Cíle této přehledové studie lze shrnout do tří bodů: 1. přiblížit pojem kvalita života související se zdravím a jeho klinické využití, 2. charakterizovat pojem paradox, 3. popsat a vysvětlit pět paradoxů, které byly zjištěny při zkoumání té kvality života, jež souvisí se zdravím. Pojem kvalita života, aplikovaný ve zdravotnictví obecně a v jednotlivých medicínských oborech zvlášť, má své specifické označení: HRQL (health-related quality of life). Obecně lze říci, že HRQL je užší pojem než kvalita života a je vhodné s ním pracovat, pokud se uvažuje o širších kontextech poskytování zdravotní péče. Při zjišťování kvality života související se zdravím hrají nezanedbatelnou roli psychologické, sociální, kulturní a etnické faktory.

This review study aims at covering the following three points: 1. To describe in detail the term ‘health-related quality of life‘ and its clinical use, 2. To characterize the term ‘paradox‘, 3. To describe and explain five paradoxes discovered while investigating the quality of life related to health. The term ‘quality of life‘ applied in health care generally and in separate medical branches individually has its specific name – HRQL (health-related quality of life). Generally speaking, HRQL is a more narrow term than ‘quality of life‘ and it is suitable for use while having in mind wider contexts of health care providing. When examining health-related quality of life, psychological, social, cultural and ethnic factors play a significant role.

• Klíčová slova
• Paradoxy kvality života z hlediska zdraví (HRQL), Popis a vysvětlení pěti paradoxů ukazatele HRQL, Ukazatelé kvality života z hlediska zdraví,
• MeSH
• biomedicínský výzkum metody   normy   trendy   MeSH
• dítě MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• klinické zkoušky jako téma metody   využití   MeSH
• kvalita zdravotní péče klasifikace   normy   trendy   MeSH
• kvalita života * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• osobní uspokojení MeSH
• zdravotní péče - kvalita, dosažitelnost a hodnocení MeSH
• zdravotní stav * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Záměr em autorky je podat přehled problematiky kvality života a jejího měření u postmenopauzálních žen. Období menopauzy přiná ší ženám některé symptomy ovlivňující jejich dosavadní styl života, resp. tyto symptomy mohou ovlivňovat kvalitu jejich života. Fyziologický proces menopauzy postihuje všechny ženy přibližně okolo padesáti let věku a proto i cílená a rychlá pomoc těmto ženám je prioritou klimakterické medicíny. V současné české klinické praxi nejsou užívány standardizova né metody k posouzení kvality života žen po menopauze. Užití specifi ckých standardizovaných dotazníků hodnotících kvalitu života související se zdravím (s menopauzální symptomatologií) přispívá ke zkvalitnění péče poskytované ženám po menopauze. Autorka podává přehled možných standar dizovaných nástrojů měření kvality života související se zdravím u postmenopauzálních žen. Některé z těchto standardizovaných metod by bylo možné využít i v české klinické praxi jako součást cílených vyšetření žen se symptomatologií estrogenního defi citu.

The author's intention is to review the issue of quality of life and its measurement in postmenopausal women. During menopause, women exhibit symptoms aff ecting their existing lifestyle as well as the quality of their life. Th e physiological process of menopause aff ects all women at around fi ft y years of age with rapid and targeted assistance to these women being a priority for climacteric medicine. At present, Czech clinical practice does not make use of standardized methods in order to assess the quality of life for women aft er menopause. Th e use of specifi c standardized questionnaires assessing the health related quality of life (including menopausal symptoms) contributes to an increase in the quality of care provided to women aft er menopause. Th e author provides an overview of certain standardized instruments for measuring the quality of life related to health in postmenopausal women. A number of these standardized methods could be used in Czech clinical practice as part of targeted testing of women with estrogen defi ciency symptoms.

• Klíčová slova
• HRQL, nástroje měření HRQL,
• MeSH
• dospělí MeSH
• estrogeny nedostatek   terapeutické užití   MeSH
• hormonální substituční terapie využití   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• menopauza psychologie   MeSH
• postmenopauza psychologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Súhrn Úvod: Potravinová alergia je chronické ochorenie, ktoré si vyžaduje veľké úsilie a môže mať za následok nielen zníženú kvalitu života, ale aj zvýšený pocit úzkosti a stresu. Štúdia skúma súvislosť medzi potravinovou alergiou, kvalitou života (HRQL) a úrovňou úzkostlivosti u dospelých jedincov s potravinovou alergiou. Sekundárnym cieľom bolo overiť spoľahlivosť slovenskej verzie dotazníka FAQLQ-AF, ktorý bol použitý pre slovenskú populáciu po prvýkrát. Metódy: Výskumnú vzorku tvorilo 167 dospelých osôb s potravinovou alergiou vo veku 19-69 rokov (M vek = 37). Na meranie úzkostlivosti bol použitý dotazník STAI X2 a na meranie kvality života súvisiacej so zdravím bol použitý dotazník FAQLQ-AF, ktorý dosiahol vysoké hodnoty reliability. Výsledky: Vo výsledkoch sa preukázal mierny, pozitívny vzťah medzi úzkostlivosťou a HRQL meraný dotazníkom FAQLQ-AF. Jednoduchá lineárna regresná analýza preukázala, že úroveň črty úzkosti je prediktorom úrovne HRQL a nárast úrovne úzkostlivosti znižuje úroveň HRQL. Faktory ako tetanický syndróm, komorbidity, predpísané lieky a odporúčané voľnopredajné lieky sú spojené s úrovňou úzkostlivosti. Súvisiace ochorenia a zoskupenia symptómov súvisia s úrovňou HRQL. Závery: Dospelí jedinci s potravinovou alergiou, ktorí sú viac úzkostliví, majú vyššiu pravdepodobnosť horšej kvality života. Včasná intervencia a prevencia, optimalizácia manažmentu liečby by mali byť nutnou súčasťou psychologickej starostlivosti o pacientov s potravinovou alergiou.

Introduction: Food allergy is a chronic disease that requires a great deal of effort. It can result not only in a reduced quality of life, but also increased feelings of anxiety and stress. This study examines the association between health-related quality of life (HRQL) and trait anxiety levels in adults with food allergy. Methods: The research sample consisted of 167 adults with food allergy aged 19-69 years, arithmetic average (M) age 37. The STAI X2 questionnaire was used to measure trait anxiety. The food allergy quality of life questionnaire for adult population (FAQLQ-AF) was used to measure the health-related quality of life - and this achieved high reliability values. Results: A moderate, positive relationship was demonstrated between anxiety and the FAQLQ-AF. Simple linear regression analysis demonstrated that trait anxiety level is a predictor of HRQL level, and an increase in anxiety level decreases HRQL. Factors such as tetanus syndrome, comorbidities, prescribed medications and recommended over-the-counter medications are associated with trait anxiety levels. Related illnesses and symptom clusters are related to HRQL levels. Conclusions: Adults with food allergy who are more anxious are more likely to experience a poorer quality of life. Early intervention, prevention and optimization of treatment management should be a necessary part of the psychological care of patients with food allergy.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• potravinová alergie * komplikace   terapie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• úzkost etiologie   psychologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Autoři se v předkládaném příspěvku soustředili na problematiku nástrojů, jichž se užívá při hodnocení kvality života u žen po menopauze. V práci jsou charakterizovány základní pojmy související s hodnocením kvality života žen po menopauze. Kvalita života (QoL) je pojmem velmi širokým, multidimenzionálním a multidisciplinárním. Právě tato šíře skrývá řadu problémů, ať už v definování pojmu, tak i v hodnocení kvality života konkrétního jedince. Kvalita života související se zdravím (HRQL) je kvalitou života, která je ovlivněna poskytovanou zdravotnickou péčí, nemocí, resp. zdravím konkrétního jedince. S těmito stěžejními pojmy jednoznačně souvisejí i nástroje užívané k hodnocení kvality života a jejich využití v klinické praxi nebo pro výzkumné účely. Autoři popodávají přehled možných dělení metod, které hodnotí kvalitu života z různých hledisek. V oblasti klimakterické medicíny je výhodné užívat spolehlivé specifické nástroje k hodnocení HRQL, popřípadě efektu léčby a tíže přítomných symptomů estrogenního deficitu. Při klinickém hodnocení kvality života postmenopauzálních žen a publikování zjištěných výsledků vznikají určité nejasnosti, jako jsou rozdílné definování složek HRQL, rozdílné koncipování nástrojů hodnocení, rozdílná úroveň podrobnosti hodnocení apod. V práci je uveden přehled vhodných specifických metod, které se ve vyspělých zemích používají při zjišťování kvality života žen po menopauze. Podrobněji se autoři zabývají koncepcí dvou nejrozšířenějších specifických dotazníků hodnotících HRQL žen po menopauze – Utian Quality of Life Scale a Menopause Rating Scale.

In the work presented here, the authors focused their attention on problems of tools employed in the assessment of the quality of life in postmenopausal women. Basic concepts are characterized, associated with the evaluation of the quality of life in postmenopausal women. The quality of life (QoL) is a very wide, multidimensional and multidisciplinary concept. The wide nature of the concept includes a number of problems, either in its definition or in the evaluation of the quality of life of a particular individual. The health-related quality of life (HRQL) is a quality of life affected by the medical care provided, disease or health of each particular individual. These crucial terms are also unambiguously associated with tools employed in the assessment of the quality of life and with their use in clinical practice or for research purposes. The authors present an outline of possible classifications of methods used for the quality of life evaluation based on different standpoints. In medicine of climacterium, it is useful to employ reliable specific tools for the assessment of the HRQL or possibly of the treatment effect and problems resulting from symptoms of estrogen deficiency. In the clinical assessment of the quality of life in postmenopausal women and publishing of results obtained, there are certain uncertainties, such as different definitions of HRQL components, different concepts of assessment tools, different levels of detailed evaluation, etc. The work presents an outline of suitable specific approaches used in advanced countries for the determination of the quality of life in postmenopausal women. The authors deal in greater detail with concept of two most frequently used specific questionnaires evaluating the HRQL in postmenopausal women – Utian Quality of Life Scale and Menopause Rating Scale.

• Klíčová slova
• kvalita života související se zdravím, měření, dotazníky, Menopause Rating Scale, Utian Quality of Life Scale,
• MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• menopauza fyziologie   psychologie   MeSH
• postmenopauza MeSH
• průzkumy a dotazníky využití   MeSH
• stupnice dopadu nemoci na kvalitu života MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Vliv zátěžové kardiorehabilitace (cardiac rehabilitation, KR) na systémový zánět dosud nebyl u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) podrobněji zkoumán. Jako nový marker zánětu byl navržen poměr počtu neutrofilů a lymfocytů (N/L), přičemž se ukázalo, že jeho zvýšené hodnoty jsou u pacientů s ICHS spojeny s nepříznivějším výsledným klinickým stavem. Dalším nezávislým prediktorem morbidity a mortality je u pacientů s ICHS nízká kvalita života v souvislosti se zdravím (health-related quality of life, HRQL). Cílem této studie bylo zjistit vliv zátěžové KR na poměr N/L a na HRQL u pacientů s ICHS. Metody: Do studie jsme zařadili 200 ambulantních pacientů se stabilní ICHS indikovaných svými lékaři k absolvování III. fáze programu KR (skupina KR). Tuto skupinu jsme srovnali se skupinou 100 ambulantních pacientů se stabilní ICHS bez přístupu ke KR pro velkou dojezdovou vzdálenost nebo komorbidity omezující možnost zátěže (skupina bez KR). Výsledky: Nebyl nalezen žádný statisticky významný rozdíl mezi skupinami ve vstupních klinických a biochemických charakteristikách. I když poměr N/L a hodnoty CRP po programu KR byly nižší než poměr N/L a hodnoty CRP před absolvováním programu KR ve skupinách KR a bez KR (p < 0,001 a p < 0,007, resp. p < 0,001 a p < 0,001), byl poměr V/L a hodnoty CRP ve skupině KR po absolvování programu KR nižší než ve skupině bez KR (p < 0,001 a p < 0,001, resp. p < 0,001 a p < 0,001). Celková skóre HRQL v dotazníku MacNew byla po absolvování KR vyšší ve skupině bez KR (p < 0,001). Závěry: Program zátěžové KR zlepšuje u pacientů se stabilní ICHS poměr N/L a zvyšuje HRQL. Protože léčba tlumící systémový zánět pozitivně ovlivňuje výsledný stav pacientů s ICHS, mohou být naše zjištění potenciálně významná pro klinickou praxi.

Objective: The effect of exercise-based cardiac rehabilitation (CR) on systemic inflammation was not well established in patients with coronary artery disease (CAD). Neutrophil/lymphocyte (N/L) ratio has emerged as a new inflammation marker and elevated levels were found to be associated with worse clinical outcome in patients with CAD. Also, poor impaired health-related quality of life (HRQL) is an independent predictor of morbi-mortality in patients with CAD. The purpose of this study is to determine the effect of exercise-based CR on N/L ratio and HRQL in patients with CAD. Methods: We enrolled 200 stable CAD out-patients referred for Phase III CR program by their physicians (CR group). We compared them with 100 stable CAD out-patients who did not have access to CR because of travel distance or comorbid conditions that limited exercise (non-CR group). Results: There was not a statistically significant difference in the baseline clinical and biochemical characteristics between the groups. Although N/L ratio-post and CRP-post values were lower than the N/L ratio-pre and CRP-pre in CR & non-CR groups (p <0.001 & p: 0.007 and p <0.001 & p <0.001), in the CR group N/L ratio- -post and CRP-post values were lower than the non-CR group (p <0.001 & p <0.001 and p <0.001 & p <0.001). Mac-New HRQL total-postscores were higher in the non-CR group (p <0.001). Conclusions: Exercise-based CR program improves N/L ratio values and HRQL in patients with stable CAD. A therapy that improves systemic inflammation is important for good outcome in patients with CAD, therefore our results may have potentially significant clinical effects.

• MeSH
• ischemická choroba srdeční krev   terapie   MeSH
• kardiovaskulární rehabilitace * metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• lymfocyty MeSH
• nemoci koronárních tepen * krev   terapie   MeSH
• neutrofily MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

• Klíčová slova
• HRQL - Health Related Quality of Life,
• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• činnosti denního života MeSH
• diabetes mellitus * MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky * klasifikace   normy   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cieľ práce: Hyperaktívny močový mechúr (OAB) je urgencia s urgentnou inkontinenciou alebo bez nej zvyčajne s častým močením a noktúriou. Urgencia je definovaná ako neodkladné nutkanie na močenie, ktoré je ťažké oddialiť. Urgencia ako hlavný príznak OAB vyžaduje kvantifikáciu. Cieľom práce bolo stanoviť spoľahlivosť nového diagnostického nástroja Urgentometria 1.0 u žien s urgenciou. Metódy: Pacientky s OAB mali pohovor o vizuálnej analógovej stupnici (VAS) ako možnej metóde merania urgencie. Urgentometer 1.0 bol skonštruovaný ako urgentometrický disk rozdelený na 24-hodinové úseky podľa VAS 0-100 (0 – žiadna urgencia, 100 – najvyššia možná urgencia). Ženy použili správny bod na VAS počas správneho času. Urgentometria 1.0 bola vyhodnotená v prospektívnej štúdii neliečených žien s urgenciou (študijná skupina) a bez urgencie (kontrolná skupina) a žien liečených solifenacinom s urgenciou (liečebná skupina). Analýza kvantifikovala stupeň urgencie (VAS) a epizódy urgencie (UE) počas 24 hodín. Liečebná skupina bola analyzovaná podľa opakovateľnosti testu a odpovede na liečbu. Všetky ženy vyplnili validovaný 33-otázkový dotazník (OABq) na hodnotenie dôsledkov OAB symptómov (SBS a HRQL). Štatistické neparametrické testy boli použité na analýzu, p < 0,05 bolo štatisticky signifikantné. Výsledky: Spolu bolo zahrnutých 366 urgentometrických diskov od 122 žien (61 – študijná skupina, 40 žien – kontrolná skupina, 21 žien – liečebná skupina). Priemerný vek bol 48 rokov (20-74), priemerné SBS bolo 31,9 (0-80), celkové HRQL bolo 74,6 (20-100), priemerná VAS bola 27,9 (0-78) a priemerné UE počas 24 hodín boli 9,4 (0-24). Spearmanova korelácia medzi OABq skóre a hodnotami urgentometrie potvrdila rozdiely medzi študijnou a kontrolnou skupinou. Ženy študijnej a kontrolnej skupiny sa líšili v SBS (44,9 ± 18,8 vs. 1,2 ± 2,8; p < 0,01), HRQL (64,1 ± 16,7 vs. 99,0 ± 2,7; p < 0,01), VAS (42,7 ± 16,2 vs. 2,2 ± 4,7; p < 0,01) a UE (14,1 ± 4,1 vs. 0,3 ± 0,5; p < 0,01). Hodnoty Cronbachovej alfy merania vnútornej konzistencie podľa počtu dní bola 0,88 vs. 0,92 (dva dni vs. tri dni VAS) a 0,80 vs. 0,81 (dva dni vs. tri dni UE). Spoľahlivosť opakovania testu podľa Spearmanovej korelácie bola 0,78 (p < 0,01). Liečebná skupina dosiahla významnú odpoveď na liečbu solifenacinom (vstupné VAS 41,4 ± 11,8, výstupné VAS 23,0 ± 9,6). Záver: Urgentometrické hodnoty potvrdili dobrú koreláciu s dotazníkom OABq, dobrú vnútornú konzistenciu a spoľahlivosť, dobrú odpoveď na liečbu.

Objective: Overactive bladder (OAB) is urgency, with or without urge incontinence, usually with frequency and nocturia. Urgency is defined as the complaint of a sudden compelling desire to pass urine which is difficult to defer. The urinary urgency as the most clinically significant symptom of the overactive bladder requires quantification. The aim of this study was to assess reliability of a new diagnostic tool the Urgencymetry 1.0 for the urinary urgency in females. Methods: Patients with OAB were interviewed face-to-face about visual analogue scale (VAS) as a possible instrument for measurement of urinary urgency. The Urgencymetry 1.0 was constructed as an urgencymetric disc divided into 24-hour lines according to the VAS 0-100 (0 represents no urgency, 100 represents the most extreme urgency). Subjects used correct points on the VAS during the actual time. The Urgencymetry 1.0 was assessed in the prospective study of untreated females with urgency (study group) and without urgency (control group) and in solifenacin treated females with urgency (treatment group). Analysis quantified stage of urgencies (VAS) and urgency episodes (UE) during 24-hour period. Treatment group was used for urgencymetric test-retest and responsiveness to changes. All females filled validated version of the 33-item OAB questionnaire (OABq) for assessment of the impact of OAB symptoms on health related quality of life (symptom bother score and HRQL scale). Statistical nonparametric tests were used for statistical analyses, p < 0.05 was statistically significant. Results: A total of 366 urgencymetric discs were collected from 122 females (61 females – study group, 40 females – control group, 21 females – treatment group). Mean age of 48 years (range 20-74 years), mean Symptom bother score of 31.9 (r. 0.0-80.0), total HRQL score of 74.6 (r. 20.0-100.0), Urgency VAS of 27.9 (r. 0-78) and mean number UE per 24-hour period reached of 9.4 (r. 0-24). Spearman correlations among OABq scores and urgencymetric values confirmed statistically significant relations in study, control and treatment groups. The subjects of study group had statistically significant higher mean Symptom bother score vs. control group (44.9 ± 18.8 vs. 1.2 ± 2.8; p < 0.01), mean HRQL total score (64.1 ± 16.7 vs. 99.0 ± 2.7; p < 0.01), mean Urgency VAS (42.7 ± 16.2 vs. 2.2 ± 4.7; p < 0.01) and mean Urgency episodes per 24-hour period (14.1 ± 4.1 vs. 0.3 ± 0.5; p < 0.01). Values for the Cronbach’s alpha measure of internal consistency as a function of days of recording were of 0.88 vs. 0.92 (two days VAS vs. three days VAS) and of 0.80 vs. 0.81 (two days UE vs. three days UE). For test-retest reliability Spearman’s correlation coefficient was of 0.78 (p < 0.01). There were statistically significant differences in responses to solifenacin in treatment group (baseline VAS of 41.4 ± 11.8, final VAS of 23.0 ± 9.6). Conclusion: Urgencymetric values confirmed good correlation between 33-item OAB questionnaire (OABq) for assessment of the impact of OAB symptoms on health related quality of life, good internal consistency and reliability, good responsiveness to treatment.

• Klíčová slova
• Ukazatelé kvality života z hlediska zdraví, HRQL,
• MeSH
• dítě MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• matky * MeSH
• mentální retardace MeSH
• mozková obrna * MeSH
• postižené děti MeSH
• psychický stres MeSH
• psychotické poruchy MeSH
• rodiče MeSH
• sociální opora MeSH
• svépomocné skupiny MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

BACKGROUND: Idiopathic pulmonary fibrosis (IPF) is a rare disease with a median survival of 3-5 years after diagnosis with limited treatment options. The aim of this study is to assess the psychometric characteristics of the Short Form 36 Health Status Questionnaire (SF-36) in IPF and to provide disease specific minimally important differences (MID). METHODS: Data source was the European IPF Registry (eurIPFreg). The psychometric properties of the SF-36 version 2 were evaluated based on objective clinical measures as well as subjective perception. We analysed acceptance, feasibility, discrimination ability, construct and criterion validity, responsiveness and test-retest-reliability. MIDs were estimated via distribution and anchor-based approaches. RESULTS: The study population included 258 individuals (73.3% male; mean age 67.3 years, SD 10.7). Of them 75.2% (194 individuals) had no missing item. The distribution of several items was skewed, although floor effect was acceptable. Physical component score (PCS) correlated significantly and moderately with several anchors, whereas the correlations of mental component score (MCS) and anchors were only small. The tests showed mainly significant lower HRQL in individuals with long-term oxygen therapy. Analyses in stable individuals did not show significant changes of HRQL except for one dimension and anchor. Individuals with relevant changes of the health status based on the anchors had significant changes in all SF-36 dimensions and summary scales except for the dimension PAIN. PCS and MCS had mean MIDs of five and six, respectively. Mean MIDs of the dimensions ranged from seven to 21. CONCLUSION: It seems that the SF-36 is a valid instrument to measure HRQL in IPF and so can be used in RCTs or individual monitoring of disease. Nevertheless, the additional evaluation of longitudinal aspects and MIDs can be recommended to further analyse these factors. Our findings have a great potential impact on the evaluation of IPF patients. TRIAL REGISTRATION: The eurIPFreg and eurIPFbank are listed in https://clinicaltrials.gov ( NCT02951416 ).

• MeSH
• idiopatická plicní fibróza diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• následné studie MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky normy   MeSH
• psychometrie MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři MeSH
• zdravotní stav * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH

PURPOSE: The aim of this study was to evaluate the health-related quality-of-life (HRQL) impact of using the Vitala continence control device (CCD) in addition to the traditional pouch system among patients with an end colostomy. MATERIALS AND METHODS: End colostomy patients aged 18 years or older from the Czech Republic, Netherlands, and UK who were using at least 15 Vitala CCDs per month for at least 3 months and those using only pouches were surveyed over the Internet when possible or alternatively using a local personal computer arranged by a professional recruiter. The survey included the EQ-5D, Stoma Quality of Life Scale, Stoma Appliance-specific Questionnaire (SAQ), in addition to demographics and medical history. Univariate and regression analyses were performed to compare the HRQL between the patient groups. RESULTS: A total of 165 patients completed the survey: 103 (62.4%) from the Czech Republic, 11 (6.7%) from the Netherlands, and 51 (30.9%) from the UK. Of these, 70 (42%) were Vitala CCD users. The mean age (±SD) was 62.5 (±10.9) years and 61.2% of the patients were men. Patients using the Vitala CCD on average had significantly higher scores on EQ-5D utility (0.84±0.20 vs. 0.75±0.25, P=0.013), EQ Visual Analog Scale (77.0±17.06 vs. 71.2±18.49, P=0.043), and SAQ (27.1±4.21 vs. 24.9±4.29, P=0.001). The Stoma Quality of Life Scale scores did not differ significantly between the groups. A higher proportion of Vitala CCD users had 'no problems' on all five EQ-5D domains (44.3 vs. 25.3%, P=0.010). A higher proportion of Vitala CCD users' scores were at or above the mean score of patients indicating 'enjoyed life' 'most of the time', for both the EQ-5D (64.3 vs. 48.4%, P=0.043) and the EQ Visual Analog Scale (67.1 vs. 51.6%, P=0.045). CONCLUSION: Findings from this study demonstrate that patients using the Vitala CCD appear to have better HRQL compared with those using only pouches. The difference might be meaningful to the patients, as reflected in the generic EQ-5D and the device-specific SAQ measures.

• MeSH
• design vybavení MeSH
• kolostomie přístrojové vybavení   rehabilitace   MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pouch * MeSH
• průřezové studie MeSH
• senioři MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnotící studie MeSH
• multicentrická studie MeSH