PURPOSE: Incident delirium is a frequent complication among hospitalized older people with COVID-19, associated with increased length of hospital stay, higher morbidity and mortality rates. Although delirium is preventable with early detection, systematic assessment methods and predictive models are not universally defined, thus delirium is often underrated. In this study, we tested the role of the Multidimensional Prognostic Index (MPI), a prognostic tool based on Comprehensive Geriatric Assessment, to predict the risk of incident delirium. METHODS: Hospitalized older patients (≥ 65 years) with COVID-19 infection were enrolled (n = 502) from ten centers across Europe. At hospital admission, the MPI was administered to all the patients and two already validated delirium prediction models were computed (AWOL delirium risk-stratification score and Martinez model). Delirium occurrence during hospitalization was ascertained using the 4A's Test (4AT). Accuracy of the MPI and the other delirium predictive models was assessed through logistic regression models and the area under the curve (AUC). RESULTS: We analyzed 293 patients without delirium at hospital admission. Of them 33 (11.3%) developed delirium during hospitalization. Higher MPI score at admission (higher multidimensional frailty) was associated with higher risk of incident delirium also adjusting for the other delirium predictive models and COVID-19 severity (OR = 12.72, 95% CI = 2.11-76.86 for MPI-2 vs MPI-1, and OR = 33.44, 95% CI = 4.55-146.61 for MPI-3 vs MPI-1). The MPI showed good accuracy in predicting incident delirium (AUC = 0.71) also superior to AWOL tool, (AUC = 0.63) and Martinez model (AUC = 0.61) (p < 0.0001 for both comparisons). CONCLUSIONS: The MPI is a sensitive tool for early identification of older patients with incident delirium.

• MeSH
• COVID-19 * komplikace   epidemiologie   diagnóza   MeSH
• delirium * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• geriatrické hodnocení * metody   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hospitalizace * statistika a číselné údaje   MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• sarkopenie * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• tělesná výkonnost MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• zátěžový test * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

BACKGROUND: Data regarding the importance of multidimensional frailty to guide clinical decision making for remdesivir use in older patients with coronavirus disease 2019 (COVID-19) are largely unexplored. OBJECTIVE: The aim of this research was to evaluate if the Multidimensional Prognostic Index (MPI), a multidimensional frailty tool based on the Comprehensive Geriatric Assessment (CGA), may help physicians in identifying older hospitalized patients affected by COVID-19 who might benefit from the use of remdesivir. METHODS: This was a multicenter, prospective study of older adults hospitalized for COVID-19 in 10 European hospitals, followed-up for 90 days after hospital discharge. A standardized CGA was performed at hospital admission and the MPI was calculated, with a final score ranging between 0 (lowest mortality risk) and 1 (highest mortality risk). We assessed survival with Cox regression, and the impact of remdesivir on mortality (overall and in hospital) with propensity score analysis, stratified by MPI = 0.50. RESULTS: Among 496 older adults hospitalized for COVID-19 (mean age 80 years, female 59.9%), 140 (28.2% of patients) were treated with remdesivir. During the 90 days of follow-up, 175 deaths were reported, 115 in hospital. Remdesivir treatment significantly reduced the risk of overall mortality (hazard ratio [HR] 0.54, 95% confidence interval CI 0.35-0.83 in the propensity score analysis) in the sample as whole. Stratifying the population, based on MPI score, the effect was observed only in less frail participants (HR 0.47, 95% CI 0.22-0.96 in propensity score analysis), but not in frailer subjects. In-hospital mortality was not influenced by remdesivir use. CONCLUSIONS: MPI could help to identify less frail older adults hospitalized for COVID-19 who could benefit more from remdesivir treatment in terms of long-term survival.

• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• farmakoterapie COVID-19 MeSH
• geriatrické hodnocení metody   MeSH
• křehkost * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

OBJECTIVE: Data on prognostic tools for indicating mechanical ventilation in older people with COVID-19 are still limited. The aim of this research was to evaluate if the Multidimensional Prognostic Index (MPI), based on the Comprehensive Geriatric Assessment (CGA), may help physicians in identifying older hospitalized patients affected by COVID-19 who might benefit from mechanical ventilation. DESIGN: Longitudinal, multicenter study. SETTINGS AND PARTICIPANTS: 502 older people hospitalized for COVID-19 in 10 European hospitals. METHODS: MPI was calculated using 8 different domains typical of the CGA. A propensity score, Cox's regression analysis was used for assessing the impact of mechanical ventilation on rehospitalization/mortality for 90 days' follow-up, stratified by MPI = 0.50. The accuracy of MPI in predicting negative outcomes (ie, rehospitalization/mortality) was assessed using the area under the curve (AUC), and the discrimination with several indexes like the Net Reclassification Improvement (NRI) and the Integrated Discrimination Improvement (IDI). RESULTS: Among 502 older people hospitalized for COVID-19 (mean age: 80 years), 152 were treated with mechanical ventilation. In the propensity score analysis, during the 90-day follow-up period, there were 44 rehospitalizations and 95 deaths. Mechanical ventilation in patients with MPI values ≥ 0.50, indicating frailer participants, was associated with a higher risk of rehospitalization/mortality (hazard ratio 1.56, 95% CI 1.09-2.23), whereas in participants with MPI values < 0.50 this association was not significant. The accuracy of the model including age, sex, respiratory parameters, and MPI was good (AUC = 0.783) as confirmed by an NRI of 0.2756 (P < .001) and an IDI of 0.1858 (P < .001), suggesting a good discrimination of the model in predicting negative outcomes. CONCLUSIONS AND IMPLICATIONS: MPI could be useful for better individualizing older people hospitalized by COVID-19 who could benefit from mechanical ventilation.

• MeSH
• COVID-19 * terapie   MeSH
• geriatrické hodnocení metody   MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• umělé dýchání MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

Pacienti s fibrilací síní se zvýšeným rizikem CMP a tromboembolických komplikací profitují z antikoagulační léčby. U geriatrických nemocných nad 80 let věku s přidruženou nemocností, omezením v sebeobsluze, s geriatrickými syndromy a křehkostí není dostatek důkazů o jejím přínosu/rizicích. Evropská studie EUROSAF (The EURopean study of Older Subjects with Atrial Fibrillation), probíhající ve 12 evropských zemích, sleduje účinnost antikoagulancií na celkovou mortalitu a jejich bezpečnost. V tomto článku prezentujeme demografické a klinické charakteristiky nemocných propouštěných z lůžek akutní geriatrie s dokumentovanou nevalvulární fibrilací síní v ČR ve dvou centrech (N = 383) a analyzujeme preskripci antikoagulancií s ohledem na geriatrickou křehkost. Průměrný věk nemocných činil 82,3 (± 5,9) roku, 83 % bylo starších 75 let. Potvrdili jsme vysoký stupeň komorbidit (CIRS skóre 1,87 ± 0,30), omezení soběstačnosti v denních činnostech, kognitivní omezení, riziko malnutrice a pádů. Vysoká byla i rizika CHA2DS2-VASc (průměr skóre 5,0 6 ± 1,19) a HAS-BLED (2,84 ± 0,87). Ve sledovaném souboru nebyla antikoagulační léčba předepsána polovině pacientů. Nová perorální antikoagulancia DOAC dostávalo pouze 13 % pacientů. Zvýšené mortalitní riziko / křehkost bylo reflektováno nižší preskripcí antikoagulancií (ve skupině s nejvyšším mortalitním rizikem bylo perorálními antikoagulancii léčeno pouze 17,6 % nemocných oproti 41,3 % ve skupině s nízkým rizikem, p < 0,05). Mezi nejčastějšími důvody nepředepsání byly uváděny v sestupném pořadí: vysoké riziko pádů, non-compliance, odmítnutí léčby pacientem a krvácení v anamnéze. Je třeba dalších studií zahrnujících i vysokověké křehké klinicky komplexní seniory, které by podpořily oprávněnost nepředepisování antikoagulační léčby nebo naopak přinesly důkazy o jejím přínosu v této rizikové populaci.

Patients with atrial fibrillation with higher risk of stroke and thromboembolic complications benefit from anticoagulants treatment. However, there is not enough evidence if such benefit is present in geriatric patients aged 80 years and over with concomitant morbidity, functional limitations in selfcare, with geriatric syndromes and frailty. The aim of the EURopean study of Older Subjects with Atrial Fibrillation (EUROSAF) currently running in 12 European countries is to analyse efficacy of anticoagulants on overall mortality and safety. In this paper we present baseline demographic and clinical characteristics of patients with documented nonvalvular atrial fibrillation discharged from two geriatric centres in CR (N = 383). Further, we analyse the prescription of anticoagulants stratified by geriatric frailty level. The mean age of the sample was 82,3 (± 5,9) years, 83 % was 75 years and older. We confirmed high degree of comorbidities (CIRS score 1.7 ± 0.30), limitations in ADL activities, cognitive impairments, risk of malnutrition and falls. We wound both high risk in CHA2DS2-VASc (mean score 5.06 ± 1.19) as well as HAS-BLED (2.84±0.87). In our sample a half of patients did not receive anticoagulant medication. Novel direct oral antikoagulants DOAC were prescribed only in 13 % of patients. Higher mortality risk/frailty was reflected in lower anticoagulants prescription (in the group with the highest mortality risk MPI-III only 17.6 % received OAK compared to 41.3 % in the group with lowest mortality risk MPI-I, p < 0.05). The most frequent reasons for non-prescribing were in decreasing order: high risk of falls, non- -compliance, treatment refusal and past bleeding. Further studies are needed which would include the oldest old (80+), frail, clinically complex seniors to justify the underprescribing of anticoagulants or confirm their benefit in this high-risk population.

• Klíčová slova
• studie EUROSAF,
• MeSH
• antikoagulancia * terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda prevence a kontrola   MeSH
• fibrilace síní farmakoterapie   MeSH
• křehký senior MeSH
• lidé MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

PURPOSE: Sarcopenic obesity (SO) as a new diagnostic entity defined by presence of obesity in combination with sarcopenia represents serious health condition negatively affecting quality of life in old age. Despite the rapidly increasing incidence of SO associated with demographic aging, clear diagnostic criteria for SO have not yet been established. We describe here the applicability of the EWGSOP2 and EWGSOP1 diagnostic criteria in identifying sarcopenia and SO and the development of a refinement algorithm for SO detection. METHODS: In total 156 subjects were pre-screened, 126 had a complete dataset and were included, 20.6% (n = 26) were men and 79.4% (n = 100) women, mean age 81 ± 6.3 years in tertiary hospital, Prague, Czech Republic. Testing of physical performance (hand-grip test, 400 m walk test, chair stand test, gait speed), anthropometric measures and SARC-F, SPPB and MNA-SF were used to determine physical, functional, and nutritional status, while muscle mass and fat mass were measured by DXA scans to confirm sarcopenia and SO diagnosis. RESULTS: The prevalence of sarcopenia (BMI adjusted ALM < 0.789 for men, < 0.512 for women) was 26.2% (n = 33), SO in 20.6% (n = 26). 78.8% of all sarcopenic subjects fulfilled the criteria of SO (FM > 27% for men and > 38% for women; waist circumference > 90 cm for men and > 85 cm for women). EWGSOP1 criteria for diagnosing sarcopenia showed better sensitivity of 97.0% than the EWGSOP2 66.7%, while specificity reached 100% for both criteria. According to DXA measurement, EWGSOP1 identified 3.0% cases (1 out of 33) as false negative meanwhile EWGSOP2 identified 33.3% cases as false negative and this difference was statistically significant (McNemar's test, p < 0.001). An algorithm for SO was developed (which uses sex, BMI, height, waist circumference and SPPB) with sensitivity and specificity of 88.5 and 91.0%, respectively. CONCLUSION: High prevalence of obesity among elderly people and rather low sensitivity of current diagnostic criteria for SO call for ongoing research. Broader international consensus for SO diagnostic criteria, screening and diagnosis algorithm are crucial for early detection of SO in older people in clinical practice so that optimal multi-component therapy can be initiated.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• obezita komplikace   diagnóza   epidemiologie   MeSH
• sarkopenie * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• síla ruky fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Topinková E, Jurašková B, Hrkal J, Zvolský M, Sládková P. Hodnocení disability s využitím nástroje WHODAS 2.0 u geriatrických pacientů. Pilotní studie WHODAS-GERI. Východiska. Disabilita ve stáří narůstá se zvyšujícím se věkem, polymorbiditou a geriatrickými syndromy, negativně ovlivňuje zdravotní stav a kvalitu života a má negativní sociální i ekonomické dopady. Proto je třeba vyhledávat v populaci seniory s disabilitou a kvantifikovat míru postižení. V ČR proběhla pilotní studie ověřující využitelnost mezinárodního dotazníkového nástroje WHODAS 2.0 u ambulantních geriatrických pacientů (WHODAS-GERI projekt) ve spolupráci ÚZIS ČR a České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP. Pacienti a metody. Prospektivní hodnocení 104 pacientů geriatrických ambulancí v 9 centrech, posouzení míry disability s využitím WHODAS 2.0 (36 otázek), posouzení soběstačnosti testy ADL, IADL, posouzení kognice testem MMSE a doplňující dotazníkové šetření u vyšetřujících geriatrů. Výsledky. Rozsah a závažnost celkové disability i 6 domén vycházejících z dotazníku WHODAS 2.0 dobře koreluje s celkovým skóre funkčních testů ADL, IADL a MMSE, rutinně používaných v rámci komplexního geriatrického hodnocení. V některých oblastech je doplňují i o údaje běžně nedostupné (vztahy s lidmi, participace na společenských aktivitách). To potvrdilo i hodnocení testujících lékařů, avšak z jejich hodnocení vyplývají také omezení použití tohoto dotazníku – náročnost vyplnění pro mnohé geriatrické pacienty, nízká specifičnost v některých oblastech a nemožnost jeho využití pro potřeby posudkové služby. Závěry. WHODAS 2.0 je validním nástrojem pro posouzení míry disability u ambulantních geriatrických pacientů. Jeho využití je vhodné za situací, kdy není prováděno komplexní geriatrické zhodnocení funkčního stavu, u vybraných specifických skupin geriatrických pacientů s chronickými stavy a pro zachycení širší oblasti kvality jejich života. Je vhodné provedení rozsáhlejších populačních studií u osob vyššího věku k získání normativních dat, údajů o prevalenci a charakteru disability a využití těchto znalostí pro tvorbu preventivních programů k omezení míry závislosti u seniorské populace.

Topinková E, Jurašková B, Hrkal J, Zvolský M, Sládková P. The assessment of disability using WHODAS 2.0 tool at geriatric patients. A pilot study WHODAS-GERI. Background. Disability in elderly people increases with advancing age, polymorbidity and presence of geriatric syndromes. It negatively influences health status, quality of life and has negative social and economic consequences. Therefore, seniors with disability should be identified and their disability quantified. In the Czech Republic a pilot study with international WHODAS 2.0 tool was conducted for the first time evaluating feasibility and usability of this tool in ambulatory geriatric out-patients in a WHODAS-GERI joint project of the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic and Czech Society of Gerontology and Geriatrics, Czech Medical Association. Patients and methods. Prospective assessment of 104 patients of geriatric clinics in 9 centres, evaluation of disability level using WHODAS 2.0 questionnaire (36 items), self-sufficiency and independence using ADL and IADL tests and cognitive impairment using MMSE test; complementing questionnaire survey in geriatricians performing the assessment. Results. Extent and severity of the overall disability and of the 6 WHODAS 2.0 based domains correlate well with a total scores of functional tests ADL, IADL and MMSE, routinely used as part of comprehensive geriatric assessment. In some domains (interactions with other people, participation in social activities) WHODAS 2.0 provides information which are unknown/not routinely collected. This finding was supported by responses of participating physicians. However, their view on usability is rather cautious as for some patients completion of questionnaire was difficult, for low specificity of some domains and limits for direct use of the results for social allowances eligibility. Conclusions. WHODAS 2.0 seems to be a valid instrument for disability level in geriatric out-patients. Its use is supported when the comprehensive geriatric assessment and evaluation of the functional status and limitations cannot be performed, in selected groups of seniors with chronic conditions and if broader evaluation of quality of life is beneficial. In the future, larger epidemiologic population studies in seniors are needed to gain normative WHODAS 2.0 data, disability prevalence and for use of these information to design preventive programs to reduce dependency level of dependence in older people

• Klíčová slova
• WHODAS 2.0,
• MeSH
• činnosti denního života MeSH
• diagnostické sebehodnocení * MeSH
• geriatrie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Kardiovaskulární choroby patří k hlavním příčinám úmrtí nejen v mnoha vyspělých zemích, ale i v zemích rozvojových. Podpora zdraví a preventivní činnosti mají ve zdravotnictví významné místo a důležitou roli v ní hraje ošetřovatelství. Hlavním záměrem bylo zmapovat současný stav v oblasti prevence kardiovaskulárních onemocnění z hlediska občanů ve věku 40 let a více.Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaká je úroveň prevence kardiovaskulárních onemocnění, v čem spočívají největší re-zervy z pohledu občanů a jaké jsou představy o zvýšení účinnosti této prevence z pohledu této cílové skupiny. Cílem studie bylo ověřit českou verzi dotazníku zkrácené verze – 36 (SF-36).Zvolena byla kvantitativní metodologie za použití sady dotazníků, kde část tvořil standardizovaný dotazník RAND 36 – Item Health Survey (SF-36), který je používán ke zjišťování kvality života v souvislosti se zdravím. Česká verze dotazníku byla v roce 2016 ověřována na vzorku 1992 občanů ve věku 40 a více let.Nejlépe je hodnocena občany ČR ve věku 40 a více let dimenze společenského fungování, vysoká je rovněž kvalita jejich života v oblasti emoční (malá míra omezení pro emoční problémy) a fyzické činnosti. Naopak jako horší je hodnocena vitalita (energie/únava) a celkové zdraví. Rozdíly mezi muži a ženami v porovnání jednotlivých dimenzí zdraví jsou minimální. S věkem kvalita života v této oblasti klesá.Česká verze dotazníku Short Form – 36 je v České republice hojně využívána. Validizován byl dotazník teprve u našeho soubo-ru, neboť výzkum byl schopen poskytnout taková primární data, na jejichž základě bylo možné provést statistické výpočty a záro-veň aplikovat příslušná testovací kritéria tak, aby bylo možné vytvořit normy tohoto dotazníku aplikovatelné na české podmínky.

Cardiovascular diseases are one of the main causes of death in many developed countries as well as developing countries. Health support and preventative activities are significant in health care as well as nursing. The main goal was to map the contemporary state of the prevention of cardiovascular diseases in people at the age of 40 and older. We aimed to find the level of the prevention of cardiovascular diseases, the largest drawbacks from the people's point of view, and the people's ideas on how to increase the effectiveness of such prevention. The goal of this study was to verify the Czech version of the shortened version of the SF-36 questionnaire. We used a quantitative methodology with questionnaires. In one part, we used the RAND 36 - Item Health Survey (SF-36) standardized questionnaire, which is used for finding out the quality of life regarding health. The Czech version of this questionnaire was verified in 2016 using 1,992 people at the age of 40 and older. Czech citizens at the age of 40 and older best assessed the social domain. Their quality of life is at a high level regarding the emotional domain (low level of emotional problems). On the contrary, vitality (energy/fatigue) and total health had worse assessments. The differences between men and women regarding individual domains are minimal. With age, the quality of life in this area is lower. The Czech version of the Short Form - 36 questionnaire is used a lot in the Czech Republic. It was validated when it was used in our sample group. The research provided the primary data that allowed statistical calculations and the application of testing criteria so that it was possible to create the norms of this questionnaire that could be applied in the Czech Republic.

• MeSH
• kardiovaskulární nemoci * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• primární prevence MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

One of the most widely conserved hallmarks of aging is a decline in functional capabilities. Mobility loss is particularly burdensome due to its association with negative health outcomes, loss of independence and disability, and the heavy impact on quality of life. Recently, a new condition, physical frailty and sarcopenia, has been proposed to define a critical stage in the disabling cascade. Physical frailty and sarcopenia are characterized by weakness, slowness, and reduced muscle mass, yet with preserved ability to move independently. One of the strategies that have shown some benefits in combatting mobility loss and its consequences for older adults is physical activity. Here, we describe the opportunities and challenges for the development of physical activity interventions in people with physical frailty and sarcopenia. The aim of this article is to review age-related physio(patho)logical changes that impact mobility in old age and to provide recommendations and procedures in accordance with the available literature.

• MeSH
• cvičení fyziologie   MeSH
• křehkost patofyziologie   rehabilitace   MeSH
• křehký senior statistika a číselné údaje   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• posturální rovnováha fyziologie   MeSH
• sarkopenie patofyziologie   rehabilitace   MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí fyziologie   MeSH
• úrazy pádem prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Zdravá ústní dutina je nedílnou součástí celkového zdraví a je významným faktorem při ovlivňování kvality života seniorů. Přestože je orální zdraví v geriatrické populaci neuspokojivé, nevěnuje se zdravotnímu stavu dutiny ústní u seniorů dostatečná pozornost. Zvýšená prevalence zubních kazů, periodontálního onemocnění a ztráta chrupu vede k problémům se žvýkáním, destabilizaci chronických onemocnění a má přímé účinky na celkovou kvalitu života a pohodu jednotlivce. Prioritou gerontostomatologie je zachování chrupu seniorů co nejdéle, aby nedocházelo k radikálnímu odstranění zubů a tím i snížení funkčnosti chrupu, která je zásadní pro příjem potravy seniorů. Kontrola a zlepšování ústního zdraví seniorů je jedním z klíčových cílů multidisciplinárního týmu odpovědného za jejich péči.

Healthy oral cavity is an integral part of overall health and influences significantly quality of life of older people. Despite common health probems in oral cavity many seniors report poor oral care. Higher prevalence of dental carries, periodontal problems and loss of teeth contribute to chewing difficulties, nutritional problems, worsening of chronic morbidity and negativěly influence quality of life and wellbeing. The priority in gerontostomatologic care is to preserve patient's own teeth and ensure sufficient functionality of oral cavity, particularly during eating (chewing and swallowing). In hospital and residential care improvement and monitoring of oral health is one of the key goals of the multidisciplinary team responsible for patient/resident care.

• Klíčová slova
• involuční změny v dutině ústní ve stáří,
• MeSH
• lidé MeSH
• orální hygiena MeSH
• orální zdraví * MeSH
• salivace MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• xerostomie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH