Úvod: Díky mamografickému screeningu a zlepšování diagnostiky karcinomu prsu narůstá také záchyt prekanceróz. Jsou definovány jako morfologické změny mléčné žlázy, u kterých je vyšší pravděpodobnost vzniku karcinomu. Hodnocené prekancerózy jsou atypická duktální hyperplazie (ADH), lobulární karcinom in situ (LCIS) a radiální jizva. Metodika: V období 1. 1. 2018–31. 12. 2022 jsme na Chirurgické klinice FN Plzeň provedli 1 302 plánovaných operací pro onemocnění prsu, z toho 30 operací prekanceróz (2 %). O ADH se jednalo 11×, 8× o LCIS, 11× o radiální jizvu. Průměrný věk pacientek byl ve všech třech skupinách 56 let (27–85). Prekanceróza byla diagnostikována 8× pouze sonograficky, 3× mamograficky a 19× kombinací obou metod. Následně byla vždy doplněna punkční biopsie. Excizi tumoru s peroperační biopsií jsme provedli 28×, 2× mastektomii. Výsledky: V případě ADH z punkční biopsie se peroperačně potvrdila 8× ADH, 2× byl diagnostikován duktální karcinom in situ (ductal carcinoma in situ – DCIS), 1× mucinózní karcinom. U LCIS nebyl peroperační biopsií 4× tumor nalezen, 1× potvrzen LCIS, 1× diagnostikován lobulární invazivní karcinom, 2× provedena mastektomie bez peroperační biopsie. U radiální jizvy 3× diagnostikována ADH, 6× sklerozující adenóza, 1× DCIS, 1× invazivní karcinom. Po definitivním histologickém zpracování vzorků došlo ještě k nárůstu diagnostikovaných karcinomů. U ADH 3× DCIS, 2× DIC, 1× mucinózní karcinom. U LCIS 3× LIC. U radiální jizvy zůstává 1× DCIS a 1× invazivní karcinom. Tedy u 11 pacientek (37 %) byl díky operačnímu řešení diagnostikován karcinom. U žádné pacientky nebyla provedena operace axilárních uzlin. Všech 11 pacientek následně podstoupilo onkologickou léčbu, vždy kombinace radioterapie a hormonální terapie. Všechny pacientky žijí, 10 pacientek je v kompletní remisi onemocnění, u jedné s DCIS došlo po 4 letech k lokální recidivě. Závěr: Chirurgická léčba prekanceróz prsu má smysl, často se vedle prekancerózy skrývá už DCIS, či dokonce invazivní karcinom. Díky operačnímu řešení došlo k odhalení nádorového onemocnění včas.
Introduction: Thanks to mammographic screening and the improvement of breast cancer diagnostics, the detection of precancers is also increasing. They are defined as morphological changes of the mammary gland which are more likely to cause cancer. The evaluated precancers are atypical ductal hyperplasia (ADH), lobular carcinoma in situ (LCIS) and radial scar. Methodology: In the period 1. 1. 2018–31. 12. 2022, we performed 1,302 planned operations for breast disease at the Surgical Clinic of Teaching Hospital Plzeň, of which 30 (2%) were precancer operations. ADH was confirmed 11×, LCIS 8×, and a radical scar 11×. The average age of the patients in all three groups was 56 years (27–85). Precancer was diagnosed 8× only by sonography, 3× by mammography and 19× by a combination of both methods. Subsequently, a puncture biopsy was always completed. We performed 28 tumor excisions with intraoperative biopsy and 2 mastectomies. Results: In the case of ADH from puncture biopsy, ADH was confirmed intraoperatively 8×, DCIS was diagnosed 2×, and mucinous carcinoma 1×. In LCIS, no tumor was found by intraoperative biopsy 4×, LCIS was confirmed 1×, lobular invasive carcinoma was diagnosed 1×, mastectomy was performed 2× without intraoperative biopsy. In the radial scar, ADH was diagnosed 3×, sclerosing adenosis 6×, DCIS 1×, invasive carcinoma 1×. After the final histological processing of the samples, there was an increase in diagnosed carcinomas. In ADH, DCIS was confirmed 3×, DIC 2×, and mucinous carcinoma 1×. In LCIS, LIC was diagnosed 3×. In the radial scar, DCIS was confirmed 1×, and invasive carcinoma remain 1×. Thus, carcinoma was diagnosed in 11 patients (37%) thanks to the surgical solution. No patient underwent axillary node surgery. All 11 patients subsequently underwent oncological treatment, always a combination of radiotherapy and hormone therapy. All patients are alive, 10 patients are in complete remission of the disease, one with DCIS experienced a local recurrence after 4 years. Conclusion: Surgical treatment of precancers of the breast makes sense, DCIS or even invasive cancer is often hidden in addition to precancer. Thanks to the surgical solution, the cancer was detected in time.
- MeSH
- dospělí MeSH
- intraduktální neinfiltrující karcinom chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- karcinom prsu in situ chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mamografie MeSH
- nádory prsu * chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- prekancerózy * chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Hluboké krční infekce jsou zánětlivým postižením fasciemi definovaných oblastí krku, které vznikají z mnoha příčin, nejčastěji však na podkladě odontogenní etiologie. Tato přehledová práce vychází z dostupných informací z tuzemské i zahraniční literatury a především z námi nabytých zkušeností během dlouholeté praxe klinického pracoviště. Cílem článku je čtenáři strukturovaně představit komplikovanou anatomii oblastí krčních prostor, možné příčiny tohoto zánětlivého onemocnění, dále jeho diagnostiku, která bývá mnohdy velice obtížná, a také léčbu vč. představení základů chirurgické revize a nejčastější komplikace v čele s akutní mediastinitidou. Článek je v závěru doplněn o naše zkušenosti s tímto život ohrožujícím zánětlivým onemocněním v 5letém období.
Deep neck infections are inflammatory disorders of the fascia-defined areas of the neck that occur from many causes, but most commonly from odontogenic etiology. This review paper is based on available information from the domestic and foreign literature and, above all, on our experience gained during many years of clinical practice. The aim of the article is to provide the reader with a structured overview of the complicated anatomy of the cervical regions, the possible causes of this inflammatory disease, its diagnosis, which is often very difficult, as well as its treatment, including the introduction of the basics of surgical revision and the most common complications, headed by acute mediastinitis. The article concludes with our experience with this life-threatening inflammatory disease over a five-year period.
- MeSH
- antibakteriální látky klasifikace terapeutické užití MeSH
- fascie anatomie a histologie patologie MeSH
- infekce * chirurgie diagnóza farmakoterapie MeSH
- krk * anatomie a histologie chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé MeSH
- otorinolaryngologické nemoci chirurgie diagnóza epidemiologie farmakoterapie MeSH
- zánět chirurgie diagnóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Descendentní nekrotizující mediastinitida (DNM) je relativně málo častý, ale závažný typ zánětu. I v současnosti se mortalita pohybuje okolo 20 %. Je prezentován přehled problematiky DNM, recentní literatury a klinické praxe našeho pracoviště. Anatomie a etiologie: Příčinou je sestup původně orofaryngeální infekce z hlubokého krčního prostoru do mediastina. Terapie: Léčba probíhá v režimu intenzivní péče, s kombinací antiobiotik. Předpokladem je sanace krčního zdroje zánětu. Typ chirurgické drenáže záleží na fázi a rozsahu postižení mediastina. Možností jsou cervikomediastinální, mediastinotorakální nebo cervikomediastinotorakální „rendezvous“ drenáže. Závěr: Základem léčby DNM je adekvátní chirurgická drenáž, ale mezioborová spolupráce (chirurg, anesteziolog, ORL lékař a stomatochirurg) je nezbytnou podmínkou.
Introduction: Descending necrotizing mediastinitis (DNM) is a relatively uncommon but serious type of inflammation. Even today, the mortality is around 20%. An overview of DNM issues, recent literature and clinical practice of our department is presented. Anatomy and etiology: The cause is the descent of an originally oropharyngeal infection from the deep neck space into the mediastinum. Therapy: Treatment takes place in an intensive care department, with a combination of antibiotics. Elimination of the neck source of inflammation is a prerequisite. The type of surgical drainage depends on the stage and extent of mediastinal involvement. Cervicomediastinal, mediastinothoracic, or cervicomediastinothoracic “Rendezvous” drainage are options. Conclusion: The basis of DNM treatment is adequate surgical drainage, but interdisciplinary care (surgeon, anesthesiologist, ENT and dental surgeon) is a necessary condition.
Úvod: Hluboké krční infekce představují závažné zánětlivé postižení definovaných fasciálních prostor krku a jsou potenciálně život ohrožujícím onemocněním. Etiologie bývá nejčastěji odontogenní nebo tonzilogenní. Hlavními komplikacemi jsou mediastinitida, septický šok a obstrukce horních cest dýchacích. Léčba je založena na podání intravenózních antibiotik a v indikovaných případech na chirurgické drenáži abscesových ložisek. Kazuistika 1: Sedmiletá dívka byla léčena praktickým lékařem pro akutní tonzilitidu. Pro zhoršení stavu a váznoucí pohyb krku bylo indikováno CT s kontrastní látkou. Rozsáhlý retrofaryngeální absces nebyl spolehlivě nalezen ze zevního přístupu, proto byl výkon rozšířen o tonzilektomii a drenáž transorální cestou. Příčinou byl pravděpodobně multilokulární absces s tuhými membranózními septy. Kazuistika 2: Pětašedesátiletý diabetik s odynofagií a infiltrátem levé strany krku. Provedené CT zobrazilo neohraničený zánět v karotickém prostoru. Operace byla indikována po 24 hod neefektivní konzervativní léčby. Při revizi byla nalezena a drenována rozsáhlá již zformovaná abscesová ložiska. Kazuistika 3: Šedesátiletá žena byla léčena ambulantně pro tonzilitidu, poté na okresním ORL oddělení s obrazem počínající epiglotitidy, až nakonec na klinickém pracovišti s diagnózou hlubokého krčního zánětu v rozsahu od epiglotis po jazylku dle zobrazovacích vyšetření. Peroperační nález nakonec odhalil větší rozsah abscesu, který zasahoval až po jugulum. Kazuistika 4: Sedmapadesátiletý pacient s peritonzilárním abscesem řešeným incizí a podáváním antibiotik na okresním ORL oddělení. I přes zavedenou léčbu došlo k progresi stavu a rozvoj parafaryngeálního abscesu, který musel být řešen tonzilektomií a zevní incizí na vyšším pracovišti, vč. pooperační intubace a několikadenní hospitalizace na lůžku intenzivní péče. Závěr: V diagnostice hlubokých krčních zánětů je podstatná anamnéza, otorinolaryngologické vyšetření a časné provedení CT hlavy a krku s kontrastní látkou. Moderní terapeutické algoritmy zahrnující multioborový přístup, opakované CT vyšetření a chirurgické revize vedou ke snížení mortality, vč. pacientů s mediastinitidou.
Introduction: Deep neck infections represent severe inflammatory involvement of defined fascial spaces of the neck and are potentially life-threatening diseases. The etiology is most commonly odontogenic or tonsillogenic. The main complications are mediastinitis, septic shock and upper airway obstruction. Treatment is based on the administration of intravenous antibiotics and, in indicated cases, surgical drainage of abscess sites. Case report 1: A 7-year-old girl was treated by a general practitioner for acute tonsillitis. CT scan with contrast medium was indicated due to worsening of the condition and neck movement. A large retropharyngeal abscess was not reliably found from the external approach, so the procedure was extended to tonsillectomy and transoral drainage. The cause was probably a multilocular abscess with rigid membranous septa. Case report 2: A 65-year-old man with diabetes mellitus presents with odynophagia and infiltrate of the left side of the neck. CT scan showed a phlegmon in the left carotid space. Surgery was indicated after 24 hrs of ineffective conservative treatment. During the operation, extensive formed abscess lesions were found and drained. Case report 3: A 60-year-old woman was treated as an outpatient for tonsillitis, then at the regional ENT department with an incipient epiglottitis, and finally at a tertiary department with a diagnosis of deep neck infection extending from the epiglottis to the hyoid according to imaging examinations. Peroperative findings revealed even larger extent of abscess that extended down to the jugulum. Case report 4: A 57-year-old patient with peritonsillar abscess treated by incision and antibiotics in the regional ENT department. Despite the treatment instituted, the condition progressed and a parapharyngeal abscess developed, which had to be managed by tonsillectomy and external incision at a tertiary department, including postoperative intubation and several days of hospitalization in an ICU ward. Conclusion: Medical history, otorhinolaryngological examination and early head and neck contrast enhanced CT are essential in the diagnosis of deep cervical inflammation. Modern therapeutic algorithms including a multidisciplinary approach, repeated CT scans and surgical revisions lead to reduced mortality, including patients with mediastinitis.
- MeSH
- absces chirurgie diagnostické zobrazování etiologie patologie MeSH
- CT angiografie MeSH
- dítě MeSH
- hospitalizace MeSH
- infekce * chirurgie diagnostické zobrazování patologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony metody MeSH
- otorinolaryngologické nemoci * chirurgie diagnostické zobrazování patologie terapie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl: Cílem studie bylo zmapovat morfometrii a variabilitu části břišní aorty a jejích větví - a. coeliaca (AC), a. mesenterica cranialis (AMC) a obou renálních tepen (ARS, ARD). Metodika: Byly hodnoceny CT skeny 13 zvířat (7 XY, 6 XX) o hmotnosti 28–33 kg, plemeno Přeštické černostrakaté. Měření byla prováděna na multiplanárních rekonstrukcích (MPR), tloušťka řezů 0,8 mm. Byl hodnocen průměr (P) aorty (Ao) a tepen AC, AMC a aa. renales v místě odstupu P Ao(X), včetně úhlu jejich odstupu (ÚO). Výsledky: Aorta se zužovala kaudálně, průměr v odstupu (P Ao (X)) AC a AMC byl 1,1 cm, P Ao(ARD, ARS) = 0,9 cm. Nejširší větví byla a. mesenterica cranialis. Průměrné hodnoty průsvitu kořene měřených tepen byly: P (AC) = 0,6 cm, P (AMC) = 0,7 cm, P (ARD, ARS) = 0,5 cm. Větve odstupovaly v kaudálně ostrém úhlu ÚO (X): ÚO (AC) = 67,9°, ÚO (AMC) = 75,8°, ÚO (ARD) = 64,4°, ÚO (ARS) = 72,2°. Středně silnou variabilitu úhlu odstupu jsme prokázali u úhlů odstupu AC a ARS (koeficient variace > 30, směrodatná odchylka > 20°). Sedmdesát procent renálních tepen (N = 9) odstupovalo stranově asymetricky v rozmezí L2–3. U samic byla pravá renální tepna širší (p = 0,007). Závěr: Naše výsledky mapují část tepen břicha u obou pohlaví prasete domácího (plemeno Přeštické černostrakaté, N = 13, hmotnost 28–33 kg). Předpokládáme jejich využití při plánování preklinických studií, pro zdokonalování chirurgického výcviku na prasečích modelech v oblasti cévní chirurgie i zobrazovacích metod.
Aim: The aim of the study was to map the morphometry and variability of a part of the abdominal aorta and its branches – the coeliac artery (AC), the cranial mesenteric artery (AMC) and both renal arteries (ARS, ARD). Methods: CT scans of 13 animals ((7 XY, 6 XX), weigh 28–33 kg, Přeštice black-pied breed) were evaluated. Measurements were performed in multiplanar reconstructions (MPR), slice thickness 0.8 mm. The transverse diameter (P) of aorta (Ao), AC, AMC and ARs at the point of separation P Ao(X), the exit angle (ÚO) including, were assessed. Results: Aorta narrowed caudally, in the segment between the AC and AR from 1.1 cm to 0.9 cm. The largest branch was the cranial mesenteric artery. The average values of the branches root lumen diameter P (X) were: P (AC) = 0.6 cm, P (AMC) = 0.7 cm, P (ARD, ARS) = 0.5 cm. The branches departed in a caudally sharp angle: ÚO (AC) = 67.9°, ÚO (AMC) = 75.8°, ÚO (ARD) = 64.4°, ÚO (ARS) = 72.2°. Moderately strong variability of the exit angle of the AC, and the ARS was demonstrated (coefficient of variation > 30, standard deviation > 20°). 70% of the renal arteries (N = 9) showed right-left asymmetry and exited between L2–3. In females, the right renal artery was wider (p = 0.007). Conclusions: Our results map a part of the abdominal arteries of the domestic pig, the Přeštice black-pied breed (N = 13, both sexes, weigh 28–33 kg). We anticipate their use for the preclinical studies designing, the surgical and imaging methods training in the field of vascular surgery.
- Klíčová slova
- morfometrie,
- MeSH
- aorta abdominalis anatomie a histologie diagnostické zobrazování MeSH
- arterie * anatomie a histologie diagnostické zobrazování MeSH
- CT angiografie MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- pilotní projekty MeSH
- prasata * anatomie a histologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tělesné váhy a míry MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl: Cílem studie bylo posoudit, zda přidání výpočtu frakce arteriálního sycení (arterial enhancement fraction - AEF) k hodnocení vícefázové výpočetní tomografie (CT) zlepší detekci viabilní nádorové tkáně po lokální léčbě nádoru jater u různě zkušených hodnotitelů. Metodika: Dva mladí radiologové s rozdílně dlouhou praxí v CT diagnostice (3 a 1 rok) hodnotili nezávisle CT obrazy pacientů, kteří splnili kritéria studie. CT dokumentace byla hodnocena nejprve samostatně a poté v kombinaci s barevnými mapami AEF. Hodnotitelé posuzovali přítomnost rezidua viabilní nádorové tkáně, při pozitivním nálezu měřili jeho velikost. Stejnou obrazovou dokumentaci hodnotili dva zkušení radiologové (s praxí více než 10 let). Jeden z nich provedl shodné hodnocení jako mladí radiologové, druhý hodnotil pouze CT s AEF a přihlížel ke klinickému obrazu a dalšímu vývoji onemocnění. Oba zkušení hodnotitelé srovnali výsledky svého hodnocení a z jejich shody vzešla referenční hodnota, s níž byly porovnány nálezy mladých radiologů. Výsledky byly statisticky analyzovány. Výsledky: Hodnocena byla dokumentace 70 pacientů. Reziduum nádorové tkáně po prodělané lokální léčbě bylo detekováno u 40 osob. Přidání AEF ke standardní CT dokumentaci mírně zvýšilo senzitivitu pro detekci viabilní nádorové tkáně u obou mladších hodnotitelů, signifikantně však zvýšilo specificitu nálezu, u radiologa s tříletou praxí (z 56,6 % na 96,6 %, p = 0,0004) a začátečníka (z 36,7 % na 73,7 %, p = 0,0089). Podobně se zvýšila přesnost měření velikosti tumoru. Závěr: Použití AEF jako součásti hodnocení CT dokumentace zvyšuje schopnost detekovat přítomnost rezidua po lokální léčbě jaterních nádorů a zvyšuje přesnost jeho měření. Největší efekt byl patrný u nejméně zkušeného hodnotitele. Výpočet AEF lze provést z vícefázového CT bez výrazného navýšení radiační dávky.
Objectives: We investigated whether the use of arterial enhancement fraction (AEF) during the evaluation of multiphasic contrast-enhanced computed tomography (CECT) improves the assessment of viable tumor tissue after locoregional therapy in liver tumors. We tested how the use of the AEF influences the accuracy of tumor residue detection in differently experienced evaluators. Methods: Two differently experienced radiologists independently evaluated CT images of patients who met the criteria of our study. CT documentation was evaluated first separately and then in combination with AEF color maps. The evaluators assessed the presence of a residue of viable tumor tissue, and measured it, in case of a positive finding. The same documentation was evaluated by two experienced radiologists (with more than 10 years of experience). One of them performed the same evaluation as young radiologists, the other evaluated only CT with AEF and took into account the clinical information and further development of the disease. Both experienced evaluators compared the results of their evaluation and their agreement resulted in a reference value to which the findings of young radiologists were compared. The results were statistically analyzed. Results: The documentation of 70 patients was evaluated. Viable tumor tissue was detected in 40 of them. The addition of AEF to the standard CT documentation slightly increased the sensitivity in both young evaluators, but significantly increased the specificity in intermedialy experienced radiologist (from 56.6% to 96.6%, p = 0.0004) in novice (36.7% to 73,7%, p = 0.0089). Similarly, the precision of tumor size measurement has improved significantly for both. Conclusion: Using AEF as a part of CECT in monitoring after locoregional treatment of liver tumor increases the detection capability and accuracy of viable tumor tissue measurement. The greatest effect was seen in a low-experienced radiologist. AEF is calculated from triphasic CECT examination without increasing radiation dose and its assesment is not time-consuming.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
