výskyt v Evropě Dotaz Zobrazit nápovědu
V některých státech Evropské unie je dosud hlášen vyšší výskyt bovinní tuberkulózy u skotu (např. Španělsko, Řecko, Irsko, Itálie a Velká Británie). Ve střední Evropě byla díky národním ozdravovacím programům bovinní tuberkulóza ve druhé polovině minulého století utlumena. Poslední ohnisko bovinní tuberkulózy bylo diagnostikováno na Slovensku a ve Slovinsku v roce 1993, v české republice v roce 1995 a v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku v roce 1999. Z domácích zvířat byl původce bovinní tuberkulózy izolován u prasat, ovcí, koček, psů a dalších zvířat. Ezika zavlečení původce bovinní tuberkulózy je možné spatřovat především v nákupu infikovaných zvířat ze zahraničí, v infekci skotu od rezervoárových divokých zvířat, popř. od infikovaného ošetřovatele či jiných osob.
In some countries of the EU there is still being reported a rather high occurrence of bovine tuberculosis in cattle (e.g. Spain, Greece, Ireland, Italy, and Great Britain). In centrál Europe, as a result of national health control programs, bovine tuberculosis has been curbed in the second half of the past century. The last foci of bovine tuberculosis háve been diagnosed in Slovakia and in Slovenia in 1993, in the Czech Bpublic in 1995, and in Bosnia and Herzegovina, and in Croatia in 1999. In domestic animals the agent of bovine tuberculosis has been isolated from pigs, sheep, cats, dogs and other animals. Transmission of the bovine tuberculosis agent can be through acquisition of infected animals from abroad, infection of cattle from free-living reservoir animals, or from an infected keeper or other persons.
- MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- tuberkulóza skotu epidemiologie trendy MeSH
- zoonózy epidemiologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Evropa MeSH
- MeSH
- Clostridioides difficile izolace a purifikace patogenita MeSH
- faktory virulence MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
V důsledku globálního oteplování se stává šíření invazivních druhů komárů vážným zdravotnickým problémem. Mnohé z nich sají krev i na lidech a často se stávají nepříjemnými trapiči, četné druhy jsou však i významnými vektory lidských onemocnění. Z druhů sajících na člověku byly v Evropě zjištěny Aedes aegypti, Ae. albopictus, Ochlerotatus japonicus a Oc. koreicus, které byly do Evropy zavlečeny z východní a jihovýchodní Asie, a severoamerické druhy Oc. atropalpus a Oc. triseriatus. Aedes albopictus se již vyskytuje na rozsáhlém území především jižní a jihovýchodní Evropy a jeho výskyt je na řadě míst masivní, rovněž druhy Oc. japonicus a Oc. koreicus jsou na některých lokalitách již usazeny. Aedes aegypti a Ae. albopictus jsou nebezpečnými vektory původců onemocnění přenosných i na člověka. Za potenciální vektory je však třeba považovat i zbývající druhy.
In connections with global warming become spreading of invasive mosquitoes species serious health problem. Many of them taking man blood and also are vectors of many diseases. In Europe were detected from species taking man blood Aedes aegypti, Ae. albopictus, Ochlerotatus japonicus and Oc. koreicus, which were introduced from East and South East Asia and Oc. atropalpus and Oc. triseriatus from North America. Aedes albopictus occur on the large territory mainly in the South and East South Europe and his presence is on some localities massive. Also species Oc. japonicus and Oc. koreicus occupied some localities. Aedes aegypti and Ae. albopictus are dangerous vectors of pathogenic agent transferable on man. However, remaining species is also necessary consider for potentional vectors.
- Klíčová slova
- invazivní druhy komárů v Evropě, riziko šíření, výskyt onemocnění, horečka zika,
- MeSH
- Aedes * klasifikace růst a vývoj MeSH
- Culex růst a vývoj MeSH
- dengue diagnóza patologie přenos virologie MeSH
- dirofilarióza MeSH
- encefalitida diagnóza komplikace MeSH
- epidemie MeSH
- hmyz - vektory * patogenita virologie MeSH
- infekce viry z rodu Flavivirus diagnóza klasifikace patologie přenos virologie MeSH
- lidé MeSH
- meningitida diagnóza komplikace MeSH
- moskyti - kontrola * metody MeSH
- Ochlerotatus * klasifikace růst a vývoj MeSH
- rizikové faktory MeSH
- virus chikungunya patogenita MeSH
- žlutá zimnice diagnóza komplikace přenos virologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Evropa MeSH
- MeSH
- epidemický výskyt choroby MeSH
- lidé MeSH
- spalničky epidemiologie přenos prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- souhrny MeSH
- Klíčová slova
- očkování,
- MeSH
- dítě MeSH
- epidemický výskyt choroby statistika a číselné údaje MeSH
- kolektivní imunita MeSH
- kontrola infekčních nemocí statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- spalničky epidemiologie přenos MeSH
- vakcinace trendy MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Evropa MeSH
Invazivní (a exotické) druhy komárů se šíří po evropském kontinentě. Nejvýznamnější invazivní komár Aedes (Stegomyia) albopictus, který se v Evropě objevil již v roce 1979 v Albánii a v devadesátých letech minulého století, zaplavil Itálii s masivním výskytem, který již znemožňuje jeho vyhubení, pokračuje ve svém šíření v jižní polovině Evropy (ve Francii, Španělsku a Chorvatsku). V roce 2007 byl vektorem horečky Chikungunya (více než 200 případů) v italské oblasti Emilia-Romagna v provincii Ravenna. V roce 2010 na chorvatském ostrově Pelješac přenesl nebezpečné onemocnění Dengue. Další invazivní komár Ochlerotatus japonicus japonicus se objevil cca 300 km od našich západních hranic (Konstanz, SRN). Larvy těchto komárů se vyvíjejí v různých artefaktech lidské činnosti včetně vnitřků ojetých pneumatik skladovaných nebo pohozených ve venkovním prostředí. Na Humpolecku jsem pátral po larvách komárů v dešťové vodě, která se nahromadila v ojetých pneumatikách používaných jako zátěž např. siláží v zemědělství. Invazivní a nebo exotické druhy jsem nenalezl. Avšak a naprosto překvapivě byly nalezeny jiné arborikolní (ve stromových dutinách se vyvíjející) druhy Anopheles plumbeus a Ochlerotatus geniculatus. V případě Oc. geniculatus nález larev jinde než ve vodě stromových dutin nebo v pastích, které je imitují, nebyl dosud popsán.
Invasive (and exotic) mosquito species are spreading all over the European continent. The most important invasive mosquito species Aedes (Stegomyia) albopictus was first found in Europe in 1979 in Albania and after the massive occurrence in Italy in the 1990s, it was no longer possible to eradicate and continued spreading to southern Europe (France, Spain, and Croatia). In 2007, it was identified as the vector of Chikungunya virus in an outbreak of more than 200 cases in the Emilia Romagna Region, Province of Ravenna. In 2010, this mosquito species was involved in Dengue fever transmission on the Peljesac peninsula in Croatia. Another invasive mosquito species Ochlerotatus japonicus japonicus emerged at about 300 km from the Czech western boundary (Konstanz, FRG). Larvae of this mosquito develop in various human artefacts including inside used tyres that are either stored in the open air or just scattered around. In the Humpolec area, the author searched for larvae in rain water that accumulated inside used tyres serving as a weight to seal the surface of the silage from air. No invasive or exotic mosquito species was detected. Surprisingly, other arboricolous (developing in tree holes) species, Anopheles plumbeus and Ochlerotatus geniculatus, were found there. As for the latter species, the occurrence of its larvae elsewhere than in tree hole water or traps imitating this environment has not yet been reported.
- Klíčová slova
- invazivní a exotičtí komáři, výskyt v Evropě, Aedes albopictus, Chikungunya,
- MeSH
- Culex růst a vývoj MeSH
- Culicidae fyziologie klasifikace MeSH
- dengue epidemiologie patologie přenos MeSH
- hmyz patogenita virologie MeSH
- lidé MeSH
- moskyti - kontrola metody statistika a číselné údaje MeSH
- virus chikungunya patogenita MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
V roce 2005 bylo na našem pracovišti ošetřeno 6 dětí, které přišly do kontaktu s netopýrem, u něhož byla prokázána infekce virem European Bat Lyssavirus 1 (EBL 1). jednalo se o první záchyt vztekliny na území ČR od roku 2002, ale od roku 1994 šlo již o čtvrtý záchyt vztekliny u netopýra. Vždy se jednalo o výskyt na jižní Moravě a o druhy netopýrů, které téměř nemigrují, z čehož plyne, že se EBL I na našem území vyskytuje endemicky. Vzteklina u netopýrů se liší od vztekliny nelétavých savců. Podle genetických analýz lze rod lyssavirus rozdělit do 6 genotypů, z nichž se v Evropě vyskytuje genotyp I (Rabies-virus) a genotypy 5 a 6 (European Bat Lyssavirus I a 2). Netopýří lyssaviry udržují své nákazové cykly pouze v populaci netopýrů, především druhu Eptesicus serotinus a rodu Myotis, ale i dalších. Ojediněle dochází k přenosu na ostatní savce. V Evropě byly popsány 4 případy onemocnění a úmrtí člověka na lyssu způsobenou některým z netopýřích lyssavirů. Netopýří lyssaviry jsou z imunologického hlediska velmi podobné klasickému viru vztekliny, takže standardně používané metody profylaxe jsou proti nim dostatečně účinné. Vzhledem k odlišnému přírodnímu rezervoáru lze ČR nadále považovat za zemi vztekliny prostou, ale kontakt s netopýry je vždy nutno z hlediska vztekliny považovat za rizikovy.
In 2005, six children were treated in our department who had been in contact with a bat infected with European bat lyssavirus 1 (EBLl). In the Czech Republic, this was the first confirmed case of rabies since 2002, but the fourth case of bat rabies since 1994. All the cases were related to Southern Moravia and bat species which almost do not migrate. This suggests only endemic prevalence of EBLl in this country. Bat rabies is different from rabies in terrestic ic mammals. Based on genetic analyses, the lyssavirus genus may be divided into 6 genotypes of which genotypes I (rabies virus), 5 (EBLl) and 6 (EBL2) are found in Europe. The infectious cycles of bat lyssaviruses are limited solely to bat populations, in particular the Eptesicus serotinus species and the Myotis genus. Transmission to other mammals is rare. In Europe, four cases of human infection and death due to rabies caused by any of bat lyssaviruses have been reported. Immunologically, bat lyssaviruses are very similar to the common rabies virus. Therefore, the standard prophylactic methods are sufficient. Because of a different natural reservoir, the Czech Republic may be still considered a rabies-free country. However, contacts with bats always pose a risk of rabies.
- MeSH
- Chiroptera MeSH
- hlášení nemocí MeSH
- infekce přenášené vektorem MeSH
- lidé MeSH
- Lyssavirus izolace a purifikace klasifikace MeSH
- rabies diagnóza epidemiologie přenos MeSH
- virus rabies izolace a purifikace patogenita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Evropa MeSH
Mezi necholerová vibria jsou řazena všechna vibria kromě toxin produkujících Vibrio cholerae sérotypů O1 a O139. Výskyt onemocnění způsobených těmito vibrii v posledních 20 letech celosvětově stoupá, a to velmi pravděpodobně v souvislosti s globálním oteplováním. Početné infekce jsou zaznamenávány celoročně zejména v tropickém a subtropickém pásmu, ale také v mírném podnebí Spojených států amerických či Evropy. V mírném pásmu mají tato onemocnění výrazně sezonní charakter s maximem výskytu od května do října. K nákaze může dojít po požití kontaminované potravy, zejména mořských plodů a ryb, či vody nebo v souvislosti s koupáním. V Evropě byla necholerová vibria prokázána ve vodách Baltského, Severního a Středozemního moře, ale také v rybnících a řekách. Onemocnění se podle brány vstupu projeví jako gastroenteritida, otitida, ranná infekce anebo závažné až fatální systémové onemocnění, zejména u imunokompromitovaných jedinců. Specifická prevence onemocnění neexistuje. K nespecifickým preventivním opatřením patří zejména dodržování zásad osobní hygieny a hygieny potravin, a zamezení kontaktu otevřených ran s mořskou a povrchovou koupací vodou. Vzhledem k závažnosti a narůstající četnosti infekcí vyvolaných vibrii by se na tyto infekce mělo myslet v rámci diferenciální diagnostiky gastrointestinálních a ranných infekcí, zejména při pozitivní anamnéze konzumace mořských ryb a plodů nebo po kontaktu nezhojených kožních lézí s mořskou a povrchovou koupací vodou.
Non-O1/non-O139 vibrios refer to all vibrios except toxin producing Vibrio cholerae serogroups O1 and O139. The prevalence of illness caused by non-O1/non-O139 vibrios steadily increases all over the world in the last 20 years, which is very probably related to global warming. These infections are reported year-round from tropical and subtropical climate zones, but they were also detected in the mild climate zone of the United States of America and Europe. In mild climate, they have markedly seasonal occurrence, typically peaking in May to October. A human can be infected after ingestion of contaminated food, especially seafood and fish, or water or while bathing. In Europe, non-O1/non-O139 vibrios were detected in the Baltic Sea, North Sea and Mediterranean Sea but also in ponds and rivers. Depending on the pathogen entry route, the clinical manifestation may appear as gastroenteritis, otitis, wound infection or severe up to fatal illness, predominantly in immunocompromised patients. There is no specific prevention. Non-specific prevention includes good personal and food handling hygiene practices and avoiding contact of unhealed wounds with sea or surface swimming water. Given the severity and increasing frequency of infections caused by non-O1/non-O139 vibrios, they should be considered in differential diagnosis of gastrointestinal and wound infections, especially in patients with a history of consumption of fish and seafood or with a history of contact of unhealed wounds with sea or other open swimming water.
- Klíčová slova
- necholerová vibria,
- MeSH
- infekce bakteriemi rodu Vibrio * diagnóza epidemiologie přenos terapie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci přenášené potravou MeSH
- nemoci přenášené vodou MeSH
- Vibrio MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Horečka Chikungunya (CHKN) je virové onemocnění přenášené na člověka komáry rodu Aedes. Původcem je alfavirus z čeledi Togaviridae. Virus je přenášen inokulací slin komára při bodnutí a sání krve, podobně jako je tomu u jiných závažných nemocí – malárie a West Nile virus. Infekce se vyskytuje v endemických oblastech Afriky, na ostrovech jihovýchodní Asie a na indickém subkontinentu. První případ byl popsán v Tanzanii v roce l953; virus byl izolován z krve pacienta v průběhu „mírné formy epidemie“ dengue. Název horečky je odvozen od slova „kungunyala“ z jazyka kmene Makonde v jihovýchodní Tanzanii a v severním Mosambiku a znamená „být zkroucen bolestí“. Virus cirkuluje v endemických oblastech Afriky mezi nonhumánními primáty a moskyty rodu Aedes species (Ae. aegypti, Ae. albopictus, Ae. africanus). Komár Aedes albopictus pro svoji vysokou aktivitu v průběhu celého dne bývá označen jako „Asian tiger mosquito“. Člověk je mezihostitelem viru CHKN, mezilidský přenos zatím nebyl prokázán s výjimkou transfuze (1, 3, 6).
