BACKGROUND AND OBJECTIVE: Cryotherapy in interventional bronchoscopy is a new treatment modality, which has recently been made available for the paediatric airway. Lack of experience and safety concerns have led to hesitant adaptation. The aim of this study was to assess indications, success rates and complications of airway cryotherapy in children. METHODS: Bronchoscopists from medical centre performing cryotherapy in patients between 0 and 18 years were invited to participate in a prospective study based on an online questionnaire. Patient and participant data were collected between June 2020 and June 2021. RESULTS: A total of 69 cryotherapy procedures were performed in 57 patients a for three main indications: Biopsy (30), restoration of airway patency (23) and foreign body aspiration (16). The overall success rate was 93%, the remaining 7% were performed for foreign body removal and required a switch of technique. Restoration of airway patency was successfully applied in various pathologies, including mucus plugs, bronchial casts and post traumatic stenosis. The diagnostic yield of transbronchial biopsies was 96%. No severe complications were encountered; one pneumothorax following a cryobiopsy required a chest drain for 48 h. No child was admitted to intensive care or died from a procedural complication. CONCLUSION: In this largest paediatric case collection to date, cryotherapy was safe and carried a high success rate. Cryobiopsy compares favourably to the widely used forceps biopsy and could replace it in the future. Paediatric bronchoscopists are encouraged to add cryotherapy to their armamentarium of airway interventions.
- MeSH
- bronchoskopie * škodlivé účinky metody MeSH
- bronchy MeSH
- cizí tělesa * etiologie terapie MeSH
- dítě MeSH
- kryoterapie škodlivé účinky metody MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
OBJECTIVE: We wished to explore the use, diagnostic capability and outcomes of bronchoscopy added to noninvasive testing in immunocompromised patients. In this setting, an inability to identify the cause of acute hypoxaemic respiratory failure is associated with worse outcome. Every effort should be made to obtain a diagnosis, either with noninvasive testing alone or combined with bronchoscopy. However, our understanding of the risks and benefits of bronchoscopy remains uncertain. PATIENTS AND METHODS: This was a pre-planned secondary analysis of Efraim, a prospective, multinational, observational study of 1611 immunocompromised patients with acute respiratory failure admitted to the intensive care unit (ICU). We compared patients with noninvasive testing only to those who had also received bronchoscopy by bivariate analysis and after propensity score matching. RESULTS: Bronchoscopy was performed in 618 (39%) patients who were more likely to have haematological malignancy and a higher severity of illness score. Bronchoscopy alone achieved a diagnosis in 165 patients (27% adjusted diagnostic yield). Bronchoscopy resulted in a management change in 236 patients (38% therapeutic yield). Bronchoscopy was associated with worsening of respiratory status in 69 (11%) patients. Bronchoscopy was associated with higher ICU (40% versus 28%; p<0.0001) and hospital mortality (49% versus 41%; p=0.003). The overall rate of undiagnosed causes was 13%. After propensity score matching, bronchoscopy remained associated with increased risk of hospital mortality (OR 1.41, 95% CI 1.08-1.81). CONCLUSIONS: Bronchoscopy was associated with improved diagnosis and changes in management, but also increased hospital mortality. Balancing risk and benefit in individualised cases should be investigated further.
- MeSH
- bronchoskopie škodlivé účinky přístrojové vybavení MeSH
- hematologické nádory diagnostické zobrazování MeSH
- hostitel s imunodeficiencí * MeSH
- jednotky intenzivní péče statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- logistické modely MeSH
- mortalita v nemocnicích MeSH
- neinvazivní ventilace metody MeSH
- prospektivní studie MeSH
- respirační insuficience diagnóza patofyziologie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
BACKGROUND: Pneumothorax (PTX) is one of the most common complications of transbronchial biopsy (TBB). Previous research suggests that upper pulmonary lobe TBB may be associated with increased risk of PTX development. The aim of this study was to compare the risk of PTX after TBB performed from different pulmonary lobes. METHODS: All bronchoscopic records from the period January 1st, 2015 - December 31st, 2017 (from the Department of Respiratory Diseases, University Hospital Brno, Czech Republic) were retrospectively analyzed. Of the 3542 bronchoscopic records, 796 patients underwent TBB and were further analyzed. Basic demographic data, TBB procedure-related factors, smoking history and radiological features were analyzed. Furthermore, in patients who developed PTX, PTX onset, PTX symptoms, distribution of the abnormal radiological findings and duration of hospitalization were also analyzed. RESULTS: Patients who developed PTX had significantly lower body mass index (BMI) and more than 4 samples taken during procedure (all p < 0.05). TBB performed from the left upper pulmonary lobe was associated with a significant risk of PTX development (OR 2.27; 95% CI 1.18-4.35; p = 0.02). On the contrary, TBB performed from the right lower lobe was associated with a significant reduction of risk of developing PTX (OR 0.47; 95% CI 0.22-0.98; p = 0.04). Logistic regression analysis showed BMI (OR 1.08; 95% CI 1.02-1.16; p = 0.01), left upper lobe as sampling site (OR 2.15; 95% CI 1.13-4.11; p = 0.02) and more than 4 samples taken (OR 1.91; 95% CI 1.04-3.49; p = 0.04) to be significantly associated with PTX development. CONCLUSIONS: We conclude that TBB from the left upper pulmonary lobe is associated with significantly increased risk of post-procedural PTX. The right lower pulmonary lobe seems to be the safest sampling site to perform TBB. In patients with diffuse-type pulmonary disease, TBB should be performed preferably from the right lower lobe in order to decrease the risk of post-procedural PTX.
- MeSH
- biopsie škodlivé účinky MeSH
- bronchoskopie škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- logistické modely MeSH
- plíce patologie MeSH
- pneumotorax epidemiologie etiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Aspirace cizího tělesa je potenciálně život ohrožující stav. Opožděná extrakce pomocí rigidní bronchoskopie může vést k vážné morbiditě. Autoři popisují vzácný případ opakovaného a komplikovaného bronchoskopického odstranění burských oříšků u dvouletého chlapce, který se prezentoval náhle vzniklými respiračními potížemi vdechnutím oříšků 14 hodin předtím. Cizí tělesa z průdušek byla definitivně odstraněna až v průběhu druhé bronchoskopie. Dlouhotrvající extrakce cizího tělesa v průběhu iniciální bronchoskopie byla komplikovaná výrazným edémem laryngu, arteriální desaturací a respirační insuficiencí.
Foreign body aspiration is potentially life-threatening condition. Delayed extraction using rigid bronchoscopy can lead to serious morbidity. Authors present a rare case of repeated and complicated bronchoscopic extraction peanut in a 2-year old boy who presented with acute respiratory distress after a history of their aspiration 14 hours earlier. Bronchial foreign bodies were finally removed during the second bronchoscopy, prolonged removal foreign bodies during initial bronchoscopy was complicated with severe laryngeal edema, arterial desaturation and respiratory insufficiency.
- Klíčová slova
- rigidní bronchoskopie,
- MeSH
- Arachis MeSH
- aspirace do dýchacích cest * diagnóza chirurgie komplikace MeSH
- bradykardie komplikace MeSH
- bronchoskopie * metody přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- bronchy chirurgie MeSH
- celková anestezie MeSH
- cizí tělesa * chirurgie komplikace MeSH
- laryngeální edém komplikace MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce dýchacích cest diagnóza chirurgie komplikace MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- peroperační komplikace MeSH
- předškolní dítě MeSH
- reoperace MeSH
- respirační insuficience komplikace MeSH
- umělé dýchání MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
OBJECTIVE: This study was undertaken to evaluate safety and biocompatibility of a novel biodegradable polydioxanone stent in a rabbit tracheal model. Metallic and silicone stents represent standard therapeutic approaches for hollow organ stenosis, although complications have been reported repeatedly. Biodegradable stents could reduce the risks associated with this procedure while still achieving the purpose of maintaining lumen patency. METHODS: A commercially available polydioxanone suture strand with a long safety record was used to manufacture the self-expanding stents. The polydioxanone stents were then implanted bronchoscopically and under fluoroscopic guidance into the tracheas of white rabbits (N = 25). Periodic clinical examination was performed. Histopathologic examination concluded the study for the 5 experimental groups at 3, 4, 5, 10, and 15 weeks after implantation. RESULTS: There were no unexpected deaths and no stent displacements during the study. The animals remained in good condition, without stent debris expectoration. Macroscopic examination revealed that the tracheal lumen stayed open. Histologic examination showed that tracheal damage score was highest 5 weeks after stenting, including in-stent necrosis of the epithelium. Stent degradation was complete with no remnants after 10 weeks, leaving the trachea completely healed at 15 weeks after implantation. CONCLUSIONS: This animal airway model has demonstrated acceptable safety and biocompatibility of this novel biodegradable polydioxanone stent. We suggest that polydioxanone stenting be used for further clinical studies for cases in which complete stent degradation after temporary airway treatment is desirable.
- MeSH
- bronchoskopie škodlivé účinky přístrojové vybavení MeSH
- časové faktory MeSH
- fluoroskopie MeSH
- intervenční radiografie metody MeSH
- králíci MeSH
- modely u zvířat MeSH
- polydioxanon MeSH
- protézy - design MeSH
- stenty MeSH
- testování materiálů MeSH
- trachea patologie radiografie chirurgie MeSH
- vstřebatelné implantáty MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- králíci MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- hodnotící studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- biopsie metody škodlivé účinky MeSH
- bronchoskopie metody škodlivé účinky MeSH
- intersticiální plicní nemoci diagnóza chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
Endobronchiální krvácení je jednou z nejzávažnějších komplikací v bronchologii. K jeho léčbě se používá také intrabronchiální instilace terlipresinu. Dosud však bylo provedeno jen málo studií zabývajících se bezpečností a účinností tohoto postupu. Byla provedena prospektivní randomizovaná dvojitě zaslepená studie, která sledovala systémové a lokální účinky, bezpečnost a vedlejší účinky při intrabronchiální aplikaci terlipresinu během bronchoskopie. Metodika: Do studie bylo zařazeno 40 pacientů ve věku 20 až 70 let, kteří neměli v anamnéze hypertenzi ani koagulopatii nebo antikoagulační terapii a kterým byla provedena endobronchiální biopsie s následným krvácením trvajícím déle než 2 minuty. Poté byl aplikován terlipresin 0,5 mg (20 pacientů) nebo studený fyziologický roztok (20 pacientů), přitom byl sledován systémový krevní tlak, srdeční frekvence, saturace kyslíku v krvi a eventuální vedlejší účinky podané látky. Byla měřena doba do anemizace sliznice a doba do zastavení krvácení. Výsledky: Nebyl zjištěn signifikantní vzestup krevního tlaku ani srdeční frekvence po aplikaci terlipresinu. Nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi terlipresinem a studeným fyziologickým roztokem v jejich vlivu na krevní tlak, srdeční frekvenci nebo saturaci kyslíku. Nebyly zjištěny vedlejší účinky po aplikaci terlipresinu ani studeného fyziologického roztoku. Doba do zastavení krvácení se významně nelišila mezi terlipresinem a studeným fyziologickým roztokem (1.3 ± 1.29 vs. 1.3 ± 1.65). Avšak ke vzniku lokální vazokonstrikce a zblednutí sliznice došlo signifikantně rychleji ve skupině s terlipresinem než ve skupině se studeným fyziologickým roztokem (1.1 ± 0.88 vs. 2.1 ± 1.83, p<0,03). Závěr: Intrabronchiálně aplikovaný terlipresin je bezpečným a účinným lékem k terapii endobronchiálního krvácení.
Endobronchial bleeding is one of the most severe complications in bronchology. One of the treatment options is intrabronchial instillation of terlipressin. However, only few studies on the safety and effectiveness of the procedure have been carried out so far. Methods: The study comprised 40 patients aged 20 to 70 with no history of hypertension, coagulopathy or anticoagulant therapy, who underwent endobronchial biopsy with subsequent bleeding longer than 2 minutes. Then they were administered either 0.5 mg of terlipressin (20 patients) or cold saline (20 patients) and their systemic blood pressure, heart rate, oxygen saturation in the blood and potential side effects of the administered substance were monitored. Time to development of local vasoconstriction and time to bleeding cessation were measured. Results: No significant increases in either blood pressure or heart rate after the administration of terlipressin were observed. There were no significant differences between terlipressin and cold saline in their effects on blood pressure, heart rate or oxygen saturation. No side effects following the administration of either terlipressin or cold saline were detected. Time to bleeding cessation was not significantly different in terlipressin or cold saline (1.3 ± 1.29 vs. 1.3 ± 1.65). However, local vasoconstriction and pale mucosa developed significantly faster in the terlipressin group than in the cold saline one (1.1 ± 0.88 vs. 2.1 ± 1.83, p < 0.03). Conclusions: Intrabronchially administered terlipressin is a safe and effective drug to treat endobronchial bleeding.
Východisko. Nádorové stenózy velkých dýchacích cest komplikují průběh nemoci u cca 50 % nemocných s plicními nádory. Jejich léčba může významně ovlivnit kvalitu života. Mezi domácími ani zahraničními autory není shody ve výběru optimálních metod ani v hodnocení dlouhodobých výsledků léčby. Metody a výsledky. Autoři prospektivně sledovali 130 nemocných s nádorovými stenózami velkých dýchacích cest, z nichž 93 mělo plicní karcinom. Během 6 let podstoupili vedle jiné léčby nádorového onemocnění i výkony intervenční bronchologie (Nd YAG laser, elektrokauter aj.). U 62 % souboru se podařilo dýchací cesty kompletně rekanalizovat. Intervenční bronchologické výkony byly komplikovány u 9 % nemocných. K datu 31. prosince 2003 žilo 32 nemocných, 98 zemřelo. Jeden rok přežilo 23,1 % nemocných, medián přežití celého souboru byl 7 měsíců. Významně horší přežití měli nemocní s plicním karcinomem než s jinými nádory (6 měsíců versus 10 měsíců), významně se nelišilo přežití nemocných celého souboru s úplnou či částečnou rekanalizací, stejně tak nebyly významné rozdíly v přežití nemocných, jimž byla poskytnuta vedle jiných metod intervenční bronchologie i brachyterapie. Významně horší přežití měli nemocní s implantovaným stentem jak v celé skupině nemocných, tak i v podskupině nemocných s plicním karcinomem. Ve vybraném podsouboru nemocných s epidermoidním karcinomem ve stadiu IIIB (n=51) bylo významně delší přežití u osob s úplnou rekanalizací, nevýznamně delší u nemocných s brachyterapií a významně kratší u nemocných se zavedeným stentem. Závěry. Na základě výše uvedených výsledků autoři soudí, že intervenční metody jsou zatíženy nízkým počtem komplikací a mají především paliativní efekt. Délka přežití více závisí na dalších faktorech, jako je rozsah a typ nádorového onemocnění, celkový stav, polymorbidita, věk aj.
Background. The malignant stenoses complicate the course of the disease in about 50% of patients with lung tumors. Management of them can influence the quality of life of the afflicted. There is no general agreement about optimal methods of their therapy, of selection of the best methods and also there is only few data about survival of these patients. Methods and Results. 130 patientswith tumors stenoses of the airways were prospectively followed in the 1998-2003 period, 93 of themsuffered from lung cancer. Besides other treatment of the tumor they underwent also interventional bronchoscopy (Nd YAG laser, electrocautery i.e.). The airways were opened completely in 62% of the set of patients. The interventional bronchoscopy was complicated in 9% of patients, 32 patients lived at the 31st December of 2003, 98 of them had died. One year survival was 23,1%, median survival of the whole set of patients was 7 months. The patients with lung cancer had significantly worse survival than patients with other types of lung tumors, 6 months versus 10 months. There were no significant survival differences of the whole set according to the achieved grade of recanalisation, or according the inclusion of the brachytherapy to the set of interventional methods. The patients with inserted stent had significantly worse prognosis than the those without stenting. To homogenize the study group, the subset of patients with epidermoid lung cancer in the stage IIIB were selected (n = 51). Significantly longer survival of patients with complete recanalisation, insignificant longer survival in patients who underwent also brachytherapy and significantly shorter survival in patients with stenting were proved in this subgroup of patients. Conclusions. The interventional bronchoscopy has a low rate of complications and in most cases it has a palliative effect. The survival of patients is more influenced by the extension and the type of the tumor, their general status, polymorbidity, age etc. than by effect or selection of interventional bronchoscopical methods.
