- MeSH
- celková anestezie MeSH
- dítě MeSH
- elektroencefalografie metody přístrojové vybavení MeSH
- intraoperační neurofyziologická monitorace metody přístrojové vybavení MeSH
- kapnografie MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- monitorování fyziologických funkcí * metody přístrojové vybavení MeSH
- monitorování nervosvalového přenosu metody přístrojové vybavení MeSH
- nervosvalové spojení účinky léků MeSH
- novorozenec MeSH
- peroperační monitorování metody přístrojové vybavení MeSH
- plicní ventilace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- MeSH
- anestezie * metody MeSH
- anesteziologové MeSH
- chorobopisy MeSH
- lidé MeSH
- monitorování fyziologických funkcí * klasifikace metody MeSH
- řízení kvality MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Cíl studie: Kolorektální resekce významně ovlivňují homeostázu organismu. Cílem práce bylo zjistit, zda předoperačně měřená variabilita srdeční frekvence (heart rate variability – HRV) může identifikovat pacienty s vysokou prozánětlivou odpovědí na operační inzult objektivizovanou koncentracemi C-reaktivního proteinu (CRP), interleukinu-6 (IL-6) a leukocytů (Leu) do 48 hodin od začátku operace. Typ studie: Prospektivní observační studie. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, fakultní nemocnice. Materiál a metoda: HRV byla měřena během ortostatické zkoušky den před operací. Pacienti byli rozděleni dle HRV do dvou skupin: KAR (s kardiální autonomní reaktivitou, n = 23) a NKAR (bez kardiální autonomní reaktivity, n = 30). Sérové koncentrace CRP, IL-6 a Leu byly vyšetřeny v časových intervalech 0, 12 (pouze IL-6), 24 a 48 hodin od začátku operace. Výsledky: KAR a NKAR se lišily v koncentracích CRP v T0 (6,5 ± 5,1 vs. 16,4 ± 23,2 mg/l, p <0,05), T24 (70,5 ± 33,6 vs. 95,7 ± 49,1 mg/l, p < 0,05), T48 (103,1 ± 42,4 vs. 159,0 ± 63,4 mg/l, p < 0,001) a IL-6 v T12 (79,3 ± 42,2 vs. 248,2 ± 285,2 pg/ml, p < 0,05), T24 (68,0 ± 28,0 vs. 239,6 ± 245,8 pg/ml, p < 0,001) a T48 (39,5 ± 18,4 vs. 195,5 ± 162,9 pg/ml, p < 0,0001). KAR a NKAR se signifikantně nelišily v počtu leukocytů. Závěr: HRV je metoda k identifikaci pacientů, kteří vykazují perioperačně vysokou prozánětlivou odpověď. Statistická rozdílnost koncentrací CRP a IL-6 mezi skupinami narůstala s časem. IL-6 byl statisticky významně rozdílný již v T24, tedy časněji identifikoval pacienty s vyšší prozánětlivou odpovědí v porovnání s CRP.
Objective: Colorectal surgery significantly affects homeostasis. The aim of the study was to identify patients with high inflammatory response to surgical injury, objectivized by the levels of C-reactive protein (CRP), interleukin-6 (IL-6) and white cell count (WCC) measured within 48 hours after the beginning of surgery by pre-operative measurement of heart rate variability (HRV). Design: Prospective, observational study. Setting: Department of Anesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital Materials and methods: HRV was measured during orthostatic load one day before surgery. The patients were divided according to the HRV results into two groups: CAR (with cardiac autonomic reactivity, n=23), and NCAR (without cardiac autonomic reactivity, n=30). Serum levels of CRP, IL-6 and WCC were obtained at 0, 12 (only IL-6), 24 and 48 hours after the beginning of surgery. Results: The observed CAR and NCAR were significantly different at the levels of CRP at T0 (6.5 ± 5.1 mg/L vs. 16.4 ± 23.2 mg/L, p<0.05), T24 (70.5 ± 33.6 mg/L vs. 95.7 ± 49.1 mg/L, p<0.05), T48 (103.1 ± 42.4 mg/L vs. 159.0 ± 63.4 mg/L, p<0.001), and IL-6 at T12 (79.3 ± 42.2 pg/mL vs. 248.2 ± 285.2 pg/mL, p<0.05), T24 (68.0 ± 28.0 pg/mL vs. 239.6 ± 245.8 pg/mL, p<0.001), and T48 (39.5 ± 18.4 pg/mL vs. 195.5 ± 162.9 pg/mL, p<0.0001). There was no significant difference in WCC between CAR and NCAR patients. Conclusion: HRV is a method for identifying patients with high perioperative pro-inflammatory response. Statistical differences in CRP and IL-6 levels between the studied groups increased over time. IL-6 was statistically significantly different already at T24, thus enabled earlier identification of patients with higher pro-inflammatory response when compared to CRP.
- Klíčová slova
- variabilita srdeční frekvence,
- MeSH
- anestetika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- C-reaktivní protein analýza MeSH
- homeostáza MeSH
- interleukin-6 krev MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- kolorektální chirurgie MeSH
- komorbidita MeSH
- leukocyty MeSH
- lidé MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- předoperační péče MeSH
- prospektivní studie MeSH
- srdeční frekvence * MeSH
- syndrom systémové zánětlivé reakce * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- periodika jako téma MeSH
- Publikační typ
- úvodníky MeSH
Redakce časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína oslovila čtrnáct přednostů/přednostek fakultních pracovišť oboru anesteziologie a intenzivní medicína s žádostí o vyjádření, jakou mají vizi budoucnosti svého oboru. Dotazy byly formulovány ve třech oblastech: 1. definovat pro obor klíčové strategické oblasti v budoucích 5–10 letech, 2. určit nejbližší priority a cíle, 3. navrhnout tři témata, k nimž by měl zaujmout výbor ČSARIM stanovisko. Odpovědělo devět vedoucích pracovníků se značnou variabilitou názorů. Za nejčastěji uváděné hlavní priority oboru byly označeny – bezpečnost péče, angažovanost oboru v perioperační medicíně, mezioborová spolupráce, etické otázky a vzdělávání v oboru.
The editorial board of the Anaesthesia and Intensive Care Medicine Journal asked fourteen lead clinicians of academic departments of anaesthesia and intensive care medicine in the Czech Republic about their future vision of the specialty. The questionnaire was aimed at these three realms: 1. Defining the key strategic elements for the specialty in the next 5–10 years. 2. Defining immediate aims and priorities and 3. Suggesting three topics for the CSARIM Board to take a stand on. Nine of the fourteen lead clinicians replied and there was considerable variability of opinions. Among the most commonly mentioned priorities were safety of clinical care, involvement in perioperative medicine, multidisciplinary co-operation, ethical questions and postgraduate education in the specialty.
BACKGROUND: Major abdominal surgery (MAS) is associated with increased morbidity and mortality. The main objective of our study was to evaluate the predictive value of heart-rate variability (HRV) concerning development of postoperative complications in patients undergoing MAS. The secondary objectives were to identify the relationship of HRV and use of vasoactive drugs during anesthesia, intensive care unit length of stay (ICU-LOS), and hospital length of stay (H-LOS). PATIENTS AND METHODS: Sixty-five patients scheduled for elective MAS were enrolled in a prospective, single-center, observational study. HRV was measured by spectral analysis (SA) preoperatively during orthostatic load. Patients were divided according to cardiac autonomic reactivity (CAR; n=23) and non-cardiac autonomic reactivity (NCAR; n=30). RESULTS: The final analysis included 53 patients. No significant difference was observed between the two groups regarding type of surgery, use of minimally invasive techniques or epidural catheter, duration of surgery and anesthesia, or the amount of fluid administered intraoperatively. The NCAR group had significantly greater intraoperative blood loss than the CAR group (541.7±541.9 mL vs 269.6±174.3 mL, p<0.05). In the NCAR group, vasoactive drugs were used during anesthesia more frequently (n=21 vs n=4; p<0.001), and more patients had at least one postoperative complication compared to the CAR group (n=19 vs n=4; p<0.01). Furthermore, the NCAR group had more serious complications (Clavien-Dindo ≥ Grade III n=6 vs n=0; p<0.05) and a greater number of complications than the CAR group (n=57 vs n=5; p<0.001). Significant differences were found for two specific subgroups of complications: hypotension requiring vasoactive drugs (NCAR: n=10 vs CAR: n=0; p<0.01) and ileus (NCAR: n=11 vs CAR: n=2; p<0.05). Moreover, significant differences were found in the ICU-LOS (NCAR: 5.7±3.5 days vs CAR: 2.6±0.7 days; p<0.0001) and H-LOS (NCAR: 12.2±5.6 days vs CAR: 7.2±1.7 days; p<0.0001). CONCLUSION: Preoperative HRV assessment during orthostatic load is objective and useful for identifying patients with low autonomic physiological reserves and high risk of poor post-operative course.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Studie je zaměřena na získání recentních epidemiologických údajů o „Hospital Acquired Pneumonia (HAP)“ u pacientů v intenzivní péči pro určení vhodného postupu pro empirickou antimikrobiální terapii. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny; Anesteziologicko resuscitační oddělení. Typ studie a metoda: Studie byla navržena jako prospektivní, multicentrická a observační. Zachycené spektrum bakteriálních původců, včetně určení citlivosti k antimikrobiálním přípravkům, bylo porovnáno s referenčním postupem iniciální empirické antibiotické terapie u časné a pozdní HAP. Výsledky: Bylo zařazeno 317 pacientů, po zhodnocení úplnosti dat soubor obsahoval 201 pacienta, 159 mužů a 42 žen. Průměrný věk 59,9 roku let. Získáno bylo 260 validních vzorků sekretu z dolních cest dýchacích. Časná HAP byla zachycena u 26 (12,9 %), pozdní u 175 (87,1 %) pacientů. DNA analýzou byl u většiny původců HAP (74,0 %) prokázán jedinečný restrikční profil. Adekvátní empirická iniciální antibiotická terapie byla zaznamenána u 59,7 % pacientů. Bylo identifikováno celkem 22 bakteriálních species jako etiologických agens, pouze u 6 z nich byla četnost záchytu vyšší než 5 % (Klebsiella pneumoniae – 20,4 %, Pseudomonas aeruginosa – 20,0 %, Escherichia coli – 10,8 %, Enterobacter spp. – 8,1 %, Staphylococcus aureus – 6,2 % a Burkholderia cepacia komplex – 5,8 %). Převažovaly gramnegativní bakterie (86,1 %). U pacientů s časnou HAP byl významně vyšší výskyt kmenů Staphylococcus aureus (26,9 %) a Haemophilus influenzae (15,4 %). U pozdní HAP dominovaly kmeny Pseudomonas aeruginosa (21,8%) a Klebsiella pneumoniae (21,4 %). Závěr: Referenční postup iniciální empirické antibiotické terapie časné a pozdní HAP vyhovuje zachycenému spektru bakteriálních původců a jejich citlivosti k antimikrobiálním přípravkům u sledované skupiny pacientů.
Objective: This study aimed to obtain recent epidemiological data on hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients and to determine adequate empirical antimicrobial therapy. Setting: Department of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine. Patients and methods: The prospective, multicenter, observational study assessed the spectrum of detected bacterial pathogens and their resistance to antimicrobial agents. It was compared with a reference approach to initial antibiotic therapy in early- and late-onset HAP. Results: Total 317 patients were included in the study. The final patient sample comprised 201 subjects (159 males and 42 females) with a mean age of 59.9 years. Total 260 valid samples of lower respiratory tract secretions were obtained. Early- and late-onset HAP was detected in 26 (12.9%) and 175 (87.1%) patients, respectively. A total of 22 bacterial species were identified as etiological agents, with detection rates higher that 5% being noted in only 6 of them (Klebsiella pneumoniae 20.4%, Pseudomonas aeruginosa 20.0%, Escherichia coli 10.8%, Enterobacter spp. 8.1%, Staphylococcus aureus 6.2% and Burkholderia cepacia complex 5.8%). Gram-negative bacteria were most prevalent (86.1%). Patients with early-onset HAP had considerably higher prevalence of strains of Staphylococcus aureus (26.9%) and Haemophilus influenzae (15.4%). In late-onset HAP, most dominant were the strains of Pseudomonas aeruginosa (21.8%) and Klebsiella pneumoniae (21.4%). Most pathogens causing HAP (74.0%) were shown to have a unique restriction profile. Adequate initial empirical antibiotic therapy was noted in 59.7% of patients. Conclusion: The reference approach to initial empirical antibiotic therapy of early- and late-onset HAP was consistent with the spectrum of bacterial pathogens and their susceptibility to antimicrobial agents.
- Klíčová slova
- hospital acquired pneumonia,
- MeSH
- antibakteriální látky * terapeutické užití MeSH
- bakteriální pneumonie * etiologie farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- bronchoalveolární lavážní tekutina mikrobiologie MeSH
- Burkholderia cepacia izolace a purifikace MeSH
- časové faktory MeSH
- Escherichia coli izolace a purifikace MeSH
- Haemophilus influenzae izolace a purifikace MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí * etiologie farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- jednotky intenzivní péče MeSH
- Klebsiella pneumoniae izolace a purifikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- logistické modely MeSH
- mikrobiální testy citlivosti MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- prospektivní studie MeSH
- Pseudomonas aeruginosa izolace a purifikace MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Staphylococcus aureus izolace a purifikace MeSH
- ventilátorová pneumonie etiologie farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
