Ošetřovatelské diagnózy v klinické praxi Dotaz Zobrazit nápovědu
Cíl: Na základě analýzy odborné literatury v oblasti ošetřovatelské diagnostiky zjistit chybovost a četnost používaných ošetřovatelských diagnóz v klinické praxi a faktory ovlivňující přesnost a výskyt ošetřovatelských diagnóz. Metodika: Jako zdroj byly použity databáze (1993-2013); PubMed, ProQuest, Google Scholar. Po použití zařazovacích a vyřazovacích kritérií bylo ke zpracování použito 39 zdrojů; korelačně-prediktivní studie (9), retrospektivní studie s využitím záznamů pacientů (7), průřezové studie (4), systematické přehledy (3), kohortové studie (3), randomizovanou studii (1), longitudinální analýzu (1). Údaje byly získávány také z výukových textů (7), přehledových článků (2) a odborných polemik (2). Výsledky: Při sledování výskytu chybovosti ošetřovatelských diagnóz se často opakují stejné problémy jak ve formulaci, tak i v přesnosti stanovených ošetřovatelských termínů. Nedostatky se vyskytovaly v identifikaci určujících znaků a zejména souvisejících faktorů. Převažovaly Převažovaly Převažovaly Převažovaly Převažovaly Převažovaly Převažovaly diagnózy týkající se dysfunkčních tělesných potřeb a absentovaly diagnózy z oblasti psychosociální a spirituální. Z analýzy literárních zdrojů vyplynulo, že mezi faktory, které ovlivňují přesnost a výskyt ošetřovatelských diagnóz v praxi patří sestry a jejich vzdělání a zkušenosti v ošetřovatelské diagnostice, způsob organizace ošetřovatelské péče, technologie ošetřovatelské dokumentace a institucionální podpora zejména v adekvátním personálním zabezpečení. Závěr: Pro poskytování účinné, efektivní a bezpečné péče je nutné, aby manažeři jednotlivých zdravotnických zařízení zaměřili strategii celostně na systém, to znamená vzájemné propojení jednotlivých částí; lidé, prostředí, proces a technologie.
Aim: The aim was to determine the error rate and frequency of nursing diagnoses used in clinical practice by the means of analysis of available literature, and to reveal the factors influencing the accuracy and occurrence of nursing diagnoses. Methods: The following databases (1993-2013) were used as the data source for the performed analysis: PubMed, ProQuest and Google Scholar. A total of thirty-nine data sources were utilized for data processing: predictive correlational studies (9), retrospective studies using patient data (7), cross-sectional studies (4), systematic reviews (3), cohort studies (3), a randomized trial (1), and a longitudinal analysis (1). The data were also obtained from educational texts (7), review articles (2) and expert disputations (2). Results: Identical problems in formulation as well as accuracy of the nursing concepts have been repeatedly observed during the monitoring of occurrence of the error rate in nursing diagnoses. Noted imperfections concerned identification of determining characters, and especially related factors. Diagnoses regarding dysfunctional physical needs prevailed, whereas diagnoses in the psychosocial and spiritual areas were absent. The analysis of literature data showed that the factors influencing the accuracy and occurrence of nursing diagnoses in practice include the nurses and their education and experience in nursing diagnostics, the way the nursing care is organized, technologies of the nursing documentation and institutional support, especially in the form of adequate staffing. Conclusion: In order to be able to provide beneficent, effective and safe care, it is necessary for managers of individual healthcare establishments to target the strategy on the system as a whole, that is, on mutual interconnection of individual components: the people, environment, process and technologies.
- MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská diagnóza * klasifikace využití MeSH
- ošetřovatelské zhodnocení MeSH
- ošetřovatelský výzkum statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cieľ: Obsahová validácia ošetrovateľskej diagnózy Chronická zmätenosť a identifi kácia defi nujúcich charakteristík v podmienkach slovenskej a českej ošetrovateľskej praxe. Metódy: Na validáciu bol použitý retrospektívny Diagnostic Content Validity Model (DCV Model) podľa Fehringa. Za expertov boli považované sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifi kovaných Fehringových kritérií. Súbor expertov tvorilo 144 slovenských a 107 českých sestier. Výsledky: Za hlavné defi nujúce charakteristiky (vážené skóre VS viac ako 0,75) považovali zhodne slovenskí aj českí experti: narušená interpretácia podnetov a reakcia na ne, progresívna kognitívna porucha, klinicky podložená organická porucha mozgu, zmeny v časopriestorovej orientácii a dlhotrvajúca kognitívna porucha, ktoré sú totožné s charakteristikou syndrómu demencie. Závery: Experti nepovažovali všetky defi nujúce charakteristiky za rovnako významné. Určitý podiel zohralo zloženie samotného súboru expertov, ktorý naplnil iba spodnú hranicu kritérií na experta (6 bodov), nekompatibilita NANDA-I Taxonómie II so Zoznamom sesterských diagnóz platným v SR a absencia štandardizovanej ošetrovateľskej terminológie v Českej republike.
Aim: Content validation of the nursing diagnosis Chronic confusion and identification of the defining characteristics in Slovak and Czech nursing practices. Method: Fehring's retrospective Diagnostic Content Validity Model (DCV Model) was used. Experts were nurses who obtained minimum four points according to modified Fehring's criteria. The group of respondents comprised of 144 Slovak and 107 Czech nurses. Results: Slovak and Czech experts alike considered the following characteristics to be defining (weighted score higher than 0.75): altered interpretation and altered response to stimuli, progressive cognitive impairment, clinical evidence of organic impairment, changes in spatiotemporal orientation and long-standing cognitive impairment, which are congruent with the characteristic features of dementia syndrome. Conclusion: Experts did not regard all the defining characteristics to be of the same importance. This was due to the composite of respondents, who only reached bottom level of criteria for an expert (6 points), incompatibility of NANDA-I Taxonomy II with the List of nursing diagnosis used in the Slovak Republic and lastly the absence of standardised nursing terminology in the Czech Republic.
- MeSH
- demence diagnóza klasifikace MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská diagnóza MeSH
- ošetřovatelská péče metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- validační studie jako téma MeSH
- zdravotní sestry statistika a číselné údaje MeSH
- zmatenost diagnóza psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
Aim: The aim was to identify the most common problems in formulating a diagnostic conclusion, including the identification of diagnostic elements of NANDA International. Determine the soundness of the diagnostic conclusion of the relevant data or evaluation instruments. Methodology: On the collection of empirical data has been used a modified assessment tool Quality of Nursing Diagnosis (QOD). Modified QOD tool consists of four sections divided into 12 dichotomous criteria for assessing diafnosticthe structure (S) and relevance (R). Four components reflect the P-E-S structure with an additional fourth general component. For each criterion is met monitored nursing diagnosis was assigned one point. Totals may vary from 1 to 12 points. A higher score means a higher quality set of nursing diagnoses. Sample:The study used a closed medical records of patients hospitalized at the University Hospital Ostrava, in the period from January 2013 to June 2014. The total number of records was 240. From FN Ostrava has been used the medical records of 40 from six departments; Clinic of Neurosurgery, Traumatology Centre, Clinic of Surgery, Clinic of Oncology, Cardiovascular Department and Clinic of Internal Medicine. Results: Total found 1696 diagnostic conclusions. In relation to type with 50 nursing diagnoses; 33 actual and 17 potential. Using instrument QOD were identified 1489 mistakes. Mistakes relating to the relevance prevailed over mistakes in structure. Conclusion: Most mistakes occurred in the field of well founded diagnoses by assessment instruments, to identify the related factors and the wrong formulation of diagnostic conclusions.
- MeSH
- chorobopisy MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská diagnóza * MeSH
- ošetřovatelský výzkum MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl: Zjistit využívání ošetřovatelských intervencí na chirurgických pracovištích neintenzivní péče a chirurgických jednotkách intenzivní péče. Porovnat užití intervencí mezi uvedenými typy pracovišť a porovnat získané výsledky se závěry výzkumného týmu NIC. Metodika: Informace byly získány kvantitativní výzkumnou metodou za využití dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl sestaven s využitím Nursing Intervention Classification (NIC) a obsahoval názvy i definice 101 vybraných intervencí klasifikace NIC. Sestry se prostřednictvím dotazníku u intervencí vyjadřovaly k četnosti užití v chirurgické klinické ošetřovatelské praxi na jejich pracovišti. Pro induktivní analýzu byl použit Pearsonův chí–kvadrát test na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky: Šetření se zúčastnilo 11 zdravotnických zařízení, a bylo vyhodnoceno 255 dotazníků vyplněných sestrami, které pracovaly na chirurgických pracovištích neintenzivní péče, a 45 dotazníků vyplněných sestrami, které pracovaly na chirurgických ošetřovatelských jednotkách poskytujících intenzivní péči. Padesát intervencí bylo vyhodnoceno jako stejně často využívané na pracovištích neintenzivní péče i jednotkách intenzivní péče, 49 intervencí jako častěji využívaných na chirurgických jednotkách intenzivní péče a 2 intervence byly vyhodnoceny jako častěji užívané na chirurgických pracovištích neintenzivní péče. Závěr: V šetření jsme zjistili rozdílné uváděné četnosti užití intervencí na chirurgických odděleních neintenzivní péče a pracovištích intenzivní péče. Z výsledků je patrné, že u nejvyššího počtu testovaných intervencí jsme neshledali rozdíl v četnosti užití mezi pracovišti intenzivní a neintenzivní péče. V porovnání s výsledky šetření, které uskutečnil výzkumný tým NIC, jsme však zjistili, že sestry často vykonávají na chirurgických odděleních neintenzivní péče intervence, které byly výzkumným týmem NIC vyhodnoceny jako více užívané na jednotkách intenzivní péče.
Aim: Determine the frequency use of nursing interventions to non-intensive surgical departments and surgical intensive care unit (ICU). Compare the frequency of use of interventions between these departments and compare the results with the findings of the research team NIC. Methods: Informations obtained quantitative research method using a questionnaire. The questionnaire contained 101 names and definitions of selected nursing interventions classification (NIC). Nurses in these interventions reflect the frequency of their use in surgical clinical nursing practice. For inductive analysis was used Pearson's chi-square test at a significance level of α = 0.05. Results: The survey was attended by 11 hospitalis and were evaluated used 255 questionnaires completed by general nurses who worked at non-intensive surgical departments and 45 questionnaires completed general nurses who worked in intensive surgical departments. It was found 50 interventions that as often used on non-intensive department and intensive department, 49 interventions that are more ofen used in surgical intensive care and 2 interventions that are more ofen used in non-intensive surgical departments. Conclusion: In the survey, we have found different declarations frequency use of interventions between non-intensive surgical department and intensive care units. The results show that the highest number of tested interventions were no differences in frequency of use between the intensive and non-intensive care. Compared with the results of the survey conducted research team NIC, we found that nurses often perform to non-intensive surgical department interventions that have been evaluated by the research team NIC as more used in intensive care units.
- Klíčová slova
- neintenzivní péče, NANDA international, mezinárodní klasifikace ošetřovatelských intervenci (NIC),
- MeSH
- chirurgické oddělení nemocnice MeSH
- chirurgické ošetřovatelství * MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- odborné všeobecné sestry MeSH
- ošetřovatelská diagnóza * statistika a číselné údaje MeSH
- ošetřovatelská péče * MeSH
- ošetřovatelský výzkum MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- statistika jako téma MeSH
- terminologie jako téma * MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Implementace standardizovaného klasifikačního systému Aliance 3N do ošetřovatelské praxe patřila mezi jedny z nezanedbatelných kroků vedoucích k posílení kvality péče o jedince, rodinu či komunitu. Cílem příspěvku je přinést přehled dohledaných poznatků týkajících se využitelnosti a dopadu použitého klasifikačního systému Aliance 3N v klinické ošetřovatelské praxi. Pro účely splnění cíle příspěvku byla zvolena vyhledávací strategie za období let 1998–2010 v databázích Medline – PubMed, EBSCOHost, Cochrane, ProQuest a Google Scholar s použitím klíčových vyhledávacích slov. Kritéria pro zahrnutí nalezených studií byla následující: dokumentace ošetřovatelských diagnóz s aplikací klasifikace Aliance 3N, přesnost dokumentovaných ošetřovatelských diagnóz a vliv klasifikace Aliance 3N na výsledný stav pacienta. Bylo nalezeno několik odborných článků (výsledky primárních studií, přehledové články – systematická review a abstrakta). Z dohledaných výsledků studií vyplývají jednoznačná statistická zlepšení znalostí a kritického myšlení spolu s využitím NANDA ošetřovatelské diagnostiky nejenom u studentů ošetřovatelství, ale rovněž také u již pracujících registrovaných sester, u kterých jsou trénovány a zlepšovány jejich základní znalosti a schopnosti v použití klasifikačního systému Aliance 3N v klinické praxi. Registrované sestry jsou schopné s využitím klasifikačního systému Aliance 3N mnohem efektivněji a přesněji stanovit ošetřovatelské diagnózy, vybrat vhodné ošetřovatelské intervence a dosáhnout očekávaných ošetřovatelských výsledků péče pro pacienta/klienta.
Implementation of the standardized classification system Alliance 3N to nursing practice has belonged among indispensable steps leading to higher quality care for individuals, families or communities. The objective of the paper is to bring summary of found findings regarding efficiency and impact of the applied classification system Alliance 3N in clinical nursing practice. To meet the objective of the paper a search strategy was chosen for the period 1998–2010, in the databases Medline – PubMed, EBSCOHost, Cochrane, ProQuest and Google Scholar while using the key search words. Criteria for involvement the found studies were: documentation of nursing diagnosis with application of Alliance 3N, accuracy of the documented nursing diagnosis and impact of Alliance 3N on patient’s final condition. Several papers (results of primary studies, overview papers – systematic review and abstracts) were found out. From the found results of research studies follow clear statistical improvement of knowledge and critical thinking together with utilization of NANDA nursing diagnostics not only in students of nursing but also in already working registered nurses who practise and improve their basic knowledge and abilities using the classification system Alliance 3N in clinical practice. Registered nurses are able to determine nursing diagnosis, choose suitable nursing intervention and reach the expected nursing results of care for patients/clients using the classification system Alliance 3N much more effectively and accurately.
- MeSH
- hodnocení postupů (zdravotní péče) klasifikace metody MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská diagnóza * klasifikace metody MeSH
- ošetřovatelská péče metody normy MeSH
- ošetřovatelské zhodnocení * klasifikace metody MeSH
- ošetřovatelství založené na důkazech * MeSH
- péče orientovaná na pacienta klasifikace metody MeSH
- role ošetřovatelky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východiska: Validizační studie v ošetřovatelském procesu umožňují vyjádření míry platnosti komponent NANDA-I pro různé soubory osob a v různých oblastech péče. Bolest jako ošetřovatelská diagnóza v péči o rodící ženu je jedním z nejčastějších problémů, které porodní asistentky v praxi posuzují, řeší a hodnotí. Validované definující charakteristiky ošetřovatelských diagnóz jsou rozhodující pro správnou diagnostiku typu a intenzity bolesti a pro navržení efektivní léčby. Cíl: Cílem práce bylo validizovat definující charakteristiky ošetřovatelské diagnózy 00132 Akutní bolest vybraným souborem expertek – porodních asistentek a zjistit, které definující charakteristiky (určující znaky, související faktory) porodní asistentky považují za hlavní a které definující charakteristiky za vedlejší. Metody: Pro obsahovou validizaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Expertky – porodní asistentky splňovaly kritérium bakalářského stupně vzdělá- ní v oboru porodní asistence a klinické praxe na oddělení porodního sálu. Výzkum probíhal současně ve Fakultní nemocnici Olomouc, v Nemocnici Šternberk a v Nemocnici Uherské Hradiště. Měřící nástroj pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl sestrojený pomocí jednotlivých definujících charakteristik ošetřovatelské diagnózy z NANDA-I, Taxonomie II. Výsledky: Z celkového počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků, 4 související faktory) považují porodní asistentky za hlavní (majoritní) 9 definujících charakteristik. Mezi hlavní definující charakteristiky (určující znaky) s váženým skóre (VS) vyšším než 0,75 porodní asistentky zařadily: úlevová poloha z důvodu vyhnutí se bolesti (VS 0,82); expresivní chování (VS 0,77); pozorované známky bolesti (VS 0,80); slovní vyjádření bolesti (VS 0,84); změny dýchání (VS 0,80); změny krevního tlaku (VS 0,82); změny srdeční- ho rytmu (VS 0,86). Mezi hlavní související faktory zařadily tyto charakteristiky: biologické faktory – porodní mechanismus (VS 0,94) a faktory psychogenní (VS 0,80). Závěry: Z výsledků tohoto šetření vyplývá, že dotazované porodní asistentky považují z celkového nabízeného počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků a 4 související faktory) 9 za hlavní – majoritní pro celkové posouzení stavu klientky – rodičky přicházející na porodní sál k porodu.
Background: Validation studies allow expression of the degree of validity of components NANDA-I for different sets of people and in different areas of care. Pain is one of the most common problems that midwives in practice assess, evaluate and solve. Validated defining characteristics of the nursing diagnoses are crucial for correct diagnosis of the type and intensity of pain, and for proposal of effective treatment. Aim: The aim of the study was to validate defining characteristics of the nursing diagnosis Acute pain 00132 by a selected file of experts-midwives, and see which characteristics they consider major and minor. Methods: The study followed Fehring Diagnostic Content Validity Model. Experts-midwives met the criterion of bachelor degree in midwifery and clinical practice in the delivery room. The research was conducted simultaneously in Olomouc region. Measuring tool for assessing the significance of diagnostic elements was constructed using individual defining characteristics of the nursing diagnoses of NANDA-I Taxonomy II. Results: Out of the 22 defining characteristics considered by experts-midwives nine characteristics were described as major with weighted score (WS) greater than 0,75: antalgic position due to the avoidance of pain (WS 0,82); expressive behavior (WS 0,77); observed signs of pain (WS 0,80); verbal expression of pain (0,84); changes in breathing (0,80); changes in blood pressure (WS 0,82); changes in heart rhythm (WS 0,86). Among the major related factors were selected the following characteristics: biological factors - birth mechanism (WS 0,94) and psychogenic factors (WS 0,80). Conclusion: The results of this study indicate that midwives consider nine defining characteristics and two related factors as major for assesing acute pain of mothers coming to the delivery room for delivery.
Jedným z cieľov, ktorý riešia autori grantovej úlohy VEGA č. 1/2484/05: Problematika smrti a umierania človeka. Teoretické východiská a praktické dôsledky, je analýza problematiky nádeje. V snahe prepojiť teoretické východiská s praxou sa autori rozhodli venovať validizácii ošetrovateľskej diagnózy Beznádej. Kategorizácia ošetrovateľských diagnóz spoločne s ich diagnostickými znakmi, ich klinická použiteľnosť a reflexia sociokultúrnych rozdielov sú základnými predpokladmi použiteľnosti terminológie v medzinárodnom kontexte. Používanie NANDA taxonómie vyvoláva diskusie v radoch pedagógov, sestier, ale i študentov. Najčastejšie sa kritika dotýka práve názvoslovia diagnóz a širokého vymedzenia ich diagnostických znakov, ktoré sú problematické z hľadiska ich objektivizácie. Autori v štúdii využili modifikovaný Fehringov Diagnostic Content Validity Model. Na posúdenie významnosti diagnostických znakov diagnózy Beznádej zostrojili merací nástroj. Merací nástroj obsahoval 37 diagnostických znakov. Na základe odpovedí expertov (pedagógov a sestier), ktorí posudzovali diagnostické znaky z NANDA International a znaky vytvorené z Nowotny Hope Scale, autori štúdie následne určili definujúce diagnostické znaky Beznádeje, ktoré prezentujú v texte. V rámci štúdie zisťovali aj mieru závislosti medzi jednotlivými definujúcimi znakmi prostredníctvom výpočtu jednoduchej lineárnej korelácie (Pearsonovho korelačného koeficientu) a určovali aj hladinu kritickej štatistickej významnosti tejto korelácie. Závery vyplývajúce zo štúdie, ako aj výsledky iných autorov (Fadden, Fehring, Sato, Wake), poukazujú na aktuálnu potrebu zjednotenia výsledkov multietnických validizačných štúdií, vrátane ich následnej klinickej validizácie.
One of the aims solved by the authors of the grant task called VEGA No. 1/2484/05: Problems of death and dying of man. Theoretical points of departure and practical consequences, analysis of problems of hope. In the effort to interconnect theoretical points of departure with the praxis, the authors have decided to address validation of nursing diagnosis called Hopelessness. Categorization of nursing diagnoses together with their diagnostic characteristics, their clinical applicability and reflexion of socio-cultural differences are basic preconditions of applicability of the terminology in international context. The use of the NANDA taxonomy provokes discussions among teachers, nurses, but also students. Most frequently, the critics concerns just the terminology of diagnoses and broad demarcation of their diagnostic characteristics, which are problematic from the point of view of their objectification. The authors of the study have used the modified Fehring Diagnostic Content Validity Model. They designed a measuring tool to assess the significance of diagnostic characteristics of the Hopelessness diagnosis. The measuring tool contained 37 diagnostic characteristics. On the base of answers of experts (teachers and nurses) who assessed the diagnostic characteristics from NANDA International and the characteristics created from Nowotny Hope Scale, the authors of the study determined subsequently the defining diagnostic characteristics of Hopelessness, which they present in the text. In the scope of the study, they ascertained also the rate of dependence among individual defining characteristics through calculation of a simple linear correlation (Pearson correlation coefficient) and determined also the level of critical statistic significance of this correlation. The conclusions following from the study, as well as results of other authors (Fadden, Fehring, Sato, Wake) advert to current need of unification of results of multi-ethnical validation studies, including their subsequent clinical validation.
Prieskumná štúdia predkladá čiastkové výsledky validácie ošetrovateľskej diagnózy Chronická zmätenosť v podmienkach slovenskej praxe. Na validáciu sme vybrali Diagnostic Content Validity Model (DCV model) podľa Fehringa. Za expertov sme považovali sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifikovaných Fehringových kritérií. Experti posudzovali významnosť definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy v pripravenom validačnom hárku. Obsahoval 9 definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy, 1 neutrálnu (falošnú) charakteristiku a 2 položky z nástroja MMSE. Súbor expertov tvorilo 144 slovenských sestier. Za hlavné definujúce charakteristiky (vážené skóre viac ako 0,75) považovali: zmeny v časopriestorovej orientácii (VS 0,87), klinicky podložená organická porucha mozgu (0,78), dlhotrvajúca kognitívna porucha (VS 0,78), narušená interpretácia podnetov a reakcia na ne (VS 0,76) a progresívna kognitívna porucha (VS 0,76), ktoré sú totožné s charakteristikou syndrómu demencie.
- Klíčová slova
- chronická zmatenost,
- MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská diagnóza metody normy využití MeSH
- ošetřovatelská péče metody normy statistika a číselné údaje MeSH
- ošetřovatelský výzkum statistika a číselné údaje MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- statistika jako téma MeSH
- teorie ošetřovatelství MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi statistika a číselné údaje MeSH
- zmatenost diagnóza ošetřování MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
