Digitální zdraví je fenomén, který odstartoval změny v poskytování zdravotní péče a v medicínské praxi. Digitalizace a demokratizace zdravotnictví usnadňuje tuto technologickou a kulturní transformaci zdravotní péče. Digitální zdraví iniciuje a umožňuje rozvoj „e-pacientů“, kteří mají přístup k informacím, lékařským znalostem a vlastním zdravotním údajům, které před digitální érou nebylo možné získat. Online vyhledávaná témata jsou různorodá a zahrnují především informace o nemocech, výživě, léčbě, fyzickém a duševním zdraví. Kromě poskytování medicínských informací internet pacientům nabízí zdroje sociální podpory a pomáhá jim v jejich pokusech porozumět svým zážitkům s nemocí. Role ve vztahu lékař-pacient se mění, stále více se zdůrazňuje participace pacienta na zdravotní péči, včetně pacientského rozhodování. Se vznikem e-pacientů se od lékařů vyžaduje biopsychosociálně-digitální přístup. Již dnes a v blízké budoucnosti budou muset lékaři plnit složitější úkoly spojené se zdravotní informační technologií, pomáhat s digitální orientací pacientů a filtrovat pro ně informace. Lékaři a tvůrci politik mají obrovskou odpovědnost za zapojení pacientů jako partnerů při navrhování zdravotní péče, rozhodování či jejich vedení při používání digitálních zdravotnických technologií.
Digital health is a phenomenon that has started changes in providing of health care and medical practice. The digitalization and democratization of healthcare facilitate this technological and cultural transformation of healthcare. Digital health initiates and enables the development of“e-patients” who have access to information, medical knowledge and their own health data that were not available before the digital era. The topics searched online are diverse and mainly include information about diseases, nutrition, treatment, physical and mental health. In addition to providing medical information, the Internet offers patients sources of social support and assists them in their attempts to understand their illness experiences. The role in the physician–patient relationship is changing, the patient's participation in health care, including patient decision-making, is increasingly emphasized. With the emergence of e-patients, a biopsychosocial-digital approach is required from physicians. Already today and in the near future, physicians will have to perform more complex tasks associated with health information technology, help with the digital orientation of patients and filter information for them. Physicians and policymakers have a huge responsibility in engaging patients as partners in health care design and decision-making or guidance in the use of digital health technologies.
- MeSH
- digitální zdraví MeSH
- lidé MeSH
- telemedicína * MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Aim: The study aimed to describe nurses' roles, map their views, knowledge, and experiences, and clarify the factors influencing their work and personal life during the Covid-19 pandemic in the Czech Republic. Design: A descriptive and cross-sectional design was used for the study. Methods: A representative sociological survey was conducted. A non-standardized questionnaire was used to collect data; the primary objective was to survey nurses' views, knowledge, and experiences gained during the Covid-19 pandemic and identify essential issues that must be addressed before the next pandemic. The questionnaire contained a total of 57 questions. The sample was constructed by quota sampling; the criteria for inclusion in the sample were the respondents' gender, age, and region. These characteristics were established as representative. The sample consisted of 1,197 nurses. Results: The most commonly reported factor influencing the work of nurses during the Covid-19 pandemic was fear of transmitting the infection (63.6%). Fear of the unknown (59%) and increased workload (54.7%) were also frequently reported to be strong influencers. The responses of nurses were statistically significantly influenced by the type of medical facility in which they worked (p < 0.05) and where they worked during the Covid-19 pandemic (p < 0.001). Most respondents (89.6%) said Covid-19 represented increased physical and mental burdens. Almost the same proportion of respondents (88.4%) felt Covid-19 affected their social lives, and 76.7% reported that it also affected their personal lives. Conclusion: Healthcare facility management should ensure sufficient personal protective equipment (PPE) is available before pandemics and pay close attention to the needs of staff regarding psychological counselling and crisis intervention during pandemics.
Článek vznikl na základě dotazů rodičů pečujících o děti s poruchou autistického spektra. Nejčastějšími otázkami rodičů byla problematika právní ochrany dětí, a to i po dosažení jejich dospělosti, podmínky omezení svéprávnosti, zákonné zastoupení nezletilých a způsoby, jak mohou rodiče své děti v jejich dospívání i dospělosti podporovat při čerpání zdravotních a sociálních služeb.
This article is based on questions from parents caring for children with an autistic spectrum disorder. The most frequent questions asked by parents were about the legal protection of their children, even after they reach adulthood, the conditions for limiting their legal capacity, the legal representation of minors, and ways in which parents can support their children in their adolescence and adulthood in accessing health and social services.
- Klíčová slova
- svéprávnost,
- MeSH
- dítě MeSH
- duševní schopnost zákonodárství a právo MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- poruchy autistického spektra * patologie psychologie MeSH
- právní odpovědnost MeSH
- zákonný zástupce MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
Cévní mozkové příhody (dále CMP) patří mezi velmi závažná onemocnění, představující celosvětový medicínský i ekonomický problém. Přesto, že v České republice dochází ke snížení mortality, je jejich výskyt nadále vysoký. Hlavním cílem našeho výzkumu bylo zaměření se na problematiku komplexní prevence cévní mozkové příhody ischemického typu u lidí žijících v České republice, dílčím cílem bylo zhodnocení pracovní psychické zátěže jako možného rizikového faktoru vzniku CMP. Ke sběru dat byla použita kombinace nestandardizovaného dotazníku, týkajícího se prevence CMP, nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické zátěže při práci a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (Standardized Overall Health Literacy Questionnaire) – HLSQ – 16. K hodnocení psychické pracovní zátěže byly využity jednotlivé otázky ze standardizovaného Meisterova1 dotazníku, které odpovídají jednotlivým faktorům psychické zátěže. Tyto faktory byly posléze analyzovány ve vztahu k jednotlivým sociodemografickým znakům a následně porovnány podle středních hodnot mezi sebou, aby bylo možné určit sílu jejich vlivu. Terénní šetření bylo provedeno v celé České republice (dále ČR) technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) od listopadu do prosince 2019. Výběrový soubor občanů byl konstruován jako kvótní a byl konstruován tak, aby svou strukturou odpovídal složení všech občanů ČR z hlediska regionů (krajů), pohlaví a věku. Tyto znaky byly určeny jako reprezentativní. Celkem tvoří výběrový soubor 1 004 občanů. Hodnocení psychické pracovní zátěže bylo realizováno u respondentů zařazených do pracovního procesu. Toho se účastnilo 66 % (N = 663) respondentů. Statistické zpracování dat bylo provedeno programy SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). U hodnocení nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické pracovní zátěže byla v některých případech síla testu oslabena nedostatečným počtem pozorování ve třech políčkách kontingenční tabulky, byla proto aplikována Yatesova korekce. Mezi faktory představující největší psychickou zátěž dle výsledků patří časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze provádět po léta se stejnou výkonností. Naopak nejméně zatěžujícím faktorem byla podle našich respondentů schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů na pracovišti.
Stroke is a severe disease, a worldwide medical and economic problem. Despite reducing mortality in the Czech Republic, the incidence is still high. The main aim of our research was to focus on the comprehensive prevention of ischemic stroke in people living in the Czech Republic; a sub-objective was to evaluate the psychological burden of work as a possible risk factor for stroke. A combination of a non-standardized stroke prevention questionnaire, a non-standardized questionnaire to assess occupational and psychological strain, and a standardized general health literacy questionnaire (HLSQ-16) were used to collect data. These factors were then analyzed about each sociodemographic characteristic and then compared by mean values with each other to determine the strength of their influence. The field survey was conducted throughout the CR using the technique of a standardized personal interview between the interviewer and the respondent from November to December 2019. The sample of citizens was constructed as a quota sample and was structured to match the composition of all citizens of the Czech Republic in terms of regions, gender, and age. These characteristics were intended to be representative. In total, the sample consists of 1004 citizens. The assessment of psychological stress was carried out on respondents involved in the work process. 66.0% (N = 663) of respondents participated in this assessment. Statistical data processing was done using SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) and SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). In evaluating the non-standardized questionnaire for assessing psychological distress, in some cases, the power of the test was weakened by the insufficient number of observations in the three fields of the contingency table, so Yates correction was applied. According to the results, factors representing the most significant psychological strain include time pressure and the fact that the work is so demanding that it cannot be done for years with the same performance. Conversely, according to our respondents, the least burdensome factors were the ability to maintain attention at work and the presence of conflicts and problems at work.
- MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- pracovní zátěž * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- zdravotní gramotnost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Sekundární analýza zdrojů týkajících se předávání informací při překládání pacienta pomocí komunikačního nástroje SBAR. Metody: Vyhledávání probíhalo s využitím vědeckých databází CINAHL, MEDLINE, PubMed, EBSCO Discovery Service, Google Scholar, Science Direct a ProQuest v období od září 2022 do února 2023. Nalezli jsme 1 262 odborných článků. Po vyhodnocení relevance publikací jsme použili 17 odborných publikací v angličtině. Výsledky: Můžeme konstatovat, že standardizovaný formulář SBAR je účinným nástrojem pro předávání informací při překladu pacienta. Bezpečnost pacientů a kvalita péče se zvyšuje za předpokladu, že zdravotníci jsou dostatečně vyškoleni. Komunikace ohledně přenosu informací ve zdravotnických zařízeních je špatná a kvalita přenášených informací vyžaduje další výzkum a zaměření na konkrétní klinické obory a pracovní pozice ve zdravotnictví. Závěr: Z dostupných výzkumů vyplývá, že není možné zobecnit použití komunikačního nástroje SBAR na všechna klinická pracoviště. Nebyla nalezena jednoznačná shoda, ale přijetí nástroje SBAR je z výsledků výzkumu patrné.
Goal: Secondary analysis of resources related to the transmission of information during the patient transfer using the SBAR communication tool. Methods: The search was carried out using the scientific databases CINAHL, MEDLINE, PubMed, EBSCO Discovery Service, Google Scholar, Science Direct and ProQuest between September 2022 and February 2023. We found 1,262 scientific articles. After evaluating the relevance of the publications, we used 17 expert publications in English. Results: We can conclude that the SBAR standardised form is an effective tool for the transfer of information when translating a patient. Patient safety and quality of care are increased provided that health professionals are adequately trained. Communication regarding the transfer of information in healthcare facilities is poor and the quality of the information transmitted requires further research and a focus on specific clinical disciplines and positions in healthcare. Conclusion: The available research shows it is impossible to generalise the use of the SBAR communication transfer tool to all clinical workplaces. An unequivocal agreement was not found, but accepting the SBAR tool is evident from the research results.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * epidemiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- domácí ošetřování MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody MeSH
- zdravotní sestry statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- alkoholické nápoje škodlivé účinky MeSH
- cévní mozková příhoda * epidemiologie etiologie prevence a kontrola MeSH
- hypertenze komplikace MeSH
- kouření škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- psychický stres komplikace MeSH
- rizikové faktory * MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- cévní mozková příhoda * prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- rizikové faktory MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma metody statistika a číselné údaje MeSH
- zdravotní gramotnost * metody statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Téma očkování zdravotníků proti covid-19 je předmětem diskusí především v případě zdravotních sester. Primární otázkou pro tento literární přehled bylo: “Jaké jsou postoje sester vůči očkování proti covid-19 ve srovnání s ostatními typy zdravotnických profesí?” Druhou otázkou bylo, jaký je podíl sester, které se chystají nechat se očkovat a dále co sestrám v očkování brání, a naopak co jim pomůže při rozhodování nechat se očkovat. Metody: Pro přehledovou práci byl použit formát PRISMA-ScR pro přehledy typu scoping review s ohledem na novou oblast vakcín proti covid-19. V databázích (PubMed/MEDLINE, PROquest and EBSCO) byly vyhledány původní studie ze všech zemí světa, publikované v anglickém jazyce před 20. březnem 2022. Ochota nechat se očkovat byla hodnocena v jedné kategorii společně pro zdravotní sestry a studenty ošetřovatelství, zatímco ve druhé kategorii byli ostatní zdravotničtí pracovníci. Vývoj postojů sester k očkování v čase ve vztahu k postoji ostatních zdravotníků byl vyhodnocen post hoc. Faktory spojené s ochotou nechat se očkovat proti covid-19 byly rozděleny podle kategorií WHO (kontextuální vlivy, individuální/ skupinové vlivy a otázky specifické pro očkování/danou vakcínu) a jsou shrnuty v narativním přehledu. Výsledky: Celkem bylo do přehledu zařazeno 58 studií, které všechny měly průřezové dotazníkové uspořádání, a kterých se zúčastnilo 95 418 zdravotníků (včetně 33 130 sester a 7 391 studentů ošetřovatelství) v 44 zemích Evropy, Ameriky, Afriky a Asie. Hlavní kontextuální faktory, které v hodnocených studiích zvyšovaly ochotu nechat se očkovat, byly důvěra ve vědu, důvěra v lékaře, v odborníky a ve vládní instituce, zatímco altruismus a kolektivní ochrana nebo ochrana ohrožených osob v domácnosti dotazovaných zdravotníků byly zmíněny pouze v malém počtu studií. V počátečních obdobích očkování, tedy před uvedením vakcín do praxe, uváděly sestry nižší ochotu nechat se očkovat než lékaři a ostatní zdravotníci a tento rozdíl mezi zdravotnickými profesemi v čase klesal (p = 0,022). Ochota nechat se očkovat se zvyšovala s rostoucím věkem (n = 25 studií), vyšším stupněm dosaženého vzdělání (n = 7), vyšším počtem let v klinické praxi (n = 4) a byla vyšší u mužů než u žen (n = 23). Pouze v malém poštu studií uváděli zdravotníci jako důvod pro očkování pociťované vysoké osobní riziko těžkého průběhu infekce covid-19 (n = 14) nebo práci na covidových jednotkách (n = 5). Mezi hlavní faktory spojené s vakcinací či vakcínou, které zvyšovaly ochotu nechat se očkovat, patřily důvěra ve vakcínu a v její účinnost a bezpečnost, celkový pozitivní vztah k očkování a především absolvované očkování proti chřipce v předchozích letech (n = 21 studií). Významným faktorem spojeným s vyšší ochotou nechat se očkovat patřila “vakcinační gramotnost”, “pochopení vakcinace”, “znalosti o vakcinaci” případně “pochopení výhod a nevýhod očkování” (n = 17 studií). Závěry: Zdravotní sestry byly zpočátku méně ochotné nechat se očkovat proti covid-19 než ostatní zdravotníci, ale tento rozdíl postupem času vymizel. Podobně váhavý vyčkávací postoj sester k očkování se projevuje i v údajích realizovaného očkování zdravotníků proti covid-19, které registruje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Důvěra ve vědecké instituce a výrobce vakcín zvyšuje ochotu nechat se očkovat. Tato ochota také roste s rostoucím věkem, vyšším stupněm vzdělání, delší dobou klinické praxe a také je vyšší u mužů. Mezi nezávislé, zevní intervencí potenciálně ovlivnitelné faktory spojené s vyšší ochotou nechat se očkovat patří vakcinační gramotnost a účast v jiném očkovacím programu, především v případě očkování proti sezonní chřipce.
Aim: There is a discussion about COVID-19 vaccination rates among healthcare workers (HCW), especially nurses. The primary question for this review was: “What are the attitudes of nurses, compared to other HCW, towards COVID-19 vaccination?” The secondary questions included the proportion of nurses with intention to get vaccinated, what prevents the nurses from accepting the vaccine and what enables them to accept the vaccine. Methods: The PRISMA-ScR format for scoping reviews was chosen to respect the novelty of COVID-19 vaccines. Database search (PubMed/MEDLINE, PROquest and EBSCO) was performed for original studies in English language, from all geographies, with most recent search on March 20, 2022. Vaccination acceptance rates were charted for nurses and nursing students in one category, and HCW other than nurses in the other category. The evolution in time of the nurses attitude to vaccine acceptance relative to that of HCW other than nurses was charted post hoc. The factors associated with COVID-19 vaccination intention according to the WHO categories (contextual influences, individual/ group influences, and vaccine/vaccination specific issues) were reviewed as narrative summary. Results: Total 58 eligible studies were selected, all with cross-sectional study design, including 95418 healthcare workers of whom 33130 were nurses and 7391 were nursing students, from 44 countries in Europe, Americas, Africa and Asia. Trust in science, in doctors, in experts and in governments were the main contextual factors increasing vaccination acceptance mentioned in the studies, while altruism and collective protection, or protecting a person at risk at home was mentioned only few times. The nurses were less likely to accept vaccination compared to doctors and other HCWs at the onset, eg. before vaccine rollout, and this difference decreased with time (p = 0.022). Being older (n = 25 studies), being male (n = 23), having higher degree of education (n = 7), and having more years of clinical practice (n = 4) were associated with higher vaccination acceptance. Percieved individual risk of having severe COVID-19 (n = 14) or working in a COVID-19 dedicated units (n = 5) was mentioned in a minority of studies. The main vaccine-releated factors associated with higher vaccination intention were trust in the vaccine and its efficacy and safety, general vaccinatoin acceptance and specifically having had influenza vaccination in previous years (n = 21 studies). A significant factor associated with higher vaccine acceptance was high “vaccine knowledge”, “vaccine literacy”, „understanding the vaccine” or “understanding benefits and barriers of vaccination” (n = 17 studies). Conclusions: Nurses have been more hesitant to accept COVID-19 vaccination than other healthcare professions at the beginning, but with time this difference disappeared. This general nurse attitude of wait-and-see reported in the studies corresponds with real-life data from practicing healthcare workers as reported by the Czech Institute of Health Information and Statistics on vaccination against COVID-19. Trust in scientific structures and vaccine makers increases the vaccine acceptance. The acceptance increases also with higher age, increasing level of education, longer clinical experience, and also with being a male. Vaccine literacy and having participated in previous vaccination programmes, especially influenza vaccine, were identified as independent modifiable factors increasing vaccination acceptance.
