• MeSH
• bolest MeSH
• management bolesti MeSH
• ošetřovatelská péče metody   MeSH
• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• ošetřovatelství

Cílem studie bylo zjistit vnímání pečovatelského chování chirurgickými sestrami a pacienty, odhalit vztahy mezi demografickými charakteristikami sester a pacientů a jejich vnímáním pečovatelského chování a vzájemně je porovnat. Výzkumný vzorek kvantitativní, deskriptivní korelační studie tvořily dva soubory – soubor chirurgických sester (n = 185) ze čtyř nemocnic moravskoslezského regionu a soubor pacientů (n = 279) ze stejných oddělení. Sběr dat byl realizován v období od 1. 9. do 30. 11. 2009 standardizovaným měřicím nástrojem CBI-24 (Wolf et al., 1998). CBI-24 dotazník se čtyřmi dimenzemi položek byl použit současně u sester i u pacientů, hodnocení probíhalo na Likertově škále. Sestry hodnotily pečovatelské chování celkově vyššími průměrnými známkami než pacienti (Msestry = 4,15–5,52; Mpacienti = 3,93–5,15). Za své nejdůležitější chování považovaly mírnění příznaků nemoci a bolesti pacienta. Nejdůležitějšími projevy péče pro pacienty byly instrumentální dovednosti sester (dovedné používání a ovládání přístrojů a pomůcek, ovládání profesních znalostí a dovedností). Za nejméně důležité považovaly obě skupiny položky dimenze Propojenost (trávení času s pacientem a zapojení pacienta do plánování jeho péče). Sestry se středoškolským vzděláním hodnotily své znalosti a dovednosti lépe než sestry s vysokoškolským vzděláním. Pacienti s delším pobytem v nemocnici hodnotili pečovatelské chování sester pozitivněji než pacienti krátkodobě hospitalizovaní. Výsledky studie ukázaly, že existují rozdíly ve vnímání pečovatelského chování mezi sestrami a pacienty. Komparace názorů pacientů a sester je důležitá jako zpětná vazba pro poskytovatele péče a pro rozvoj ošetřovatelské péče zaměřené na pacienta.

The target of the study presented here was to determine the perception of the nursing behaviour by surgical nurses and patients, to establish relationships between demographic characteristics of nurses and patients and their perception of the nursing behaviour and to provide their comparison. The sample of the quantitative, descriptive correlation study consisted of two groups – a group of surgical nurses (n = 185) from four hospitals of the Moravian-Silesian Region and a group of patients (n = 279) from the same departments. The data accumulation was implemented between 1. 9. and 30. 11. 2009 with the use of the CBI-24 standardized measurement tool (Wolf et al., 1998). The CBI-24 questionnaire with four dimensions of items was simultaneously used in nurses and patients and the Liker scale was employed for the evaluation. In general, the nurses expressed their evaluation of the nursing behaviour by higher average degrees compared to patients (Mnurses = 4.15–5.52; Mpatients = 3.93–5.15). They considered the moderation of disease symptoms and patient pain as the most important features of their behaviour. The most important manifestations of taking care of patients were the instrumental skill of nurses (skilful use and management of instruments and devices, management of professional knowledge and skills). Both groups considered as least important the items of Interconnections (spending time with patients and including patients into planning the care). Nurses with the secondary school education evaluated their knowledge and skill by higher degrees compared to those with the university education. Patients hospitalized for longer periods of time evaluated the nursing behaviour of nurses more positively compared to those who experienced short-term hospitalization. The results of the study demonstrated that there are differences in the perception of the nursing behaviour between nurses and patients. The comparison of opinions of patients and nurses is of importance as a feedback for the caregiver and for the patient-oriented development of the nursing care.

• MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče pracovní síly   MeSH
• ošetřovatelské zhodnocení MeSH
• péče o pacienta MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• zdravotní péče - hodnotící mechanismy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

V přehledovém článku se autoři zamýšlejí nad rozdíly mezi lidmi ve vnímání, prožívání a zvládání bolesti. Upozorňují, že jedním z moderátorů bolesti může být naděje, či naopak beznaděj, kterou pacient spojuje s léčbou své bolesti a s dalším vývojem nemoci. Diskutují o různých pojetích pojmu naděje (pojetí atribuční, pojmově-vztahové, kognitivně-motivační, informační, sociálně psychologické, náboženské). Předkládají různé typologické pohledy na naději. Ukazují možné diagnostické přístupy a seznamují s konkrétními dotazníkovými metodami pro dospělé i pro děti. Nejvíce pozornosti věnují modelům, které se pokoušejí odpovědět na otázku, jak může naděje působit jako analgetikum. Předkládají tři modely: model Morseové a Penrodové (1999), modifikovaný model Vlaeyena a Lintona (2000), model Nessův (1999), a ilustrují je kazuistikami. Probírají možné zdroje naděje a zdroje intervencí. Připomínají, že jsou to právě zdravotníci (lékaři i sestry), kteří mohou svým chováním a komunikováním s pacientem ovlivňovat jeho naději či beznaděj, a tedy ovlivňovat i jeho zvládání bolesti.

In a review article, the authors address the differences among people in their perception and experience of pain and the way they cope with it. The authors maintain that one of possible moderators of pain can be hope or, conversely, hopelessness, which the patient associates with his/her pain control and further development of disease. The authors discuss various interpretations of the term hope (attributive, term-related, cognitive-motivational, informative, social, psychological, religious); they also refer to various typological perspectives of hope, point to different diagnostic approaches, and introduce questionnaire-based methods intended both for adults and children. Utmost attention is given to three models presented by the authors which are an attempt to answer the question how hope can act as an analgesics. The three models include the Morse-Penrod model (1999), the modified Vlaeyen-Linton model (2000), and the Ness model (1999). All the three models are exemplified by case reports. The authors point to the fact it is the health providers (physicians and nurses) who can affect, by their behavior and communication with the patient, the patient’s level of hope or hopelessness, thus influencing the ability of the patient to cope with pain.

• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• cíle MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• motivace MeSH
• nezvladatelná bolest diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• psychologie MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Popáleniny jsou zranění s potenciálním ohrožením pacienta na životě a rizikem celoživotních trvalých následků. Závažnost popáleninového traumatu udává kombinace šesti základních faktorů (mechanismus úrazu a podezření na inhalační trauma, rozsah postižení, hloubka postižení, lokalizace, věk zraněného a komorbidity), jejichž správné vyhodnocení rozhoduje o odeslání pacienta na specializované pracoviště. Je-li trauma závažné, měl by být pacient v místě úrazu ošetřen, zajištěn a transportován na jedno ze tří popáleninových center v rámci ČR. Adekvátní ošetření zahrnuje zajištění oxygenace a ventilace, žilní vstup, zahájení t ekutinové resuscitace, léčbu bolesti a sterilní ošetření popálených ploch.

Burns can be life threatening injuries with a signifi cant risk of lifelong consequences. Severity of thermal injury is assessed using the combination of six essential factors (mechanism of injury, presence of inhalation trauma, extent of the burn area, depth of the burn, its location, patient's age and co-morbidities) which also represent the determinants of referral to one of the three specialized burn centers in the Czech Republic. Early management consists of ABC Trauma Life Support (adequate oxygenation and ventilation, a venous access, parenteral fl uid administration), pain relief, and sterile covering of the burn areas.

• MeSH
• lidé MeSH
• popálení * ošetřování   MeSH
• posouzení stavu pacienta MeSH
• předání pacienta do jiné péče MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Cílem příspěvku je popsat subjektivně vnímanou únavu a bolest sester v souvislosti s fyzickou manipulací s pacientem v ošetřovatelské praxi. Za fyzickou manipulaci je považováno veškeré fyzické zacházení s pacienty, jde o činnosti zahrnující jakýkoliv druh pohybu a manipulace s pacientem. Soubor a metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou za využití nestandardizovaného online dotazníku. Sběr dat probíhal v dubnu až květnu 2020. Výzkumný soubor tvořily sestry z vybraných nemocnic v Jihočeském kraji, které pracovaly na standardním interním oddělení, standardním chirurgickém oddělení, JIP interního typu, JIP chirurgického typu, oddělení následné péče a ARO. Analýza dat byla provedena v programu SASD a IBM SPSS 24.0. K hodnocení pocitů únavy a bolesti byl sestaven anonymní dotazník vlastní konstrukce. Položky byly hodnoceny Likertovou škálou. Výsledky: Výzkum prokázal, že sestry uvádí „často“ vnímanou bolest v 30,2 % a 8,30 % sester zmiňovalo pociťovanou bolest „vždy“ při každé manipulaci s pacientem. Na únavu si „často“ stěžovalo 41,7 % a „vždy“ uvedlo 14,6 % sester. Realizovaný výzkum prokázal statisticky významné souvislosti mezi výskytem bolesti kosterně svalového systému a průměrným počtem pacientů, se kterými sestry při směně manipulovaly (p < 0,01), výskytem bolesti kosterně svalového systému a manipulací s nesoběstačným pacientem (p < 0,001) a dále mezi výskytem bolesti a spoluprací pacientů při fyzické manipulaci (p < 0,05). Také byla zjištěna statisticky významná souvislost fyzické únavy se spokojeností s počtem sester na směně (p < 0,001), fyzické únavy s prováděním fyzické manipulace s nesoběstačným pacientem denně nebo při každé směně (p < 0,001) a fyzické únavy a spoluprací pacientů při FM (p < 0,05). Závěr: Výsledky prokázaly, že subjektivně vnímaná bolest a únava sester pracujících v praxi může souviset s řadou faktorů, nejčastěji však se soběstačností pacienta. Získané výsledky se mohou stát podkladem pro další vzdělávání sester v problematice FM.

Introduction: The aim of the paper is to describe the subjectively perceived fatigue and pain of nurses in connection with the physical manipulation of patients in nursing practice. All physical treatment of patients is considered to be physical manipulation, it is an activity involving any kind of movement and manipulation of the patient. Material and Method: The research was carried out using a quantitative method using a non-standardized online questionnaire. Data collection took place from April to May 2020. The research group consisted of nurses from selected hospitals in the South Bohemian Region, who worked in the standard internal medicine department, standard surgical department, internal ICU type, surgical type ICU, aftercare department and ARO. Data analysis was performed in SASD and IBM SPSS 24.0. An anonymous questionnaire of our own design was compiled to assess feelings of fatigue and pain. Items were rated on a Likert scale. Results: The research showed that nurses reported „often“ perceived pain in 30.2% and 8.30% of nurses mentioned the perceived pain „always“ every time the patient was handled. 41.7% „often“ complained of fatigue and 14.6% of nurses „always“ complained. The research showed statistically significant correlations between the incidence of skeletal muscle pain and the average number of patients who were treated by the nurses during the shift (p < 0.01), the incidence of skeletal muscle pain and manipulation with a dependent patient (p <0.001) and further between the incidence pain and patient co-operation during physical manipulation (p <0.05). There was also a statistically significant association between physical fatigue and satisfaction with the number of nurses per shift (p < 0.001), physical fatigue with performing physical manipulation with a dependent patient daily or at each shift (p < 0.001), and physical fatigue and patient cooperation in FM (p < 0.001). Conclusion: The results showed that the subjectively perceived pain and fatigue of nurses working in practice can be related to number of factors, but most often to the patient’s self-sufficiency. The obtained results can become the basis for further education of nurses in FM issues.

• MeSH
• bolest MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH
• pracovní zátěž * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• tělesná námaha MeSH
• únava MeSH
• zdravotní sestry * MeSH
• zvedání a polohování pacientů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH

Bolest je komplikovaná subjektivní entita, kterou je obtížné kvantifikovat a léčit. Jednotlivci se prostřednictvím svých životních zkušeností učí pojmu bolesti a koncepce vnímání bolesti se u člověka mění. Přestože bolest obvykle plní adaptivní roli, může mít nepříznivé účinky na kvalitu života – na funkční, sociální a psychologickou rovnováhu. Proto je třeba respektovat sdělení jednotlivce o tom, že prožívá a cítí bolest, či sledovat různé symptomy bolesti. Perioperační léčba bolesti je dnes součástí komplexní péče o pacienty, kteří se podrobují operačním zákrokům, a je spojena s četnými benefity pro pacienta i společnost. V současnosti je k dispozici dostatek léků, lékových forem, modalit léčby i dostatek literárních údajů, vč. poznatků o organizaci léčby pooperační bolesti. Komplexní péče začíná již před operačním výkonem na specializovaných ambulancích správnou přípravou pacienta na anestezii a operační výkon. Samotná léčba pooperační bolesti je podobně jako péče o pacienta po chirurgickém výkonu multidisciplinárním týmovým úkolem, na němž se podílejí zejména ošetřující lékař, operatér, anesteziolog a sestry pooperačního oddělení. Součástí této rozsáhlé spolupráce jsou specializované týmy na léčbu akutní pooperační bolesti, které mají úlohu především konziliární, vzdělávací a organizační a pomáhají zajišťovat specializované léčebné postupy tišení bolesti. Je nutné, aby všechny specialisty spojovaly základní znalosti a jejich uplatňování v praxi.

Pain is a complicated subjective entity that is difficult to quantify and treat. Individuals learn the concept of pain through their life experience, and a person’s concept of pain perception changes. Although pain usually fulfills an adaptive role, it can have adverse effects on quality of life – functional, social and psychological balance. Therefore, it is necessary to respect the communication of the individual experiencing and feeling pain, or to monitor the various symptoms of pain. Today, perioperative pain management is part of the comprehensive care of patients undergoing surgery, and is associated with numerous benefits for the patient and society. Currently, there are enough drugs, dosage forms, treatment modalities available, as well as enough literary data, incl. knowledge about the organization of postoperative pain treatment. Comprehensive care begins even before surgery in specialized outpatient clinics with the proper preparation of the patient for anesthesia and surgery. The treatment of postoperative pain itself is similar to the care of a patient after a surgical procedure, a multidisciplinary team task, in which the attending physician, surgeon, anesthetist and nurses of the postoperative department participate in particular. Part of this extensive collaboration are specialized teams for the treatment of acute postoperative pain, which primarily have a conciliatory, educational and organizational role, and help to provide specialized treatment procedures for pain relief. It is necessary for all specialists to combine basic knowledge and their application in practice.

• MeSH
• analgetika aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   MeSH
• analgezie metody   MeSH
• antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• chirurgie operační škodlivé účinky   MeSH
• hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• metamizol aplikace a dávkování   MeSH
• morfin aplikace a dávkování   MeSH
• opioidní analgetika aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• paracetamol aplikace a dávkování   MeSH
• perioperační péče metody   MeSH
• pooperační bolest * farmakoterapie   terapie   MeSH
• pooperační péče * metody   MeSH
• urychlená pooperační rehabilitace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Současné ošetřovatelství je založeno hlavně na aktivním vyhledávání ošetřovatelských problémů a plánovitém uspokojování narušených potřeb člověka-pacienta. Má své místo i při diagnostických výkonech na pracovištích nukleární medicíny. Cíl: Cílem práce bylo identifikovat ošetřovatelské problémy u pacientů při zátěžových testech v rámci perfuzní scintigrafie myokardu. Metoda: Použili jsme vlastní anonymní dotazník. Každou z otázek jsme zjišťovali uspokojení jedné z biologických, psychických, sociálních nebo spirituálních potřeb, u nichž jsme předpokládali narušení. Dále jsme se ptali na nejzávažnější problém a na celkový dojem z průběhu zátěžového testu. V souboru 163 respondentů bylo 80 žen a 83 mužů, většina byla starší 60 let. Data jsme zpracovávali pomocí počítačového programu Microsoft Excel. Výsledky: Zaznamenali jsme celkem 365 ošetřovatelských problémů. Nejčetnější byly: nedostatek tekutin u 83 (50,9 %) osob, strach u 65 (39,9 %) osob, zhoršení dýchání u 64 (39,3 %) osob, bolest u 55 (33,7 %) osob, poloha těla během testu u 34 (20,9 %) osob a teplota v místnosti u 27 (16,6 %) osob. Ostatní byly méně četné. Nejzávažnější problém určilo 137 respondentů. Nejčetnější byly zhoršené dýchání u 48 (35,0 %) osob, strach u 42 (30,7 %) osob, nedostatek tekutin u 17 (12,4 %) osob, bolest u 10 (7,3 %) osob a teplota v místnosti u 8 (5,8 %) osob. Ostatní byly méně četné. Celkový dojem z vyšetření byl hodnocen kladně 150 (92,0 %) osobami nebo neutrálně 13 (8,0 %) osobami. Závěr: Získané poznatky by měly obohatit znalostí sester na pracovištích nukleární medicíny a přispět tak ke zkvalitnění ošetřovatelské péče.

x

• MeSH
• bolest MeSH
• dospělí MeSH
• dyspnoe MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče metody   MeSH
• postura těla MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• spokojenost pacientů * statistika a číselné údaje   MeSH
• strach MeSH
• vnímání teploty MeSH
• zátěžový test * ošetřování   psychologie   MeSH
• žízeň MeSH
• zobrazování myokardiální perfuze * ošetřování   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cílem práce autorek bylo zjistit, jak může sestra pomocí objektivních měření a pozorováním zjistit efekt a účinnost daného způsobu analgezie. Potvrdil se výsledek z jiných studií, že vnímání bolesti u pacientů po operaci s různými způsoby analgezie je v podstatě shodné.

• Klíčová slova
• konvenční analgezie, PCA – pacientem kontrolovaná analgezie,
• MeSH
• analgezie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• bolest MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační bolest farmakoterapie   ošetřování   terapie   MeSH
• pooperační péče metody   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Práce předkládá pilotní výsledky rozsáhlého anonymního dotazníkového šetření u pacientů v hemodialyzačním programu v České republice. Průzkum byl zaměřen především na psychosociální a ekonomický status, avšak i na subjektivní obtíže a vnímání zátěže, kterou znamená pravidelné hemodialyzační léčení. Byla zpracována data celkem od 2966 osob (průměrný věk 68.72 let, 61,2% mužů). Jen dvě třetiny byly před zahájením dialyzačního léčení dispenzarizováni nefrologem. Maprostá většina pacientů uvedla, že má dostatečné informace o léčbě, a to od lékařů i dialyzačních sester. Necelých 10% pacientů uvedlo, že nedodržují pravidla životosprávy, ačkoliv je znají. Dvě třetiny pacientů nepobírají žádný finanční příspěvek na péči. Subjektivní obtíže dialyzovaných pacientů jsou velmi časté; hlavními obtížemi jsou bolesti pohybového aparátu. Dotazníkové šetření bylo pacienty vnímáno pozitivně a přineslo řadu informací, které jsou pro ošetřující personál nové a mohou posloužit jako podklad pro cílené zkvalitnění komplexní poskytované péče.

The thesis presents pilot results of an extensive anonymous questionnaire survey among patients the haemodialysis programme in the Czech Republic. The survey was focused particularly on the psychosocial and economic status but also examined subjective troubles and perception of the burden cause by the regular haemodialysis treatment. Data obtained from a total of 2966 persons (average age 68,72, men 61.2%) were processed. Only two thirds of the respondents were regularly monitored by a nephrologist before initiation of the dialysis treatment. An overwhelming majority of patients stated that they had received sufficient information about the therapy from physicians and dialysis nurses. Almost 10% of the patients stated that they did not observe the rules of healthy lifestyle despite knowing the m. Two thirds of the patients do not receive any social financial contribution. Subjective troubles of dialysis patients are very frequent; the main troubles are pains of the musculoskeletal system. The questionnaire survey was accepted positively by the patients and brought plentiful information that is new for the nursing staff and may serve as a basis for targeted improvement of the provided comprehensive care.

• MeSH
• chronické selhání ledvin diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• diabetické nefropatie diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• dialýza ledvin * MeSH
• koordinovaný terapeutický postup organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• pacientův souhlas se zdravotní péčí MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• stupnice dopadu nemoci na kvalitu života * MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Soubor a metodika: Primárním cílem studie je zjistit hodnoty související s pocitem ztráty důstojnosti pomocí dotazníku PDI-CZ u nemocných s revmatologickým onemocněním. Studijní soubor tvořilo 170 pacientů s revmatologickým onemocněním, kteří byli hospitalizováni ve vybrané fakultní nemocnici v České republice. Výsledky: Většinu respondentů tvořily ženy (n = 128; 75,3 %) ve věku do 64 let (n = 102; 60,0 %). Respondenti měli nejčastěji diagnostikovanou revmatoidní artritidu (n = 81; 47,6 %). Průměrné souhrnné skóre nástroje PDI-CZ bylo 45,00 (SD = 15,496). Statisticky významné korelace byly zjištěny mezi průměrným souhrnným skóre nástroje PDI-CZ a psychologickými funkcemi (r = –0,308), aktivitami denního života (r = –0,458) a hodnocením bolesti (r = 0,307). Diskuze: Revmatologickým pacientům často onemocnění zasahuje do jejich identity. Onemocnění ovlivňuje jejich vnější obraz těla a pacienti mohou pociťovat silné obavy o budoucnost. Pokud chceme objektivně zhodnotit kvalitu života u revmatologického pacienta, musíme zároveň hodnotit i vlivy vnímání jeho osobní důstojnosti. Závěr: PDI v každodenních situacích může lékařům a sestrám nabídnout nové možnosti jak lépe porozumět a prozkoumat problémy a obavy pacientů s chronickým onemocněním.

Patients: The primary aim of the study is to determine the values related to the sense of loss of dignity using the PDI-CZ questionnaire in patients with rheumatological diseases. The study population consisted of 170 patients with rheumatological disease who were hospitalized in a selected teaching hospital in the Czech Republic. Results: Statistically significant correlations were found between the mean PDI-CZ tool summary score and psychological functions (r = –0.308), activities of daily living (r = –0.458), and pain ratings (r = 0.307). Discussion: Rheumatology patients often find their disease interferes with their identity. The disease affects their external body image and patients may feel strong anxiety about the future. Thus, if we want to objectively assess the quality of life of a rheumatology patient, we must also assess the effects of the patient’s perception of personal dignity. Conclusion. The PDI in everyday situations may offer new opportunities for physicians and nurses to better understand and explore the problems and concerns of patients with chronic illness.

• MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• revmatické nemoci * psychologie   MeSH
• revmatoidní artritida psychologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• uznání * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH