PURPOSE: The study evaluates the rate of postoperative formation of a pupillary membrane (PM) and posterior visual axis opacification (PVAO) in infants with and without primary IOL implantation during the first 4 months of infancy. METHODS: Medical records for 144 eyes (101 infants) operated between 2005 and 2014 were evaluated. A posterior capsulectomy and anterior vitrectomy were performed. Primary IOL implantation was performed in 68 eyes, while 76 eyes were left aphakic. There were 16 bilateral cases in the pseudophakic group and 27 in the aphakic group. The follow-up period was 54.3 ± 21.05 months and 49.1 ± 18.60 months, respectively. Fisher's exact test was used for statistical analysis. The two-sample t-test with equal variance was used to compare surgery age, follow-up period and time intervals of complications. RESULTS: The mean age of surgery was 2.1 ± 0.85 months in the pseudophakic and 2.2 ± 1.01 months in the aphakic group. PM was diagnosed in 40% pseudophakic and 7% aphakic eyes. A second surgery for PVAO was performed in 72% pseudophakic and 16% aphakic eyes. Both were significantly higher in the pseudophakic group. In the pseudophakic group, the number of PVAO was significantly higher in infants operated before 8 weeks of age compared to surgery age 9-16 weeks. The frequency of PM was not age-dependent. CONCLUSION: Although it remains feasible to implant an IOL during the primary surgery, even in very young infants, there should always be solid arguments for this decision since it puts the child at higher risk of repeated surgeries under general anaesthesia.

• MeSH
• afakie * komplikace   MeSH
• dítě MeSH
• extrakce katarakty * škodlivé účinky   MeSH
• implantace nitrooční čočky škodlivé účinky   MeSH
• katarakta * vrozené   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• nitrooční čočky * škodlivé účinky   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Ciele: Sledovat zmeny chirurgicky indukovaného astigmatizmu rohovky a stability umelej vnútroocnej šošovky (IOL) v case po operácii katarakty. Porovnat zamenitelnost meraní medzi automatickým keratorefraktometrom (AKRM) a biometrom. Materiál a metodika: Prospektívna observacná štúdia, v ktorej sme sledovali dané parametre na 25 ociach (25 pacientov) v prvom dni, prvom týždni, prvom a v tretom mesiaci po nekomplikovanej operácii katarakty. Ako nepriamy ukazovatel zmeny stability IOL sme použili astigmatizmus indukovaný IOL (rozdiel medzi refraktometriou a keratometriou). Na analýzu zhody medzi prístrojmi sme použili Blant-Altmanovú metódu. Výsledky: V horeuvedených casových bodoch klesal chirurgicky indukovaný astigmatizmus nasledovne: 0,65 D; 0,62 D; 0,60 D a 0,41 D (v prvom dni, týždni, mesiaci a tretom mesiaci). Astigmatizmus indukovaný zmenou polohy umelej vnútroocnej šošovky sa menil nasledovne: 0,88 D; 0,59 D; 0,44 D a 0,49 D. Zmeny v oboch parametroch boli štatisticky signikantné (p<0,05). Merania hodnoty astigmatizmu aj uhla astigmatizmu nevykazovali štatisticky signikantný rozdiel medzi prístrojmi (p>0,05). Záver: Chirurgicky indukovaný astigmatizmus aj astigmatizmu indukovaný IOL signikantne klesal v case (p < 0,05). Pokles chirurgicky indukovaného astigmatizmu rohovky bol najvýraznejší medzi prvým a tretím mesiacom po operácii. U astigmatizmu indukovaného IOL bol najväcší pokles do prvého mesiaca po operácii. Rozdiely v meraní medzi biometrom a AKRM boli štatisticky nesignikantné, avšak klinická zamenitelnost medzi danými metódami je otázna, obzvlášt u merania uhlu astigmatizmu.

Aims: To analyze changes in surgically induced corneal astigmatism and articial intraocular lens (IOL) stability over time following cataract surgery. To compare the interchangeability of measurements between an automatic keratorefractometer (AKRM) and a biometer. Material and methods: In this prospective observational study, the above-mentioned parameters were collected from 25 eyes (25 subjects) on the first day, first week, first and third month after uncomplicated cataract surgery. We used IOL-induced astigmatism (difference between refractometry and keratometry) as an indirect indicator of IOL stability change. We used the Blant-Altman method to analyze consistency between devices. Results: At the above time points, surgically induced astigmatism (SIA) decreased as follows: 0.65 D; 0.62 D; 0.60 D and 0.41 D (in the first day, week, month and third month respectively). Astigmatism induced by changes of the position of the IOL varied as follows: 0.88 D; 0.59 D; 0.44 D and 0.49 D. Changes in both parameters were statistically significant (p<0.05). Neither the measurements of the astigmatism value nor the astigmatism angle showed a statistically significant difference between the devices (p>0.05). Conclusion: Both surgically induced astigmatism and astigmatism induced by IOL decreased over time, in which both changes were statistically significant. The decrease in SIA was most pronounced between the first and third month after surgery. For IOL-induced astigmatism, the greatest decrease was within the first month after surgery. The differences in measurement between the biometer and AKRM were statistically insignificant, but the clinical interchangeability between the given methods is questionable, especially with regard to measurement of the astigmatism angle.

• MeSH
• astigmatismus * diagnóza   etiologie   MeSH
• extrakce katarakty metody   škodlivé účinky   MeSH
• implantace nitrooční čočky metody   škodlivé účinky   MeSH
• katarakta MeSH
• lidé MeSH
• nitrooční čočky MeSH
• posunutí nitrooční čočky MeSH
• prospektivní studie MeSH
• refraktometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH

Phakic intraocular lenses are used to correct refractive errors. The procedure is predictable and potentially reversible. The procedure is not free of complications though. The occurrence of iris cyst after implantation of a phakic intraocular lens was not described previously in the literature. We describe two cases of iris cysts in the presence of a phakic intraocular lens; the first case describes a cyst which was not present prior to the anterior chamber phakic intraocular lens implantation. The second case describes a hidden iris cyst that affected the posterior chamber phakic intraocular lens position and lead to glaucoma.

• MeSH
• corpus ciliare patologie   MeSH
• cysty diagnóza   etiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• fakické nitrooční čočky škodlivé účinky   MeSH
• implantace nitrooční čočky škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• myopie chirurgie   MeSH
• nemoci duhovky diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• nemoci uvey diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• vyšetření štěrbinovou lampou MeSH
• zraková ostrost fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• implantace nitrooční čočky * škodlivé účinky   MeSH
• interprofesionální vztahy MeSH
• katarakta MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multifokální intraokulární čočky škodlivé účinky   MeSH
• percepce hloubky fyziologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zraková ostrost fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• implantace nitrooční čočky * metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• multifokální intraokulární čočky * klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• nitrooční čočky * klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• předoperační vyšetření MeSH
• výběr pacientů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Vrozený šedý zákal neboli kongenitální katarakta (KK) je onemocnění oční čočky, projevující se snížením její průhlednosti diagnostikovane hned nebo časně po porodu. Následné omezení světelných impulzů, pronikajících optickou osou oka na sítnici, navozuje tupozrakost a druhotnou deprivaci binokulárního vidění. Včasná diagnostika a načasování operačního zákroku spolu s dlouhodobou zrakovou rehabilitaci, jsou cestou k úspěchu. Cílem komplexního léčebného procesu je zabránit vzniku tupozrakosti a vytvořit podmínky pro co nejlepší rozvoj zrakových funkcí v raném věku dítěte.

• MeSH
• chirurgie operační metody   MeSH
• čočky MeSH
• dědičné nemoci očí MeSH
• dítě MeSH
• implantace nitrooční čočky škodlivé účinky   využití   MeSH
• katarakta * diagnóza   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci novorozenců * MeSH
• novorozenec MeSH
• oči anatomie a histologie   patologie   růst a vývoj   MeSH
• oční čočka chirurgie   patofyziologie   růst a vývoj   MeSH
• plošný screening MeSH
• pooperační komplikace diagnóza   MeSH
• pooperační péče MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Aim: To evaluate late postoperative complications, especially cataract occurrence, its morphological type and factors affecting its development in patients implanted with ICL (Implantable Collamer Lens). Methods: We analysed results of ICL implantation in 34 patients (type ICM V4 for myopia, ICH V3 for hyperopia, TICM V4 for astigmatism) in our department between 1998 and 2013. It comprised 62 eyes (40 myopic and 22 hyperopic). Seven eyes with toric ICL implanted were included into these groups according to spherical equivalent (SE). The average follow -up period was 10.5 ± 3.5 years. We examined: uncorrected and best-corrected visual acuity (UCVA and BCVA), SE, ICL vaulting (using anterior segment OCT) and occurrence of late postoperative complications, especially cataract formation in 2 groups of patients – myopes and hyperopes. Results: Among the most common late postoperative complications were pigment dispersion in 27 eyes, 43,5% (12 myopic eyes and 15 hyperopic eyes) and cataract formation. Lens opacities occurrence, including opacities without loss of BCVA, was observed in 18 eyes (29%). Opacities affecting visual acuity were observed in 10 eyes (16,1%). Cataract significantly affecting visual acuity occurred in 7 eyes, i.e. 11,3%, (in 5 myopic eyes and 2 hyperopic eyes). In these eyes, ICL removal and cataract surgery with implantation of posterior chamber intraocular lens (PC IOL) was performed. The most common morphological type of cataract were anterior subcapsular opacities (83.3%), the average time of onset was 3.4 ± 1.9 years after ICL implantation. We did not prove statistically significant association neither between cataract occurrence and age at the time of surgery, nor between cataract occurrence and higher preoperative spherical equivalent. We did not prove significant association between cataract occurrence and low vault, however in 7 eyes after cataract surgery and ICL removal we do not know the vault values. In one eye uveitis with cystoid macular oedema was observed, in two highly myopic eyes repeated ICL dislocation and cataract occurred. In both of these cases ICL was removed. Conclusions: According to our experience, implantation of ICL in moderate and high ametropia was relatively safe when assessing long-term outcomes. Among the most common complications were pigment dispersion and anterior subcapsular cataract formation. Cataract can be managed effectively surgically with good refractive outcomes without loss of BCVA. However loss of accommodation after cataract surgery and risk of vitreoretinal complications must be considered.

• Klíčová slova
• ICL, zadněkomorová fakická čočka, Implantable Collamer Lens, posterior chamber phakic intraocular lens,
• MeSH
• fakické nitrooční čočky * MeSH
• hypermetropie epidemiologie   chirurgie   rehabilitace   MeSH
• implantace nitrooční čočky * metody   rehabilitace   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• katarakta * epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• myopie epidemiologie   chirurgie   rehabilitace   MeSH
• pooperační komplikace * epidemiologie   MeSH
• refrakční chirurgické výkony metody   přístrojové vybavení   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zadní pouzdro oční čočky * chirurgie   MeSH
• zraková ostrost fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

PURPOSE: To evaluate long-term refractive outcomes of implantable collamer lens (ICL) implantation and late postoperative complications. METHODS: We assessed outcomes of patients who underwent ICL implantation (type ICM V4 for myopia, ICH V3 for hyperopia, TICM V4 for astigmatism) in our department between 1998 and 2013. It comprised 62 eyes (40 myopic and 22 hyperopic). The average follow-up period was 10.5 years. We evaluated: uncorrected and best-corrected visual acuity (UCVA and BCVA), spherical equivalent (SE), ICL vault, endothelial cell density and late postoperative complications. RESULTS: In myopes, the average UCVA was 1.0±0.37 and BCVA 1.18±0.38, in hyperopes 0.78±0.19 and 1.14±0.18, respectively. The average SE in myopes, whose target refraction was emmetropia, was -0.6±0.83 Dsf, in hyperopes +0.73±0.93. Central ICL vault was 206.16μm±105.94, (range 10-427) in myopes, 195.5μm±109.09, (range 20-404) in hyperopes. The most common late postoperative complication was cataract formation. Three myopic eyes (7.5%) developed symptomatic anterior subcapsular opacities with loss of at least two lines of BCVA. Cataract significantly affecting visual acuity occurred in 5 myopic eyes (12.5%) and 2 hyperopic eyes (9.09%). In these eyes, ICL removal and cataract surgery was performed. CONCLUSIONS: In our experience, ICL implantation in moderate and high ametropia was effective and relatively safe. The most common late complication was cataract formation. This complication can be managed effectively surgically with good refractive outcomes without loss of BCVA.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fakické nitrooční čočky * škodlivé účinky   MeSH
• hypermetropie diagnóza   chirurgie   MeSH
• implantace nitrooční čočky škodlivé účinky   metody   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• myopie diagnóza   chirurgie   MeSH
• následné studie MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• prognóza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Zhodnotit pozdní komplikace, zejména výskyt katarakty, morfologický typ katarakty a faktory ovlivňující její vznik u pacientů po implantaci ICL (implantable collamer lens). Metodika: Soubor tvořili pacienti, kteří podstoupili implantaci ICL (typ ICM V4 u myopů, ICH V3 u hypermetropů, TICM V4 u astigmatismu) na Oční klinice LF MU a FN Brno v letech 1998 až 2013. Jedná se o soubor 62 očí (40 myopických a 22 hypermetropických). Sedm očí s implantovanou torickou ICL bylo zahrnuto do skupin dle sférického ekvivalentu refrakce (SE). Průměrná doba sledování činila 10,5 ? 3,5 roku. Vyšetřovali jsme: decimální hodnotu nekorigované a nejlépe korigované zrakové ostrosti do dálky (UCVA a BCVA), SE, centrální vault – vzdálenost mezi ICL a vlastní čočkou (pomocí OCT předního segmentu), pozdní komplikace se zaměřením na výskyt katarakty u 2 skupin pacientů – myopů a hypermetropů. Výsledky: Z pozdních pooperačních komplikací převažovala disperze pigmentu (u 27 očí, tj. celkem 43,5 %, z toho u 12 očí myopických a 15 očí hypermetropických) a vznik katarakty. Jakákoli forma zákalů čočky, včetně těch bez poklesu zrakové ostrosti, se vyskytla u 18 očí, tj. 29 % očí. Z toho kataraktu spojenou s poklesem zrakové ostrosti jsme zaznamenali u 10 očí, tj. 16,1 % očí. Pokročilá katarakta výrazně snižující vizus, pro kterou bylo nutno provést explantaci ICL a operaci katarakty s implantací zadněkomorové čočky (PC IOL), se vyskytla u 7 očí (11,3 %), z toho 5 myopických očí a 2 očí hypermetropických. Nejčastějším morfologickým typem byla katarakta přední subkapsulární (83,3 %), ke vzniku katarakty došlo průměrně 3,4 ? 1,9 let po implantaci ICL. Nebyla pozorována statisticky signifikantní asociace mezi kataraktou a nízkým vaultem, avšak u 7 očí po explantaci ICL hodnotu vaultu před operací neznáme. Neprokázali jsme statisticky signifikantní asociaci mezi výskytem katarakty a vyšším věkem v době operace ani mezi výskytem katarakty a vyšším sférickým ekvivalentem předoperačně. U jednoho oka jsme pozorovali recidivující uveitidy se vznikem cystoidního makulárního edému, u dvou vysoce myopických očí došlo k opakované dislokaci ICL a ke vzniku katarakty. V obou těchto případech byla provedena explantace ICL. Závěr: Dle našich zkušeností je implantace ICL z dlouhodobého hlediska relativně bezpečnou metodou korekce středních a vyšších refrakčních vad. Mezi nejčastější pooperační komplikace patřila disperze pigmentu a vznik přední subkapsulární katarakty. Katarakta je chirurgicky dobře řešitelná explantací ICL, fakoemulzifikací a implantací PC IOL s dobrými refrakčními výsledky bez konečného poklesu BCVA. Nevýhodou je následná ztráta akomodace a potenciální vitreoretinální komplikace.

Aim: To evaluate late postoperative complications, especially cataract occurrence, its morphological type and factors affecting its development in patients implanted with ICL (Implantable Collamer Lens). Methods: We analysed results of ICL implantation in 34 patients (type ICM V4 for myopia, ICH V3 for hyperopia, TICM V4 for astigmatism) in our department between 1998 and 2013. It comprised 62 eyes (40 myopic and 22 hyperopic). Seven eyes with toric ICL implanted were included into these groups according to spherical equivalent (SE). The average follow-up period was 10.5 ? 3.5 years. We examined: uncorrected and best-corrected visual acuity (UCVA and BCVA), SE, ICL vaulting (using anterior segment OCT) and occurrence of late postoperative complications, especially cataract formation in 2 groups of patients – myopes and hyperopes. Results: Among the most common late postoperative complications were pigment dispersion in 27 eyes, 43,5% (12 myopic eyes and 15 hyperopic eyes) and cataract formation. Lens opacities occurrence, including opacities without loss of BCVA, was observed in 18 eyes (29%). Opacities affecting visual acuity were observed in 10 eyes (16,1%). Cataract significantly affecting visual acuity occurred in 7 eyes, i.e. 11,3%, (in 5 myopic eyes and 2 hyperopic eyes). In these eyes, ICL removal and cataract surgery with implantation of posterior chamber intraocular lens (PC IOL) was performed. The most common morphological type of cataract were anterior subcapsular opacities (83.3%), the average time of onset was 3.4 ? 1.9 years after ICL implantation. We did not prove statistically significant association neither between cataract occurrence and age at the time of surgery, nor between cataract occurrence and higher preoperative spherical equivalent. We did not prove significant association between cataract occurrence and low vault, however in 7 eyes after cataract surgery and ICL removal we do not know the vault values. In one eye uveitis with cystoid macular oedema was observed, in two highly myopic eyes repeated ICL dislocation and cataract occurred. In both of these cases ICL was removed. Conclusions: According to our experience, implantation of ICL in moderate and high ametropia was relatively safe when assessing long-term outcomes. Among the most common complications were pigment dispersion and anterior subcapsular cataract formation. Cataract can be managed effectively surgically with good refractive outcomes without loss of BCVA. However loss of accommodation after cataract surgery and risk of vitreoretinal complications must be considered.

• Klíčová slova
• ICL, zadněkomorová fakická čočka, Implantable Collamer Lens, posterior chamber phakic intraocular lens,
• MeSH
• fakické nitrooční čočky * MeSH
• hypermetropie epidemiologie   chirurgie   rehabilitace   MeSH
• implantace nitrooční čočky * metody   rehabilitace   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• katarakta * epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• myopie epidemiologie   chirurgie   rehabilitace   MeSH
• pooperační komplikace * epidemiologie   MeSH
• refrakční chirurgické výkony metody   přístrojové vybavení   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zadní pouzdro oční čočky * chirurgie   MeSH
• zraková ostrost fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cíl: Zhodnocení pooperačních výsledků se zaměřením na glistenings a opacity zadního pouzdra u prémiových nitroočních čoček (IOČ) EnVISTA (Bausch and Lomb) a AcrySof IQ (Alcon) s použitím objektivních metod hodnocení. Glistenings byl kvantifikován pomocí počítačového programu Image J, opacity zadního pouzdra (PCO) softwarem OSCA systém. Metodika: Celkem bylo do studie zařazeno 20 pacientů s bilaterální kataraktou, 7 mužů a 13 žen, průměrného věku 71,5 let (58–79 let). Pacienti podstoupili nekomplikovanou operaci katarakty obou očí, kdy do jednoho oka byla implantována IOČ EnVista a do druhého IOČ AcrySof IQ. Oftalmologické vyšetření včetně vyšetření v arteficiální mydriáze a provedení fotografie se zaměřením na glistenings a v retroilumanaci na PCO bylo provedeno 2, 4, 6 a 12 měsíců po operaci katarakty. Zhodnocení glisteningu a PCO bylo provedeno příslušných softwarem. Výsledky: Dva měsíce po operaci bylo vyšetřeno 20 pacientů, čtyři měsíce 16, šest měsíců 14 pacientů a za 12 měsíců po operaci 13 pacientů. Zraková ostrost očí s IOČ AcrySof IQ a IOČ EnVista byla srovnatelná v celém pooperačním sledování. V nitrooční čočce EnVista byl výskyt glisteningu objektivně po celou dobu sledování nižší než v IOČ AcrySof IQ. Naopak v očích s IOČ AcrySof IQ byl zaznamenán objektivně nižší výskyt opacit zadního pouzdra. Závěr: Vývoj nových materiálů a technologií operace katarakty je v popředí zájmu oftalmologů na celém světě. Redukce glisteningu a PCO je jedním z cílů kataraktové chirurgie, objektivizace těchto stavů je proto důležitou součástí sledování pooperačních výsledků.

Purpose: To prospectively compare postoperative results of two premium intraocular lenses EnVISTA (Bausch and Lomb) and AcrySof IQ (Alcon), focussing on glistenings and posterior capsule opacification. The evaluation of glistenings was done using Image J software and posterior capsule opacifications were quantified with OSCA system. Methods: Twenty patients (7 men and 13 women) with bilateral cataract were included. EnVista intraocular lens (IOL) was implanted in one eye and AcrySof IQ IOL in the second eye of each patient. Objective evaluation methods were used for assessment. Glistenings was quantified with ImageJ software and PCO using the Open-Access Systematic Capsule Assessment (OSCA) system (Devised by Aslam TM, Edinburgh, United Kingdom). Complete ophthtalmological evaluation including evaluation after pupil dilatation was done and digital images of intraocular lenses were obtained. The results of 2-, 4-, 6- and 12-month follow-up were compared. Results: Twenty patients were analyzed 2 months, 16 patients 4 months, 14 patients 6 months and 13 patients 12 months after cataract surgery. There was only minimal difference in best corrected visual acuity between EnVista and AcrySof group. The glistenings in the EnVista IOLs was objectively lower than in the AcrySof IOLs during whole follow-up period. In contrast to PCO, in eyes with AcrySof IOL was lower PCO score. Conclusion: Development of new materials and techniques of cataract surgery is the topic of ophthtalmologists worldwide. Reduction of glistenings and PCO is one of the main aims, objective measurements is important part of assessment of postoperative results after cataract surgery.

• MeSH
• akrylové pryskyřice MeSH
• extrakce katarakty MeSH
• implantace nitrooční čočky * metody   škodlivé účinky   MeSH
• katarakta MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nitrooční čočky MeSH
• pooperační komplikace * MeSH
• protézy - design MeSH
• radiační rozptyl MeSH
• senioři MeSH
• světlo MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zkalení zadního pouzdra čočky * diagnóza   MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH