Signální dráha receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) se podílí na regulaci buněčných funkcí osteoklastů i osteoblastů. Útlum signalizace v této dráze aplikací inhibitorů tyrozinkinázy (EGFR-TKI) je využíván jako varianta protinádorové terapie u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s aktivačními mutacemi genu EGFR. Popisujeme případ pacientky s NSCLC léčené afacitinibem, u níž jsme pozorovali významnou supresi kostní remodelace doprovázenou vzestupem BMD, která byla dále potencována navazující aplikací denosumabu. Vliv inhibice EGFR-TKI na kostní metabolizmus není dostatečně prostudován. In vitro data ukazují, že inhibice EGFR vede k útlumu aktivity osteoblastů i osteoklastů. Další výzkum je žádoucí i s ohledem na významné přesahy do klinické praxe – kostní metastázy, nádorová postižení skeletu (SRE), osteonekróza čelisti (ONJ).
The EGFR signaling pathway is involved in the regulation of cellular functions of osteoclasts and osteoblasts. Suppression of signaling in this pathway by administration of EGFR-TKIs has been used as an option for anticancer therapy in NSCLC patients with activating mutations of the EGFR gene. We describe the case of an NSCLC patient treated with afacitinib in whom we observed a significant suppression of bone remodeling accompanied by an increase in BMD, which was further potentiated by downstream administration of denosumab. The effect of EGFR-TKI inhibition on bone metabolism has not been sufficiently studied. In vitro data show that EGFR inhibition leads to attenuation of osteoblast and osteoclast activity. Further research is also desirable in view of important overlaps into clinical practice (bone metastases, Skeletal-Related Events, OsteoNecrosis of the Jaw).
- MeSH
- afatinib * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- denosumab aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- fatální výsledek MeSH
- geny erbB-1 účinky léků MeSH
- inhibitory kostní resorpce aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- inhibitory tyrosinkinasy aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kostní denzita účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic * komplikace terapie MeSH
- remodelace kosti * účinky léků MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Snížení výskytu osteoporotických zlomenin je dosahováno léčbou, která ovliňuje proces kostní remodelace. Široce dostupná je antiresorpční (antiremodelační) léčba (estrogeny, raloxifen, bisfosfonáty, denosumab). Pro pacienty v nejvyšším riziku zlomeniny, kteří zároveň splňují indikační kritéria, je dostupný i osteoanabolický teriparatid. V Evropské unii byl nedávno k léčbě postmenopauzálních žen s osteoporózou ve vysokém riziku zlomenin registrován inhibitor sklerostinu romosozumab. Snížení incidence osteoporotických zlomenin jak ve srovnání s placebem, tak ve srovnání s antiresorpčním alendronátem je dosaženo unikátním mechanismem účinku, jímž je 12 měsíců trvající stimulace kostní novotvorby a suprese kostní resorpce. Přestože v klinické praxi osteoanabolické léčbě zpravidla předchází podávání antiresorpčního léku, preferovanou sekvencí léčby je aplikace osteoanabolika před antiresorpční terapií. V klinické praxi se uplatňuje dvanáctiměsíční aplikace romosozumabu následovaná antiresorptivem.
The reduction of osteoporotic fractures is achieved by influencing the process of bone remodelling. Antiresorptive (antiremodelling) therapy (estrogens, raloxifene, bisphosphonates, denosumab) is widely available. The osteoanabolic drug teriparatide is also available for patients at highest risk of fracture who meet the indication criteria. In the European Union, the sclerostin inhibitor romosozumab has recently been registered for the treatment of postmenopausal women with osteoporosis at high risk of fracture. The reduction in the incidence of osteoporotic fractures, both compared to placebo and to the antiresorptive alendronate, is achieved by a unique mechanism of action, which is a 12-month stimulation of bone remodelling with concomitant mild suppression of bone resorption. Although in clinical practice osteoanabolic treatment is usually preceded by administration of an antiresorptive agent, the preferred sequence of treatment is osteoanabolic administration before the antiresorptive agent. Twelve months of romosozumab followed by an antiresorptive is used in clinical practice.
- Klíčová slova
- romosozumab,
- MeSH
- inhibitory kostní resorpce * aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální protilátky aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- osteoporotické fraktury epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- osteoporóza * farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
COVID-19 je nové infekční onemocnění, jež svými specifickými charakteristikami zasahuje do péče o pacienty s osteoporózou. Článek rozebírá styčné body mezi osteologickou problematikou a COVID-19. Prodělaná zlomenina velmi mírně zvyšuje riziko úmrtí na COVID-19, ale u hospitalizovaných pacientů lze prevalentní frakturu obratle považovat za další aspekt polymorbidity zvyšujících pravděpodobnost nepříznivého průběhu infekce. Deficit vitaminu D koreluje s horšími průběhy COVID-19 a dostatečná saturace vitaminem D je velmi pravděpodobně ve vztahu ke COVID-19 protektivní. Restriktivní režim, který na vrcholu pandemie omezuje šíření viru, může u seniorů znamenat úbytek svalové hmoty a zvýšení rizika pádu. Denzitometrické a většinu laboratorních vyšetření lze u pacientů s osteoporózou bez problémů oddálit. To platí i o parenterální aplikaci bisfosfonátů, zatímco pokračování v léčbě perorálně podávanými bisfosfonáty lze zajistit prostřednictvím elektronické preskripce. Podávání teriparatidu není doporučováno přerušit na dobu delší než 2–3 měsíce, interval mezi aplikacemi denosumabu není vhodné prodlužovat nad 7 měsíců.
COVID-19 is an emerging infectious disease that has specific characteristics that interfere with the care of patients with osteoporosis. This article discusses the interfaces between osteological issues and COVID-19. A prevalent fracture very modestly increases the risk of death from COVID-19 but in hospitalized patients, the prevalence of vertebral fracture can be considered another aspect of polymorbidity increasing the likelihood of an adverse course of infection. Vitamin D deficiency correlates with worse outcomes in COVID-19, and sufficient vitamin D saturation is very likely protective in relation to COVID-19. Containment measures at the peak of the pandemic may result in muscle loss and increased risk of falls in the elderly. Densitometry and majority of laboratory tests can be easily delayed in patients with osteoporosis. This also applies to parenteral administration of bisphosphonates, whereas continuation of oral bisphosphonate therapy can be ensured by electronic prescription. Teriparatide should not be discontinued for more than 2–3 months, and the interval between denosumab administrations should not exceed 7 months.
