Nedostatek zdravotnických pracovníků je v současné době považován za závažný celosvětový problém. Vzhledem k očekávaným demografickým změnám se dá předpokládat ještě jeho další eskalace v budoucnu. Zabránění odchodu zkušených a kvalifikovaných sester z profese může být pro řešení tohoto problému klíčové. V současné době dostupná data naznačují, že důvodem rozhodnutí o změně profese u sester nemusí být pouze nedostatečné finanční ohodnocení nebo individuální charakteristiky sester, ale především velké množství faktorů týkajících se kvality jejich pracovního prostředí. Tyto faktory přitom mají vliv nejen na narůstající fluktuaci sester, ale také negativně ovlivňují kvalitu poskytované zdravotní péče. Řešení kvality pracovního prostředí zdravotnických pracovníků včetně sester se zdá být pro dosažení jejich optimálního počtu v budoucnu zásadní, stejně jako pro dosažení optimální úrovně kvality poskytované péče.
The shortage of healthcare workers is currently considered a serious global problem. This could be further escalated due to theexpected demographic changes in the future. Finding a solution how to prevent qualified and experienced nurses from leavingtheir profession may be critical. Currently available evidence suggests that the main reason for a decision to leave nursing maynot only be the level of remuneration or individual characteristics of nurses, but above all a large number of factors affecting thequality of work environment. Those factors influence not only the increasing nursing turnover but also affect negatively the qualityof the provided health care. Addressing the quality of the work environment seems to be essential in order to achieve optimalnumber of health care workers including nurses in the future, as well as to bring the quality of provided care to the optimal level.
- MeSH
- ekonomika nemocniční organizace a řízení zákonodárství a právo MeSH
- kvalita zdravotní péče ekonomika klasifikace trendy MeSH
- lidé MeSH
- nezaměstnanost klasifikace trendy MeSH
- pracoviště klasifikace organizace a řízení MeSH
- pracovní uspokojení MeSH
- pracovní výkon klasifikace MeSH
- pracovní zátěž klasifikace MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zaměstnanost metody organizace a řízení pracovní síly MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi ekonomika klasifikace organizace a řízení MeSH
- zdravotní sestry ekonomika klasifikace organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Mezi hlavní zátěžové situace a faktory působící na ošetřovatelský personál v oblasti psychické i fyzické figuruje péče a kontakt s umírajícími, nevyléčitelnými a trpícími pacienty, agresivními pacienty, zmatenými pacienty, rodinami pacientů a dále pracovní a osobní podmínky. V neposlední řadě také působení konfliktu (střetu) názorů, neshod a rozporu v morální oblasti. K poskytování efektivní péče v těchto situacích je nutné, aby pečující osoby byly sociálně zralé a vybaveny účinnými komunikačními dovednostmi. Ty také mohou usnadnit zvládání prožívání zátěžových situací ošetřovatelského personálu. Proto bylo naše výzkumné šetření zaměřeno na zmapování způsobů, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese a na rozdíly ve vyrovnání se s těmito situacemi ve vztahu k oddělení, kde pracuje. Metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou technikou dotazníku vlastní konstrukce v únoru až červnu 2016. Obsahoval 20 otázek zaměřených na zátěžové situace, jejich zvládání a podporu managementu v jednotlivých zdravotnických zařízeních. K analýze bylo použito systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test). Celkem bylo rozdáno 300 dotazníků pro ošetřovatelský personál ve 4 nemocnicích a 3 kamenných hospicech a 7 zařízeních domácí hospicové péče. Návratnost byla 269 (90 %). Ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Nejvíce zatěžující je pro respondenty z hospiců trpící pacient a pro respondenty z nemocnic převažuje kolektiv a péče o agresivního pacienta. Pro vyrovnávání se s pracovní zátěží se nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů, i když určitá podpora je poskytována formou školení, supervize či příspěvku na „zotavenou“. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání.
This paper deals with the stressful situations in the profession of the nursing staff. The occupation of the nurse belongs to the most demanding ones. In this occupation, the nurse is permanently affected by many stressors of different types. She faces death, the suffering, dying and incurably ill people very often. She is there in times of pain, agony and suffering. Personal encounters with these difficult situations require highly professional approach but most of all, they present immense work stress for the nurse. The stressful situations that are the most common and most difficult in the work of the nursing staff are the care of dyeing persons, the care of incurable and suffering persons, also the care of aggressive patients and confused patients. Patient’s family members could cause the stressful situations for nursing staff so as the working and personal conditions of nursing staff. The emotions the nursing personal experiences in such situation influence their behaviour and communication with patients in negative way. Both sides are therefore dissatisfied which could develop in to aggressive situation or burn out syndrome of the personnel. Also such culminate situations could lead to leaving the personnel. The lack of personnel then doesn´t allows enough of needed time for communication with patients in their life difficult situations. The first objective of our survey was to map the manners used by the nursing personnel to cope with the stressful situations brought by their profession. The second objective was to find out the difference in the coping with the stressful situations between the hospital staff and hospice staff. The research section of this survey contains the quantitative research was done by using the technique of an anonymous questionnaire with 20 question prepared by ourselves. The questionnaire was distributed to the nursing staff of all categories in the hospital and hospice care. It was completed by 269 respondents in total. The data was statistically processed using systems Microsoft Excel 2010 and Software R, version 3.0.2 (Chi-squared test, Fisher´s exact test). The research results show that the nursing staff faces the stressful situations very often. They see as the heaviest stress the care of the suffering and aggressive patient, conflicts with the patient´s family, conflicts at work and workload. The manners of coping with the work burden which proved as the best for them are relax, rest and sleep. There were no differences proved in the manners of coping with the stress among respective members of the nursing team. Nevertheless, the coping with the work burden of the nursing staff in the hospital and hospice care is different. A minimum of the respondents notices any support during the stressful situations from the employer. On the other hand, certain support by the management could be viewed in the form of trainings, supervision or contribution to a „recovery“ which are granted to the respondents from the employer according to their answers. However, the respondents would prefer, as the support by the management, the increase in pay or more days off. The respondents view as insufficient the preparation of the graduates for the future stressful situations in their profession, as well. They would recommend mainly various trainings dealing with the stress and its management. We can state that in the transformation and process of improvement of health care service in Czech Republic the nursing personnel in at the last place. The care of caregivers is insufficient the meaning of supervision, support and education of the personnel. A good solution to alleviate the work burden of the nursing staff and quality enhancement of the services provided could be investments into better work conditions, both in terms of sufficient human and material resources so as the very organization of the work processes. This means the investment into safety of patients because continuous stress in work could jeopardize the quality of provided service and care but also the health of providers of care.
- MeSH
- dospělí MeSH
- hospicová a paliativní ošetřovatelská péče pracovní síly MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- péče o dospělé pacienty metody organizace a řízení pracovní síly MeSH
- personál sesterský nemocniční psychologie MeSH
- pracovní zátěž klasifikace psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres etiologie prevence a kontrola psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cílem výzkumu bylo analyzovat souvislosti mezi pracovními podmínkami u vybraných skupin imigrantů žijících v České republice a jejich národností. Dílčím cílem studie byl popis genderových rozdílů v pracovních podmínkách oslovených imigrantů ve vazbě na jejich národnost. Metodika: Výzkum probíhal kvantitativní metodou, technikou dotazování. Bylo osloveno 1 014 imigrantů, avšak vzhledem k neúplným údajům, které se týkaly národnosti a věku, bylo možné využít pouze 994 dotazníků od respondentů vietnamské, polské, ukrajinské, ruské a slovenské národnosti. Výsledky: Ve výzkumu byly potvrzeny statisticky významné rozdíly mezi typem práce a pracovními podmínkami u vybraných skupin imigrantů. Ukrajinští respondenti nejčastěji zastávají manuální typ práce. Tomu také odpovídala vyšší fyzická zátěž, vyšší míra hluku a prachu v zaměstnání. Vietnamští respondenti v České republice tradičně zastávají pracovní místa ve službách, tedy kombinovanou manuálně intelektuální práci. Polští, slovenští, ale i ruští respondenti statisticky významně častěji zastávají intelektuální typ zaměstnání. Vyšší spokojenost s finančním ohodnocením uváděli častěji respondenti slovenské a polské národnosti. Téměř polovina oslovených Vietnamců uváděla, že nemá jistotu práce. Rozdíly jsou patrné také v závislosti na pohlaví imigrantů. Slovenští muži statisticky významně častěji zastávají v České republice manuální typ práce než ženy této národnosti. Muži vietnamské, ukrajinské, slovenské i polské národnosti mají vyšší příjmy než ženy. Muži uváděli statisticky významně vyšší nepříznivé pracovní podmínky než ženy. Vyšší psychickou zátěž v zaměstnání statisticky významně častěji uváděly ženy.
The aim of this research was to confirm connections between work characteristics in selected groups of immigrants living in the Czech Republic and their nationality. As a part of the aim, gender differences in working conditions for the selected immigrants were also investigated. Methods: Research was conducted using the quantitative method of questioning. Data were collected from 1014 immigrants, but due to non-complete answers concerning nationality and gender “only” 994 questionnaires were used, which consisted of Ukrainians, Vietnamese, Russians, Poles and Slovaks. Results: This research has confirmed the existence of statistically significant differences between the type of work and corresponding working conditions within the selected immigrant groups. Ukrainian respondents are most frequently employed in manual labour, which also corresponds to a higher physical strain, and a noisy and dusty working environment. Respondents of Vietnamese origin most often work in the service sector, which involves a combination of manual and intellectual work. The Polish, Slovak and also Russian respondents are much more frequently engaged in intellectual work, and therefore stated an increased satisfaction with their financial situation. Almost half of the Vietnamese respondents worry about work insecurity. Gender differences are also significant; Slovak men work manually significantly more often than women. Vietnamese, Ukrainian, Slovak and Polish men have a significantly higher income, but also less favourable working conditions than women. On the other hand, women state significantly higher stress at work.
- MeSH
- emigranti a imigranti * MeSH
- lidé MeSH
- muži MeSH
- pracovní expozice klasifikace MeSH
- pracovní zátěž klasifikace MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- sociální determinanty zdraví klasifikace MeSH
- vliv směnného provozu na zdraví MeSH
- zaměstnanost klasifikace MeSH
- ženy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- pracovní zátěž * klasifikace normy psychologie MeSH
- profesionální vyhoření * epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- psychický stres epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- služby zdravotní péče o pracující metody organizace a řízení MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi * psychologie MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Tento příspěvek se zabývá subjektivním vnímáním pracovní zátěže zaměstnanců úřadů práce zabývajících se přímo klienty a jejich problémy. Cílem příspěvku je postihnout, jak tito pracovníci, které lze vzhledem k charakteru jejich pracovních povinností řadit do skupiny pomáhajících profesí, pociťují svou pracovní zátěž vůbec, jak subjektivně hodnotí a prožívají změny na svém pracovišti a v pracovní náplni související s reformou veřejné správy a jak se snaží s nároky své práce vyrovnat. Výzkum byl realizován v únoru a březnu 2012 na úřadech práce v ČR. Respondenty (N = 150, průměrný věk 39,23 let; průměrná doba působení na úřadu práce 12,5 roku) byli zaměstnanci úřadů práce pracující přímo s klienty. Použitou metodou byl inventář tvořený sedmi položkami, z nichž 3 zjišťují subjektivní hodnocení pracovní a mimopracovní zátěže a srovnání pracovní náročnosti zaměstnání v komparaci s jinými profesemi na pětibodových škálách Lickertova typu. Další položky se vztahují k hlavním zdrojům zvýšené pracovní zátěže, ke způsobům voleným pro její zvládání a k hodnocení předností a nedostatků provedené reformy dotýkající se činnosti úřadů práce. Z výsledků vyplývá, že respondenti posuzují svou vlastní pracovní zátěž jako relativně vysokou (vyšší než zátěž mimo zaměstnání i než zátěž v jiných srovnatelných profesích). K hlavním zdrojům zátěže ve své práci řadí nedostatek volného času, konflikty s kolegy, problémy s technikou. Nelze vyloučit, že se do pocitu vysoké pracovní zátěže na úřadech práce promítá i hodnocení uskutečněných reforem na úřadech práce, na nichž řada respondentů neshledala žádné pozitivní výsledky. Převažovaly kritické připomínky (nepřipravený software, nedostatek pracovníků, chyby v realizaci) nad konstatováním kladů (jedno výplatní místo). Ke zvládání zátěže volí respondenti nejčastěji odpočinek, kontakt s členy rodiny a přáteli, sport a další oblíbené zájmové aktivity.
This paper deals with the subjective perception of workload of the labour office staff dealing directly with clients and their problems. The aim of this paper is to find out how these workers, who, according to the character of their job duties can be classified as a group of helping professions, feel their workload at all, how subjectively they perceive and evaluate changes in their workplace and in workload related to the reform of public administration and how they try to cope with the demands of their work. The research was carried out in February and March 2012 in labour offices in the Czech Republic. The respondents (N = 150, average age 39.23, average time of employment at the labour office 12.5 years) were the employees working directly with the clients. The used method was an inventory consisting of 7 items, 3 of which find out subjective assessment of working and non-working load and comparison of working demands compared to other professions in 5-point level of Lickert scale. Other items relate to the main sources of increased workload, to the ways chosen for its management and to the assessment pros and cons of the reform affecting the activity of the labour office. The results show that the respondents assess their own workload as relatively high (higher than nonworking load and higher workload compared to other comparable professions). The main sources of their stress are caused by lack of free time, conflicts with colleagues, problems with technology. We can’t exclude that in the sense of high workload is reflected the assessment of the reforms at the labour offices, where many respondents found no positive results. Critical comments (unprepared software, staff shortage, errors in implementation) prevailed above stating the positives (unified pay place). In order to cope with the workload the respondents most often choose relax, contact with family members and friends, sport and other popular recreational activities.
- Klíčová slova
- pomáhající profese, úřad práce,
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- lidé MeSH
- pracovní uspokojení MeSH
- pracovní zátěž * klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
- psychický stres MeSH
- sociální práce * klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Článek se zabývá vlivem osobnostních rysů pětifaktorového modelu (Big Five) na vnímání a hodnocení zátěže a vlastního zdraví. Jeho hlavním cílem je zjistit, jak ovlivňují osobnostní rysy pětifaktorového modelu Big Five percepci vlastního zdraví a míry stresu souvisejícího s výkonem povolání a životem vůbec. Výzkumu se zúčastnilo 672 (z toho 311 mužů a 361 žen) osob působících v různých profesích. Použité metody byly inventář NEO FFI a dotazník zjišťující pracovní i mimopracovní zátěž zkonstruovaný autorem. Ve výzkumu byly korelovány hodnoty zjišťovaných osobnostních proměnných s hodnotami vlastního zdraví a prožívaného stresu a srovnávány osobnostní vlastnosti příslušníků dvou kontrastních skupin z hlediska hodnocení vlastní zátěže a zdravotního stavu. Výsledky napovídají, že sledované osobnostní rysy se promítají do percepce zátěže způsobem v podstatě odpovídajícím jejich vymezení.
The article deals with the effect of five-factor model (Big Five) personality traits on the perception and evaluation of load and own health. Its main objective is to determine how personality traits according to five-factor model of Big Five affect self-perception of health and stress levels associated with an occupation and life in general. On research participate 672 respondents (311 men and 361 women) working in different professions. The methods were NEO FFI inventory and questionnaire of work and non-work load designed by the author. Values of measured personality variables were correlated with the perception of own health and perceived stress. Further the personality traits of two contrasting groups in terms of assessing their own load and health were compared. The results suggest that the observed personality traits are reflected in the perception of stress in a manner substantially corresponding to their definition.
- Klíčová slova
- subjektivní zdraví, Big Five,
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- lidé MeSH
- osobnost * klasifikace MeSH
- pracovní zátěž klasifikace psychologie MeSH
- psychický stres klasifikace MeSH
- sebezhodnocení (psychologie) MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zdraví * klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
