Úvod: Radikální cystektomie je standardem v léčbě invazivního karcinomu močového měchý- ře. S rozvojem minimálně invazivních technik se roboticky asistované procedury dostávají do popředí v řadě chirurgických přístupů a ne jinak je tomu u řady urologických, převážně náročných onkolo- gických operací. Mezi ně patří i radikální cystektomie. Materiál a metody: Na videu prezentujeme průběh operace u 43leté pacientky s infiltrujícím karcinomem močového měchýře (histologicky se sarkomatoidní složkou). Roboticky asistovaná radikální cystektomie u žen (přední exenterace) je provedena na přístroji poslední generace DaVinci Xi. Průběh je rozfázován do tří základních fází: 1. fáze rozšířené pánevní lymfadenektomie, 2. fáze resekční – cystektomie, hysterektomie, adnexektomie a resekce přední poševní stěny, 3. fáze rekonstrukce – v tomto případě kompletní intrakorporální konstrukce ortotopické neove- ziky dle Studera. Výsledky: Délka výkonu 475 minut, krevní ztráty 600 ml. Histologicky: sarkomatoidní uroteliální karcinom pT2a pN0 (21 uzlin negat), R0 resekce. Komplikace – pooperačně paralýza střevní, pře- chodné zavedení nazogastrální sondy. Propuštěna 15. pooperační den. Závěr: Radikální cystektomie je náročná procedura zatížena vysokou morbiditou, mnohdy i mortalitou a kvalita chirurgického výkonu je principiální a kri- tická pro její úspěch. Roboticky asistovaná radikální cystektomie je ve většině parametrů plně srovnatelná s otevřenou radikální cystektomií. A právě potenciální snížení morbidity a zlepšení fáze rekonvalescence je hlavním benefitem robotické procedury. Z literatury by další výhodou měly být nižší krevní ztráty a potřeby krevních transfuzí, zkrácení doby hospitalizace. Nevý- hody jsou především delší operační čas a vyšší náklady. Roboticky asistovaná radikální cystektomie je bezpeč- ná procedura srovnatelná s otevřenou cystektomií hlavně ve smyslu onkologických výsledků, s řadou benefitů, ale i nevýhod. Nicméně platí zde dvojnásob, že výběr metody neovlivňuje závěry a výsledky tak signifikantně jako kvalita chirurga samotného.

Introduction: Radical cystectomy is a standard method in treating invasive bladder cancer. With the development of minimally invasive techniques, robot-assisted procedures are coming to the fore in numerous surgical approaches, which is also the case for a number of urological, predominantly challenging oncological procedures. These also include radical cystectomy. Material and methods: A video is presented of a 43-year-old female patient with muscle-invasive bladder cancer (histologically with a sarcomatoid com- ponent) undergoing surgery. Robot-assisted radical cystectomy in women (anterior exenteration) is per- formed using the latest generation DaVinci Xi robot. The procedure consists of three fundamental phases: 1. the phase of extended pelvic lymph node di- ssection; 2. the resection phase – cystectomy, hysterec- tomy, adnexectomy, and anterior vaginal wall resection; 3. the reconstruction phase – in this case, com- plete intracorporeal orthotopic neobladder construction according to Studer. Results: Duration of procedure 475 minutes, blood loss 600 ml. Histologically: sarcomatoid urothelial carcinoma pT2a pN0 (21 negative nodes), R0 resection Complications: bowel paralysis postoperati- vely; a nasogastric tube inserted temporarily. She was discharged on postoperative day 15. Conclusion: Radical cystectomy is a challenging procedure burdened with high morbidity and even mortality, and the quality of surgical performance is essential and critical for its outcome. Robot-assis- ted radical cystectomy is, in most parameters, fully comparable with open radical cystectomy. And it is the potential reduction in morbidity and improved recovery period that is the main benefit of robotic surgery. Based on the literature, other advantages should be lower blood loss, less need for blood transfusions, and shorter length of hospital stay. Disadvantages particularly include longer opera- tive time and higher costs. Robot-assisted radical cystectomy is a safe procedure comparable with open cystectomy, particularly in terms of oncological outcomes, while having a number of benefits as well as disadvantages. However, it is particularly true that the choice of method does not affect the outcomes as significantly as does the quality of the surgeon.

• MeSH
• cystektomie * MeSH
• dospělí MeSH
• karcinom chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• nádory močového měchýře chirurgie   komplikace   MeSH
• roboticky asistované výkony * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Česká republika patří mezi státy, ve kterých kolorektální karcinom významně přispívá k celkové onkologické zátěži. Klíčové postavení v multimodální terapii rektálního karcinomu (KR) zaujímá radikální odstranění nádorem postižených tkání, které v současnosti nelze ekvivalentně nahradit. V první dekádě třetího tisíciletí byla miniinvazivní chirurgická léčba postupně rozšiřována o roboticky asistované výkony pro zhoubná onemocnění konečníku. Cílem sdělení je prezentace výsledků nerandomizované studie, ve které jsme analyzovali prospektivně získaná data při roboticky asistovaných operacích rekta pro malignitu. Metody: Soubor nerandomizované observační studie je tvořen 204 nemocnými s KR (<15 cm od análního otvoru), kteří na našem pracovišti v období 1. 1. 2016 – 31. 12. 2020 podstoupili roboticky asistovanou léčbu. Všechny demografické, klinické a onkologické údaje byly prospektivně získávány a analyzovány – pohlaví, věk, body mass index (BMI), ASA (American Society of Anesthesiologist), stadium nádorového onemocnění dle TNM klasifikace (UICC), lokalizace nádoru, neoadjuvantní chemoradioterapie, operační čas, krevní ztráta, porucha hojení anastomózy, chirurgické komplikace a letalita během 30 dnů, výskyt lokální recidivy a metastatických ložisek, délka dispenzarizace. Získaná data jsme zpracovali deskriptivními statistickými metodami. Výsledky: Během pětiletého období podstoupilo na našem pracovišti robotickou operaci 204 nemocných s KR, 138 mužů a 66 žen. V 97 (47,5 %) případech bylo onemocnění diagnostikováno v pokročilém stadiu (III. a IV. stadium TNM klasifikace). Synchronní jaterní metastázy byly přítomny u 18 pacientů a ve dvou případech byly s KR diagnostikovány sekundarity plicní. K primární operační léčbě jaterních sekundarit bylo přistoupeno u 8 (44,4 %) nemocných a ve dvou případech byla jaterní ložiska radikálně odstraněna současně s primárním novotvarem. U 136 nemocných byl extraperitoneálně uložený novotvar ošetřen ve smyslu totální mezorektální excize a v 68 případech byla provedena parciální mezorektální excize. V celém souboru bylo zaznamenáno 18 komplikací. V 5 (3,6 %) případech se vyskytla porucha hojení anastomózy, která se klinicky manifestovala a vynutila si léčebnou intervenci. V léčbě komplikací byl u více než poloviny (61,1 %) uplatněn operační přístup. Jeden nemocný zemřel v souvislosti s dekompenzací chronického toxonutritivního onemocnění jater. Lokální recidiva, která byla v rámci dispenzarizace zaznamenána u 6 nemocných, byla v polovině případů radikálně odstraněna. Recidiva sekundárního onemocnění jater nebo metachronní jaterní metastázy se vyskytly u 17 pacientů a 76,5 % z těchto nemocných podstoupilo kurativní jaterní resekci. Medián doby dispenzární péče činil 20 měsíců. Závěr: Operační léčba představuje jedinou potenciálně kurativní modalitu v terapeutickém procesu KR. Během prvních dvou dekád třetího milénia se roboticky asistovaná léčba KR stala rutinní terapeutickou modalitou, která je frekventně využívána v celosvětovém měřítku. Na pracovišti autorů v chirurgické léčbě KR dominují da Vinci asistované operace. Ve srovnání s otevřenými a laparoskopickými resekcemi KR dosahují roboticky asistované operace stejných klinických a onkologických výsledků při nižší četnosti komplikací.

Introduction: The Czech Republic belongs to countries in which colorectal cancer significantly contributes to the overall oncological burden. Radical removal of tumor-affected tissues plays a key role in the multimodal therapy of rectal cancer. In the first decade of the third millennium the mini-invasive approach in rectal cancer surgery gradually expanded to include robotic-assisted surgeries. The aim of this paper is to present the results of a non-randomized study with prospectively collected data from robotically assisted rectal cancer surgeries. Methods: 204 patients with rectal cancer (<15 cm from the anal verge) who underwent robotic-assisted surgery at our department between 01 Jan 2016 and 31 Dec 2020 were included in the study. All demographic, clinical and oncological data were prospectively obtained and analyzed − gender, age, body mass index (BMI), ASA (American Society of Anesthesiologist) classification, stage of cancer according to TNM classification (UICC), tumor location, neoadjuvant chemoradiotherapy, operative time, blood loss, anastomotic leaks, surgical complications, 30-day mortality, local and metastatic recurrence and the length of follow-up. The data were analyzed using methods of descriptive statistics. Results: 204 patients with rectal cancer (RC) of whom 138 were men and 66 were women underwent robotic surgery at our department during the five years period. In 97 (47.5%) cases the disease was diagnosed in an advanced stage (stages III and IV of the TNM classification). Eighteen patients had synchronous liver metastases and 2 patients had pulmonary metastases at the time of the diagnosis. Liver first approach was indicated in 8 (44.4%) patients; two patients underwent radical resection of liver lesions with the primary neoplasm in one surgery. Total mesorectal excision was performed in 136 patients with extraperitoneal disease; partial mesorectal excision was performed in 68 cases. Eighteen complications were documented in the entire group. Clinically relevant anastomotic leak with the need of therapy occurred in 5 (3.6%) cases. Surgical therapy was needed in more than half of the cases (61.1%). One patient died due to decompensation of chronic toxonutritive liver disease. Local recurrence was documented in 6 patients, half of them underwent radical resection. Recurrence of secondary liver disease or metachronous liver lesions occurred in 17 patients, most (76.5%) underwent liver resection with curative intent. The median follow-up period was 20 months. Conclusion: Surgical therapy is the only potentially curative therapy for rectal cancer (RC). Robotic-assisted surgery has become a routine therapeutic modality for RC worldwide during the first two decades of the third millennium. Da Vinci assisted surgeries dominate at the authors’ center in the surgical treatment of RC. Compared to open and laparoscopic resections of RC, robotic-assisted operations achieve the same clinical and oncological results with a lower frequency of complications.

• MeSH
• dospělí MeSH
• karcinom chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta * chirurgie   komplikace   MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• roboticky asistované výkony * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• terciární prevence MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Karcinom prostaty je v současné době třetím nejčastějším onkologickým onemocněním u mužů v ČR a druhým nejčastěji se vyskytujícím nádorem u mužů v celosvětovém měřítku. Jeho incidence každým rokem stoupá. Každým rokem jsou aktualizovány diagnosticko-terapeutické algoritmy léčby karcinomu prostaty, které zohledňují míru lokální progrese tumoru, jeho stupeň histologické diferenciace a míru metastatického rozsevu. V případě karcinomu prostaty bývá nejčastějším místem vzdálených metastáz samotný skelet či skelet v kombinaci s metastatickým postižením ilických případně paraaortálních uzlin. V literatuře bylo zatím popsáno jen velmi malé množství plicních metastáz karcinomu prostaty, které se navíc většinou vyskytovaly synchronně s kostními metastázami. Jejich výskyt navíc koreloval s agresivním histologickým subtypem tumoru (Gleason score 8 a víc) a elevací PSA. Tento případ je raritní skutečností, že byla nalezena solitární plicní metastáza karcinomu prostaty u pacienta s neměřitelnými hodnotami PSA a Gleason score 6 s vyloučením generalizace do jiných míst.

Currently, prostate cancer is the third most common cancer disease in men in the Czech Republic and the second most common tumour found in men worldwide. Its incidence increases annually. Every year, diagnostic and treatment algorithms for prostate cancer are updated which take into account the rate of local tumour progression, its grade of histological differentiation, and the degree of metastatic spread. In the case of prostate cancer, the skeleton alone or the skeleton in combination with metastatic involvement of the iliac and/or para-aortic nodes are the most common sites of distant metastases. So far, only a small number of lung metastases of prostate cancer have been reported in the literature; in addition, they typically presented synchronously with bone metastases. Moreover, their occurrence correlated with an aggressive histological tumour subtype (a Gleason score of 8 and higher) and PSA elevation. This case is rare due to the fact that a solitary lung metastasis of prostate cancer was found in a patient with undetectable PSA levels and a Gleason score of 6 with exclusion of generalization to other sites.

• MeSH
• karcinom chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• nádory prostaty * chirurgie   komplikace   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• prostatektomie * MeSH
• prostatický specifický antigen analýza   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Karcinóm orofaryngu predstavuje najčastejšiu malígnu chorobu hltana. V našom príspevku pojednávame o prípadovej štúdii pacientky so získanou otvorenou fufnavosťou a dysfágiou, ako sprievodných symptómoch chirurgickej a onkologickej liečby adenoidne cystického karcinómu malej slinnej žľazy mäkkého podnebia. V rozsiahlejšom úvode približujeme teóriu k medicínskej problematike pre lepšie pochopenie medzidisciplinárnej spolupráce. Nasleduje prípadová štúdia pacientky, ktorej bola počas hospitalizácií poskytnutá klinicko-logopedická intervencia konziliárnou formou. Na rozdiel od ambulantnej formy tu preto dominuje poradenská úloha klinického logopéda a využívanie kompenzačných techník pri zlepšovaní zvuku reči, aj prehĺtania.

Carcinoma of the oropharynx represents the most common malignant disease of the pharynx. In our paper, we deal with the case study of a patient with acquired rhinophonia aperta and dysphagia as concomitant symptoms of the surgical treatment, radiation therapy and chemotherapy treatment of an adenoid cystic carcinoma of the small salivary gland of the soft palate. In our more extensive introduction, we present the most important medical information on this topic for a better understanding of interdisciplinary collaboration. The following is a case study of a patient who was provided with clinical Speech Therapy in the form of consultations during hospitalisation. Therefore, in contrast to outpatient consultation, the advisory role of the clinical Speech Therapist and the use of compensatory techniques for improving speech sound and dysphagia dominate here.

• MeSH
• karcinom komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• nádory hlavy a krku MeSH
• nemoci faryngu diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• patro měkké patologie   MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   terapie   MeSH
• poruchy řeči * diagnóza   terapie   MeSH
• řečová terapie MeSH
• staging nádorů MeSH
• velofaryngální nedostatečnost diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Formou kazuistického sdělení článek popisuje Pagetovu chorobu prsu (MPD) u mužů. Shrnuje klinickou a patologickou prezentaci, epidemiologii, diagnostiku, léčbu i prognózu, zdůrazňuje společné a odlišné vlastnosti při výskytu u mužů a žen. Na případu pacienta s nádorovou duplicitou MPD a karcinomu močového měchýře dokumentuje klinickou praxi, postup stanovení diagnóz obou chorob i problémy s prolínáním jejich léčby.

This article refers mammary Paget's disease (MPD) in men. It summarizes clinical and pathological presentation, epidemiology, making of diagnosis, appropriate treatment and prognosis. It emphasises common and different findings in male and female patients. In additional case report we present patient with two concomitant malignancies - MPD and bladder cancer. We describe diagnosis procedure and disease management in real clinical setting, which implies in various problems with overlapping of their treatment.

• MeSH
• chemoradioterapie MeSH
• fatální výsledek MeSH
• gynekomastie diagnostické zobrazování   etiologie   patologie   MeSH
• hematurie etiologie   MeSH
• histologické techniky MeSH
• karcinom komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• mastektomie MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory močového měchýře chirurgie   komplikace   MeSH
• nádory prsu u mužů * chirurgie   diagnostické zobrazování   farmakoterapie   patologie   MeSH
• nefrotomie MeSH
• Pagetova nemoc prsu * chirurgie   diagnostické zobrazování   farmakoterapie   patologie   MeSH
• PET/CT MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekundární malignity MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Hormonální léčba (HL) karcinomu prostaty (KP) je zatížena řadou nežádoucích účinků (NÚ). Okamžité NÚ představují návaly horka a pocení, mezi hlavní NÚ při dlouhodobé HL patří projevy tělesné feminizace, sexuální a kognitivní změny, únava nebo poruchy spánku. Další NÚ souvisí s metabolickými změnami (osteoporóza, změny v metabolismu lipidů, inzulinová rezistence a vznik metabolického syndromu). Závažné NÚ představují fraktury a kardiovaskulární komplikace (KVK). Léčba analogy hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (LHRH) je spojena s vyšším rizikem KVK ve srovnání s LHRH antagonistou degarelixem. Příčinou je pravděpodobně vyšší hladina folikuly stimulačního hormonu (FSH) při léčbě LHRH analogy, která vede k vyšší nestabilitě aterosklerotického plaku. Randomizované studie, které přímo hodnotí vliv LHRH analog a degarelixu na vznik KVK, jsou stále aktivní bez zatím dostupných výsledků. Preventivní opatření při HL KP by měla zahrnovat zvýšení fyzické aktivity, úpravu stravy, snížení hmotnosti a nekouření.

Androgen deprivation therapy (ADT) of prostate cancer (PC) is burdened by a number of adverse events or effects (AEs). Immediate AEs are hot flashes and sweating, the main AE of long-term ADT include body feminisation, sexual and cognitive changes, fatigue or sleep disturbances. Other AEs are related to metabolic changes (osteoporosis, changes in lipid metabolism, insulin resistance and metabolic syndrome). Serious AEs include fractures and cardiovascular events (CVEs). Treatment with agonists of luteinizing hormone-releasing hormone (LHRH) is associated with a higher risk of CVEs compared to the LHRH antagonist degarelix. Higher rate of CVEs during therapy with LHRH agonists is most likely caused by a higher level of follicle stimulating hormone (FSH) which leads to a greater instability of atherosclerotic plaque. Randomized trials that will assess the effect of LHRH agonists and degarelix on the risk of CVEs are still active without the results available so far. Preventive measures during ADT for PC should target loss of weight, increased exercise, improved nutrition and smoking cessation.

• Klíčová slova
• degarelix,
• MeSH
• antitumorózní látky hormonální škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hormon uvolňující gonadotropiny analogy a deriváty   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• karcinom farmakoterapie   komplikace   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * chemicky indukované   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory prostaty * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• oligopeptidy škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

enózní tromboembolisirius je častou komplikací u pacientů s karcinomem. Standardním způsobem terapie u těchto pacientů je dlouhodobé subkutánní podávání nízkomolekulárních heparinů. Cílem studie SELECT-D bylo zhodnotit, zda by perorální inhibitor faktoru Xa, rivaroxaban, nabídl alternativní léčbu venózního tromboembolismu u pacientů s karcinomem. Pacienti a metody: Studie SELECT-D byla multicentrická randomizovaná otevřená pilotní studie, která probíhala ve Spojeném království. Byla zaměřena na pacienty s aktivní formou malignity a s karcinomem asociovanou trombózou ve formě symptomatické plicní embolie nebo hluboké žilní trombózy. Zařazení pacienti byli léčeni bud' dalteparinem (200 lU/kg denně během prvního měsíce, následně pak 150 lU/kg denně od druhého do šestého měsíce), nebo rivaroxabanem (15 mg dvakrát denně po dobu prvních tří týdnů, poté 20 mg jednou denně po dobu šesti měsíců). Primárním výsledkem bylo opakování venózního tromboembolismu během šesti měsíců. Bezpečnost byla hodnocena podle výskytu velkých krvácivých komplikací nebo klinicky významných nevelkých krvácivých komplikací. Takové krvácení muselo splňovat alespoň jedno z následujících kritérií: nutnost lékařského zákroku, neplánovaný kontakt s lékařem, nutnost přerušení léčby studovaným přípravkem nebo zhoršení výkonu činností každodenního života z hlediska pacienta. Výsledky: Do každé skupiny bylo náhodně vybráno 203 pacientů, z nichž 58 % mělo metastázy, 26 pacientů mělo rekurentní venózní tromboembolismus (18 u dalteparinu a 8 u rivaroxabanu). Šestiměsíční kumulativní míra recidivy byla při léčbě s dalteparinem 11 % (95% interval spolehlivosti [confidence interval, Cl] 7 -16 %) a při léčbě s rivaroxabanem 4 % (95% Cl 2-9 %) - poměr rizik (hazard ratio, HR) 0,43, 95% Cl 0,19-0,99. Šestiměsíční kumulativní četnost výskytu velkých krvácivých komplikací byla u dalteparinu 4 % (95% Cl 2-8 %) a u rivaroxabanu 6 % (95% Cl 3-11 %) - HR 1,83, 95% Cl 0,68-4,96. Četnost výskytu klinicky významných nevelkých krvácivých komplikací byla u dalteparinu 4 % (95% CI 2-9 %) a u rivaroxabanu 13 % (95% CI 9-19 %) - HR 3,76, 95% CI 1,63-8,69. Závěr: Rivaroxaban byl ve srovnání s dalteparinem spojen s relativně nízkou recidivou venózního tromboembolismu, ale s vyšším výskytem klinicky významných nevelkých krvácivých komplikací.

Venous thromboembolism is a common complication in cancer patients. The long-term subcutaneous administration of low molecular weight heparins is the standard therapy for these patients. The aim of the SELECT-D study was to evaluate whether an oral factor Xa inhibitor, rivaroxaban, would offer an alternative treatment for venous thromboembolism in cancer patients. Patients and methods: This pilot, multicentre, randomized, open-label, pilot study conducted in the United Kingdom was aimed at patients with active malignancy and cancer-associated thrombosis in form of symptomatic pulmonary embolism or deep vein thrombosis. Patients enrolled were treated with either dalteparin (200 IU / kg daily for the first month, then 150 IU/kg daily for the second to six months) or rivaroxaban (15 mg twice daily for the first 3 weeks, then 20 mg once daily for 6 months). The primary outcome was venous thromboembolism recurrence within 6 months. Safety was evaluated according to the occurrence of major bleeding complications or clinically relevant non-major bleeding complications. Such bleeding had to meet at least one of the following criteria: the need for medical intervention, unplanned contact with the physician, the need to discontinue treatment with the study preparation or, for the patient, the deterioration of the performance of daily life activities. Results: 203 patients were randomly selected for each group, of which 58% had metastases. 26 patients had recurrent venous thromboembolism (18 on dalteparin and 8 on rivaroxaban). The 6-month cumulative venous thromboembolism relapse rate was 11% (95% confidence interval [CI], 7% to 16%) and 4% (95% CI, 2% to 9%) with rivaroxaban (risk ratio [HR], 0.43, 95% CI, 0.19-0.99). The 6-month cumulative incidence rate of major bleeding complications was 4% (95% CI, 2% to 8%) on dalteparin and 6% (95% CI, 3% to 11%) on rivaroxaban (HR, 1.83, 95% CI, 0.68-4.96). The frequency of clinically relevant non-major bleeding complications on dalteparin was 4% (95% CI, 2% to 9%) and 13% (95% CI, 9% to 19%) on rivaroxaban (HR, 3.76, 95% CI, 1.63 to 8.69). Conclusion: Rivaroxaban was associated with a relatively low recurrence of venous thromboembolism, but a higher incidence of clinically significant minor bleeding complications compared to dalteparin.

• Klíčová slova
• studie SELECT,
• MeSH
• dalteparin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• karcinom komplikace   MeSH
• krvácení chemicky indukované   MeSH
• lidé MeSH
• nádory komplikace   MeSH
• plicní embolie MeSH
• recidiva MeSH
• rivaroxaban aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• žilní tromboembolie * farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• žilní trombóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

Epiteliálny ovariálny karcinóm, karcinóm vajcovodu a peritoneálny karcinóm majú rovnaké klinické charakteristiky a správanie. V klinických štúdiách ale aj v klinickej praxi sú často spájané a definované ako epiteliálny ovariálny karcinóm (EOC). Takmer 75 % žien s ovariálnym karcinómom je diagnostikovaných v pokročilom štádiu. Štandardom liečby sa stala primárna cytoreduktívna operácia (PDS) nasledovaná chemoterapiou. Cieľom tohto článku je vysvetliť prínos a údaje podporujúce použitie neoadjuvantnej chemoterapie (NACT), pretože liečebný benefit z neoadjuvantnej chemoterapie nasledovanou odloženou cytoredukčnou operáciou ostáva sporný.

Epithelial cancers of ovarian, fallopian tube, and peritoneal origin exhibit similar clinical characteristics and behavior. As such, theseare often combined together and define epithelial ovarian cancer (EOC) in clinical trials and clinical. Nearly 75 % of women withovarian cancer are diagnosed with advanced stage disease at presentation. Treatment with primary cytoreductive surgery (PDS)followed by chemotherapy has been the standard of care for these women. The aim of this article is to set out the rationale for,and data supporting the use of, neoadjuvant chemotherapy (NACT), because therapeutic benefit of neoadjuvant chemotherapyfollowed by interval cytoreduction remains controversial.

• MeSH
• cytoredukční chirurgie metody   trendy   využití   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   využití   MeSH
• karcinom diagnostické zobrazování   chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• míra přežití trendy   MeSH
• nádorové biomarkery MeSH
• nádory vaječníků * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie * metody   trendy   využití   MeSH
• opožděná diagnóza MeSH
• prognóza MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• staging nádorů metody   trendy   využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• urogenitální chirurgické výkony * metody   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východiska: Diseminace nádorových buněk z ložiska primárního nádoru a zakládání vzdálených metastáz, u nichž je úspěšnost terapie již velmi omezená, je nejčastější příčinou úmrtí onkologických pacientů. Samotný primární nádor je tvořen heterogenní populací buněk, na něž působí různé selekční tlaky v podobě aktivity imunitního systému, sníženého přísunu živin a kyslíku, chemoterapie, radioterapie atd., které vedou k postupnému převládnutí rezistentních, přizpůsobivých nádorových buněk. Další selekce nastává při metastatickém procesu a díky ní přežívají ve vzdálených ložiscích, zakládaných v různých tkáních, jen buňky schopné se na nové prostředí úspěšně adaptovat a proliferovat v něm. Cíl: Cílem tohoto přehledového článku je představit jednotlivé kroky metastatické kaskády, které musí invazivní buňka překonat, a mechanizmy a signální dráhy, které k tomu využívá. Metastazování je v podstatě velmi neefektivní proces a jen velmi malý zlomek buněk z těch, které opustily primární nádor, v něm uspějí. Důležitou podporu jim při tom poskytují nejen pro-metastatické mutace, které se v nich díky selekčnímu tlaku hromadí, ale také „spolupracující“ nenádorové buňky z jejich okolí a jimi sekretované podpůrné faktory. Závěr: Současné pokroky ve výzkumu vedou k hlubšímu porozumění komplexních procesů vedoucích ke vzniku a šíření nádorových buněk. Poznání klíčových bodů metastatické kaskády a principy její regulace snad v budoucnu vyústí ve vývoj účinných chemoterapeutik cílených na metastazující buňky.

Background: Dissemination of cancer cells from the primary tumor and establishment of therapy-resistant distant metastases is the most common cause of human cancer deaths. The primary tumor consists of a heterogeneous population of cancer cells that have to overcome activity of the immune system, insufficient delivery of nutrients and oxygen, chemotherapy, radiotherapy etc. that lead to the selection of resistant and plastic cancer cells. Another selection pressure during metastatic spread gives rise to resistant subpopulations of cells, capable of surviving and proliferating in the hostile microenvironment of distant tissues. Aim: In this article, individual steps of the metastatic cascade are described as well as the mechanisms and signaling pathways that cancer cells use to deal with them. Metastatic process is generally inefficient and only very few cells released from the primary tumor develop into metastases. This success is enabled by pro-metastatic mutations, accumulated due to the selection pressure and also by cooperation of non-transformed cells that secrete supporting factors. Conclusion: Recent advances in research provide deeper insights into the complex processes that lead to formation and dissemination of cancer cells. Deciphering the key points of metastatic cascade and principles of its regulation will perhaps lead to development of efficient therapeutics targeting metastatic cells.

• MeSH
• buněčné mikroprostředí fyziologie   MeSH
• epitelo-mezenchymální tranzice MeSH
• karcinom komplikace   metabolismus   MeSH
• metastázy nádorů * patofyziologie   MeSH
• proliferace buněk fyziologie   MeSH
• receptory chemokinů klasifikace   metabolismus   MeSH
• tropismus fyziologie   MeSH
• vaskulární endoteliální růstový faktor A MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• fyzioterapie (techniky) * kontraindikace   využití   MeSH
• karcinom komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• lymfedém * rehabilitace   terapie   MeSH
• nádory prsu komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH