- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Černý kašel je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění postihující řasinkový epitel respiračního traktu. Jedná se o kapénkovou infekci, která se snadno šíří především v populaci vnímavých jedinců (novorozenci, kojenci). Onemocnění se projevuje záchvaty dráždivého kašle, v dětském věku a u rizikových skupin (senioři, imunosuprimovaní, osoby s chronickým onemocněním plic) může mít komplikovaný až fatální průběh. Před objevem vakcíny byla tato infekce častou příčinou kojenecké morbidity a mortality, v současnosti je v České republice vakcína proti pertusi součástí povinného očkování v kojeneckém věku. V rámci ochrany nejmenších dětí, jež jsou infekcí nejvíce ohroženy, je také doporučeno přeočkování těhotných žen ve 3. trimestru gravidity. Jelikož je v letošním roce počet hlášených případů pertuse opět na vzestupu, je vhodné si zopakovat základní informace o infekci a seznámit se s aktuálními doporučeními.
Whooping cough is a highly contagious bacterial disease that affects the ciliated epithelium of the respiratory tract. The disease is transmitted by the inhalation of infected droplets and easily spreads mainly in the population of responsive subjects (newborns, infants). The disease manifests by a paroxysmal unproductive cough, in childhood, and in a high-risk group of people (seniors, immunosuppressed patients, and patients with chronic lung disease) can have a complicated or fatal course. This infection was a frequent cause of infant morbidity and mortality before the development of the vaccine, in present the vaccine against pertussis is a part of mandatory vaccination in infant age in the Czech Republic. In protection of the smallest children, which are mostly threatened by whooping cough, is also recommended a revaccination during pregnancy between 27 and 36 weeks gestation. Cause of the increase in pertussis cases this year, it's good to repeat basic information about the infection and also get to know current recommendations.
Chronická prostatitida/syndrom chronické pánevní bolesti (CP/CPPS - Chronic prostatitis/Chronic pelvic pain syndrome) je onemocnění, které postihuje zejména muže mladšího středního věku. CP/CPPS je definována jako pánevní bolest trvající ≥ 3 měsíce z předchozích 6 měsíců bez jasně identifikovatelné infekční či jiné organické příčiny. Pro široké spektrum příznaků CP/CPPS je často nutné zvolit multimodální léčebný přístup, kdy lze čerpat jak z farmakologické, tak nefarmakologické léčby či jejich kombinace. Zacílení léčby taktéž komplikuje ne zcela objasněná etiologie CP/CPPS. Předkládaná práce si klade za cíl poskytnout souhrnný přehled současných znalostí, informovat o aktuálních možnostech diagnostiky a léčbě CP/CPPS.
Chronic prostatitis/Chronic pelvic pain syndrome (CP/CPPS) is a disease that mainly affects younger middle-aged men. CP/CPPS is defined as pelvic pain lasting ≥3 months out of the previous 6 months without a clearly identifiable infectious or other organic cause. For the wide spectrum of symptoms of CP/CPPS, it is often necessary to choose a multimodal treatment approach, where both pharmacological and non-pharmacological treatment or a combination of them can be used. Targeting treatment is also complicated as the etiology of CP/CPPS is not yet completely understood. The presented work aims to provide a comprehensive overview of current knowledge, to inform the current possibilities of diagnosis and treatment of CP/CPPS.
- MeSH
- lidé MeSH
- pánevní bolest * diagnóza terapie MeSH
- prostatitida * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- urologické látky klasifikace terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
PURPOSE OF THE STUDY: The annual number of spinal fusion procedures has been increasing and is well documented worldwide. The O-arm is slowly becoming the standard for transpedicular screw insertion. The accuracy and safety of this method have been confirmed by many studies. Therefore, the learning curve of this method and its use by younger surgeons is the focus of our investigation. Longer operative time and radiation exposure to the patient are its only disadvantages. Our aim was to evaluate the learning curve of neurosurgical residents receiving specialist training and to demonstrate the safety and accuracy compared to the conventional C-arm-guided screw insertion used in the surgical management of spondylolisthesis. MATERIAL AND METHODS: Two groups of patients were evaluated - a retrospective cohort composed of patients with degenerative lumbar spinal instability indicated for C-arm-guided posterior transpedicular screw fixation and a prospective group of patients with the same diagnosis and surgical indication for O-arm-navigated screw insertion. In the retrospective group, the surgeons were largely experienced certified spine surgeons and neurosurgeons, whereas in the prospective group there were mainly neurosurgical residents receiving specialist training under the supervision of a certified physician. Both groups underwent a postoperative CT scan to evaluate the pedicle screw malposition using the Grade system and the anatomical plane of malposition. The operative times for both groups were recorded and for the O-arm navigated group a learning curve from the introduction of the method was generated. The values obtained were statistically analysed. RESULTS: A relatively favourable learning curve of the O-arm-navigation was obtained, with operative times approximating the Carm-guided group at two years after the introduction of the method. Safety of the O-arm navigation applied by less experienced surgeons was confirmed through statistically significantly higher accuracy achieved in the O-arm group at the expense of longer operative times. Also, a significantly lower number of significant Grade 2 and 3 malposition was reported in the O-arm group. DISCUSSION: The higher accuracy of transpedicular screw insertion in the navigation method has been confirmed multiple times. In our study, even in the group of less experienced surgeons. The favourable learning curve of neurological residents receiving specialist training is less documented. Time efficiency of the method and its safety when applied by younger surgeons could help make O-arm navigation the new gold standard in spine surgery. The longer operative time, the purchase price of the device, and a relatively higher radiation exposure to the patient continue to be its disadvantages. CONCLUSIONS: Based on the data obtained, a conclusion can be drawn that the O-arm navigation in spine surgery represents a safer and more accurate method for transpedicular fixation compared to the conventional C-arm technique, even when used by less experienced surgeons. In future, we should focus on increasing its time-efficiency. We are convinced that the navigationassisted spinal instrumentation will soon become a necessity for spine surgery centres. KEY WORDS: O-arm, transpedicular fixation, spondylolisthesis, fusion, navigation, learning curve.
- MeSH
- bederní obratle * chirurgie MeSH
- chirurgie s pomocí počítače metody přístrojové vybavení MeSH
- délka operace MeSH
- fúze páteře přístrojové vybavení metody výchova MeSH
- kostní šrouby MeSH
- křivka učení * MeSH
- kurzy a stáže v nemocnici MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- spondylolistéza * chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- anglický abstrakt MeSH
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
Úvod: Obstrukční spánková apnoe (OSA) je nejčastější poruchou dýchání ve spánku. Díky zvyšování dostupnosti její diagnostiky se navyšuje i počet léčených pacientů. Kapacita spánkových laboratoří je omezená, proto je třeba zavádět nové přístupy, jako je telemetrie. Cílem této studie bylo porovnat efektivitu telemetrického sledování ve srovnání se standardními kontrolami. Metodika: U všech pacientů byla diagnostikována obstrukční spánková apnoe a indikována léčba kontinuálním pozitivním přetlakem v dýchacích cestách (CPAP). Pacienti se mohli rozhodnout pro telemetrické, anebo standardní sledování. Po sběru dat byla provedena statistická analýza. Výsledky: Z celkového počtu 213 pacientů bylo 107 pacientů sledováno standardně a 106 telemetricky. V poměru pohlaví nebyl mezi skupinami signifikantní rozdíl, telemetrická skupina byla starší (59,3 ± 10,1 vs. 53,5 ± 10,7). Apnoe-hypopnoe index (AHI) byl vyšší ve standardní skupině s 54,6 ± 23,1 vs. 44,3 ± 24). Počet komorbidit byl signifikantně vyšší ve skupině telemetrické (4,8 ± 2,9 vs. 1,7 ± 1,1). Průměrné užívání CPAP bylo nižší ve skupině s telemetrií ve srovnání se standardním sledováním (3,6 hod ± 2,3 vs. 4,5 hod ± 2,4). Výstupy jednotlivých kontrol (běžná kontrola, úprava léčby, napomenutí pacienta) se mezi sebou významně nelišily. Závěr: Pacienti, kteří se rozhodli pro telemetrii, byli starší, měli více komorbidních onemocnění a obvykle nižší AHI. Výstupy telemetrických a standardních kontrol se mezi sebou významně nelišily. Telemetrické sledování je vhodné pro všechny skupiny pacientů léčených přetlakovou ventilací.
x
Chronická pankreatitida (ChP) je vážným onemocněním, které výrazně ovlivňuje kvalitu života a může mít závažné dlouhodobé následky, jako jsou karcinom pankreatu nebo sekundární diabetes mellitus. Asociovaná exokrinní insuficience pankreatu vede k malnutrici s váhovým úbytkem, nicméně hlavním příznakem pacientů s ChP jsou abdominalgie, které jsou často velmi silné. Pokud v léčbě bolesti není úspěšná primární farmakologická terapie (substituce pankreatických enzymů, analgetika), může být CP řešena endoskopicky, pomocí litotrypse extrakorporální rázovou vlnou (ESWL – extracorporeal shockwave lithotripsy), jejich kombinací či chirurgicky. Zde prezentujeme případ pacienta s algickou obstruktivní ChP, u kterého jsme stav úspěšně řešili kombinací litotrypse extrakorporální rázovou vlnou a endoskopie.
Chronic pancreatitis (CP) is a serious condition with a great impact on the quality of life, and it can lead to some serious long-term consequences such as pancreatic cancer or secondary diabetes mellitus. Associated pancreatic exocrine insufficiency leads to malnutrition with weight loss; however, the main symptom of the disease is abdominal pain, often very severe. The primary treatment option for painful CP is pharmacotherapy (pancreatic enzyme replacement therapy, analgesics). If this is not effective, CP can be treated via endoscopy, extracorporeal shockwave lithotripsy (ESWL), their combination, or surgery. We present a case of painful chronic obstructive pancreatitis in a patient successfully treated with ESWL in combination with endoscopy.
- MeSH
- alkoholická pankreatitida MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
- chronická pankreatitida * terapie MeSH
- diagnostické zobrazování MeSH
- diklofenak terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- litiáza * chirurgie MeSH
- litotripse * přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- pirinitramid terapeutické užití MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vývody pankreatu chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Pneumatokéla je dutinová plicní léze, která může vzniknout jako vzácná komplikace pneumonie. Častěji se vyskytuje u pacientů po mechanické ventilaci. Po pneumonii covid-19 jsou popisovány zatím pouze jednotlivé kazuistiky. Prezentujeme případ muže bez zásadních komorbidit, u kterého v post-akutní fázi středně těžkého průběhu covidu-19 vznikly oboustranné vícečetné pneumatokély. Komplexním vyšetřením byly vyloučeny jiné potenciálně závažné příčiny tohoto stavu. Během sledování bez jakékoliv terapie dochází k postupné spontánní resorpci nálezu oboustranně. Klinicky je pacient nadále ve velmi dobrém stavu.
Pneumatocele is a cavity, which may develop rarely as a complication of pneumonia. It is more common in patients requiring ventilation support. After COVID-19 pneumonia, there are only several case reports described. Our case report is about a male patient without any serious commorbities. The patient had bilateral multiple pneumatocele which have formed in postacute phase of moderate course of COVID-19. Other possible causes have been exluded by a complex examination. During the follow-up there was a clear gradual spontaneous resorption of the finding. The patient is still in very good clinical condition.
- MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poškození plic MeSH
- spontánní remise MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Svalový můstek je vrozená koronární anomálie, charakterizována zanořením koronární tepny do myokardu. V naší kazuistice prezentujeme případ 45letého sportovce bez předchozí kardiální anamnezy, přijatého pro atypické bolesti na hrudi do spádové nemocnice, následně referovaného k došetření na našem pracovišti. Provedená selektivní koronarografie prokazuje přítomnost svalového můstku v průběhu levé koronární tepny.
We present a case of 45-years old male, professional athlete, with atypical chest pain admitted to the emergency department at the local hospital, without any history of cardiovascular disease or risk factors. The patient was referred to our center for coronary angiography due to suspected unstable angina. Although coronary atherosclerotic disease wasn't apparent, a myocardial bridge in the course of LAD was detected.
Úvod: Pro cílené navýšení dávky v lůžku tumoru po operaci pro karcinom prsu je vhodné znát přesnou polohu původního tumoru. Proto na našem pracovišti provádíme u pacientek před operací pro karcinom prsu CT vyšetření v ozařovací poloze. Metody: Pacientky podstoupily v plánovací poloze pro radioterapii předoperačně nativní CT vyšetření, tato data byla využita k fúzi se standardním plánovacím CT při ozařování lůžka tumoru. Hodnotili jsme, zda je tumor na předoperačním CT identifikovatelný. Dále jsme provedli zakreslení jednoho ozařovacího objemu ve standardním plánovacím CT a druhého v CT s provedenou fúzí s předoperačním vyšetřením a tyto objemy jsme porovnali. Výsledky: Z celkového počtu 554 pacientek jsme byli schopni přesnou polohu tumoru prsu identifikovat ve 463 případech (83,6 %). V souboru 50 náhodně vybraných pacientek došlo k úpravě zakreslení cílového objemu pro plánované navýšení dávky ozáření do lůžka tumoru u 20 pacientek (40 %), ke zmenšení došlo v 9 případech (18 %) a ke zvětšení v 11 případech (22 %). Závěr: Výsledky naší studie ukázaly možnost využití předoperačního CT v plánovací poloze u pacientek s potvrzeným karcinomem prsu. Tato metoda nám umožňuje přesnější lokalizaci lůžka tumoru a tím přesnější zakreslení cílového objemu pro cílené navýšení dávky. Potvrdili jsme vliv předoperačního CT na velikost zakreslení cílového objemu k ozáření lůžka tumoru.
Introduction: The exact location of the original tumor should be known for a targeted increase in the dose to the tumor bed after breast cancer surgery. Therefore, at our site, we perform CT examinations of patients in the radiation position before breast cancer surgery. Methods: Preoperative native CT scans were performed in the patients in the planning position for radiotherapy; these data were fused with standard planning CT for boost irradiation. We evaluated whether the tumor was accurately identifiable in preoperative CT scans. We also contoured one irradiation volume in the standard planning CT scans and the other in the fusion CT scans with preoperative examination, and compared these volumes. Results: Out of the total number of 554 patients, we were able to identify the exact location of the breast tumor in 463 cases (83.6 %). In a group of 50 randomly selected patients, the clinical target volume for the boost dose to the postlumpectomy cavity was changed in 20 patients (40%) – decreased in 9 cases (18%) and increased in 11 cases (22%). Conclusion: As shown by the results of our study, preoperative CT in the planning position can be used in patients with confirmed breast cancer. This method allows us to more accurately locate the tumor bed and thus more accurately draw the target volume for boost irradiation. We confirmed that preoperative CT had an impact on the size of the target volume.
S narůstajícím počtem pacientů indikovaných k zavedení dlouhodobého žilního vstupu narůstá také výskyt těchto pacientů v ordinacích praktických lékařů. Vyvstává proto mnohem častěji otázka, jak se k takovémuto vstupu chovat, zda je možné daný vstup praktickým lékařem použít a jak akutně řešit nejčastější komplikace s žilními vstupy spojené. V tomto přehledovém článku předkládáme popis nejčastěji používaných cévních vstupů a jejich použití spolu s doporučeným algoritmem řešení nejčastějších komplikací.
With the growing number of patients indicated for the long-term venous access, the incidence of these patients in general practitioners' ambulances offices is also increasing. Therefore, the question more often arises as to how to treat with the catheter, whether it is possible to use it by a general practitioner and how to acutely solve the most common complications associated with venous access. In this review article, we present a description of the most commonly used vascular inputs accesses and their use, along with a recommended algorithm for solving the most common complications.
- MeSH
- cévní přístupy MeSH
- katétrové infekce prevence a kontrola MeSH
- katétry MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- zaváděcí katétry * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH