a metody: 100 pacientů po akutní CMP s pozitivním GUSS testem bylo konsekventně randomizováno do 2 skupin, 50 pacientům byl proveden GUSS a FEES a 50 pacientům jen GUSS. Po 30 dnech jsme sledovali úmrtí, tíži dysfagie, tíži neurologického deficitu a stupeň soběstačnosti. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 47 mužů a 53 žen (průměrný věk 71,2 let). Nebyl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami v žádném z parametrů exitus, délka hospitalizace, tíže dysfagie, incidence pneumonie mezi oběma skupinami. Korelační koeficient mezi skríninkem GUSS a FEES byl 0,8. Ve skupině s FEES byla upravena dieta podle výsledku FEES u 20 % pacientů, což vedlo ke statisticky významnému poklesu respiračních infektů (p = 0,045). Závěr: Provedení FEES nemělo v našem souboru vliv na výsledný stav pacientů s dysfagií po CMP. Výskyt respiračních infektů byl snížen úpravou dietetických opatření na základě výsledků FEES.
Aim: Dysphagia is a common and often severe stroke complication. Dysphagia screening is used to detect presence of dysphagia in post stroke patients in the Czech Republic. The Gugging Swallowing Screen (GUSS) is the most common method. Flexible Endoscopic Evaluation of Swallowing (FEES) is another objective method capable of detecting dysphagia. Aim of this study was to correlate results of GUSS and FEES and to evaluate the impact of FEES on functional outcomes in stroke patients. Patients and methods: 100 patients with acute stroke were randomized in two groups, 50 patients were tested with GUSS and FEES, and 50 patients only with GUSS. Death, dysphagia severity, severity of neurological deficit, and disability status were followed up to 30 days. Results: 47 men and 53 women (mean age 71.2 years) were included in the study. We did not find any significant difference in deaths, length of hospitalizations, dysphagia severity, and pneumonia incidence between both groups. Correlation coefficient between GUSS and FEES screening was 0.8. In the FEES group, we adjusted the diet according to the FEES results in 20% of patients; in this group we found significantly lower respiratory infection incidence (P = 0.045). Conclusion: Testing patients with FEES did not lead to better functional outcome after stroke in our patients. We lowered respiration infection incidence by adjusting the diet according to the FEES results.
- Klíčová slova
- The Gugging Swallowing Screen, flexibilní endoskopie,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace MeSH
- gastrointestinální endoskopie metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poruchy polykání * diagnóza MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- hyponatremie diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nádory nosu chirurgie diagnóza radioterapie MeSH
- olfaktorický estezioneuroblastom * chirurgie diagnóza radioterapie MeSH
- syndrom nepřiměřené sekrece ADH * diagnóza etiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
