INTRODUCTION: The aim of In this study was to verify the relationship among clinical indicators of patellofemoral pain syndrome (PFPS) and the results of modifying radiological investigation. Previous research suggests that there is a poor association between them. Therefore we have employed a technique for the functional evaluation of PFPS based on measuring the stiffness of the knee joint during passive flexion (biorheometry). METHOD: The correlation between clinical examination and a standardized Lysholm score, radiological and biorheometric measures was investigated in the 28 knee joints of 14 subjects exhibiting clinical features of PFPS. A modified axial radiological projection of the patellofemoral articulation in 90° of flexion provided the parameters quantifying the anatomical - morphological arrangement of the patellofemoral joint. The biorheometric properties of the knee were evaluated using a custom made measuring apparatus during passive flexion and extension of the knee. RESULTS: Our results confirm that the link between the clinical findings and the X-ray imaging examinations was not evident. On the contrary, the biorheometric examination proved to correlate well with the clinical symptoms of PFPS. Parameters were identified which can characterize the biorheograms of people suffering PFPS. CONCLUSIONS: Analysis of the relationship among the clinical, radiological and biorheometric examinations leads to the recommendation that biorheometric examination is an effective method for the objective assessment of PFPS.

• MeSH
• kolenní kloub diagnostické zobrazování   MeSH
• koleno MeSH
• lidé MeSH
• patelofemorální kloub * diagnostické zobrazování   MeSH
• patelofemorální syndrom * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

PURPOSE OF THE STUDY The study retrospectively reviews the outcomes of patella stabilisation surgeries performed at our department in the period 2010-2020. It aimed to provide a more thorough evaluation, to compare the respective types of MPFL reconstruction and to confirm the beneficial effect of tibial tubercle ventromedialization on patella height. MATERIAL AND METHODS In the period 2010-2020, a total of 72 stabilisation surgeries of patellofemoral joint in 60 patients with objective patellar instability (OPI) were performed at our department. The surgical treatment outcomes were evaluated retrospectively using a questionnaire, including the postoperative Kujala score. A comprehensive examination was carried out in 42 patients (70%) who had completed the questionnaire. In case of distal realignment, the TT-TG distance and a change in the InsallSalvati index which serve as an indication for surgery, were assessed. RESULTS Altogether 42 patients (70%) and 46 surgical interventions (64%) were evaluated. The follow-up period was 1-11 years, with the mean follow-up of 6.9 years. In the studied group of patients, only 1 case (2%) of new dislocation was seen, in 2 cases (4%) the patients reported a subluxation episode. The mean score using the school grades was 1.76. Thirty-eight patients (90%) were satisfied with the surgical outcome, 39 patients would undergo a surgery in case of identical problems with the other limb. The mean postoperative Kujala score was 76.8 points, range 28-100 points. The mean TT-TG distance in the studied group with the preoperative CT scan (33x) was 15.4 mm (12-30 mm). The mean TT-TG distance in the cases indicated for tibial tubercle transposition was 22.2 mm (15-30 mm). The mean Insall-Salvati index prior to the performance of tibial tubercle ventromedialization was 1.33 (1-1.74). Postoperatively, the index decreased by 0.11 on average (-0.00 to -0.26) to 1.22 (0.92-1.63). No infectious complications were presented in the studied group. DISCUSSION In patients with recurrent patellar dislocation, the instability is often times caused by pathomorphologic anomalies of the patellofemoral joint. In patients with clinically expressed patellar instability and physiological values of the TT-TG distance, an isolated proximal realignment is performed by medial patellofemoral ligament (MPFL) reconstruction. In the case of pathological values of the TT-TG distance, distal realignment is performed by tibial tubercle ventromedialization to achieve physiological values of the TT-TG distance. In the studied group, tibial tubercle ventromedialization helped decrease the Insall-Salvati index by 0.11 points on average. This has a positive side effect on the patella height, thus on increasing its stability in the femoral groove. In patients with both proximal and distal malalignment, a two-stage surgery is performed. In the isolated cases of severe instability or if symptoms of lateral patellar hyperpressure are present, musculus vastus medialis transfer or arthroscopic lateral release are performed as well. CONCLUSIONS When correctly indicated, proximal, distal realignment or their combination can bring very good functional outcomes with a low risk of recurrent dislocation and postoperative complications. The importance of MPFL reconstruction is confirmed by low incidence of recurrent dislocation in the group investigated in this study, namely when compared with studies referred to in this paper, in which the patients underwent patellar stabilisation using the Elmslie-Trillat procedure. Conversely, leaving the bone malalignment untreated during the isolated MPFL reconstruction increases the risk of its failure. Judging from the obtained results, tibial tubercle ventromedialization also has a positive effect on the patella height through its distalization. Provided the stabilisation procedure is correctly indicated and performed, the patients can get back to their normal activities, often even sports activities. Key words: objective patellar instability, patellar stabilisation, MPFL, tibial tubercle transposition.

• MeSH
• dislokace kloubu * MeSH
• kloubní ligamenta chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• luxace pately * chirurgie   MeSH
• nestabilita kloubu * chirurgie   MeSH
• patela chirurgie   MeSH
• patelofemorální kloub * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• tibie chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• anglický abstrakt MeSH
• časopisecké články MeSH

PURPOSE OF THE STUDY The preoperative planning in habitual dislocation of the patella should take into account all pathologies and the procedure should address all abnormalities. One of them might be also the rotational deformity of the femur. The purpose of this prospective study was to confirm the hypothesis that the only correction of pathological femoral anteversion by derotational intertrochanteric osteotomy (in the absence of another pathology) or the correction of femoral anteversion with simultaneous reconstruction of the patellofemoral joint provide adequate stability for the patellofemoral joint, with respect to the elimination of the risk of recurrent dislocation of the patella. MATERIAL AND METHODS In the course of 15 years, 17 patients (20 knee joints) with habitual dislocation of the patella were included in the study, in whom the CT scan also confirmed the femoral anteversion of 35° and greater. The group was female-dominant, often with BMI > 30. The mean age was 26 years. In 4 cases only derotational intertrochanteric osteotomy was performed, in 16 patients the osteotomy was followed by the stabilization of the patella in the knee region (always individually in dependence on the diagnosed pathology), of whom in 2 cases as the second step procedure because of thrombophilic disorders detected earlier. Immediately after the surgery, or at 6 weeks postoperatively (depending on the knee procedure done), individual rehabilitation was commenced. Partial weight bearing was recommended for the period of 3 months after the surgery. The mean follow-up period was 39 months (minimum of 36 months). RESULTS In one case a failure of osteosynthesis was observed and revision osteosynthesis with an intramedullary nail was performed. In all the other cases, primary healing of the osteotomy was achieved. The other complications were less significant (1 case of asymptomatic deep vein thrombosis of the lower limb, evacuation of subcutaneous haematoma in 1 case, 3 cases of the knee stiffness solved by manipulation under general anaesthesia at 6 weeks after surgery). Recurrent patellar dislocation was not observed in any of the patients. No pain in the upper thigh was reported by patients during the last follow-up control (at least 3 years postoperatively). Three female patients reported an isolated feeling of patellar instability. DISCUSSION There are very few studies focusing on the femoral derotational osteotomy for habitual dislocation of the patella in world literature. If any at all, they concern supracondylar and not intertrochanteric femoral osteotomy and the groups of patients were smaller than the group evaluated by us. CONCLUSIONS Preoperative planning for habitual dislocation of the patella should definitely reflect all pathologies. Therefore, the femoral derotational osteotomy should certainly be mastered by the orthopaedic surgeon, though it is a larger and more exacting procedure than patellar stabilizations in the knee region. Indications for this type of osteotomy should include anteversion greater than 30°, or 35°. The derotational intertrochanteric osteotomy alone or its combination with the stabilization of the patella in the knee region brings reliable results with no risk of recurrent dislocation. Key words: patella, habitual dislocation, femur, anteversion, derotational osteotomy.

• MeSH
• dospělí MeSH
• femur diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• kolenní kloub MeSH
• lidé MeSH
• osteotomie MeSH
• patela * MeSH
• patelofemorální kloub * diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

PURPOSE OF THE STUDY The treatment of recurrent patellofemoral instability has undergone a paradigm change during the last 15 years. Instead of non-anatomical operations, the current concept favors the reconstruction of injured structures and the normalization of the biomechanical environment. Our aim was to briefly summarize the etiology, diagnostic regimen, and therapeutic decision making of this varied patient group and to review our own patients who underwent combined medial patellofemoral ligament reconstrucion and tibial tubercle transfer. MATERIAL AND METHODS Between 2015-2017 we performed combined ligament reconstruction and tubercle transfer for recurrent patellofemoral instability on 10 patients. The patients were examined for the degree of trochlea dysplasia, height of the patella, tibial tubercle trochlear groove distance. Additional intraarticular abnormalities were noted. The patients were assessed preoperatively and at follow-up using the Tegner Activity Scale and the Kujala score. Return to sports was also examined. RESULTS The average age of our patients was 22 years (15-40). We had 6 female patients and 4 male patient. The average followup time was 29 months (12-44). 9 patients had a medializing of the tibial tubercle, whilst one patient had a pure distalization to go along with the medial patellofemoral ligament reconstruction using PEEK tenodesis screws. We had no redislocations up to the last follow-up and patients were able to return to their previous activity level and/or sporting activity. The Kujala score improved from an average preoperative value of 48.9 (32-58) to an average follow-up value of 88.6 (70-97). DISCUSSION The essential steps in the treatment of recurrent patellofemoral instability are a thorough physical examination, appropriate imaging and the individual correction of the uncovered anatomical abnormalities. Neither isolated lateral retinacular release, nor medial capsular reefing can preictably produce satisfactory results. CONCLUSIONS Medial patellofemoral ligament reconstruction with tibial tubercle transfer (medializing and/or distalization) is a reliable surgical technique, that provides long term patellar stabilty in this selected group of young patients. Key words: patellar dislocation, joint instability, ligaments, tendon transfer.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kloubní ligamenta MeSH
• kolenní kloub chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• luxace pately * chirurgie   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nestabilita kloubu * chirurgie   MeSH
• patelofemorální kloub * chirurgie   MeSH
• tibie chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Charakterizovat a popsat morfologický obraz nejčastějších příčin retropatelárních bolestivých stavů a uvést doporučené fyzioterapeutické postupy. Metodika: Nejčastější nozologické jednotky postižení FP kloubu jsme dokumentovali na souboru pacientů vyšetřených na pracovišti magnetické rezonance Medihope, DC Olomouc. Pacienti byli vyšetřeni magnetickou rezonancí Signa HDxT 1,5 T (GE Healthcare, Milwaukee, USA) s použitím cívky HD 1,5T knee coil ve standardním protokolu vyšetření kolenního kloubu se zvláštním důrazem na axiální a sagitální sekvenci k zobrazení femoropatelárního kloubu. V přehledném sdělení prezentujeme MR nálezy nejčastějších příčin bolestivých stavů ventrálního kompartmentu kolenního kloubu, kterými jsou dysplazie pately s inkongruencí artikulačních ploch femoropatelárního kloubu, projevy primární nebo sekundární artrózy, komplex změn při chondropatiích pately a funkční změny u laterálního kompresivního syndromu pately. Závěr: Příčinou retropatelární bolestivosti kolenního kloubu může být inkongruence patelárních artikulačních ploch a ploch femorálního sulku, dále chondropatie femoropatelárního kloubu v důsledku traumat, instability nebo přetížení kloubu. Magnetická rezonance je přínosnou zobrazovací metodou k morfologické diferenciaci bolestivých stavů ventrálního kompartmentu kolenního kloubu. Při terapii bolestivých stavů femoropatelárního kloubu se uplatňují cílené fyzioterapeutické postupy. Fyzioterapie působí nejen symptomaticky v rámci tlumení bolesti, ale působí i cíleně na svalové a kloubní struktury, čímž umožní normalizaci stavu.

Aim: To characterize and describe the morphological image of the most common causes of painful retropatellar conditions and indicate the recommended physiotherapy. Methods: We documented the most frequent nosological units of FP joint impairments in a group of patients examined in the Medihope magnetic resonance center of the Military Hospital in Olomouc. The patients were examined with MRI Signa HDxT 1.5 T (GE Healthcare, Milwaukee, USA) using an HD 1.5T knee coil in the standard protocol for the examination of the knee joint, with a special emphasis on axial and sagittal sequence to display the patellofemoral joint. In this review, the authors present MR findings of the most common causes of painful conditions of the ventral compartment of the knee joint, which are dysplasia of the patella with incongruence of the articular surfaces of the patellofemoral joint, symptoms of primary or secondary arthritis, a complex of changes in the chondromalacia patellae and functional changes in the lateral patella compression syndrome. Conclusion: The cause of retro patellar pain of the knee joint may be incongruence of the patellar articular surfaces of the patella and the surfaces of the femoral sulcus, chondropathy of the patellofemoral joint as a result of trauma, instability or overloading the joint. Magnetic resonance imaging is a valuable imaging method for the morphological differentiation of painful conditions of the ventral compartment of the knee. In the therapy of painful conditions of the patellofemoral joint, targeted physiotherapeutic procedures are applied. Physiotherapy has not only symptomatic effects in pain relief, but also specific effects on the muscle and joint structures, which allows the normalization of their condition.

• Klíčová slova
• retropatelární bolest,
• MeSH
• artróza kolenních kloubů diagnóza   etiologie   MeSH
• bolest etiologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• kloubní chrupavka anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• luxace pately diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• nemoci chrupavky diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• patela anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• patelofemorální kloub * diagnostické zobrazování   patofyziologie   patologie   MeSH
• techniky fyzikální terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Patelofemorální kloub u dítěte může být postižen onemocněním vrozeným, traumatem, nebo získanou vývojovou patologií. Vrozené poruchy patelofemorálního kloubu vznikají na podkladě vrozené vady, abnormality nebo anatomické variace. Získané poruchy postihují často děti předškolního věku a dospívající. Jedná se zejména o traumata nebo jejich následky. Volba nejvhodnější terapie dané patologie se odvíjí od klinického projevu postižení. Uplatňuje se jak léčba chirurgická, tak konzervativní. Podobnost příznaků jednotlivých patologických stavů může vést k nesprávné diagnostice. Významné postavení v léčbě zastává v současné době miniinvazivní operativa. Problematika patelofemorálního kloubu u dítěte by měla být vždy řešena ve specializovaném centru zaměřeném na dětskou ortopedii a traumatologii.

Patello-femoral joint in paediatric patients can be affected by various inherited, traumatic or acquired conditions. Congenital pathologies usually relate to inherited abnormality or anatomic variations. The acquired or pathology usually develops in early school age and later in adolescence. The optimal treatment options depends on the clinical presentation and type of pathology and involves both conservative and surgical therapy. The main role in surgical management represents mini- invasive approach to treatment. The patella-femoral problems should be addressed in specialized centers dealing with paediatric orthopaedics and traumatology.

• MeSH
• dědičná osteoonychodysplazie diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• dítě * MeSH
• fraktury kostí diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• kolenní kloub diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• luxace pately diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• patela diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• patelofemorální kloub * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• poranění z opakovaného přetěžování diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• syndrom MeSH
• synoviální membrána patologie   MeSH
• vrozené vady MeSH
• Check Tag
• dítě * MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• artroplastiky kloubů MeSH
• artróza kolenních kloubů * terapie   MeSH
• chrupavka transplantace   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• osteotomie metody   MeSH
• patelofemorální kloub chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Traumatická luxace čéšky je častým úrazem kolenního kloubu v dětském věku, postihujícím pacienty ve věkové skupině nejčastěji 10–18 let s převahou dívek. V současné době není jasně daný nejvhodnější způsob terapie. Cílem této práce je na základě zhodnocení výsledků léčby pacientů určit optimální postup při řešení traumatické luxace čéšky. Soubor pacientů: Do retrospektivního sledování bylo zařazeno 323 pacientů ošetřených v letech 2006–2011, průměrný věk 15 let (9–18 let). Převaha dívek oproti chlapcům byla 2 : 1. Konzervativní terapie byla zvolena u 288 pacientů a 35 pacientů bylo léčeno operačně na základě rtg a klinického nálezu. Následně byly zhodnoceny klinické výsledky léčby a byl určen počet reluxací a dalších komplikací u jednotlivých metod v rozmezí 2 let od úrazu. Výsledky: Ve skupině konzervativně léčených pacientů byla zjištěna reluxace u 64 z 288 pacientů (22 %), a to významněji ve skupině pacientů nad 15let ve 28 % (55 ze 197), zatímco ve skupině operačně řešených pacientů nedošlo k žádné reluxaci. U operačně řešených pacientů jsme rovněž nezaznamenali žádné významné pooperační komplikace. Diskuze: U pacientů léčených konzervativně je vyšší riziko reluxace než u operačně řešených pacientů. Na rozvoj chronické nestability kolenního kloubu má vliv mechanika PF kloubu, zejména pak Q-úhel stehenního svalu, dále pak dysplazie čéšky a distálního femuru. Závěr: Z našich výsledků vyplývá, že konzervativní postup je vhodný u pacientů bez výrazné dysplazie patellofemorálního skloubení a zajišťuje dobré klinické výsledky u těchto pacientů. Konzervativní terapie rovněž nepřináší výraznější rizika léčby. Operační řešení akutní traumatické luxace je metodou volby pro pacienty s osteochondrální zlomeninou a je vhodné pro pacienty adolescentního věku, přičemž zajišťuje nižší riziko reluxace čéšky.

Introduction: An acute patellar dislocation is a common injury in childhood, involving mainly adolescent patients, with the majority of them being female. Currently, there is no set algorithm for treatment and no “gold standard” procedure. The aim of our study is to determine the optimal treatment plan for an acute patellar dislocation, based on retrospective clinical review study. Patient group: There were 323 patients enlisted in this retrospective study. These were treated in years 2006-2011 for an acute patellar dislocation. Their mean age was 15 years (9-18 years). Girls-to-boys ratio was 2:1. Conservative treatment was advocated in 288 patients and 35 patients were treated surgically on the basis of clinical and X-ray findings. Clinical results of the treatment methods were evaluated at 2 years after the trauma. Re-dislocation and complication rates were recorded. Results: In the conservatively treated group, the re-dislocation rate was 22% (64 of 288 patients), with the rate being higher in the 15 and older age group - 28% (55 of 197). In the surgically treated group no re-dislocation was recorded. No severe complications were recorded in either group. Discussion: There is a higher incidence of re-dislocation in the conservatively treated patients. The chronic instability of the patella is greatly influenced by biomechanics of the patello-femoral joint, especially Q-angle and patellar dysplasia. Conclusion: Our results support the use of conservative treatment for patients under 15years of age with mild or no patellar dysplasia and produce good results in these patients with minimal risks. Surgical treatment is more suitable for patients over 15 years of age or with severe patello-femoral dysplasia and is a method of choice in osteochondral fractures. Primary surgical treatment ensures lower rate of re-dislocation.

• Klíčová slova
• nestabilita čéšky, patellofemorální dysplazie,
• MeSH
• algoritmy MeSH
• artroskopie MeSH
• dítě MeSH
• hojení ran MeSH
• imobilizace MeSH
• lidé MeSH
• luxace pately * chirurgie   radiografie   terapie   MeSH
• manipulace ortopedická metody   MeSH
• mladiství MeSH
• nestabilita kloubu komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• patela chirurgie   radiografie   zranění   MeSH
• patelofemorální kloub patofyziologie   MeSH
• protetické prostředky * MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sekundární prevence MeSH
• věkové rozložení MeSH
• vnitřní fixace fraktury * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Často doporučovaná jízda na kole nebývá vždy nejvhodnější formou aktivity pro nemocné s funkční pohybovou patologií. Již jen mírně intenzivní šlapání na kole je provázeno výraznými silovými momenty v oblasti patelofemorálního skloubení, které mohou vést k patelofemorálnímu kompartmentu. Patelofemorální syndrom má vždy multifaktoriální etiologii. Projevuje se peripatelární bolestí s mnoha funkčními, ale i mikromorfologickými změnami jak ve vlastním patelofemorálním skloubení, tak v okolních periartikulárních tkáních. Cílem sdělení je sumarizovat dostupné recentní poznatky a poukázat na rozdílné možnosti při volbě racionálního rehabilitačního programu, podložené výsledky studií na principech EBM.

The often recommended bicycle riding is not always the most suitable form of activity for patients with functional locomotor pathology. Even a mildly intensive pedalling is accompanied by substantial strength moments in the region of patellofemoral joint, which may result in patellofemoral compartment. Etiology of femoropatellar syndrome is always multifactorial. It becomes manifest in parapatellar pain with may functional, but also micro morphological changes in the patellofemoral joint as well as in other periarticular tissues. The objective of the contribution is to summarize recent available knowledge and call attention to different possibilities in the choice of rational rehabilitation program, based on the results of studies on the EBM principles.

• Klíčová slova
• PFS, bolesti kolen, rehabilitace bolestivého kolene, EBM,
• MeSH
• biomechanika MeSH
• bolest MeSH
• čtyřhlavý sval stehenní fyziologie   MeSH
• cyklistika fyziologie   MeSH
• financování organizované MeSH
• koleno MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech MeSH
• patela fyziologie   MeSH
• patelofemorální kloub fyziologie   patofyziologie   MeSH
• patelofemorální syndrom etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• rehabilitace metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kongenitální a habituální luxace pately, patela bipartita a syndrom symptomatické mediopatelární pliky patří mezi diagnosticky a terapeuticky nejčastější patologie v oblasti dětského patelo-femorálního kloubu vzniklé na podkladě vrozené poruchy, abnormality či vrozené anatomické variace. Terapie jednotlivých afekcí závisí na klinickém projevu patologie. Ve většině případů lze postupovat jak konzervativně, tak chirurgicky. Vrozená luxace pately je většinou indikována k časné chirurgické revizi. Patela bipartita je ve většině případů léčena konzervativně. Syndrom symptomatické mediopatelární pliky může být zaměněn za nález na chrupavce či menisku, artroskopická léčba má v případě správně stanovené diagnózy většinou dobrý výsledek.

Congenital and developmental dislocation of the patella, bipartite patella, and symptomatic medial plica plica syndrome belong amongst the diagnostically and therapeutically most frequent diagnoses in the region of the paediatric patello-femoral joint. Treatment depends on the clinical manifestation of the pathology. In most cases the treatment should be either conservative or surgical. Congenital dislocation of the patella is usually indicated to early surgical management. Bipatite patella is successfully treated conservatively in most cases. Medial plica syndrome can be misdiagnosed with medial cartilage or meniscal problem. Arthroscopic management has very good outcome in case of appropriate diagnosis.

• Klíčová slova
• patela bipartitia, luxace, mediopatelární plika, syndrom laterální hyperprese pately,
• MeSH
• artroskopie MeSH
• bolest etiologie   MeSH
• dislokace kloubu diagnóza   chirurgie   vrozené   MeSH
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• koleno abnormality   chirurgie   MeSH
• kontraktura chirurgie   radiografie   MeSH
• lidé MeSH
• luxace pately diagnóza   chirurgie   radiografie   MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• ortopedické výkony MeSH
• patela abnormality   chirurgie   MeSH
• patelofemorální kloub chirurgie   patologie   radiografie   MeSH
• pohybové poruchy diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• syndrom MeSH
• vrozené vady MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH