V minulosti sa predpokladalo, že hormonálne zmeny po pôrode spojené s dojčením sú rizikovým faktorom pre psychické zdravie žien a že dojčenie zhoršuje, či je priamo príčinou popôrodnej depresie či popôrodnej psychózy (dôkazom je napríklad zastaraný pojem "laktačná psychóza"). V súčasnosti však existuje veľa poznatkov v oblasti neuroendokrinológie, psychiatrie a psychológie, ktoré tento predpoklad nepodporujú, či dokonca priamo vyvracajú. Cieľom nášho článku bolo priniesť prehľad súčasných poznatkov k popôrodnej depresii a dojčeniu a porovnať odporúčania k liečbe dojčiacich žien na Slovensku a v zahraničí. Náš článok obsahuje súhrn aktuálnych výskumov v oblasti popôrodnej depresie a dojčenia v súvislosti so spánkom a s fungovaním hormonálneho systému a osi HPA žien po pôrode. Autori výskumov uvádzajú, že hormóny, ktoré sú po pôrode vylučované vďaka dojčeniu, majú stabilizačný účinok na psychiku žien a os HPA, čo naznačuje, že dojčenie môže mať ochranný účinok pred rozvojom popôrodnej depresie, či ju zmierňovať, ak sa napriek dojčeniu rozvinie. Nedojčenie je podľa našich zistení aj rizikovým faktorom pre kvalitu spánku žien po pôrode, čo môže ovplyvňovať ich psychické zdravie, a teda zvyšovať riziko, že sa popôrodná depresia rozvinie, či zhoršovať jej symptómy. V záverečnej kapitole článku sme zhrnuli slovenské a české odporúčania pri liečbe popôrodnej depresie a porovnali ich so zahraničnými, konkrétne v Spojených štátoch amerických. Zistili sme, že kým v zahraničí sa neodporúča ukončenie dojčenia a zastavenie tvorby mlieka v prípade diagnózy popôrodnej depresie, na Slovensku je to stále bežnou, odporúčanou praxou, ktorá v článkoch nebola podporená žiadnymi relevantnými výskumami či argumentmi.
In the past, postpartum hormonal changes associated with breastfeeding were thought to be a risk factor for women ́s mental health. It was assumed that breastfeeding either worsened or was the direct cause for postpartum depression or postpartum psychosis (as evidenced, for example, by the outdated term "lactation psychosis"). However, there is currently much knowledge in the field of neuroendocrinology, psychiatry and psychology that does not support or even refutes this assumption. The aim of this article is to provide an overview of current knowledge on postpartum depression and breastfeeding and to compare recommendations for the treatment of breastfeeding women in Slovakia and abroad. Our article contains a summary of current research in the field of postpartum depression and breastfeeding in connection with sleep and the functioning of the hormonal system and the HPA axis of women after childbirth. Researchers report that hormones secreted due to breastfeeding have a stabilizing effect on women ́s mental health and HPA axis, suggesting that breastfeeding may have a protective effect against the development of postpartum depression or alleviate it if it develops despite breastfeeding. According to our findings, bottle feeding is also a risk factor for the quality of women ́s sleep after childbirth, which can affect their mental health and thus increase the risk that postpartum depression will develop or worsen its symptoms afterwards. In the final chapter of the article, we summarize the Slovak and Czech recommendations for the treatment of postpartum depression and compare them with those from abroad, specifically from the United States. We found that while breastfeeding cessation and lactation suppression in the case of a diagnosis of postpartum depression is not recommended abroad, it is still a common, recommended practice in Slovakia. Though recommended, this practice isn ́t supported in Slovak articles by any relevant research or arguments.
Práce se zabývá nejnovějšími pohledy na diagnostiku a léčbu neuroleptického maligního syndromu (NMS). NMS je vzácný antipsychotiky navozený, život ohrožující stav, charakterizovaný hyperpyrexií, svalovou rigiditou, kvalitativní změnou vědomí a deregulací autonomního nervového systému. Prevalence a mortalita se v průběhu posledních 30 let snížila, hlavně zřejmě díky časné diagnostice a vhodné intervenci. Recentní data uvádějí prevalenci 0,02-0,03 % a mortalitu 5,6 %. Léčba zahrnuje vysazení syndrom vyvolávajícího dopaminového antagonisty a podpůrnou léčbu, může dále zahrnovat specifickou farmakoterapii (benzodiazepiny, bromokriptin, amantadin, dantrolen) a elektrokonvulzivní léčbu. Nicméně klinici, a zvláště lékaři v primární péči, kteří často užívají antipsychotika jako přídatnou léčbu, by měli být s tímto syndromem obeznámeni.
The paper deals with recent aspects of diagnosis and treatment of neuroleptic malignant syndrome (NMS). NMS is an antipsychotic-induced, life-threatening condition, characterized by hyperpyrexia, muscle rigidity, qualitative alteration of consciousness and autonomic nervous system dys-regulation. NMS prevalence and mortality rates have declined over the past 30 years, most likely due to early recognition of the syndrome and appropriate intervention. Recent reports suggest a prevalence of 0.02-0.03%, and 5.6% mortality. Treatment includes withdrawal of the offending dopamine antagonist, supportive care and may include the use of specific pharmacotherapies (benzodiazepines, bromocriptine, amentadine, dantrolene) and electroconvulsive therapy. Nonetheless, clinicians, especially primary care clinicians who are using antipsychotics more often for adjunctive treatments, must be cognizant of this syndrome.
- MeSH
- amantadin terapeutické užití MeSH
- antipsychotika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- benzodiazepiny terapeutické užití MeSH
- bromokriptin terapeutické užití MeSH
- dantrolen terapeutické užití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- farmakovigilance MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- maligní neuroleptický syndrom * diagnóza farmakoterapie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- agonisté dopaminu terapeutické užití MeSH
- bariatrická chirurgie MeSH
- bromokriptin terapeutické užití MeSH
- fentermin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- fyziologie výživy v těhotenství MeSH
- glifloziny MeSH
- glukagonu podobný peptid 1 analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- komplikace těhotenství * MeSH
- laktony aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- látky proti obezitě * farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- obezita * komplikace patofyziologie terapie MeSH
- orlistat MeSH
- redukční dieta MeSH
- těhotenství MeSH
- transportní proteiny pro sodík a glukosu terapeutické užití MeSH
- ženská infertilita etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- agonisté dopaminu aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bromokriptin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hyperprolaktinemie * diagnóza etiologie terapie MeSH
- kabergolin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nádory hypofýzy diagnóza etiologie terapie MeSH
- prolaktinom * chirurgie diagnóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Neuroleptický maligní syndrom (NMS) je antipsychotiky navozený, život ohrožující stav, charakterizovaný hypertermií, svalovou rigiditou, kvalitativními změnami vědomí a deregulací autonomního nervového systému. Byl popsán záhy po uvedení antipsychotik do klinické praxe. Dle recentních údajů se incidence pohybuje od 0,02 % do 0,03 %, s mortalitou 5,6 %. Relativně častěji bývá popisován na antipsychotikách druhé generace atypický obraz, který je charakterizován nižším výskytem a nižší intenzitou základních příznaků. Léčba spočívá v podpůrných opatřeních a specifické farmakoterapii. Kazuistiky upozorňují na rizikové faktory pro rozvoj NMS.
Neuroleptic malignant syndrome (NMS) is an antipsychotic-induced, life-threatening condition, characterized by hyper-pyrexia, muscle rigidity, qualitative alteration of consciousness and autonomie nervous system dysregulation. Neuroleptic malignant syndrome was described early after introduction of antipsychotics into clinical practice. According the recent review the reported incidence of NMS was 0.02% to 0.03%, with a mortality rate of 5.6%. With the second-generation antipsychotics more frequently an atypical clinical picture, characterized by lower frequency and lower intensity of basal symptoms is found. The treatment includes supportive treatment and specific drug therapy. Case reports bring attention to risk factor for development of NMS.
- MeSH
- antipsychotika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bromokriptin aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- dantrolen aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- duševní poruchy farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- maligní neuroleptický syndrom * diagnóza epidemiologie etiologie terapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Nežádoucí vliv účinku dopaminových agonistů na srdeční chlopně vzbudil ve své době nebývalý ohlas. Postupně s přibývajícími daty došlo k racionalizaci přístupu a indikaci dalších vyšetření jen v jednoznačně opodstatněných případech. Článek shrnuje současné znalosti o léčbě hyperprolaktinemie dopaminovými agonisty a riziku vzniku vady srdeční chlopně.
Adverse effect of dopamine agonists on the heart valves aroused much attention some time ago. Gradually, as data accumulated, the approach to the problem was rationalised and further examinations were only recommended in indicated cases. The paper reviews the current knowledge about the treatment of hyperprolactinemia with dopamine agonists and the risk of valvular disease.
- MeSH
- antagonisté dopaminu škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bromokriptin terapeutické užití MeSH
- ergoliny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hyperprolaktinemie * farmakoterapie MeSH
- kabergolin MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nádory hypofýzy MeSH
- nemoci srdečních chlopní * etiologie MeSH
- Parkinsonova nemoc farmakoterapie MeSH
- prolaktinom farmakoterapie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- srdce diagnostické zobrazování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- agonisté dopaminu terapeutické užití MeSH
- bariatrická chirurgie MeSH
- bromokriptin terapeutické užití MeSH
- fentermin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- fyziologie výživy v těhotenství MeSH
- glifloziny MeSH
- glukagonu podobný peptid 1 analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- komplikace těhotenství * MeSH
- laktony aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- látky proti obezitě * farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- obezita * komplikace patofyziologie terapie MeSH
- orlistat MeSH
- redukční dieta MeSH
- těhotenství MeSH
- transportní proteiny pro sodík a glukosu terapeutické užití MeSH
- ženská infertilita etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Hyperprolaktinemie je častým laboratorním nálezem a vyskytuje se za fyziologických stavů, u endokrinologických a neendokrinologických onemocnění. Nejčastější příčinou patologické hyperprolaktinemie jsou prolaktinomy, které jsou i nejčastějšími hypofyzárními adenomy. Hyperprolaktinemie se u žen manifestuje infertilitou, poruchami menstruačního cyklu s hypoestrinismem a galaktoreou, u mužů ztrátou libida a potence. Klinicky manifestní hyperprolaktinemii je nutné léčit s ohledem na příčinu hyperprolaktinemie. U prolaktinomů je léčbou volby medikamentózní léčba dopaminergními agonisty. Chirurgická a radiační léčba se uplatňují u rezistentních prolaktinomů, při intoleranci dopaminergních agonistů nebo při komplikacích. V graviditě se u žen s mikroprolaktinomy léčba dopaminergními agonisty přerušuje, u žen s makroprolaktinomy je nutné postupovat individuálně.
Hyperprolactinemia is a common laboratory finding. It is found in some physiological states and in endocrinological and nonendocrinologcal diseases. Prolactinomas are the most common cause of pathologic hyperprolactinemia and the most frequent type of pituitary adenoma. Hyperprolactinemia causes infertility, disturbance of the menstrual cycle due to hypoestrogenism and galactorrhea in women, and decreased libido and impotency in men. In cases of the clinical manifestation of hyperprolactinemia, it is necessary to treat its cause. The primary therapy for prolactinomas is pharmacological treatment with dopamine agonists. Surgical and radiation treatments are used for prolactinoma patients who are resistant or intolerant to dopamine agonists or in the case of complications. During pregnancy of women with microprolactinoma, the pharmacological treatment with dopamine agonists is withdrawn, with pregnant women with macroprolactinoma, it is necessary to assess every single case individually.
- Klíčová slova
- quinagolid,
- MeSH
- agonisté dopaminu * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- aminochinoliny aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bromokriptin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- ergoliny aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hyperprolaktinemie * diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- indukce remise MeSH
- kabergolin MeSH
- léková rezistence MeSH
- lidé MeSH
- nádory hypofýzy diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- prolaktin krev MeSH
- prolaktinom * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
[Hyperprolactinaemia in men with sexual dysfunction]
- MeSH
- agonisté dopaminu MeSH
- antidepresiva druhé generace MeSH
- bromokriptin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- citalopram aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- erektilní dysfunkce farmakoterapie MeSH
- hyperprolaktinemie * diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- lidé MeSH
- prolaktin fyziologie MeSH
- receptory dopaminu D2 agonisté terapeutické užití MeSH
- sexuální dysfunkce fyziologická * farmakoterapie patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- souhrny MeSH
