x
x
- Klíčová slova
- studie EMPEROR-Preserved, studie Deliver, studie STRONG -HF, studie IRONMAN,
- MeSH
- analýza dat MeSH
- deficit železa MeSH
- glifloziny farmakologie MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- srdeční selhání * farmakoterapie klasifikace MeSH
- tepový objem fyziologie MeSH
- transportér 2 pro sodík a glukózu * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 terapeutické užití MeSH
- akutní nemoc terapie MeSH
- antiinfekční látky terapeutické užití MeSH
- diabetes mellitus 2. typu komplikace MeSH
- dieta vegetariánská MeSH
- divertikulitida tlustého střeva farmakoterapie MeSH
- kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola MeSH
- klinická studie jako téma * MeSH
- lidé MeSH
- nádory trávicího systému prevence a kontrola MeSH
- ochranné faktory MeSH
- rizikové faktory MeSH
- transportér 2 pro sodík a glukózu terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- dapagliflozin, studie DELIVER,
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie MeSH
- glifloziny * terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- systolické srdeční selhání farmakoterapie MeSH
- transportér 2 pro sodík a glukózu farmakokinetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Podle současných odhadů bude chronické onemocnění ledvin do roku 2040 představovat pátou nejčastější příčinu úmrtí na celém světě. Prevalence chronického onemocnění ledvin se zvyšuje s věkem a postihuje zejména pacienty s obezitou, diabetes mellitus a hypertenzí. Hlavním cílem léčby chronického onemocnění ledvin je oddálit progresi onemocnění. Zavedenými markery progrese poškození ledvin jsou rychlost glomerulární filtrace a albuminurie. Farmakologická blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) nebo blokátorů angiotenzinových receptorů (ARB) je již mnoho let základem medikamentózního zpomalení progrese renálních onemocnění. Současná doporučení iniciativy Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO) doporučují použití ACEi nebo ARB u diabetických i nediabetických pacientů se středně těžkou nebo těžkou albuminurií. V posledních letech se v oblasti kardioprotekce a nefroprotekce prosadila skupina léků známá jako inhibitory sodíko-glukózového transportéru 2 (SGLT2i). Jejich protektivní efekty se projevují nezávisle na snížení hladiny glukózy v krvi. SGLT2i budou jistě brzy součástí doporučení i pro léčbu nediabetických onemocnění ledvin. První zástupce této skupiny látek, dapagliflozin, je již schválen i v České republice pro léčbu chronického onemocnění ledvin u dospělých s diabetem mellitus 2. typu i bez něj.
According to current estimates, chronic kidney disease will be the 5th leading cause of death worldwide by 2040. The prevalence of chronic kidney disease increases with age and mainly affects patients with obesity, diabetes mellitus and hypertension. The main goal of treating chronic kidney disease is to delay the progression of the disease. Established markers of progression of renal impairment are glomerular filtration rate and albuminuria. Pharmacological blockade of the renin-angiotensin-aldosterone system (RAAS) by angiotensin converting enzyme inhibitors (ACEi) or angiotensin receptor blockers (ARBs) has been the basis of medicamentous slowing of the progression of renal disease for many years. Current recommendations from the Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO) initiative recommend the use of ACEi or ARB in both diabetic and non-diabetic patients with moderate or severe albuminuria. In recent years, a group of drugs known as sodium-glucose transporter 2 (SGLT2i) inhibitors has gained ground in the field of cardioprotection and nephroprotection. Their protective effects are manifested independently of a decrease in blood glucose. SGLT2i will soon be part of the recommendations for the treatment of non-diabetic kidney disease. The first representative of this group of substances, dapagliflozin, is already approved in the Czech Republic for the treatment of chronic kidney disease in adults with and without type 2 diabetes mellitus.
- Klíčová slova
- nefroprotekce,
- MeSH
- antagonisté mineralokortikoidních receptorů terapeutické užití MeSH
- chronická renální insuficience * farmakoterapie patologie prevence a kontrola MeSH
- diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie MeSH
- glifloziny * terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- renin-angiotensin systém MeSH
- transportér 2 pro sodík a glukózu terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Pochopení cest metabolizace inhibitorů SGLT2 (gliflozinů) je jednou z podmínek bezpečné terapie těmito léčivy. Glifloziny se v organismu metabolizují prakticky jen glukuronidací, což je velmi neobvyklé a lékaři i farmaceuti s tím musejí počítat. Největší část všech gliflozinů se metabolizuje cestou UGT1A9, v případě dapagliflozinu je tato cesta rozhodující, naopak empagliflozin je metabolizován hned čtyřmi izoenzymy UGT, což se projevuje zanedbatelným vlivem jejich polymorfismů a lékových interakcí. Glukuronidy vzniklé metabolizací gliflozinů jsou dobře rozpustné ve vodě, a jsou proto eliminovány ledvinami aktivním transportem. Míra glukuronidace jednotlivých gliflozinů je různá, nejnižší je v případě empagliflozinu a nejvyšší u dapagliflozinu.
Understanding the metabolism pathways of SGLT2 inhibitors (gliflozins) is one of the conditions for safe therapy with these drugs. Gliflozins are metabolized in the body practically only by glucuronidation, which is very unusual. Both doctors and pharmacists must count it in. Most gliflozins are metabolized by UGT1A9. In the case of dapagliflozin, this is the decisive pathway, whereas empagliflozin is metabolized by four UGT isoenzymes, which manifests as a negligible effect of their polymorphisms and drug interactions. Glucuronides formed by the metabolism of gliflozins are readily soluble in water and are therefore eliminated by active renal transport. The degree of glucuronidation of individual gliflozins is different; the lowest is in the case of empagliflozin and the highest in the case of dapagliflozin.
- MeSH
- diabetes mellitus farmakoterapie MeSH
- glifloziny * farmakologie terapeutické užití MeSH
- glukosa metabolismus MeSH
- kardiovaskulární systém účinky léků MeSH
- ledviny * účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- proteiny usnadňující transport glukosy fyziologie účinky léků MeSH
- transportní proteiny pro sodík a glukosu fyziologie účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Glifloziny jsou antidiabetika se specifickým metabolismem, který je založen zejména na jejich glukuronizaci. Vzniklé glukuronidy jsou eliminovány především močí, zatímco nemetabolizovaná část gliflozinů se eliminuje převážně žlučí. Nejvýznamnější glukuronosyltransferázou při metabolismu gliflozinů je UGT1A9. Transport gliflozinů se děje zejména cestou efluxních transportních systémů P glykoproteinu, BCRP a MRP2. V metabolismu a transportu gliflozinů jsou poměrně značné rozdíly, z nichž se odvíjejí odlišnosti v potřebě redukce dávek gliflozinů při porušené funkci ledvin nebo jater.
Gliflozins are antidiabetics with a specific metabolism based mainly on their glucuronidation. The resulting glucuronides are eliminated primarily in the urine, while the unmetabolised part of gliflozins is eliminated mainly in bile. The most important glucuronosyltransferase in gliflozin metabolism is UGT1A9. Gliflozins are principally transported via the efflux transport systems P-glycoprotein, BCRP and MRP-2. There are relatively significant differences in gliflozin metabolism and transport, resulting in differences in the need for dose reduction for renal or hepatic impairment.
Glifloziny patří mezi velmi perspektivní antidiabetika a kardiovaskulární léky. Jejich mechanismus účinku spočívá v inhibici transportního systému, který zajišťuje kotransport sodíku a glukózy (SGLT) a je exprimován v tenkém střevě (SGLT1), proximálním tubulu (SGLT2), ale i v jiných tkáních. Selektivita účinku vůči SGLT1 a SGLT2 je nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím farmakodynamické účinky gliflozinů. Článek je prvním v řadě textů, které dále popíší metabolismus a transport gliflozinů, míru a cesty jejich glukuronizace a lékové interakce.
Gliflozins are among the most promising antidiabetics and cardiovascular drugs. Their mechanism of action is the inhibition of sodium-glucose co-transporter (SGLT), which is expressed in the small intestine (SGLT1), the proximal tubule (SGLT2), and other tissues. The selectivity of action against SGLT1 and SGLT2 is the most important factor influencing the pharmacodynamic effects of gliflozins. The article is the first in a series of articles that further describe the metabolism and transport of gliflozins, the extent and pathways of their glucuronidation, and the drug interactions of gliflozins.
Kardiovaskulární onemocnění jsou u pacientů s diabetem 2. typu stále nejčastější příčinou úmrtnosti. Studie zaměřené na kardiovaskulární bezpečnost nových antidiabetik, které v posledních 20 letech významně rozšířily léčebné možnosti diabetu 2. typu, přinesly důkazy nejen o kardiovaskulární bezpečnosti inhibitorů SGLT-2 (SGLT-2i, gliflozinů), ale vcelku nečekaně prokázaly i jejich významný vliv na pokles kardiovaskulárního rizika, rizika srdečního selhání a na nefroprotektivitu. Poprvé bylo snížení kardiovaskulární a celkové mortality prokázáno pro empagliflozin v roce 2015 u pacientů ve velmi vysokém kardiovaskulárním riziku. Na základě dalších studií s glifloziny u diabetiků, ale i u osob bez diabetu, se ukazuje, že zejména v oblasti ochrany před rozvojem a progresí srdečního selhání a v oblasti zachování glomerulární filtrace mají glifloziny farmakoterapeuticky více shod než rozdílů. Revoluční přínos SGLT-2i je proto dnes vnímán nejen diabetology, ale i kardiology a nefrology. Glifloziny v kardiologických doporučeních u pacientů s diabetem ve velmi vysokém kardiovaskulárním riziku atakují dosud neotřesitelnou pozici metforminu jako první linie antidiabetické léčby a jejich indikace by dnes u pacientů s diabetem 2. typu s aterosklerózou, srdečním a renálním selháním měla být zvažována bez ohledu na úroveň kompenzace diabetu (hodnoty glykovaného hemoglobinu). Při léčbě pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí (s diabetem nebo bez diabetu) jsou od roku 2021 dapagliflozin a empagliflozin kardiology doporučovány k prevenci hospitalizací pro srdeční selhání a ke snížení mortality s nejsilnější třídou a úrovní důkazů. Zároveň vzrůstá i uplatnění gliflozinů v léčbě pacientů s chronickým onemocněním ledvin.
Cardiovascular diseases are still the most common cause of mortality in patients with type 2 diabetes. Studies on the cardiovascular safety of new antidiabetic treatments, that have significantly expanded the treatment options for type 2 diabetes over the last 20 years, have provided evidence not only for the cardiovascular safety of SGLT-2 inhibitors (SGLT-2i, gliflozins), but also unexpectedly showed a significant effect on the reduction of cardiovascular risk, incidence and progress of heart failure and nephroprotectivity. For the first time, a reduction in cardiovascular and overall mortality was demonstrated for empagliflozin in 2015 in patients at very high cardiovascular risk. Further studies with gliflozins in patients with diabetes, but also in non-diabetic individuals, show that gliflozins have more pharmacological similarities than differences, especially in terms of protection against the development and progression of heart failure and maintenance of glomerular filtration rate. The revolutionary contribution of SGLT-2i is therefore perceived today not only by diabetologists, but also by cardiologists and nephrologists. In ESC guidelines, SGLT-2i are recommended as a first-line antidiabetic treatment for patients with diabetes at high cardiovascular risk, attacking the hitherto unshakable position of metformin at this pole position, and their indications should be considered in patients with type 2 diabetes with atherosclerosis, heart and renal failure regardless of the level of diabetes control (values of HbA1c). In the treatment of heart failure with reduced ejection fraction (with or without diabetes), dapagliflozin and empagliflozin have been recommended by cardiologists since 2021 to prevent hospitalizations for heart failure and to reduce mortality with the strongest class and level of evidence.
- MeSH
- chronické selhání ledvin MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie MeSH
- glifloziny * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci MeSH
- lidé MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- srdeční selhání MeSH
- transportní proteiny pro sodík a glukosu antagonisté a inhibitory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Sodium glucose transporter type 2 (SGLT2) molecules are found in proximal tubules of the kidney, and perhaps in the brain or intestine, but rarely in any other tissue. However, their inhibitors, intended to improve diabetes compensation, have many more beneficial effects. They improve kidney and cardiovascular outcomes and decrease mortality. These benefits are not limited to diabetics but were also found in non-diabetic individuals. The pathophysiological pathways underlying the treatment success have been investigated in both clinical and experimental studies. There have been numerous excellent reviews, but these were mostly restricted to limited aspects of the knowledge. The aim of this review is to summarize the known experimental and clinical evidence of SGLT2 inhibitors' effects on individual organs (kidney, heart, liver, etc.), as well as the systemic changes that lead to an improvement in clinical outcomes.
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie metabolismus MeSH
- glifloziny * farmakologie terapeutické užití MeSH
- glukosa terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární systém * metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- sodík metabolismus MeSH
- transportér 2 pro sodík a glukózu metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
