Východisko: Asymptomatické osoby se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem představují jednu z priorit kardiovaskulární prevence, v praxi ale často opomíjenou. Naším cílem bylo objektivizovat, jak vysokorizikové osoby dosahují léčebných cílů v primární péči. Metoda: Analýza zahrnovala náhodný vzorek obecné populace, vyšetřený v rámci populačního průzkumu postMONICA v letech 2016–2017. Probandi byli kategorizováni podle svého individuálního kardiovaskulárního rizika na základě principů 6. společných evropských doporučení a porovnána byla jejich skutečná kontrola rizikového profilu s teoretickými doporučenými cíli kardiovaskulární prevence. Výsledky: Celkem bylo do analýzy zařazeno 898 subjektů ve věku 25–75 let (47 % mužů). Mezi nimi, 16,7 % subjektů bylo klasifikováno do kategorie “velmi vysoké riziko“, 36,8 % jako “vysoké riziko“, zatímco zbylých 46,5 % jako jen mírně zvýšené nebo nízké celkové individuální riziko. Z hlediska adherence k doporučeným principům, ve skupině s “velmi vysokým rizikem“ abstinovalo od tabáku v jakékoliv podobě jen 58,7 %, náležitou fyzickou aktivitu (≥ 150 min alespoň mírné aktivity týdně) nahlásilo 38 %, doporučenou tělesnou konstituci (BMI 20–25 kg/m2) vykazovalo 16,7 %, náležitý krevní tlak (< 140/90 mm Hg) 39,3 % a cílové hodnoty LDLcholesterolu (< 1,8 mmol/l) dosáhlo jen 8,7 % subjektů. V kategorii “vysokého rizika“ byla adherence k těmto cílům následující: 83,9 % (abstinence od tabáku), 32,7 % (fyzická aktivita), 17 % (tělesná konstituce), 58,2 % (krevní tlak) a 30,8 % (LDLcholesterol < 2,5 mmol/l). Přijatelnější byla v obou rizikových kategoriích kontrola glukózového metabolismu (HbA1c < 53 mmol/mol u diabetiků), tj. 75 % a 81 %, respektive. Závěr: Celková adherence k doporučeným principům kardiovaskulární prevence vysokorizikových osob je v primární péči velmi daleko od svého optima a markantní je toto zejména u subjektů s velmi vysokým rizikem.
Background: Asymptomatic high-risk individuals represent one of the highest priorities of cardiovascular prevention, in clinical practice frequently overlooked. We analyzed the real adherence to recommended principles of cardiovascular prevention in primary care subjects. Methods: Our analysis is based on random general population sample, examined in the frame of post-MONICA survey in 2016/17. Each subject was categorized with regard to its individual cardiovascular risk (based on Sixth Joint European Guidelines) and the real adherence to recommended targets was ascertained. Results: In total 898 subjects aged 25–75 years (47% males) were analyzed. Of them, 16.7% were classified into “very high risk“ and 36.8% into “high risk“ subgroup; remaining 46.5% were only at moderate or low risk. Regarding adherence to recommended principles, in “very high risk“ category only 58.7% abstain from any form of tobacco, 38% reported appropriate physical activity (≥150 minutes of at least moderate activity weekly), 16.7% had recommended body constitution (BMI 20–25kg/m2), 39.3% appropriate blood pressure (<14 0/9 0mm Hg) and only 8.7% reached LDL target (<1.8mmol/l). In “high risk” category was the adherence to these targets as follows: 83.9% (tobacco abstinence), 32.7% (physical activity), 17% (body constitution), 58.2 % (blood pressure) and 30.8 % (LDL < 2.5 mmol/l). More acceptable was in both risk categories the therapeutic control of glucose metabolism (HbA1c < 53 mmol/mol in diabetics), i. e. 75 % and 81 %, respectively. Conclusions: Global adherence of high-risk subjects to recommended principles of cardiovascular prevention is in primary care far from being optimal, notably in “very high risk“ category.
- MeSH
- adherence pacienta * MeSH
- dospělí MeSH
- kardiovaskulární nemoci * prevence a kontrola MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- primární prevence MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Hypertenze je nejčastějším rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění v předoperačním období a je také nejčastějším důvodem pro odložení chirurgického výkonu. Pacienti s nekomplikovanou mírně až středně závažnou hypertenzí (TK < 180/110 mm Hg) a bez doprovodného kardiovaskulárního nebo renálního onemocnění nemají zvýšené operační riziko. V případě TK > 180/110 mm Hg se doporučuje elektivní výkon odložit. U pacientů s nutností urgentního výkonu je třeba zvážit rizika versus nutnost urgentního výkonu a jeho potenciální přínos. Perioperační riziko je ovlivněno ischemickou chorobou srdeční (ICHS), srdečním selháním nebo cévní mozkovou příhodou v anamnéze, sérovou koncentrací kreatininu před operací ≥ 177 µmol/l, přítomností diabetu vyžadujícího léčbu inzulinem a typem chirurgického výkonu. Léčbu beta‑blokátory nepřerušujeme, ostatní antihypertenziva obvykle podáváme až do operace, event. přerušujeme v den operace. (Kap Kardiol 2020; 12: 67–70)
Kontrola krevního tlaku ve světe i v České republice zůstává nedostatečná. Důvodem je hlavně nízká adherence pacientů k zahájené terapii a terapeutická inercie lékařů titrovat antihypertenzní terapii. Evropská společnost pro hypertenzi proto zavedla nový, agresivnější algoritmus zahájení antihypertenzní terapie založený na iniciální dvojkombinaci antihypertenziv. Tento přehledný článek shrnuje důkazy o výhodách a bezpečnosti použití fixní dvojkombinace antihypertenziv při inicializaci antihypertenzní terapie. Poukazujeme na to, že kombinační terapie vede nejenom k rychlejší a stabilnější kontrole krevního tlaku, ale je i pacientem lépe tolerována než iniciální monoterapie. To je také důvod, proč iniciální kombinační terapie vede i k větší redukci kardiovaskulárního (KV) rizika. Zavedení nového algoritmu léčby hypertenze do běžné praxe může zlepšit kontrolu arteriální hypertenze v ČR a tím celkově snížit riziko vzniku KV příhod.
Blood pressure control in the world and in the Czech Republic remains unsatisfactory. The main reason is the low adherence of patients to the applied therapy and the therapeutic inertia of physicians to titrate antihypertensive therapy. Therefore, the European Society for Hypertension has introduced a new, more aggressive algorithm for initiating antihypertensive therapy based on the initial dual combination of antihypertensive drugs. This review article summarizes the evidence for the benefits and safety of using a fixed dual combination of antihypertensive agents in initiating antihypertensive therapy. We point out that combination therapy not only leads to faster and more stable control of blood pressure but is also better tolerated by patients than initial monotherapy. Therefore, initial combination therapy leads to a greater reduction in cardiovascular risk. The introduction of a new algorithm for the treatment of hypertension into routine practice can improve the control of arterial hypertension in the Czech Republic.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Hypertenze rezistentní na léčbu je podle současných evropských doporučení definována jako stav, kdy doporučená léčba nedokáže snížit hodnoty krevního tlaku (TK) v ordinaci lékaře na < 140/90 mm Hg a nedostatečná kontrola hypertenze je potvrzena ambulantní monitorací TK nebo měřením TK v domácích podmínkách. Odhadovaná prevalence u medikamentózně léčených hypertoniků je pravděpodobně nižší než 10 %. Doporučená medikamentózní léčba rezistentní hypertenze zahrnuje kombinaci tří antihypertenziv podávaných v optimálních nebo maximálně tolerovaných dávkách; součástí kombinace by mělo být diuretikum, dále obvykle nejčastěji inhibitor ACE/sartan + blokátor kalciových kanálů. Vždy je třeba vyloučit pseudorezistentní hypertenzi a sekundární příčiny hypertenze. Jako čtvrtý lék do kombinace se v současné době doporučuje spironolakton až do dávky 50 mg denně. Přednost má užívání fixních kombinací. V případě kontraindikace nebo intolerance spironolaktonu lze doporučit eplerenon; na základě výsledků studie PATHWAY‑2 i amilorid, event. bisoprolol nebo doxazosin. (Kap Kardiol 2019; 11: 17–20)
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * MeSH
- glykovaný hemoglobin analýza MeSH
- hypertenze farmakoterapie MeSH
- kardiovaskulární nemoci * etiologie mortalita MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- komentáře MeSH
- souhrny MeSH
V současné době se změnil a zjednodušil algoritmus léčby arteriální hypertenze. Zatímco v minulosti byla užívána opatrná postupná titrace antihypertenziv, současná doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi preferují agresivnější a rychlejší cestu užití kombinační léčby jako iniciální terapie k dosažení cílových hodnot krevního tlaku do 3 měsíců od zahájení léčby. Tento přehledný článek shrnuje změny v doporučeních a důkazy, podporující agresivnější léčbu hypertenze.
Currently, there is a change in the algorithm of hypertension treatment, introducing its simplification. While in the past a careful stepwise titration of antihypertensive drugs was used, the current European Society of Hypertension Guidelines prefer a more aggressive and rapid approach to combination treatment as the initial step with the aim to achieve the goal blood pressure within three months. This review summarizes changes in recommendations and evidence supporting a more aggressive treatment of hypertension.
- Klíčová slova
- cílové hodnoty krevního tlaku,
- MeSH
- antihypertenziva terapeutické užití MeSH
- fixní kombinace léků MeSH
- hypertenze * farmakoterapie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
