Idiopatická orofaciální bolest je skupina bolestivých onemocnění obličeje a/nebo dutiny ústní nejasné etiologie. Řadí se k nim syndrom palčivých úst, perzistující idiopatická dentoalveolární bolest, perzistující idiopatická obličejová bolest a trvalá jednostranná obličejová bolest s přidruženými atakami. Jde o získaná onemocnění dospělého věku, nejčastěji postihují ženy v postmenopauzálním období. Etiologie těchto poruch není zcela objasněna, pravděpodobně zahrnuje změny na periferní i centrální úrovni somatosenzorického systému vč. neuropatie tenkých vláken, subklinické periferní neuropatie, alterace kmenových funkcí a změn v centrální inhibiční modulaci bolesti. Ačkoli někteří pacienti mylně považují za vyvolávající situaci zubní ošetření, kauzální souvislost s invazivním zákrokem v dutině ústní nebyla dosud jednoznačně prokázána. Diagnostika je založena na zhodnocení klinických charakteristik bolesti a vyloučení sekundární příčiny. Strategie léčby spočívá v akutní topické aplikaci některých léčiv nebo dlouhodobé léčbě v off-label indikaci (antidepresiva, protizáchvatová medikace). Úspěšnost farmakologické léčby může být limitovaná, často též z důvodu nežádoucích vedlejších účinků. Experti se shodují, že časná diagnostika a farmakologická terapie jsou pozitivními prognostickými faktory, naopak opakované invazivní zákroky prognózu zhoršují. Komorbidní depresivní a úzkostné symptomy postihují zhruba jednu třetinu až polovinu pacientů. Psychosociální stres může zhoršovat průběh onemocnění. Ke spontánnímu zlepšení stavu dochází pouze u menší části pacientů (nejvíce jedna třetina), obvykle po dvou až sedmi letech trvání nemoci. Zásadním prvkem zůstává poskytnutí dostatečných informací o diagnóze a ujištění pacienta o neurobiologické povaze onemocnění. Žádoucí je využití podpůrné psychoterapeutické léčby.
Idiopathic orofacial pain is a group of painful disorders affecting the facial region and/or oral cavity with unclear etiology. This group includes burning mouth syndrome, persistent idiopathic dentoalveolar pain, persistent idiopathic facial pain, and constant unilateral facial pain with additional attacks. These are acquired diseases of adulthood, most commonly affecting postmenopausal women. The etiology of these disorders is not entirely understood, but likely involves changes at both the peripheral and central levels of the somatosensory system, including small fiber neuropathy, subclinical peripheral neuropathy, alterations in brainstem functions, and changes in central inhibitory pain modulation. Although some patients mistakenly consider dental treatment as the triggering situation, a causal relationship with invasive procedures in the oral cavity has not been unequivocally proven. Diagnosis is based on evaluating the clinical characteristics of the pain and excluding secondary causes. Treatment strategies include acute topical application of certain medications or long-term off-label treatment (antidepressants, antiseizure medications). The effectiveness of pharmacological treatment may be limited, often due to side effects. Expert agreement is that early diagnosis and pharmacological therapy are positive prognostic factors, while repeated invasive procedures worsen the prognosis. Comorbid depressive and anxiety symptoms affect roughly one-third to one-half of patients. Psychosocial stress can exacerbate the disease course. Spontaneous improvement occurs in only a minority of patients (at most one-third), usually after two to seven years of disease duration. Providing sufficient information about the diagnosis and reassuring the patient about the neurobiological nature of the disease remains crucial. Supportive psychotherapeutic treatment is also recommended.
Jessenius
2. vydání 203 stran : ilustrace ; 19 cm
Publikace se zaměřuje na různé aspekty migrény, zejména na možnosti diagnostiky a terapie. Určeno odborné veřejnosti.
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
Migréna je neurologické onemocnění s opakujícími se záchvaty bolesti hlavy a významným dopadem na pacienty i společnost. Cílem tohoto souhrnu je poskytnout základní informace o této diagnóze a aktuální doporučení pro léčbu migrény. Úvodní přehled zahrnuje údaje o epidemiologii, diagnostice, klinickém obrazu, klasifikaci, etiologii a patofyziologii migrény. Novinkami ve farmakologické léčbě migrény je kontraindikace topiramátu u žen ve fertilním věku (riziko neurovývojových poruch v případě otěhotnění) a také valproátu u mužů (potenciální riziko u jejich dětí). Nově je pacientům hrazen atogepant (antagonista CGRP receptoru) za stejných podmínek jako monoklonální protilátky s anti-CGRP účinkem. Zvláštní pozornost je věnována léčebným doporučením pro ženy ve fertilním věku, v těhotenství a při kojení. Doplněny jsou také informace o nefarmakologické léčbě migrény a naznačeny jsou očekávané směry vývoje nových léčiv.
Migraine is a neurological disorder characterized by recurrent episodes of headache with significant impact on patients and society. The aim of this summary is to provide basic information about this diagnosis and current recommendations for migraine treatment. The introductory overview includes data on epidemiology, diagnosis, clinical presentation, classification, etiology and pathophysiology of migraine. Recent advancements in pharmacological treatment include contraindications of topiramate in women of childbearing age (risk of neurodevelopmental disorders in pregnancy) and also valproate in men (potential risk for their children). Atogepant (CGRP receptor antagonist) is now reimbursed to patients under the same conditions as monoclonal antibodies with anti-CGRP effect. Special attention is given to treatment recommendations for women of childbearing age, during pregnancy and breastfeeding. Additionally, information on non-pharmacological treatment of migraine is also provided and anticipated directions for the development of new drugs are indicated.
In the last decade, geopolitical instability across the globe has increased the risk of a large-scale radiological event, when radiation biomarkers would be needed for an effective triage of an irradiated population. Ionizing radiation elicits a complex response in the proteome, genome, and metabolome and hence can be leveraged as rapid and sensitive indicators of irradiation-induced damage. We analyzed the plasma of total-body irradiated (TBI) leukemia patients (n = 24) and nonhuman primates (NHPs; n = 10) before and 24 h after irradiation, and we performed a global metabolomic study aiming to provide plasma metabolites as candidate radiation biomarkers for biological dosimetry. Peripheral blood samples were collected according to the appropriate ethical approvals, and metabolites were extracted and analyzed by liquid chromatography mass spectrometry. We identified an array of metabolites significantly altered by irradiation, including bilirubin, cholesterol, and 18-hydroxycorticosterone, which were detected in leukemia patients and NHPs. Pathway analysis showed overlapping perturbations in steroidogenesis, porphyrin metabolism, and steroid hormone biosynthesis and metabolism. Additionally, we observed dysregulation in bile acid biosynthesis and tyrosine metabolism in the TBI patient cohort. This investigation is, to our best knowledge, among the first to provide valuable insights into a comparison between human and NHP irradiation models. The findings from this study could be leveraged for translational biological dosimetry.
- MeSH
- biologické markery krev MeSH
- celotělové ozáření * MeSH
- dospělí MeSH
- ionizující záření MeSH
- leukemie krev metabolismus MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Macaca mulatta MeSH
- metabolom * MeSH
- metabolomika metody MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Migréna je neurologické onemocnění s opakujícími se záchvaty bolesti hlavy a významným dopadem na pacienty i společnost. Cílem tohoto souhrnu je poskytnout základní informace o této diagnóze a aktuální doporučení pro léčbu migrény. Úvodní přehled zahrnuje údaje o epidemiologii, diagnostice, klinickém obrazu, klasifikaci, etiologii a patofyziologii migrény. Novinkami ve farmakologické léčbě migrény je kontraindikace topiramátu u žen ve fertilním věku (riziko neurovývojových poruch v případě otěhotnění) a také valproátu u mužů (potenciální riziko u jejich dětí). Nově je pacientům hrazen atogepant (antagonista CGRP receptoru) za stejných podmínek jako monoklonální protilátky s anti-CGRP účinkem. Zvláštní pozornost je věnována léčebným doporučením pro ženy ve fertilním věku, v těhotenství a při kojení. Doplněny jsou také informace o nefarmakologické léčbě migrény a naznačeny jsou očekávané směry vývoje nových léčiv.
Migraine is a neurological disorder characterized by recurrent episodes of headache with significant impact on patients and society. The aim of this summary is to provide basic information about this diagnosis and current recommendations for migraine treatment. The introductory overview includes data on epidemiology, diagnosis, clinical presentation, classification, etiology and pathophysiology of migraine. Recent advancements in pharmacological treatment include contraindications of topiramate in women of childbearing age (risk of neurodevelopmental disorders in pregnancy) and also valproate in men (potential risk for their children). Atogepant (CGRP receptor antagonist) is now reimbursed to patients under the same conditions as monoclonal antibodies with anti-CGRP effect. Special attention is given to treatment recommendations for women of childbearing age, during pregnancy and breastfeeding. Additionally, information on non-pharmacological treatment of migraine is also provided and anticipated directions for the development of new drugs are indicated.
- MeSH
- analgetika MeSH
- antagonisté CGRP receptorů MeSH
- antiemetika MeSH
- antikonvulziva MeSH
- beta blokátory MeSH
- centra terciární péče MeSH
- lidé MeSH
- migréna * diagnóza farmakoterapie klasifikace patofyziologie MeSH
- monoklonální protilátky MeSH
- tryptaminy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- MeSH
- bolesti hlavy klasifikace MeSH
- cluster headache * diagnóza klasifikace MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- trigeminální autonomní cefalalgie diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
Determination of the prognosis and treatment outcomes of dilated cardiomyopathy is a serious problem due to the lack of valid specific protein markers. Using in-depth proteome discovery analysis, we compared 49 plasma samples from patients suffering from dilated cardiomyopathy with plasma samples from their healthy counterparts. In total, we identified 97 proteins exhibiting statistically significant dysregulation in diseased plasma samples. The functional enrichment analysis of differentially expressed proteins uncovered dysregulation in biological processes like inflammatory response, wound healing, complement cascade, blood coagulation, and lipid metabolism in dilated cardiomyopathy patients. The same proteome approach was employed in order to find protein markers whose expression differs between the patients well-responding to therapy and nonresponders. In this case, 45 plasma proteins revealed statistically significant different expression between these two groups. Of them, fructose-1,6-bisphosphate aldolase seems to be a promising biomarker candidate because it accumulates in plasma samples obtained from patients with insufficient treatment response and with worse or fatal outcome. Data are available via ProteomeXchange with the identifier PXD046288.
- MeSH
- biologické markery MeSH
- dilatační kardiomyopatie * terapie MeSH
- hemokoagulace MeSH
- lidé MeSH
- proteom genetika MeSH
- proteomika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Migraine is a disabling neurovascular disorder among people of all ages, with the highest prevalence in the fertile years, and in women. Migraine impacts the quality of life of affected individuals tremendously and, in addition, it is associated with highly prevalent metabolic diseases, such as obesity, diabetes mellitus and thyroid dysfunction. Also, the clinical response to drugs might be affected in patients with metabolic disease due to body composition and metabolic change. Therefore, the efficacy of antimigraine drugs could be altered in patients with both migraine and metabolic disease. However, knowledge of the pharmacology and the related clinical effects of antimigraine drugs in patients with metabolic disease are limited. Therefore, and given the clinical relevance, this article provides a comprehensive overview of the current research and hypotheses related to the influence of metabolic state and body composition on the action of antimigraine drugs. In addition, the influence of antimigraine drugs on metabolic functioning and, vice versa, the influence of metabolic diseases and its hormonal modulating medication on migraine activity is outlined. Future exploration on personalizing migraine treatment to individual characteristics is necessary to enhance therapeutic strategies, especially given its increasing significance in recent decades.
- MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- metabolické nemoci * farmakoterapie MeSH
- migréna * MeSH
- obezita MeSH
- složení těla MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
